Majáles v rokycanském Pardálovi 21. května 2017   (19:35)15. 5. 2017, Rokycany

Malé pódium ožilo při účasti kapel na akci s názvem Majáles ve městě Rokycany. Na pódiu se vystřídaly různé styly a zábava byla v plném proudu.

V sobotu 13. 5. se v Rokycanech odehrál již tradičně Majáles v menším provedení. Počasí nám přálo a my jsme se těšili, co nám kapely předvedou a zahrají. Jako první se na pódiu ohlásila skupina Together, jež imponovala pěticí houslistů. Spíše akustický hudební doprovod byl doplněn vstupy samotné zpěvačky, která vyprávěla příhodu o rokycanské policii a strastiplné cestě k nám. Kolem postávalo pár zvědavců a poklepávalo si do rytmu, jelikož bylo ještě brzy, ale kapela se od nich dočkala i potlesku.

Z dalekého Liberce přijeli Kohout plaší smrt. Nedivila bych se, kdyby svými energickými tóny smrt opravdu plašil. Koho však ale nevyplašil, bylo obecenstvo (pár jedinců), které na ně už nedočkavě čekalo. Téměř okamžitě se na place rozjely taneční kreace. Zhruba v polovině, když byla zábava v plném proudu, došlo na bláznivý nápad jednoho návštěvníka (zřejmě spíše v úmyslu pomoci), přilepit fanouška ke sloupu, který stál uprostřed taneční plochy. Obíhal ho kolem dokola a přilepoval ke sloupu, jako pavouk svou mouchu. Fanoušek si tak mohl vychutnat jedinečný a nezapomenutelný strnulý pohled na skupinu. Po zahrání nových i starých písní (kdy mi stále dělají radost s písní Tučňák), jsme se odebrali k pivní přestávce a nakonec i k samotnému merchi kapely. Snažili jsme se vyzvědět, co nového se připravuje. A myslím si, že nejsme jediní, kdo se přimlouvá za vinyl. Došlo i na focení se zpěvákem. Nakonec kluci zjistili, že dojeli do Rokycan a došla jim šťáva do auta, tak si přátelsky skupiny vypomohly, Dilemma in cinema je odvezla na benzínku.

Tato skupina Dilemma in cinema také následovala. Odvážná trojka, která mě bohužel tentokrát nezaujala, chyběl mi náboj, nadšení, akce atd. Nedalo se nevšimnout, že Cyril se skupinou už nějakou dobu nezpívá. Ale i tak sklidili slušný potlesk.

Kdo však přijel ve velkém stylu byli Pirates of the pubs. Od začátku až do konce to byl jeden šílený nezastavitelný kolotoč s akordeonem jednou šikovnou slečnou s houslemi a pány v kiltech. Skvělá hudba, skvělá energická atmosféra, komunikace s publikem i chůze mezi publikum, vytvořili velmi příjemnou auru. I po koncertě panovala příjemná a uvolněná atmosféra, kterou jsme též využili a pustili se s nimi do přátelského rozhovoru. Nakonec jsem ukořistila i fotografii. Rozhodně milá, hudebně zvláštní parta, na kterou stojí za to vyrazit.

Na to to kolem zasvištělo a na stagi, kde se vzal, tu se vzal, Budulínek. Známá a domácí kapela tohoto pódia. Hrát pro domácí publikum, které si vás vždycky rádo přijde poslechnout, je nejspíše radost, to jim vlilo krev do žil a spustili „rambajs“. Za rozsáhlých ovací, pískání, létání frontmanových dredů, pomalých i rychlých songů a šílených tanečků došlo na připravení se na další kapelu Nano, která si zaručeně našla v řadách obecenstva své fanoušky. Mě však neoslovila, a proto jsem zaplula do hospůdky, kde jsem vedla dlouhosáhlé rozhovory, jak byl ten den fajn, jaké byly kapely a o počasí. Vždyť to znáte...

Při posledních tónech mi začalo docházet, že nás přijde obveselit ještě partička říkající si Ting. Reggae ozvláštněno mnoha dalšími styly se zpěvákem menšího vzrůstu, ale majitelem super hlasu. Tentokrát jsem se ale zvládla při juchavé náladě zaměřit spíše na „zastrčené“ členy, bez kterých by kapela nefungovala - bubeníka a basáka. Dohromady je vidět, že je skupina „plněna“ stylem "co nástroj, to velký muzikant". Mnoho nástrojů, které spolu parádně ladí.

Byla to vydařená akce, tak zase za rok.