Mystické Bardo Thödol – zrození rockera 5. listopadu 2017 (20:17)Rockopera Praha
Série originálně ztvárněných představení v RockOpeře Praha pokračuje. Mystická rockově-symfonická opera na motivy tibetské knihy mrtvých Bardo Thödol patří mezi ně. Úvodní slovo si vzal autor hudby Milan Steigerwald, seznámil nás s průběhem představení, a posloužil tak trochu jako živý program. Ten tištěný čekal na svou chvíli – dočkal se na závěr.
Příběh začíná smrtí, kterou pro většinu lidí vše končí. Ale co nás čeká po ní? A co udělat, aby se člověk v příštím životě stal třeba rockerem? To se pokusili ztvárnit autoři Milan Steigerwald a Pavla Forest. Hlavní hrdina je horolezec, který při jednom výstupu zahynul a prochází nástrahami světa po smrti. Přepadají ho vize a potkává různá zjevení. Výborně tanečně vyjadřuje Matěj Kohout. Lahůdkou pro oči byly akrobatické prvky na šálách, při kterých se skvěle využije dispozice jeviště. Nechyběly symboly ohně doprovázené písní Svou smrt na jazyku máš v podání Viktora Dyka jako velkého slitovníka.
Poté se jeviště zahalilo do rozbouřeného zkrvaveného moře, které božstvo a další zjevení postupně zklidnilo, začalo z něj tvořit motýla, ze kterého se vyloupl obrys člověka. Po těchto ponurých vizích přišla veselejší chvíle s bublifuky a rozverná zjevení házela toaletní papíry jako konfety mezi diváky. Před pauzou byl na jevišti správný pomejdanový bordel. Průvodci v podání Jana Toužimského a Pavly Forest však nabádali horolezce k soustředění své mysli.
S pivkem a křupkami směle do hlediště
Po takovém mejdanu jsem se osmělila i já a mazácky si na druhou půlku nesla malé občerstvení na druhou část představení. V kontrastu s rockerským tvrďáctvím je velmi empatické upozornění pro epileptiky, protože v další části jsou poměrně silné stroboskopické efekty. Náš hrdina stojí na prahu pekla. Jeviště se pomocí hydraulického zařízení začne zvedat a objeví se zcela nová scéna. Vylézá obrovská hlava a ruce. Pán smrti (operní bas Petr Opava) v celé své velikosti. Obří monstrum zabírá celý devítimetrový prostor nad jevištěm. Počíhá si na jednu akrobatku, chvíli si s ní pohazuje, a pak ji stáhne do podsvětí.
Příběh začíná smrtí, kterou pro většinu lidí vše končí. Ale co nás čeká po ní? A co udělat, aby se člověk v příštím životě stal třeba rockerem? To se pokusili ztvárnit autoři Milan Steigerwald a Pavla Forest. Hlavní hrdina je horolezec, který při jednom výstupu zahynul a prochází nástrahami světa po smrti. Přepadají ho vize a potkává různá zjevení. Výborně tanečně vyjadřuje Matěj Kohout. Lahůdkou pro oči byly akrobatické prvky na šálách, při kterých se skvěle využije dispozice jeviště. Nechyběly symboly ohně doprovázené písní Svou smrt na jazyku máš v podání Viktora Dyka jako velkého slitovníka.
Poté se jeviště zahalilo do rozbouřeného zkrvaveného moře, které božstvo a další zjevení postupně zklidnilo, začalo z něj tvořit motýla, ze kterého se vyloupl obrys člověka. Po těchto ponurých vizích přišla veselejší chvíle s bublifuky a rozverná zjevení házela toaletní papíry jako konfety mezi diváky. Před pauzou byl na jevišti správný pomejdanový bordel. Průvodci v podání Jana Toužimského a Pavly Forest však nabádali horolezce k soustředění své mysli.
S pivkem a křupkami směle do hlediště
Po takovém mejdanu jsem se osmělila i já a mazácky si na druhou půlku nesla malé občerstvení na druhou část představení. V kontrastu s rockerským tvrďáctvím je velmi empatické upozornění pro epileptiky, protože v další části jsou poměrně silné stroboskopické efekty. Náš hrdina stojí na prahu pekla. Jeviště se pomocí hydraulického zařízení začne zvedat a objeví se zcela nová scéna. Vylézá obrovská hlava a ruce. Pán smrti (operní bas Petr Opava) v celé své velikosti. Obří monstrum zabírá celý devítimetrový prostor nad jevištěm. Počíhá si na jednu akrobatku, chvíli si s ní pohazuje, a pak ji stáhne do podsvětí.
Příběh pokračuje, hlavní hrdina naráží na svou karmu. Taneční projev Matěje Kohouta, syrová hudba a projekce hry světel dodalo tomuto momentu neobyčejně silný dojem. Z nebe se spustí několik zavěšených zrcadel a hrdina se setkává s obrazem své duše. Třetí do party průvodců patří Jasné světlo, bohyně univerzální dobroty Miroslava Pilcová Časarová. Její operní soprán naléhavě dokresluje drsně rockový projev průvodců. Nádherné. A díky tomuto spojení už vím, co si představit pod pojmem rockopera. Sehraná kapela šlape jak hodinky. Je součástí jeviště, ale stojí ve výklenku scény, čímž ve vás vytváří ojedinělý dojem, že jste chvíli na koncertě, a chvíli vás děj pohltí natolik, že ji ani nevnímáte. Kostýmy Lucie Konopíkové velmi dobře dotvořily atmosféru představení. Akorát Pán smrti mě v bílých žabkách překvapil. Diváky zaujme nápaditá choreografie Iriny Andreevy, která se ujala i režie.
A přišla chvíle pro křest tištěného programu a hlavně videoklipu Déjà vu. Kmotrem se stal symbolicky horolezec Ruda Švaříček. Proč ale Milan Steigerwald své vystoupení ukončil v přezkáčích, mi zůstalo utajeno. Každopádně tento unikátní formát stojí za zhlédnutí.
A přišla chvíle pro křest tištěného programu a hlavně videoklipu Déjà vu. Kmotrem se stal symbolicky horolezec Ruda Švaříček. Proč ale Milan Steigerwald své vystoupení ukončil v přezkáčích, mi zůstalo utajeno. Každopádně tento unikátní formát stojí za zhlédnutí.
Milan Vobecký 78 fotografií v galerii
| autoři: | text: Dana Josefová |
| Tweet |
Další fotoreportáže
Proč Fest vol. 4: Punk, rodinná atmosféra i elektrické black outy. Slatiňany zažily festival, na který se jen tak nezapomíná
Slatiňany opět dokazují, proč se sem fanoušci punku a tvrdší muziky každé léto rádi vracejí. Čtvrtý ročník Proč Festu nabídl poctivou dávku punk-rocku, nu metalu i raw punku, ale především atmosféru, kterou velké festivaly koupit nedokážou. Domácí Víme proč společně s partou dobrovolníků připravili akci, kde vedle sebe pařili mladí pankáči, rockové babičky a dědové i děti pod pódiem. Redakce Musicgate byla od prvních tónů až do závěrečného přídavku přímo ve fotopříkopu.
Rekordní návštěva Prasofestu vol. 13 – důkaz oblíbenosti této akce v republikovém měřítku
Členitý areál pod hradem Vlčtejn se jako mávnutím kouzelného proutku proměnil v hudební arénu, kde se během soboty 18.7.2026 vystřídala na dřevěné stage devítka kapel operujících na republikovém půdorysu. Tým organizátorů s hlavním pořadatelem Panem Ká v čele, odvedl spoustu mnohdy neviditelné práce a hostům i vystupujícím připravil dobré podmínky k absolvování více jak dvanáctihodinového maratonu. Vynikající zvuk firmy Stage Master, stánky s usměvavou obsluhou a dvě stanová městečka – vše na svých místech v ten správný čas. Své místo měl i pěkně zaplněný Prasobus, který hosty přivezl a po oficiálním ukončení i odvezl na předem stanovené zastávky. Určitě zmíním sociální koutek – byť je Prasofest jednodenní záležitost, přesto byly toaletní boxy během festivalu vyčištěné, což mnohdy nebývá zvykem. Po nočním dešti počasí přálo, festival proběhl bez komplikací a na zústavší hosty využívající k noclehu kempy, čekala v neděli ráno vydatná porce voňavé česnečky podávaná zcela zdarma.
Gulášfest 2026 uzavřel festival ve velkém stylu. Poslední den patřil Poetice, Portless i rockovým legendám
Valašské Meziříčí se rozloučilo s letošním Gulášfestem ve velkém stylu. Závěrečný den nabídl nejen více než třicet druhů gulášů, ale také pestrou hudební přehlídku, která oslovila fanoušky napříč generacemi. Na pódiu se vystřídaly cimbálovka, blues, revivalové kapely i známé české skupiny v čele s Poetikou a Portless.
Metalový Destroy!Fest se do hudebních map zapsal úspěšným pátým ročníkem
Plzeňský Ranč Šídlovák na konečné tramvaje č. 1, se stal místem konání akce s názvem Destroy!Fest. Hlavní pořadatel Vlado Švejk Švík ponechal i letos dvoudenní formát, který tak nabídl prostor k prezentaci sedmnácti formacím s mezinárodní účastí. Teplé počasí a upravený areál včetně kvalitního zvuku firmy KProduktion rodiny Kadlecových dotvářely kulisy hudebnímu maratonu, který se pod tímto titulem uskutečnil zřejmě naposledy.
Den obce Ostravice roztančil publikum. Cross Orchestra, Legendy se vrací i Support Lesbiens se postarali o skvělou atmosféru
Den obce Ostravice nabídl hudbu napříč generacemi. Tradiční letní slavnost v areálu TJ Sokol Ostravice přilákala v sobotu 11. července početné publikum, které si užilo nejen bohatý doprovodný program, ale především koncerty regionálního uskupení Cross Orchestra, projektu Legendy se vrací a večerní vystoupení kapely Support Lesbiens. Atmosféra byla po celý den výborná a potvrdila, že obecní slavnosti mohou nabídnout program srovnatelný s velkými festivaly.
Vyprodaný Pekelný ostrov opět exceloval! Fanoušky přivítal zbrusu nový plážový areál, Royal Republic, špička české rockmetalové scény a úžasná atmosféra!
Nastal první červencový víkend, což pro fanoušky skvělé rockové, metalové, punkové i punkrockové muziky ze západu Čech a širokého okolí znamenalo jediné. Ano, tušíte správně! Rolls-Royce mezi festivaly - Pekelný ostrov opět roztočil svá kola a vydal se na nespoutanou jízdu.
Lom Zbytiny se proměnil v hudební arénu – metalový South of Heaven popsal pátý list své historie
Dvoudenní svátek tvrdé muziky South of Heaven se právem řadí k akcím, o kterých se mluví napříč celou naší vlastí. Letošní pátý ročník tuto skutečnost jednoznačně potvrdil a kvalitní výběr kapel z domácí i zahraniční scény dělal o víkendu 3.7. a 4.7.2026 čest pořadatelskému týmu v čele s Otou Gajdošem a Alanem Rohanem. Právě druhý uvedený – Alan Rohan se s Martinem Haryndou Jasekem postarali o moderátorství a uvádění jednotlivých formací. Samotné festivalové dění je specifické místem konání v opuštěném lomu a fanoušky dorazivšími snad ze všech koutů republiky. V průběhu hudebních maratonů je kladen důraz na pohodu a rodinnou atmosféru, kterou si dokáží hosté vychutnávat i více jak dva hudební dny. Metalový SOH, jehož velkým partnerem je obec Zbytiny a Jihočeský kraj, si získává fanoušky napříč generacemi každým svým pokračováním. I když návštěvy nejsou srovnatelné s podobnými komerčními událostmi, o to srdečnější zde panuje nálada a jen málokdo z hostů se do těchto míst znovu nevrací.