Klenot české opery Rusalka v kolébce svého zrození /Rusalka - a gem of the Czech opera - in the cradle of its birth. 21. června 2022   (18:14)První premiéra Dvořákovy Rusalky zazněla po 70 letech v areálu Památníku Antonína Dvořáka na Vysoké u Příbramě / First night performance after 70 years was heard on the ground of Antonín Dvořák Memorial at Vysoká by Příbram

Píše se rok 1901 a v Národním divadle v Praze zaznívají první tóny premiérového představení nejkrásnější opery Antonína Dvořáka Rusalka. V libretu tohoto romantického díla propojuje jeho autor Jaroslav Kvapil skutečný svět se světem pohádkovým.

It is 1901 and in Prague National Theatre you can hear the first sounds of the first ever performance of the most beautiful Antonín Dvořák's opera Rusalka. In the libretto of this romantic piece the poet Jaroslav Kvapil put together real world with a fairy-tale.


 

My se o více než století později 19. června 2022 ocitáme v areálu Památníku Vysoké u Příbramě, kam se Rusalka po 70 letech opět vrací. Myšlenka na znovuuvedení Rusalky na Vysoké u Příbramě se zrodila v hlavě Anity Jirovské, jedné ze zakladatelek Opera studio Praha a zároveň též protagonistky Rusalky (alternuje s Eliškou Gattringerovou). Uvedení opery Rusalka na Vysoké podpořil Středočeský kraj. Představení by se nemohlo odehrát bez spoluúčasti obce Vysoká u Příbramě a Památníku Antonína Dvořáka na Vysoké u Příbramě s jeho ředitelem Vojtěchem Poláčkem. Režie opery se ujala Dagmar Hlubková, choreografie Martin Šinták. Čtrnáctičlenný orchestr složený z hráčů Pražské komorní filharmonie, studentů HAMU a Pražské konzervatoře dirigoval Sébastien Bagnoud.

More than a hundred years later we find ourselves on the ground of Antonín Dvořák Memorial at Vysoká by Příbram where Rusalka returns. The idea of bringing Rusalka back again was born in the head of Anita Jirovská, one of the Opera Studio Prague founder and also the main protagonist (Eliška Gattringerová is her alternation). The introduction of Rusalka at Vysoká has been supported by Central Bohemian Region. The performance could not have been introduced without participation of Vysoká by Příbram municipality and the Memorial itself represented by its director Vojtěch Poláček. The production has been taken up by Dagmar Hlubková and the choreography by Martin Šinták. The orchestra put together of 14 players - members of Prague Philharmonia, students of HAMU and Prague Conservatory - was conducted by Sébastien Bagnoud.

Při první premiéře v roli Rusalky excelovala sopranistka Eliška Gattringerová. Podala skvělý výkon po stránce pěvecké, nadchla však diváky i dramatičností v hereckém projevu. Prince se bravurně zhostil tenorista Peter Malý. Charismatický byl Vodník i jeho sametový bas v podání Martina Vodrážky. Ježibaba Alžběty Symerské zaujala příjemným mezzosopránem i ladností pohybu. Cizí kněžna sopranistky Karolíny Cingrošové byla úchvatná. Libozvučně zněly i hlasy tria žínek – Evy Hartové (První žínka), Hany Kuželové (Druhá žínka) a Terezy Papouškové (Třetí žínka). Zdařile uchopili svoje role i Michael Skalický (Hajný), Radek Martinec (Lovec), roztomilá byla Veronika Kaiserová v roli Kuchtíka. Postavu Antonína Dvořáka pantomimicky ztvárnil Vojtěch Svoboda. Přírodní scenérii roztančily žínky ze ZUŠ Harmony. Ježibabě sekundovali Radim Klásek a Lukáš Blažek v rolích strašidelných Kamenů. Členy sboru pod vedením sbormistra Jana Míchala byli žáci ZUŠ Antonína Dvořáka, Pěvecký sbor Canzonetta ZUŠ Příbram I., ZUŠ J. Slavíka Hořovice, Komorní sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra a Krásky.
 

The first night soprano Eliška Gattringerová was excellent in the title role as a singer and she also filled the audience with enthusiasm by her dramatic acting. Tenor singer Petr Malý acquitted himself of the role of Prince briliantly. The Water Goblin performed by Martin Vodrážka was very charismatic and performed velvet sounds. The Witch of Alžběta Symerská took up spectators' attention by her graceful movement. The Foreign Princess sung by soprano Karolína Cingrošová was fascinating. The three Wood Nymphs - Eva Hartová, Hana Kuželová and Tereza Papoušková sounded melodiously. Michal Skalický (the Gamekeeper) and Radek Martinec (the Hunter) also took up their parts successfully. Veronika Kaiserová as the Turnspit was really adorable. The pantomimic figure of Antonín Dvořák was interpreted by Vojtěch Svoboda. The Nymphs from ZUŠ Harmony danced across the beautiful natural scenery. Radim Klásek and Lukáš Blažek seconded the Witch well in the roles of Ghostly Stones. The students of Antonín Dvořák ZUŠ, Canzonetta Choir from ZUŠ Příbram I., J.Slavík ZUŠ from Hořovice, Master Jakoubek from Stříbro Chamber Choir  and Krásky took part in the chorus conducted by Jan Míchal.

Neobvyklý je nápad začlenit do celého děje postavu autora opery Antonína Dvořáka, který na vše dohlíží a příběhem o Rusalčině nešťastné lásce nás provází. Děj prvního jednání opery se odehrává ještě za denního světla uprostřed zámeckého parku. Součástí scény je jezírko s altánem a okolní vzrostlé stromy. Občas zazní zpěv ptáků, kteří se nejspíše taky chtěli stát součástí krásného díla. Lidé i pohádkové postavy se vynořují z různých stran přímo z hlubin přírody. Scénu k druhému jednání tvoří Dvořákův milovaný novorenesanční zámeček. Zde zazní polonéza a odehrávají se sborové scény. Třetí jednání a tedy i dramatický závěr opery umocňuje návrat na původní scénu, která je nyní proměněna díky tmě, jež hlediště i jeviště v tuto chvíli již obklopuje. Jakmile doznějí poslední tóny opery, následuje dlouhotrvající bouřlivý potlesk publika se standing ovation. Další představení proběhnou 22., 24. a 25. června.

The idea of including the figure of the composer Antonín Dvořák into the plot is quite unusual.
He keeps everything under supervision and leads us through the story of Rusalka's unhappy love. The first act starts in the centre of castle park in daylight. A little lake together with an arbour and well-built trees are also components of the scene. From time to time you can hear birds singing. It seems they would like to be a part of this beautiful performance. People and fairy-tale figures emerge from different sides of the nature depths. The second act scene is created by Dvořák's beloved new-renaissance castle. Here you can hear Polonaise and the chorus scenes. The third act with the dramatic finale goes back to the first act scenery, now changed by the darkness. As soon as the last sounds are over, the longlasting standing ovation follows. The dates of the next performances are June/ 22, 24 and 25.
 

Nezbývá než doufat, že se s Rusalkou na Vysoké po odehrání plánovaných čtyř představení setkáme dříve než zase za 70 let.

We can only hope that when these performances are over, we will not have to wait for 70 years to see Rusalka at Vysoká again.