Mňága a Žďorp na pátek třináctého v příbramském kulturním domě 15. dubna 2018 (16:22)Odpoutejte se, plís, do Příbrami dorazili Mňága a Žďorp

Petra Mrázková

Mňága a Žďorp na pátek třináctého v příbramském kulturním domě (1 / 87)

Mňága a Žďorp na pátek třináctého v příbramském kulturním domě (2 / 87)

Mňága a Žďorp na pátek třináctého v příbramském kulturním domě (3 / 87)

Mňága a Žďorp na pátek třináctého v příbramském kulturním domě (4 / 87)

Mňága a Žďorp na pátek třináctého v příbramském kulturním domě (5 / 87)

Mňága a Žďorp na pátek třináctého v příbramském kulturním domě (6 / 87)

87 fotografií v galerii Mňága a Žďorp na pátek třináctého v příbramském kulturním domě (7 / 87)

Kulturní dům v Příbrami se okolo osmé večerní plnil lidmi, kteří si přišli zaskotačit na skvělou kapelu Mňága a Žďorp, kde jako host byla příbramská kapela Pakáš, která vystoupila až po Mňáze a tak jsem bohužel o vystoupení, z rodinných důvodů, přišla. Ovšem krátce po čtvrt se na podiu objevilo šest dobře známých tváří a mohlo se odstartovat.

Některé otázky už si prostě nekladu, a tak jsem se začala zaposlouchávat do rytmu stejně jako ostatní okolo mě, mírné pohupování v bocích ze strany na stranu se stalo jednotným pohybem. Odpoutejte se, plís, tak na to lidi slyší, pomalu ale jistě všichni popochází dopředu a zbavují se prvotního studu. Začíná párty jak má být. Při písničce Zůstaň dochází další a další lidi, a tím se estrádní sál příjemně plní. Možná by někdo usoudil, že připomíná Hodinový hotel, kde se ale zvesela paří.

Zde je místo i pro Vaší reklamu.

Cbanner (1) (900 x 150px)

Kapela má aparaturu na podiu opodál, a tak vpředu vzniká dostatek místa pro Petrovy taneční kreace, který navazuje s publikem osobní vztah. Na tričku kapela Black Sabbath vypovídá o možných zpěvákovo vzorech, přesto mají Mňágové svůj naprosto jedinečný zvuk a texty, které zaujmou všechny generace svou reálností a pravdou, kterou ne všichni řeknou na plnou hubu.

Svůj výlet do Číny, kde nahrávali desku Made in China, nám připomínají písní Rodné lány, kterou jak Petr Fiala prozrazuje, složili v taxíku z velvyslanectví do studia, taky kde jinde skládat o domově lépe, než v zahraničí, kde vám ty rozdíly připomenou hlavní dostatky / nedostatky rodné vísky.

Postupně se ke zpěvákovi Petrovi přidávají i kytarista Jarda Mikel a další kytarista Martin Knor, který hraje úžasně i na mandolínu a chodí povzbuzovat stále ještě lehce stydlivé obecenstvo, které chvilku na to přivede do varu skvělé sólo na ne jednu, ale hned dvě flétny najednou hrající Jiří Tibitanzl při písni Za teplých letních nocí. Píseň Going Blind inspirovaná kapelou Kiss se rozléhá příbramským kulťasem a všichni skákají do rytmu. Nálada je už naprosto uvolněná a úplně všichni si to užívají. Matahari, která dorazila na Odpolední a ukázala Celý ten zbytek tebe, dav šílí a to jsme v půlce. Nerada bych opomněla skvělý výkon basáka, který má doprovodný hlas Petra Nekuži a bubeníka jak víno Marcela Gabriela.

Dutý ale free má naprosto famózní saxík opět v podání Jiřího, i přesto, že máme na hradě lháře a ve vládě zloděje, já osobně jsem šťastná a naprosto v pohodě, a když se tak kouknu okolo sebe, nejsem jediná, a tak docházím k závěru, že budeme všichni raději dutí ale free.
Pak hraje ta Písnička pro mě, vlastně pro tebe, to jsou už slyšet i všichni zpěváci v publiku, i já se přidávám, kdo by v tom davu mohl asi tak slyšet jak jsem falešná, přesto na mě pár od vedle kouká trochu divně, nebo se mi to zdá, spíš zdá (si nalhávám až do konce večera). Nagasaki, Hirošima, I cesta může být cíl, na to apeluji, je důležité si užívat i tu cestu, a Měsíc, jedna z pro mě nejvíc rozporuplných písní, kde reaguji podle nálady, ale tady si jí vychutnávám a beru jí pozitivně.

Pak apel od Petra – Spaste svoje duše – ovšem už je pozdě, jsme pohlceni a chceme víc. Pot a pivo teče proudem. A Nejlíp jim bylo, právě teď a tady, v tu chvíli by to potvrdil každý v místnosti. Made in Valmez a konec… Nebo ne?
Přídavek je písnička, které od mala říkám na svatého Dyndy, ale je to vynikající Ne, teď ne. Atmosféra je neuvěřitelná, ale všichni už tuší konec, avšak vykřičíme si další a zároveň poslední tři písně. Kapela se loučí a může odcházet s pocitem kvalitně odvedené práce.
PS.: Petr Fiala je v nejlepším slova smyslu showman a lehce blázen, ale klobouček.