Na koupališti ve Strašicích (Bududorf) jako každoročně oslavili 24. 6. příchod léta a my byli u toho. Ačkoliv panovaly znovu rekordně vysoké teploty, festival proběhl znamenitě a velmi živě, po boku výborných kapel.
Krátce po 13. hodině se už na jevišti objevil moderátor Jan Horský, jenž nás provázel celým večerem a s ním i kapela Valury. I když pod pódiem nebylo zrovna narváno a zezačátku měli zvukové problémy, ukázali nám, zač jsou to Valury a rozjeli prvotřídní show. Hardcore punk otřásal areálem, a nakonec se zde shromáždilo i pár nadšenců, kteří však k mému úžasu skupině neuměli zatleskat. Valury u mě mají obrovské plus za výbornou slyšitelnost zpěvu! Kolikrát jsem si mohla prozpěvovat s nimi, i když jsem neznala texty. Osobně nás všechny dost zasáhla píseň Rakovina a poslední nářezovka Karel Kryl nakonec.
Po přitvrzeném začátku přišli na řadu Head down. Neskutečný skok ve stylech, ale v žádném případě né v procítěnosti podání koncertu. Kluci si to užívali, i když se nedostavilo mnoho fanoušků. V nelidském vedru odehrát a odzpívat takhle koncert? Pánové klobouk dolů. Trošku mi připadalo, že se kluci s nízkou návštěvností smířili, ale o to víc si to začali užívat. Že leje ze zpěváka to už známe, ale teď se na pódiu zapotili všichni. A historka z natáčení? To se takhle hraje a zpívá, hraje a zpívá a najednou zpěvák pustí kytaru a vyklepává si kamínek z boty. Moc lidí to nevidělo, ale mě to pobavilo.
Taneční peklo se rozpoutalo při nadcházejících Chuan pedro rodriges, kdy jsem si „ukořistila“ malého tanečníka, kterého musím za celý den neskutečně pochválit. Ono asi všechny děti, co to tam vydržely a že jich letos bylo jako máku. Trumpety zněly všude a návštěvníci vrtěli boky. Taneční senzaci vystřídalo pogo při skupině A bude hůř, na kterou se mnozí velmi těšili. Taky aby ne, kdo nezná hity jako Unesli jsme letadlo a Nech si ty klíny, jako by nebyl, a když je zahráli, na tvářích se rozprostřely úsměvy. Vedro stále panovalo, ale atmosféra v kotli i mimo něj byla úžasná.
A nebyl by to koupák, kdyby zde nebyla možnost se alespoň trochu ošplouchnout. S hlavním šéfredaktorem jsme to pojali……na plný pecky a skočili jsme do říčky a rovnou několikrát, protože jsme věděli, že vedro si nedá jen tak pokoj. To už se pak začala hlásit ke slovu Houba. Nevím, zda to bylo tím vedrem, anebo jen mým dojmem, ale přišlo mi, že jsem kluky stoprocentně viděla podat i lepší výkon, ale na co se dívat určitě bylo a poslouchat taky. Je na tomto festivalu velmi vítána a už jste ji tu mohli potkat. A aby toho skotačení nebylo málo, do festivalového podvečera přispěli také Queens of everithing, kteří vnesli trochu od každého juchavého stylu a před pódiem to znovu ožilo. A znovu oceňuji hlasivky i dechové napětí při hraní, jelikož tahle kapela je vážně potřebuje.
Dalším silnějším a stylově dravějším článkem se stali Delusion. Pánové a dámy, to byl nářez, moje hlava měla pocit, že se rozskočí. Kolikrát jsem si prostě musela tou hlavou hodit, protože si to ten drive vyžadoval. A konečně se také na scéně ukázali ti, bez kterých by tahle akce vůbec nebyla. Bubudorfu věrně oddaní Sex deviants! A jak popsat jejich vystoupení? Jako každý rok ze sebe kluci vydali maximum a bylo vidět, že mají radost i za ostatní přihlížející, nebo v kotli pařící. Ten kotel se všem povedlo rozpoutat, a to je takové to symbolické srdce, které tvoří „komunitu“ festivalu. Samo sebou si o téhle noci budou povídat v Rokycanech, jako se zpívá v jejich písni Bubudorf, jež nám také zahráli. Tímto i za naši redakci děkujeme těmto lidem, kteří na tom každoročně nechají kus práce, úsilí i (ne)spánku, že jsme mohli být součástí.
Hlavně mužská část obecenstva pak upřela své zraky na rock´n´rollovou čtverku Sour bitch. Holčičí kapela, která si hraní užívala, a i se do toho uměla parádně opřít, rozhodně holky nejsou žádná ořezávátka. Už jen založit dívčí kapelu chce hodně odvahy. Na pódiu jim to nejen sluší, ale i neskutečně ladí.
Předposlední bombou se stalo oblíbené slánské seskupení Totální nasazení, jež prostě bez debat a s neskutečným nadšením a zapálením zahráli parádní playlist, ve kterém nechyběly nové písně, ale hlavně mnoho starých hitů, při kterých jsme se vrátili zpět v době. Jedno z nejlepších vystoupení, které jsem kdy od nich viděla. Nalilo do nás strašně energie a pozitivní nálady. Těžko říct, jestli si nějak speciálně pohráli se seznamem, který hrají speciálně pro koupák, ale rozhodně uhodili hřebík na hlavičku. Takovouhle palbu bych od nich asi nikdy nečekala.
Z dvojáku dorazila jedna z největších punkových kapel v ČR a akci zakončila též ve velkém stylu. Řeč je o legendě SPS. Svými písněmi naposledy prohrábli popadaná číra všech punkáčů, ale myslím, že i všech návštěvníků. Hitovka Máma si dokonce našla místo ve vystoupení dvakrát. Kotel a vedro, tak se dá popsat atmosféra neutichajícího davu, které skandovalo o přídavky. Na konec si na pódium vylezla spřáteleně zazpívat i kapela Sex deviants.
Ještě jednou děkujeme pořadatelům a všem, co se jakkoliv na tomto festivalu podíleli, ale hlavně vám, co jste přišli a vytvořili zase a znovu jedinečnou a nezapomenutelnou atmosféru. Koupák vítá léto žije a vy jste to dokázali!