Plzeňskou Šeříkovkou se prohnala smršť v podobě dívčí energie 30. prosince 2019   (15:09)Na sklonku roku 2019, 27. prosince, se v KD Šeříková uskutečnil koncert tří kapel, kde mikrofonu vládnou ženy. A že to byl nezapomenutelný večer! Sál se otřásal v rytmu metalu, ale vibroval i reggae rytmem.

Jako první se představila power/symphonic metalová kapela Anacreon, která sice funguje nejkratší dobu, z toho večera představených kapel, tj. teprve od roku 2012, ale Šeříkovku už okusila předminulý rok při zastávce turné s kapelou Arakain. Ustálená sestava vystupuje od roku 2014.

S úderem osmé se ozvalo intro a z umělé mlhy se pomalu začala vynořovat pětice Anacreon. Největší pozornost si okamžitě získala frontwoman Veronika Zelníčková. Připomínající stylem oblečení i vizáže Flor Jansen z Nightwish nebo Elize Ryd z Amaranthe. Tato mnohostranná žena v sobě nezapře ani profesi herečky a moderátorky. Její hecování nenechalo obecenstvo chladným a to se od počátku zapojovalo, tu „hrozilo“, tu zase rozhýbalo krční svalstvo při házení hlavou.

Večer se posunuje a skladbami jako Černá vdova, Noční můry, Svědomí, se dobře nese Veroničin melodický a zároveň sytý projev. Ta nezapomíná ani na pitný režim a vyzývá publikum k jeho dodržování. To se činí a personál na baru tudíž taky nezahálí.

Že metal nemusí být jen nářez, dokazují Anacreon baladou Bastila, kterou zpěvačka uvedla jako baletku a při opravení se rozesmála a diváci taky. To je kouzlo živého koncertu. Čas je neúprosný, nastávají přídavky a zazpívat si od plic s kapelou na konci setu je nasnadě. Konec patří songu Není kam stárnout. Dle slov zpěvačky první věc, co nazpívala po svém příchodu do kapely.

Další na řadě je kapela Matahari, to jsou velmi zkušení matadoři a zpěvačka Žántí, ač drobná žena, vede tuhle smečku bezmála dvacet let. S pauzou v období 2016 až začátek 2019, kvůli vytíženosti s projektem RockOpera, kdy kapela hibernovala.  Navíc se také už nějakou dobu potýkají s absencí kytaristy Kouska, jenž je dlouhodobě v zahraničí, jak podotkla zpěvačka. Nahradil ho David Pavlík (působí také v kapele Honzy Křížka). S Matahari zřejmě strávil ve zkušebně dost času, na jeho hře je to vidět od počátku. 

Kapela v Plzni vystupovala mnohokrát a na rozjezd sází song Šamanika, z druhého alba Šapitó iluzí, vydaného v roce 2010. První řada, složená převážně z děvčat, zpívá a přichází další song z alba, poté dochází na zatím poslední album Karma a varování před uspěchanou dobou. Pokračují prvním albem z roku 2008 Jistota se houpá, songem Plastikovej Ken, nenechte se mýlit, text není o hračce pro děti, ale o zkušenostech zpěvačky s nagelovanými rádoby modely, kteří hledají oběti své touhy po barech. Procítěná balada Do lodí, z druhého alba a jede se dál!

 

Další dva songy a zpěvačka mluví o noční můře všech umělců a to je zapomenutý text. Jak jistě tušíte, jako na potvoru trapná chvíle nastane na začátku songu Vodní dravci, složený pro čtyřkajakáře a účastníky LOH v Londýně 2012. Zbytek kapely nenechává nic náhodě a opírá se do svých nástrojů jako by se nic nedělo a Žántí se za chvíli chytne. Věděli jste, že jeden ze sportovců je příbuzný basáka Pavla Trefila?

 

Koncert se chýlí ke konci, ale ještě je čas na songy, co se točí okolo života v Praze a závěr patří nejtvrdšímu songu v historii kapely, raritní věci, Co ti vadí. Zpěvačka bere do ruky paličku, přidává se k bubeníkovi a společně mlátí do činelů, za neustálého zpěvu. Energický set!

Třešničkou na dortu je toho večera kapela Gaia Mesiah! Tři ženy a jeden muž. Intro a koncert je odstartován songem After Rainbows z nové desky, vydané po jedenácti letech, Excellent Mistake. Od počátku se ze stage valí obrovské množství energie a ušní bubínky dostávají zabrat. Stejně jako bicí bubenice Mishy Cortéz, zakladatelka kapely svou soupravu rozhodně nešetří a to láká zpěvačku Marku Rybin, která před ní co chvíli divoce křepčí. A že je to velmi nevšední podívaná!

Nová deska představuje významný milník kapely po návratu na scénu, ke kterému došlo v roce 2016 po mnohaleté pauze. Gaia Mesiah nabízí další song a mnohé strhává k tanci. Kytaristka Santa Morella se však omlouvá, že dnes nebude ‘‘kvákat‘‘ (použití pedálu pro kytaru, ke změně frekvence zvuku), důvodem je zranění nohy, které si přivodila při vystupování z dodávky a postarala se tak o práci plzeňským lékařům. Později ovšem stejně nenechá pedál v klidu.

Zpěvačka jí věnuje song Sílu! Poprvé se tak ozývá čeština v textu. Koncert je skvěle rozjetý a i ti nejzarytější metalisti uznale kývají hlavou. Výměny kytar, trsátka a také doplnění tekutin, ovšem ve velmi rychlém sledu, aby se dostalo i na další písně a desky. Song Tasty s funkovým feelingem, ale přitvrzeným refrénem. Santa Morella není jen zručná kytaristka, ale také obstarává vokály a je třeba říct, že zpěvačku doplňuje velmi zdatně a její hlas se nese sálem jedna radost, v kombinaci s riffy a vyhrávkami je to velmi silný zážitek. Nesmí chybět vtipný song o borůvkových knedlících, Blueberry Day, kde se pro změnu objevuje němčina. Song Maňana zase obsahuje španělštinu. Léty prověřené songy.

A hle, opět čeština! Prostor pro novou desku se songy Království a Tam to všechno je, s neutuchajícím tancem a nenapodobitelným přednesem nezkrotné dračice Marky Rybin. Hlasová ekvilibristika, prožitek na maximum. Je to opravdová alpha female, jak zpívá ve stejnojmenném songu ze stejnojmenného alba. Krátká hudebně/pěvecká vložka basáka Joshe Stewarta a koncert jako víno je korunován společně zazpívaným songem San Pedro, kdy se všichni členové přesunuli na okraj stage, bubenice se chopila tamburíny a všanc sálu kapela zakončila večer, plný zážitků pro všechny smysly. Co víc si přát?