Pár vtipů na konec roku - sranda musí bejt 31. prosince 2017 (00:00)Poslední den v roce 2017 nejen o muzikantech

Je tu konec roku, a tak si dáme pár fórů do placu.

Jde takhle opilý muzikant z hospody okolo rybníka, když vtom na něj zavolá zlatá rybka: „Pojď sem, já jsem kouzelná rybička - splním ti přání...“ „Neser,“ odpoví rozčíleně bubeník. A rybička za tři dny praskla!

Maminka jedné z žaček na umělecké škole přijde za učitelkou: „Paní profesorko, povídala mi naše Lízinka, že ji teď učíte nějaký půltóny. Jen jí hezky učte celý tóny, my na to máme.”

Jak se jmenuje ta krásná blondýnka na basákově rameni? - Tetování.

Učitel hudby varuje před koncem školního roku žáka: „Jestli mě budeš ještě zlobit, tak namluvím tvé matce, že máš velký talent.“

Co hodíte tonoucímu basákovi? - Jeho combo!

V životě muzikanta jsou 2 cesty: sex, drogy a rock´n´roll, nebo masturbace, antidepresiva a country.

Víš, proč Bůh stvořil Evu? Aby měl Vašek s kým zpívat.

Jeden člověk byl na hudbu tak tupý, že dostal od učitele dvě hůlky, ať jde dělat bubeníka. Jenže on jednu ztratil, a tak se z něj stal dirigent.

Po poušti jde houslista, proti němu se najednou objeví lev. Zkušený muzikant rychle popadne stradivárky a hraje a hraje. Lev se schoulí do písku a poslouchá. Přijde druhý lev, sedne vedle a poslouchá taky. V tom přiskočí třetí lev a houslistu sežere. Ti dva se do něj pustí: „Ty pitomče, ty troubo, cos to udělal? Ten člověk tak překrásně hrál!“ Třetí lev si dá tlapu k uchu: „Co jste říkali?“

Jaká je u slepců nejoblíbenější pěvecká dvojice? Bílá - Hůlka.

Je tu konec roku, a tak si dáme pár fórů do …

Jde kytarista kolem pódia, a tam škrtí basák bubeníka. Kytarista se zajímá, co že se stalo, a basák povídá: „On mi rozladil strunu na base!“ Kytarista na to: „A proto ho škrtíš?“ Basák: „Když on mi nechce říct, kterou!!!“

Umře rockový bubeník, do nebe ho nepustí, a tak musí do pekla.
Otevře mu Belzebub a říká: „Upaluj rovně kolem pódia a do zkušebny číslo 5.“ Doběhne tam, otevře dveře a kouká s otevřenou pusou. V jednom rohu Jimi Hendrix s kytarou a vedle Kurt Cobain s Jim Morrisonem. Za nimi opuštěné bicí a rockeři křičí:
„Kdes byl, čéče, čekáme na tebe. Bubeník je v šoku a říká si: Tohle že má být peklo? To je ráj na zemi!
A sedá k bicím.
Hendrix bere kytaru a povídá: „Tak pánové, jedem. Tři, čtyři…“
„U stánků, na levnou krásu…“

Na koncertě se nakloní pán k sousedovi a šeptá mu do ucha: „Ta zpěvačka má ale příšerný hlas. Nevíte, kdo to je?“
„Moje dcera.“
„Tak to promiňte, to bude asi tou písní, ta je opravdu hrozná. Rád bych věděl, který kretén ji složil!“
„Já.“

Říká zpěvák kytaristovi: „Říkal, že má chlápka, kterej nám tu desku pokřtí, a koukej, koho ten magor přived!“ A ve dveřích stojí Jan Pavel II.

Skáče pankáč, smažka z paneláku a pořád ne a ne se zabít. Zkouší to pořád a ono nic. Ptá se kamaráda: „Do prdele, jak je to možné?!“
„No to víš...punk's not dead.“

Vrací se muzikant z baru v mírné náladičce a na přechodu ho srazí nějaké auto, které ujede. Policajti se ho pak ptají jestli poznal značku nebo typ auta.
„To byl takový fofr, že jsem si značky ani výrobce nestačil všimnout."
„A co barva, všiml jste si aspoň barvy auta?“
„Pánové, byla tma a ani barvu jsem nepoznal.“
„A všiml jste si vůbec něčeho?“
„Ale jo. Všiml jsem si, že měl klakson naladěný do Fis dur.“

Přijde chlápek s konvičkou do pokladny Rudolfina a ptá se: „Dobrý den, dáváte dneska smetanu?“
Paní pokladní mu odpoví: „Kdepak, Smetanu dáváme zítra, dneska dáváme Bacha.“
Chlápek se zamyslí, a pak povídá: „Tak mi tady prosím dejte zatím bacha na konvičku a já se tu zítra stavím pro smetanu.“

Přijde pán později na koncert a šeptem se ptá souseda, co hrají. „Devátou symfonii,“ zní odpověď.
„No dovolte, tak pozdě jsem zase nepřišel!“

Paní učitelka přijde do třídy a říká: „Tak, děti, dneska si budeme povídat, kde vaši tatínci pracují a vydělávají penízky.“
Nakonec dojde na Pepíčka. Ten dlouho váhá s odpovědí a nakonec říká: „Můj tatínek pracuje v baru. On tam tančí u tyče, héč!“
Paní učitelka si v úžasu o přestávce vezme Pepíčka stranou: „To je pravda, Pepíčku?“
„Nééé, paní učitelko. Já jsem se vám to styděl říct, ale on je muzikant...“

Lyžař si zlomí nohu, v nemocnici mu lékař říká, že to nic není. „Za měsíc budete v pořádku.“ „A budu moci hrát na kytaru?“ zajímá se pacient. „Ale samozřejmě.“
„Hm, tak to bude zázrak, já na kytaru neumím.“

Přijde zpěvačka do studia a zvukař ji povídá: „Tak nám tady zazpívejte abecedu a my už si to nějak rozstříháme.“

Můj přítel mi tvrdí, že i za zvuky, které vydávám při orgasmu, musím odvádět poplatky Ochrannému svazu autorskému. Má pravdu? Sandra Pálenská, Hlinsko.
- Lze předpokládat, že váš přítel má pravdu! Zřejmě používáte motivy známé z francouzské písně u nás zpívané Ilonou Czakovou s textem "Jen pár slov". Z pohledu zákona je jedno, že nešeptáte "Nou, Max, nou" ale třeba "Ne, Václave, ne!" Rozhodující jsou vaše vzdechy a ty se jistě podobají hudební předloze. Jsou-li hlasitější, bezesporu se jedná o veřejnou produkci a ta podléhá autorským poplatkům všude ve světě! Chtěl bych upozornit, že jste povinna odvádět autorské poplatky za jakékoli veřejné šíření kulturních statků, při zvlášť vášnivém sexu vás tedy čekají platby i autorům pornografických filmů. Speciální kategorií podléhající zpoplatnění je pochopitelně skupinový sex. Tam jde o veřejnou produkci vždy! Výši poplatků lze nejlépe stanovit přizváním odborníka z OSA. Jistě se rád dostaví!

Dobrý den, to je rádio? Já jsem dneska našla peněženku a bylo v ní sto tisíc korun, 340 eur a 108 dolarů. Byl v ní i lísteček s adresou. Miloš Novák, Jana Nepomuckého 46, Praha 3. Zahrajte mu, prosím, nějakou hezkou písničku!

Pepíček: „Maminko, až budu dospělý, chci být muzikant.“ Maminka: „Pepíčku, to si budeš muset vybrat. Buď jedno nebo druhý.“

Když jsem byl dítě, celé noci jsem se modlil, aby mi Bůh seslal nové bicí. Pak jsem pochopil, že takhle Bůh nepracuje. Tak jsem bicí ukradl a požádal ho o odpuštění.

Za Musicgate Vám přeji do nového roku
plno hudby, smíchu, plno splněných snů
a jen správné lidi po Vašem boku.
V roce 2018 tři sta šedesát pět šťastných dnů.