Michal Malátný při uvádění písně Adieu řekl, že mít kapelu znamená jednak polykat kilometry, jednak polykat alkohol. Ať už si před koncertem dali, nebo nedali nějaké randez-vous s Mademoiselle Cabernet, celý večer byl věnovaný hudbě. Frontman proto neplýtval slovy, a když už představoval písně (především při výměnách kytar, které byly kvůli technickým potížím nutné častěji, než bylo pravděpodobně zamýšleno), nezdržoval se u toho příliš dlouho. Fanoušci si tak mohli vychutnat maximum oblíbených písní. Dokonce zaznělo i Bylo, nebylo, na které se dlouho jen prášilo a na koncerty se dostalo, až když jej chuligáni v jedné internetové anketě odhlasovali jako nejoblíbenější píseň. Prostor byl však věnován i skladbám z posledního alba, přišlo tak kupříkladu „hlášení z hydrometeorologického ústavu“ (Venku je na nule), sál provoněl Tamaryšek, dostalo se také na Potkal jsem tě po letech, Není nám do pláče a s Majdou se Michal nechal pohltit jejich pojetím milostné písně (Propan s butanem). Kromě nového alba se hrály všechny další písně, které ke kapele patří „jako neděle a pondělí“ – zazněly všechny srdcové záležitosti od Punčocháčů, přes Kláru až po 1. signální. Právě ty nejvíce dokázaly, že jak kapela slibovala, nezmění se kvalita a charakter doposud tvořené hudby – nová sestava se ukázala v nejlepším světle, písně byly odehrány se stejnou silou jako dříve, což dokládají i nadšené reakce a hřmotný zpěv fanoušků.