Open Air Music do příbramského letňáku přivezl 13. 7. 2024 zajímavé nesourodé interprety Rybičky 48, Bena Cristovao, Parkán a Vosolit! 14. července 2024   (18:47)Na první pohled vypadal line-up tohoto jednodenního festivalu nepochopitelně možná i trochu šíleně, protože nabízel hudbu pro různé věkové i žánrové skupiny. Skutečnost byla však příjemně překvapivá.

První ocenitelnou myšlenkou je představit před zvučnějšími interprety kapely s dosud méně početnou fanouškovskou základnou, ale prokazatelným talentem. A za to patří pořadatelům dik. Zde to byl finalista soutěže Skutečná liga - kapela Vosolit! Nás mrzí, že jsme tuhle partičku nestihli, protože bychom si rádi poslechli soutěžní hudbu na živo, ale z časových důvodů nám nebylo přáno.

Dalším zajímavým benefitem (či možná tajným záměrem pořadatele) byl fakt, který se začal projevovat již v průběhu podvečera a asi je vlastně atributem každého multižánrového festivalu. A to ten, že např. převážně zkušené rockové publikum, které dorazilo hlavně zazpívat si s bardy kapelou Parkán, zjistilo, že ani Ben Cristovao na živo nezní úplně blbě i když jeho cílovka je o generaci až dvě mladší. A sám Ben některé vlnící se křiváky s pivkem v ruce pochválil, že se nemusí stydět, když se jim jeho hudba líbí. A takhle napříč generacemi a hudebními preferencemi si mohou všichni rozšířit své hudební obzory.

Právě Benovo vystoupení je vždy dechberoucí a obdivuhodné i pro ty, kteří by si jeho hudbu doma běžně nepustili. Z jeho nadšeného pokorného pohotového vtipného a profesionálního projevu by si nejedna legenda hudebního světa mohla vzít příklad. Na pódiu ze sebe vydá úplně vše, jeho písně rozvlní nejedny boky a navíc se fanoušek často i zasměje. Ben se svou kapelou zahráli všechny pomalé i taneční, starší i novější pecky včetně nejposlednějšího lovesongu. A ihned po koncertě je Ben pokaždé ochoten nechat se téměř roztrhat davem selfie-chtivých fanynek. Zde na Open air music festivalu ho od fanynek odtrhl až silný liják, který dorazil na začátku koncertu headlinera tohoto dne kapely Rybičky 48.

Trošku jsme se obávali o výkon kapely, protože frontman Kuba ze smutných rodinných důvodů několik dní resp. nocí nespal a kytarista Breny na tom byl podobně jen ze šťastných rodinných důvodů (před pár dny se stal tatínkem a ještě tak trochu slavil).
 

A navíc, jak už jsme zmiňovali, začátek koncertu odstartovala slušná průtrž mračen. Tím se ale naopak potvrdilo tvrdé fanouškovské jádro a zůstalo jich opravdu hodně.
 

Obavy však nebyly vůbec na místě, koncert probíhal v klasickém velkolepém rychlém sledu a pop-punkovém rytmu, včetně jedinečných pyrotechnických efektů - ohnivého deště, hořicích kytar i pozadí kolem bicích. A na vystupujících nebyla žádná únava znát.

Zazněli všechny známé songy, včetně úsměvných poloparodických písní na počest spřátelených kapel a interpretů - např. Tomáše Kluse (píseň Biolid) či partičky z Úval (v podobě songu Divokej Ir). Nemohl samozřejmě chybět ani manažer Cerveza ve svých rolích Jimmyho Vošousta či fanatického hokejofila. Nemohla chybět ani Kuby romantická vložka v podobě ploužáku mezi kapkami deště s vybranou fanynkou z davu a v davu. Koncert Rybiček je vždy plný veselých i vážných témat, obohacen o hromadu nadsázky, životních zkušeností a vtipu.

Samozřejmě nechyběl ani Ondra ve své netradiční poloze s mikrofonem, která připomíná jeho ranné hip-hopové začátky. A po pravdě, pořád mu to jde.

A ač si někdo možná myslí, že současné Rybičky už nejsou to co bývaly, tak každá kapela prochází svým vývojem a zrcadlí se v její tvorbě nabité životní příběhy. Každopádně nejnovější píseň, jejíž klip vznikal pár dní před tímto koncertem, je za prvé oslavou a splněným snem Kuby Ryby a za druhé poctivým návratem k punk-rockovému jádru a neuvěřitelné nadsázce.

Kubovi i ostatním vše nejlepší a ještě dlouho jen tak dál. A pořadatelům děkujeme za zajímavou akci a budeme se těšit na další.
 

A mimochodem Kuba slíbil, že se v budoucnu můžeme těšit na nějaký bláznivý společný song s Benem Cristovao (že se na tom domluvili v zákulisí). My se tedy opravdu těšíme.