Pipes and Pints byste masem neuctili! 31. července 2018 (20:00)Jak je to s Vojtovými dudy a proč kluci nejí maso? To i něco málo navíc si přečtěte v našem rozhovoru!
S kapelou Pipes and Pints jsme se potkali na festivalu Open Air Ktiš 2018 14. července. Nemohla jsem odolat a nezastavit je na pár slov, protože by to byla jednoduše škoda nepoznat takovou fajn bandu bezvadných muzikantů.
Vojto, ty tvoje dudy v kapele nelze přehlédnout, jak ses k nim dostal?
Vojta: Připadalo mi to jako docela dobrej nápad, založit tuhle kapelu. Musel jsem se tím pádem ale na ty dudy naučit. Našel jsem tehdy svého mentora Vaška Routa a začal k němu chodit na semináře. Hodně jsem se učil i sám, ale to už jsme měli Pipes and Pints, takže to šlo celý za pochodu. Naše první nahrávky jsou řemeslně dost divoký a první koncerty ještě divočejší, vůbec jsem to ještě neuměl (smích).
Jak dlouho ti trvalo dostat se hraním na tu kvalitu, co máš dnes?
Vojta: Pořád mám rezervy, pořád se učím. První písničku zahraješ na dudy třeba až po roce. Napřed se hraje na cvičnou píšťalu „practice chanter“, na tom se učíš prsty, foukáš pusou přímo do plátku. Pak se učíš ovládat jenom měch, naladit horní píšťaly „drony“. Pak to teprve spojíš dohromady a trvá dlouho, než zahraješ. Pak už je to zase jednoduchý, skotské dudy mají jen jednu oktávu o devíti tónech. Začátky jsou těžký, pak už to jde.
On celý ten nástroj vypadá hodně složitě…
Vojta: Je složitý to hlavně naladit, prstoklad zas tak složitej není, ale naladit to a udržet dechem a stiskem stabilní tón, tak aby to hrálo opravdu ten tón, kterej to má hrát. Ladění je prostě proces. Píšťaly se izolují na devíti místech povoskovanou nití, dírky na chanteru se různě zvětšujou a zmenšujou voskem nebo páskou. Navíc jsou v dudách celkem 4 plátky, který musíš různě naladit, ořezat si je, naslinit, zahřát na správnou teplotu. Teď do toho přijde nějaký sušší počasí a zvuk se okamžitě mění, tak musíš znova. Když zaprší a je vlhko, zase se to změní. Tak to je na tom asi to nejtěžší.
Já jsem se právě divila, jak na pódiu s tím točíš, hoří ti to a celý vám to funguje dohromady tak přirozeně, jak to děláte?
Vojta: No, to je takovej náš trik. Recept po babičce. Nemůžeme prozradit (smích).
Vojto, ty tvoje dudy v kapele nelze přehlédnout, jak ses k nim dostal?
Vojta: Připadalo mi to jako docela dobrej nápad, založit tuhle kapelu. Musel jsem se tím pádem ale na ty dudy naučit. Našel jsem tehdy svého mentora Vaška Routa a začal k němu chodit na semináře. Hodně jsem se učil i sám, ale to už jsme měli Pipes and Pints, takže to šlo celý za pochodu. Naše první nahrávky jsou řemeslně dost divoký a první koncerty ještě divočejší, vůbec jsem to ještě neuměl (smích).
Jak dlouho ti trvalo dostat se hraním na tu kvalitu, co máš dnes?
Vojta: Pořád mám rezervy, pořád se učím. První písničku zahraješ na dudy třeba až po roce. Napřed se hraje na cvičnou píšťalu „practice chanter“, na tom se učíš prsty, foukáš pusou přímo do plátku. Pak se učíš ovládat jenom měch, naladit horní píšťaly „drony“. Pak to teprve spojíš dohromady a trvá dlouho, než zahraješ. Pak už je to zase jednoduchý, skotské dudy mají jen jednu oktávu o devíti tónech. Začátky jsou těžký, pak už to jde.
On celý ten nástroj vypadá hodně složitě…
Vojta: Je složitý to hlavně naladit, prstoklad zas tak složitej není, ale naladit to a udržet dechem a stiskem stabilní tón, tak aby to hrálo opravdu ten tón, kterej to má hrát. Ladění je prostě proces. Píšťaly se izolují na devíti místech povoskovanou nití, dírky na chanteru se různě zvětšujou a zmenšujou voskem nebo páskou. Navíc jsou v dudách celkem 4 plátky, který musíš různě naladit, ořezat si je, naslinit, zahřát na správnou teplotu. Teď do toho přijde nějaký sušší počasí a zvuk se okamžitě mění, tak musíš znova. Když zaprší a je vlhko, zase se to změní. Tak to je na tom asi to nejtěžší.
Já jsem se právě divila, jak na pódiu s tím točíš, hoří ti to a celý vám to funguje dohromady tak přirozeně, jak to děláte?
Vojta: No, to je takovej náš trik. Recept po babičce. Nemůžeme prozradit (smích).
Kluci, mám tady na vás pár dalších otázek, na Lukyho, Travise….
Vojta: Já je seženu.
Ondra: A na mě žádnou otázku nemáš, jo? (smích)
Já: No, Lukáš mi říkal, že žádný koníčky nemáš nebo o nich neví…
Ondra: Lukáš ti řekl, že nemám žádný koníčky?
Já: Náš Lukáš, Lukáš Pivoňka.
Ondra: Kdo je Lukáš Pivoňka?
Já: To je náš pražskej šéfredaktor.
Ondra: Vojto, hele, kdo je Lukáš Pivoňka? Prej jí řekl, že nemám žádný koníčky. (smích všech)
Já: A co máš teda za koníčky? (smích)
Ondra: Hele, já si jdu najít nějaký koníčky, já jsem se teďka hrozně urazil… (vstává od stolu a všichni výbuch smíchu)
Lukáš: Ondra má zalíbení v urážení se….
Ondra: Přesně. (smích) Koníčků mám spousty, sport hodně, film.
Já: Jaký sporty konkrétně?
Ondra: Snowboard, tenis, box a takovýhle věci.
Já: Snowboard v létě?
Ondra: I v létě, na ledovcích. Mám víc životních náplní, zdravej životní styl, sport, pohyb, pozitivní myšlení.
Takže to máte v kapele všichni navzájem tak nějak společný, jste v tom takoví propojení?
Ondra: No, ono to přináší dobrý věci, když se prostě dobře cejtíš. Ve zdravým těle, zdravej duch. Jíst dobře, nejíst sračky, nejíst chemii.
A jak to bylo u tebe? V kapele je vás v tomto ohledu víc členů, inspiroval jsi se ty od kluků nebo ty je?
Ondra: Inspirovali jsme se vzájemně. Každej přišel s tou kapelou v nějakým rozpoložení a po těch x letech prostě vidíš, co dělá ten druhej. I když ti to nenutí, tak stejně nad tím začneš pak přemýšlet, takže Vinca mě inspiroval k vegetariánství a čím dál víc. Třeba od masa jsem odešel více méně kvůli sportu, protože mi to překáželo a Vinca mě inspiroval k tomu, že jsem si maso dával občas a teďka z morálního hlediska už si ho asi nedám, protože díky Vincovi jsem si to uvědomil.
Takže vegetarián na plný čáře nebo spíš vegan?
Ondra: Nenazýval bych to vegetarián, spíš bych to řekl jako rostlinná strava, protože je zbytečný jíst živý věci, když je planeta plná potravin, který živý nejsou a je zbytečný jenom kvůli lenosti, chuti, někomu brát život jenom, abych si dal kolečko salámu. A to mě inspiroval Vinci právě.
Luky: Každý jsme se v kapele nějak ovlivnili. Třeba Ondra mě seznámil s knížkou Čtyři Dohody, která mi v mnohém otevřela oči. Vojta mi pak ukázal zase jiné zajímavé směry a myšlenky.
Luky, ty podporuješ a zajímáš se o nějaký statek, můžeš nám to přiblížit?
Lukáš: Ano, je to tak. S mojí ženou Míšou máme spolek, který se jmenuje #Zvířatanejíme a spolu s dalšími lidmi vyvíjíme aktivity na ochranu zvířat, od osvětové činnosti, setkávání, demonstrací … A jednou z náplní je i prodej merche s touto tématikou, z jehož výdělku jednu část věnujeme právě na Statek Radosti. Je to farma, která se stará o zachráněná hospodářská zvířata. Podporujeme ale také Farmu Naděje a vlastně každého, kdo se takové záslužné činnosti věnuje.
Jak ty jsi dospěl do fáze veganství a kde se vzal tvůj zájem o životní prostředí?
Lukáš: Od mala jsem miloval přírodu, zvířata, ale také maso. Jako skoro každé konvenční dítě jsem byl vychován k tomu, že se máme chovat hezky ke zvířatům. Bohužel tady ale byla tlustá čára mezi těmi hospodářskými a třeba domácími mazlíčky. To, že mezi nimi není vůbec žádný rozdíl mi právě došlo zhruba v 17 letech, kdy jsem se stal díky přátelům z punkového prostředí vegetariánem.
Postupem času jsem se o tohle téma začal zajímat víc a víc a po několika letech přešel přirozeně k veganství. Protože život zvířat ve velkochovech (maso, mléko, vejce) se dá bez příkras přirovnat k peklu na Zemi!
Vojta: Já je seženu.
Ondra: A na mě žádnou otázku nemáš, jo? (smích)
Já: No, Lukáš mi říkal, že žádný koníčky nemáš nebo o nich neví…
Ondra: Lukáš ti řekl, že nemám žádný koníčky?
Já: Náš Lukáš, Lukáš Pivoňka.
Ondra: Kdo je Lukáš Pivoňka?
Já: To je náš pražskej šéfredaktor.
Ondra: Vojto, hele, kdo je Lukáš Pivoňka? Prej jí řekl, že nemám žádný koníčky. (smích všech)
Já: A co máš teda za koníčky? (smích)
Ondra: Hele, já si jdu najít nějaký koníčky, já jsem se teďka hrozně urazil… (vstává od stolu a všichni výbuch smíchu)
Lukáš: Ondra má zalíbení v urážení se….
Ondra: Přesně. (smích) Koníčků mám spousty, sport hodně, film.
Já: Jaký sporty konkrétně?
Ondra: Snowboard, tenis, box a takovýhle věci.
Já: Snowboard v létě?
Ondra: I v létě, na ledovcích. Mám víc životních náplní, zdravej životní styl, sport, pohyb, pozitivní myšlení.
Takže to máte v kapele všichni navzájem tak nějak společný, jste v tom takoví propojení?
Ondra: No, ono to přináší dobrý věci, když se prostě dobře cejtíš. Ve zdravým těle, zdravej duch. Jíst dobře, nejíst sračky, nejíst chemii.
A jak to bylo u tebe? V kapele je vás v tomto ohledu víc členů, inspiroval jsi se ty od kluků nebo ty je?
Ondra: Inspirovali jsme se vzájemně. Každej přišel s tou kapelou v nějakým rozpoložení a po těch x letech prostě vidíš, co dělá ten druhej. I když ti to nenutí, tak stejně nad tím začneš pak přemýšlet, takže Vinca mě inspiroval k vegetariánství a čím dál víc. Třeba od masa jsem odešel více méně kvůli sportu, protože mi to překáželo a Vinca mě inspiroval k tomu, že jsem si maso dával občas a teďka z morálního hlediska už si ho asi nedám, protože díky Vincovi jsem si to uvědomil.
Takže vegetarián na plný čáře nebo spíš vegan?
Ondra: Nenazýval bych to vegetarián, spíš bych to řekl jako rostlinná strava, protože je zbytečný jíst živý věci, když je planeta plná potravin, který živý nejsou a je zbytečný jenom kvůli lenosti, chuti, někomu brát život jenom, abych si dal kolečko salámu. A to mě inspiroval Vinci právě.
Luky: Každý jsme se v kapele nějak ovlivnili. Třeba Ondra mě seznámil s knížkou Čtyři Dohody, která mi v mnohém otevřela oči. Vojta mi pak ukázal zase jiné zajímavé směry a myšlenky.
Luky, ty podporuješ a zajímáš se o nějaký statek, můžeš nám to přiblížit?
Lukáš: Ano, je to tak. S mojí ženou Míšou máme spolek, který se jmenuje #Zvířatanejíme a spolu s dalšími lidmi vyvíjíme aktivity na ochranu zvířat, od osvětové činnosti, setkávání, demonstrací … A jednou z náplní je i prodej merche s touto tématikou, z jehož výdělku jednu část věnujeme právě na Statek Radosti. Je to farma, která se stará o zachráněná hospodářská zvířata. Podporujeme ale také Farmu Naděje a vlastně každého, kdo se takové záslužné činnosti věnuje.
Jak ty jsi dospěl do fáze veganství a kde se vzal tvůj zájem o životní prostředí?
Lukáš: Od mala jsem miloval přírodu, zvířata, ale také maso. Jako skoro každé konvenční dítě jsem byl vychován k tomu, že se máme chovat hezky ke zvířatům. Bohužel tady ale byla tlustá čára mezi těmi hospodářskými a třeba domácími mazlíčky. To, že mezi nimi není vůbec žádný rozdíl mi právě došlo zhruba v 17 letech, kdy jsem se stal díky přátelům z punkového prostředí vegetariánem.
Postupem času jsem se o tohle téma začal zajímat víc a víc a po několika letech přešel přirozeně k veganství. Protože život zvířat ve velkochovech (maso, mléko, vejce) se dá bez příkras přirovnat k peklu na Zemi!
Já si právě myslím, že výjimečný to je, protože se o tom moc nemluví, je spousta různých názorů, ale ráda bych to lidem přiblížila z vašeho pohledu, jak to vnímáte vy…
Ondra: Je třeba vyhýbat se slovům jako je vegetarián a vegan, prostě jíme rostlinnou stravu. Když se řekne vegan, tak si všichni představujou levičáka, kterej chodí na demonstrace a já nevim co. Je to takový hrozně zaškatulkovaný, my nejsme politickej status, takže je to blbost. Naše společnost je tak daleko vyvinutá, že bysme měli ustoupit od věcí, který likvidujou nás a planetu a masovej průmysl je jedno z toho. Ne ani kvůli tomu, že se zabíjí zvířata a bolí je to, ale je to nejneekologičtější věc, co jsme schopní vyplodit. A po období 150 let totálního vývoje společnosti, by mělo přijít nějaký vystřízlivění a trošku návrat k přírodě. My jsme spíš právě začali bejt vegetariáni, protože to začalo bejt politicky takový jako korektní v punku, protože punkáči byli vegetariáni a nebraly se drogy. A to se postupně dost zvrhlo a teďka nepotkáš moc punkáče, kterej by přemejšlel a nejedl maso, dost se berou drogy, tak my bysme chtěli inspirovat mladší generace k tomu, že by se měli zamyslet. Neříkáme nikomu, co mají dělat, ale inspirujeme lidi. Můžeš dělat punkovou kapelu, vypadat hustě a nemusíš u toho fetovat a dělat prostě píčoviny.
Lidé to právě hodně rozdělují na vegetariánství a veganství, proto jsem toto chtěla trochu osvětlit…
Lukáš: Vegetarián je ten, který nejí maso. Vegan ten, co nejí žádné živočišné produkty. Je pravdou, že někteří lidé jsou na slovo „vegan“ už alergičtí. Já si ale myslím, že je to tím, že nemají čisté svědomí z toho krvavého systému, kterého jsou součástí. Znám spousty lidí, kteří nemají se zvířaty žádný soucit, nevadí jim v jakých „žijí“ podmínkách a nevidí na jejich chovu nic špatného. A těm jsou nějací vegani u zadku. Pak je ale druhá skupina lidí, kteří se chtějí pořád hádat, krmit nás květinami a kamením. A to jsou podle mě ti, kteří mají k soucitnému životu velmi blízko.
Travisi, ty prý jsi vegan, nepiješ alkohol…jako vůbec nikdy nic?
Travis: Bez drogy, bez alkohol, bez maso…
Ty máš ještě druhý hudební projekt, jak to stíháš?
Travis: Je to jednoduchý, Pipes jsou teď priorita, hodně hraju a zvládám i tu svou sólovku. Budeme teď natáčet album i s klipem a prostě když mám čas, tak si skládám.
Kde se jako kapela vidíte za x let, jaké jsou vaše cíle?
Vojta: Pro nás je jasnou prioritou stát se kapelou evropskýho formátu, samozřejmě v rámci Evropy, a tím pádem i dál. Hodně na tom makáme, hlavně na muzice. Dodělávám novou desku, kterou vydáme příští rok. Pořád děláme na novejch a novejch nápadech. Souvisí s tím samozřejmě další záležitosti, což znamená, že hodně jezdíme koncerty, turné a festivaly. Letos máme víc než 80 koncertů, bookujeme vlastně už příští rok a já hodně jezdím na hudební konference, kde si uděláš spoustu známostí, kámošů, propaguješ kapelu. V první řadě je muzika, pak jsou takový ty věci okolo, hraní, koncerty a třetí část je management a hledání cest, jak naší muziku dostat ven a jak kapelu dostat ven.
Ty tedy hodně děláš ten management, jak to v kapele máte rozdělené?
Vojta: Muziku taháme všichni, to máme takový fifty-fifty rozhozený, každej si dělá to svoje. V managementu mám teď už k sobě jednu kamarádku, která mi se vším hodně pomáhá a postupně bereme do teamu další profíky. Funguje to, je to na dobrý cestě a víme, že když do toho energii dáš, vrací se. Dřív nebo později se vždycky prokoušeme dál a dál, a to je na tom to zábavný. Pořád se něco děje.
Ty jsi zmínil novou desku, a to mě zajímá!
Vojta: Jméno ještě nemáme, máme venku tři singly, budeme vypouštět ještě čtvrtej, do konce roku nahrajeme ještě šest až osm písniček a na jaře příštího roku to vydáme. Věci už máme rozpracovaný, doděláme to s Jardou Helešicem, kterej s náma nahrával už singly a uvidíme, co s tím pak dál. Jednáme na více frontách.
Ondra: Je třeba vyhýbat se slovům jako je vegetarián a vegan, prostě jíme rostlinnou stravu. Když se řekne vegan, tak si všichni představujou levičáka, kterej chodí na demonstrace a já nevim co. Je to takový hrozně zaškatulkovaný, my nejsme politickej status, takže je to blbost. Naše společnost je tak daleko vyvinutá, že bysme měli ustoupit od věcí, který likvidujou nás a planetu a masovej průmysl je jedno z toho. Ne ani kvůli tomu, že se zabíjí zvířata a bolí je to, ale je to nejneekologičtější věc, co jsme schopní vyplodit. A po období 150 let totálního vývoje společnosti, by mělo přijít nějaký vystřízlivění a trošku návrat k přírodě. My jsme spíš právě začali bejt vegetariáni, protože to začalo bejt politicky takový jako korektní v punku, protože punkáči byli vegetariáni a nebraly se drogy. A to se postupně dost zvrhlo a teďka nepotkáš moc punkáče, kterej by přemejšlel a nejedl maso, dost se berou drogy, tak my bysme chtěli inspirovat mladší generace k tomu, že by se měli zamyslet. Neříkáme nikomu, co mají dělat, ale inspirujeme lidi. Můžeš dělat punkovou kapelu, vypadat hustě a nemusíš u toho fetovat a dělat prostě píčoviny.
Lidé to právě hodně rozdělují na vegetariánství a veganství, proto jsem toto chtěla trochu osvětlit…
Lukáš: Vegetarián je ten, který nejí maso. Vegan ten, co nejí žádné živočišné produkty. Je pravdou, že někteří lidé jsou na slovo „vegan“ už alergičtí. Já si ale myslím, že je to tím, že nemají čisté svědomí z toho krvavého systému, kterého jsou součástí. Znám spousty lidí, kteří nemají se zvířaty žádný soucit, nevadí jim v jakých „žijí“ podmínkách a nevidí na jejich chovu nic špatného. A těm jsou nějací vegani u zadku. Pak je ale druhá skupina lidí, kteří se chtějí pořád hádat, krmit nás květinami a kamením. A to jsou podle mě ti, kteří mají k soucitnému životu velmi blízko.
Travisi, ty prý jsi vegan, nepiješ alkohol…jako vůbec nikdy nic?
Travis: Bez drogy, bez alkohol, bez maso…
Ty máš ještě druhý hudební projekt, jak to stíháš?
Travis: Je to jednoduchý, Pipes jsou teď priorita, hodně hraju a zvládám i tu svou sólovku. Budeme teď natáčet album i s klipem a prostě když mám čas, tak si skládám.
Kde se jako kapela vidíte za x let, jaké jsou vaše cíle?
Vojta: Pro nás je jasnou prioritou stát se kapelou evropskýho formátu, samozřejmě v rámci Evropy, a tím pádem i dál. Hodně na tom makáme, hlavně na muzice. Dodělávám novou desku, kterou vydáme příští rok. Pořád děláme na novejch a novejch nápadech. Souvisí s tím samozřejmě další záležitosti, což znamená, že hodně jezdíme koncerty, turné a festivaly. Letos máme víc než 80 koncertů, bookujeme vlastně už příští rok a já hodně jezdím na hudební konference, kde si uděláš spoustu známostí, kámošů, propaguješ kapelu. V první řadě je muzika, pak jsou takový ty věci okolo, hraní, koncerty a třetí část je management a hledání cest, jak naší muziku dostat ven a jak kapelu dostat ven.
Ty tedy hodně děláš ten management, jak to v kapele máte rozdělené?
Vojta: Muziku taháme všichni, to máme takový fifty-fifty rozhozený, každej si dělá to svoje. V managementu mám teď už k sobě jednu kamarádku, která mi se vším hodně pomáhá a postupně bereme do teamu další profíky. Funguje to, je to na dobrý cestě a víme, že když do toho energii dáš, vrací se. Dřív nebo později se vždycky prokoušeme dál a dál, a to je na tom to zábavný. Pořád se něco děje.
Ty jsi zmínil novou desku, a to mě zajímá!
Vojta: Jméno ještě nemáme, máme venku tři singly, budeme vypouštět ještě čtvrtej, do konce roku nahrajeme ještě šest až osm písniček a na jaře příštího roku to vydáme. Věci už máme rozpracovaný, doděláme to s Jardou Helešicem, kterej s náma nahrával už singly a uvidíme, co s tím pak dál. Jednáme na více frontách.
Kam byste nás pozvali v nejbližší době, kde vás můžeme vidět a slyšet live?
Vojta: Příští týden Colours of Ostrava a pak každý týden Hrady.cz.
Lukáš: Asi je nejlepší se podívat na naše stránky a facebook, kde máme aktuální seznam všech koncertů.
Ondra: Nebo tě pozveme do Klein Buckowa na Landflucht Festival. Nebo do Košťan u Teplic nebo do Lipska, Paddy Wagon….
Vojta: Určitě budeme rádi, když si nás lidi poslechnou na festivalech, když se jim to bude líbit, tak budeme ještě radši, když přijdou do klubu na turné, který jedeme konec roku/ začátek příštího roku. Jedeme Evropa a Čechy, Slovensko. Jsou to prodloužený víkendový akce a ty termíny budou na stránkách, na bandzone a tak. Pojedeme určitě Ostrava, Plzeň, Pardubice atd….
Jakou otázku nemáte rádi?
Vojta: Tu tvojí první. (smích všech)
Já: Jako fakt jsem se takhle trefila, jo? (smích)
Vojta: Ne, už jsem se s ní smířil. To je taková otázka, ze který si dělám vždycky srandu. Ale je přirozená, to je jasný.
Travis: Ty otázky, který tak moc nesnášim, ani neřeknu, který to jsou. (smích)
Luky: Žádná otázka mi nevadí, ale jedna je hodně častá: „A co teda jíš?“
Já: (smích) A máš nějakou takovou kuriozitu s tímto tématem?
Luky: Jestli můžu jíst brambory…
Ondra: Protože jsou často k masu, viď? (smích)
Děkuji klukům za rozhovor, jejich koncert jsem si vážně užila a vy, co jste je ještě neviděli a neslyšeli, to můžete napravit na nějakém jejich dalším koncertu, který najdete na jejich facebookových stránkách a nic nezkazíte, když se mrknete i na jejich web. Mějte fajn den plný hudby a klukům z Pipes and Pints přeji, ať se jim daří lépe a lépe a budu se na ně těšit zase někdy příště.
Vojta: Příští týden Colours of Ostrava a pak každý týden Hrady.cz.
Lukáš: Asi je nejlepší se podívat na naše stránky a facebook, kde máme aktuální seznam všech koncertů.
Ondra: Nebo tě pozveme do Klein Buckowa na Landflucht Festival. Nebo do Košťan u Teplic nebo do Lipska, Paddy Wagon….
Vojta: Určitě budeme rádi, když si nás lidi poslechnou na festivalech, když se jim to bude líbit, tak budeme ještě radši, když přijdou do klubu na turné, který jedeme konec roku/ začátek příštího roku. Jedeme Evropa a Čechy, Slovensko. Jsou to prodloužený víkendový akce a ty termíny budou na stránkách, na bandzone a tak. Pojedeme určitě Ostrava, Plzeň, Pardubice atd….
Jakou otázku nemáte rádi?
Vojta: Tu tvojí první. (smích všech)
Já: Jako fakt jsem se takhle trefila, jo? (smích)
Vojta: Ne, už jsem se s ní smířil. To je taková otázka, ze který si dělám vždycky srandu. Ale je přirozená, to je jasný.
Travis: Ty otázky, který tak moc nesnášim, ani neřeknu, který to jsou. (smích)
Luky: Žádná otázka mi nevadí, ale jedna je hodně častá: „A co teda jíš?“
Já: (smích) A máš nějakou takovou kuriozitu s tímto tématem?
Luky: Jestli můžu jíst brambory…
Ondra: Protože jsou často k masu, viď? (smích)
Děkuji klukům za rozhovor, jejich koncert jsem si vážně užila a vy, co jste je ještě neviděli a neslyšeli, to můžete napravit na nějakém jejich dalším koncertu, který najdete na jejich facebookových stránkách a nic nezkazíte, když se mrknete i na jejich web. Mějte fajn den plný hudby a klukům z Pipes and Pints přeji, ať se jim daří lépe a lépe a budu se na ně těšit zase někdy příště.
| autoři: | text: Lenka Kadeřábková foto: Zdenek Holeček |
| Tweet |
Další články s interpretem Pipes and Pints
Pipes and Pints pokřtili v Roxy nové album The Second Chapter.
Nultý ročník festivalu Prague Night Of Celtic Rockstars se stal svědkem hned dvou křtů. Prvním křtem večera bylo pokřtění benefičního kalendáře Pálí 2020, Avalone. Děti,kteří si ve svém životě prošly ohněm,nafotily tento nadherný kalendář na kterém se podílela spoustou českých kapel. Ani kluci z Pipes and Pints nezaháleli a pokřtili svou novou desku The Second Chapter . My u toho byli a zde přinášíme fotoreportáž.
Pipes and Pints zabíjejí karmu sado maso videoklipem!
Pipes and Pints vypouštějí do světa nový videoklip Karma Killer, kde účtují s vlastní minulostí. Klip, který oficiálně vychází v pondělí 1. října v 10 hodin a 10 minut, má být o špatné až toxické karmě a jejím zahubení. Chystaná deska má brzy potvrdit nové směřování kapely.
Slížovica bude mít vlastní kelímky, na festival si přijde zaskákat i šéfkuchař Marcel Ihnačák
Už za týden se potkáme na Autocvičišti SPU v Nitře na festivalu Slížovica! Festival kapely Horkýže Slíže bude mít originální plastové kelímky!
Chodrockfest 2018 byl plný překvapení
Plážový festival Chodrockfest 2018 byl plný multižánrové muziky, zábavy a pohody. A nejen Chodové si festival užili takzvaně „do rocku a do dna“
Festival Kačeři už klepe na dveře, zná svůj line-up a my Vám přinášíme několik vstupenek.
Můžeme se těšit na Pipes, Prago union nebo Kapitána Dema, taneční stage pak ovládnou zahraniční DJs. Festivalová louka v Horčápsku u Březnice ožije letos již třináctým ročníkem festivalu Kačeři. Fanoušci kapel a DJs se sjedou na příbramsko o magickém víkendu 17. a 18. srpna, aby zde oslavili pomalu blížící se závěr léta.
Chodrockfest 2018 odpálí svůj 8. ročník ve velkém stylu!
POZOR !!! POZOR!!! Hlášení pro všechny rockery, rockerky a rockerčata nejen ze Západních Čech. Blíží se srpen, který je v Domažlicích sice neodmyslitelně spojený s Chodskými slavnostmi, ale i s multižánrovým plážovým open – airem Chodrockfestem.
Festival Hrady CZ po Točníku zavítá se Škworem, Tomášem Klusem, J.A.R. nebo Divokým Billem na Kunětickou horu! Nově návštěvníkům nabídne VIP kempy Plus - aneb na festival jako do hotelu!
Čtrnáctý ročník festivalu Hrady CZ se po svém startu na hradě Točníku představí v pátek a sobotu 20. a 21. července na Kunětické hoře. Dále bude putovat po: Švihově, Rožmberku nad Vltavou, Veveří, Hradci nad Moravicí, Bouzově a svoji letošní pouť uzavře na hradě Bezdězu
Další články žánrů Punk (rock), Rock
Hudební festival Punkovice si na konto připsal devátý povedený ročník
Zámek Toužim, sousedící s náměstím Jiřího z Poděbrad, se stal 13.9.2025 centrem příznivců koncertních událostí. V areálu vnitřního dvora se konal již devátý ročník festivalu Punkovice, jehož název nenechával nikoho na pochybách o preferovaném hudebním žánru. Akce byla určena na podporu objektu samotného – pod pořadatelství se podepsal spolek Živý zámek Toužim z.s. s předsedou Michalem Nedvídkem, jež byl fyzickou součástí organizačního týmu. Moderátorství se ujala Markéta Zenkerová, která se kromě uvedení každé jednotlivé sestavy postarala v závěru o vydražení plakátu s podpisy všech hudebních aktérů. Do prostor zámeckého nádvoří si našlo cestu celkem početné publikum, jež si muziku užívalo spíše zpovzdálí – u pódia si zapogovali jen ti opravdoví srdcaři.
Klubovou sezónu v klatovském Falconu otevřel punkový PankyFest
Čas venkovních open air akcí je pomalu, ale jistě za námi a s podzimním počasím se o slovo hlásí klubové programy. V klatovském Falcon Clubu odstartoval toto období PankyFest, na němž se představila čtveřice kapel s výraznými repertoáry. Bonusem pátečního večírku 12.9.2025 pak byla narozeninová oslava frontmana Zvýšenýho Rizika Járy Panky Adámka, který se tak stal strůjcem této festivalové události. Do suterénního klubu si našlo cestu celkem početné publikum a nálada stoupala s každým odehraným setem.
Dolany fest se kvapem blíží! Kidné vody koupaliště rozvíří Alžběta, Hamr a Pepper
Oblíbený Dolany fest odpočítává posledních pár dnů do startu a věřte, že se opět máme na co těšit! Dorazí Alžběta, Hamr a Pepper.
PankyFest ve Falconu aneb klatovská klubová sezóna startuje
Klatovský multižánrový klub na nic nečeká a pro fanoušky koncertních událostí připravuje malý festival s programovou nabídkou pěti hudebních jmen. Ať domácích či přespolních, pokaždé s vlastním repertoárem a chutí hrát na sto procent. Proto nezapomeňte – Falcon Club Klatovy, pátek 12.9.2025, dveře klubu se otevřou v 19:00 a odstartováno pak bude úderem 20. hodiny.
Punkovice na Zámku Toužim nabídne jednu z posledních letošních open air akci
Zámek Toužim je častým cílem příznivců hudebních událostí. Konají se tu metalové, rockové a samozřejmě i punkové festivaly, mezi kterými se určitě neztratí ten s názvem Punkovice. Z titulu je zřejmý hudební styl, v lineupu pak nalezneme pětici skupin s autorskou dílnou. Přijďte se pobavit, zapogovat a celkově si užít hezký večer – start akce je v sobotu 13.9.2025 ohlášený na 15:00 hodin.
Minifestival Rock Night ve Stodole Lisov nabídl třípoložkový hudební program
Malá obec Lisov nedaleko Hradce u Stoda, se stala místem konání hudebního večírku s názvem Rock Night. Akce měla pevně stanovený termín 5.9.2025, kdy do místního centra kulturních událostí zamířily tři formace s přídomkem rock ve svých podnadpisech. Připravená Stodola hned u Obecního úřadu tak dala prostor muzikantům, hostům a celkově dobré náladě provázející jednotlivá vystoupení. Je pravda, že pořadatelé počítali s početnější návštěvou, ale i tak si koncertní sety užívali na plno ti, kdo do Lisova vážili cestu.
Report z 90’s Kiss Party – Loket, 30. srpna 2025 (2025)
Kiss Party, na kterou se bude ještě dlouho vzpomínat.
Další rozhovory
Malý rozhovor s Jarkem Filgasem ex frontmanem hudebních skupin Argema a Premier
Rozhovor je zaměřený na jeho hudební cestu, tvorbu i osobní reflexe.
Bára Zemanová & BAND vyjeli na letní tour. Zvou na Footfest i na oslavy 10 let pivovaru Raven!
Plzeňská zpěvačka Bára Zemanová se vydala se svou kapelou na letní tour po slavnostech a festivalech. Jak si letní rockovou jízdu užívají a na jaké akce zvou své posluchače, na to jsme se zeptali přímo Báry.
Rozhovor s Elvisem Vladimírem Lichnovským po jeho vystoupení na Dne obce Hať.
Elvis Vladimír Lichnovský, jeden z nejvýraznějších českých představitelů krále rock’n’rollu, zavítal koncem června do Hatě, kde rozzářil pozdně noční stage během Dne obce.
V rozhovoru se ohlíží za atmosférou koncertu, vzpomíná na své začátky s „elvisovskou“ pódiovou personou a přibližuje, jak se po téměř třech dekádách v roli Elvise mění jeho přístup k vystupování.
Díky!Fest 2025 - rozhovor s kapelou UDG
Dalším z interpretů letošního ročníku Díky!Festu je stálice mnoha letních i klubových pódií parta UDG. Zeptali jsme se ještě před festivalem na několik otázek, jak se na něj kluci připravují, těší, ...
Díky!Fest 2025 - rozhovor s pořadatelem Martinem Janotou
Letošní ročník Díky!Festu je již 3. ročníkem tohoto zajímavého festivalu a my jsme vyzpovídali pořadatele Martina Janotu. Těšte se na zajímavý rozhovor, jak se plánuje, připravuje a realizuje podobný festival.
Proč právě Kastelán? To nám v live interview prozradil známý český herec Jarda Plesl a frontman Septic People Lexa Fedorov!
Dříve než proběhly první vteřiny natáčení, měli jsme tu možnost vytvořit live interwiev, ve kterém jsme vyzpovídali právě Jardu Plesla a frontmana Septic People – Alexe „Lexu“ Fedorova.
Díky!Fest 2025 - rozhovor s písničkářem Michalem Horákem
Jedním z interpretů letošního ročníku Díky!Festu je veselý písničkář Michal Horák. Zeptali jsme se ještě před festivalem na několik otázek, jak se na festival připravuje, těší, ...