Návrat Post-it rozhodně stál za to 17. prosince 2017   (09:03)Comeback se podařil

Už je to dvacet let, kdy vznikla pražská kapela Post-it. Po dlouhou dobu své existence byla nepřehlédnutelnou součástí české hudební scény, ale bohužel před pěti lety se rozhodla tato formace působení ukončit. Po dnešním večeru v Paláci Akropolis už víme, že to nebyl konec definitivní a každého fanouška mohlo hřát u srdce, že si opět může zazpívat oblíbené hity a samozřejmě se těšit na budoucí tvorbu. Indícií, že to bude stát za to, nebylo pomálu.
 
Na místo činu jsme dorazili přibližně hodinu před oficiálním začátkem pořádané akce. V Paláci Akropolis jsme ještě nikdy nebyli, ale zvuková zkouška, kterou nebylo možné přeslechnout už při vstupu do předsálí, nám dala jasně najevo, že jsme na správném místě. Kolem půl osmé jsme vyrazili do hlavního sálu, kde do několika málo minut začalo promítání všech klipů kapely, které byly seřazeny chronologicky podle data vydání. Posledním videem před samotným vystoupením byl rozhovor ze zkušebny, kde všichni členové včetně jejich kamaráda vtipně, ale věcně objasnili důvod přerušení působnosti a zároveň jejich návratu na hudební scénu.

Lehce po osmé hodině už první tóny písně Strach roztančily hojně zaplněný sál i balkón. Následoval set písniček Prameny revoluce, Anonym a první single Ideál, na který kluci natočili v roce 2004 i svůj první videoklip. Show měla takovou energii, že nebylo ani potřeba slov mezi songy. První delší vstup měl basák Kapíno, který poděkoval všem v sále za jejich podporu. Během koncertu zazněly i  srdcovky převážně dámského publika Apatie a Stopy v duši, která byla klasicky naživo zahrána bez kytaristy Porneho. Na playlistu nechyběly ani největší hity jako jsou Závislost, Post-it a Zeptej se. Velkým pozitivem celé show byl výborně vyladěný zvuk. Bylo vidět, že si na přípravě dali všichni hodně záležet. Jednotlivé linky se skvěle doplňovaly s podporou doprovodného samplu a zpěvu bylo dobře rozumět. Téměř bezchybnou atmosféru podpořilo decentní osvětlení a když zazněly i pecky jako V pasti, Nevěřím a Musíš, kde ke klukům na pódiu přibyly i malé ratolesti, nikomu se nechtělo uvěřit, že už by byl konec. Snad ani jeden člověk v sále nebyl s touto situací spokojen a proto to také dali všichni náležitě najevo. Jako první se na pódiu objevil dojatý bubeník Bekouš, který publiku sdělil, že přídavek samozřejmě bude. Tím prvním byl song Králové ulic a následoval opět jeden z největších hitů kapely Gigolo, kdy Czenda vtipně poslal manželky s dětmi domů.
Každý si jistě všiml, že kapela měla playlist tvořený převážně z prvních dvou alb Ideál a Sektor 10. Výjimkou byla písnička Hořím z alba Post-i-noor v lehce komornější verzi, u které Czenda rozesmál celé publikum výrokem: „Slíbil jsem, že už nikdy nevezmu kytaru do ruky. Tak si toho važte!“ Celé vystoupení bylo zakončeno slovy „... až dohořím, dohořím, dohořím, nezapomeň,“ která vhodně popsala pocit většiny lidí v sále, včetně kapely na pódiu. Na tohle jen tak nezapomeneme a můžeme se těšit na to, co nového pro nás kapela v budoucnu přichystá.