Nabitý program 12. ročníku Rock for JK Manětín nenechal hosty vychladnout 7. července 2021 (21:06)Připravený areál manětínské hudební arény otevřel brány 4.7.2021 ještě před pravým polednem. Hosté i z dosti vzdálených končin přijížděli na dlouho očekávaný festival s předstihem. Line up totiž nabízel skvělé kapely hned od zahájení, což bylo velkým lákadlem fanoušků několika hudebních stylů, kterých jsme si dosyta užili.

Luděk Blovský

548 fotografií v galerii Kapela De Bill Heads (7 / 548)

Úderem půl jedné se začalo pěkně zostra. Hned první turnovská kapela De Bill Heads vypálila ostrými do nastoupených fans to nejlepší ze své dílny – Amsterdam, Hadry kožený, Kameny a prach… vše v jedničkové kvalitě.

Glosy zpěváka Honzy Havlíčka mezi jednotlivými skladbami sklízely potlesk stejně tak, jako každý song, který jsme si poslechli.

Zde je místo i pro Vaší reklamu.

Cbanner (1) (900 x 150px)

O tom, že se s tím v Manětíně letos nemazlili, potvrdila druhá skupina – punkové E!E. Na místní scéně se neobjevili poprvé a ohlas z publika tuto skutečnost potvrzoval. Příval nadupaných pecek – Mravenec… prezentovaný zpěvákem Bořkem nenechával fanoušky v klidu.

Pogo běželo celý set a nic se nezměnilo ani při celkem vydatné přeháňce, kdy se travnatý povrch měnil v blátivou břečku a z beden duněl Humusák.

Dalším želízkem v ohni se stala pražská kapela Cocotte Minute. Se zpěvákem Zellerem jsme si užili blok plný skryté hudební síly deroucí se z muzikantů každým akordem, každou skladbou.

Narvaný kotel a hlasitý chór u Tanči, Králům koruny… svědčil o oblíbenosti formace a přídavek Můj čas byl parádní třešinkou povedeného setu.

Artur je název místní manětínské skupiny preferující svižný hard rock. Na festivalovém pódiu se cítí jako doma, což bylo znát na sehranosti a chuti předvést své umění.

Dva doplňující se zpěváci, oblíbené písně Máš co jsi chtěla, Almužna… a v posledním songu i hra na trubku vygradovali jejich představení.

V tuto dobu se Manětín připravoval na vitální nálož v podání kapely Gaia Mesiah. Obrovská energie, skoky a komunikace s fanoušky, podupávajícími před zábranami, byly jistě ozdobou festivalu.

Každá jednotlivá skladba měla příběh doprovázený pohybem a kotel v těchto chvílích dosahoval bodu varu.

Oblíbená a celorepublikově uznávaná punková formace S.P.S. dorazila na manětínskou stage z Prahy. V nabídce zpívajících muzikantů Jana Sklenáře a Zdeňka Růžičky nechyběly staré osvědčené pecky Máma, Černá ruka, Svoboda 89, Útěk z reality…, ale poslechli jsme si novější věci z vydaného alba Adios, kamarádi pankáči (2020).

Divoké pogo v již rozbahněném terénu mělo své kouzlo a jen málokterý skalní fanda si reje u zábran nechal ujít.

S nástupem výbušného Krucipüsku přišlo i temnější osvětlení provázené kouřovými efekty. V každém případě do nás kapela vypálila parádní set vždy vyvolávaných songů Druide, Cesta…

Ohlášení poslední skladby vyvolalo bouřlivé vyvolávání přídavku, ve kterém nám zpěvák Tomáš Hajíček s muzikanty naservíroval léta trvající hitovku Láska je kurva.

S přibývající tmou přišel na pořad večera metalový nášleh pražských Arakainů. Skladba za skladbou se rozléhaly Manětínem a metalisté si se zpěvákem Honzou Toužimským užívali skvělou muziku podávanou na stříbrném podnose.

Z playlistu bych vypíchl Apage Satanas, Kolonie termitů, Magor… či z nového alba Jekyll & Hyde (2019) věc s názvem Dnes ještě ne.

Velké finále nás čekalo s karvinskou kapelou Doga. Neodmyslitelná kulisa čela motocyklu a za ní Izzi se svou kytarou odpalující poslední blok letošního festíku. V něm jsme si s muzikanty zazpívali Jdou po mně, Jsem trochu divnej, Beskydy, Zelená… či Nejsi nevinná, podpořenou stovkami hlasivek ze všech místních zákoutí.

Skvělý výkon podtržený světly, umělým kouřem a totálně zaplněným nádvořím byl důstojnou tečkou 12. ročníku významného českého festivalu Rock for JK Manětín.