Plzeňský Medvěd se stává rakovnickému Brutusu opěrným bodem na koncertních štacích4. března 2024 (16:42)S velkým očekáváním odstartoval v pátek večer 1.3.2024 koncert bigbítové ikony Brutus v kultovním Bílým Medvědovi. Do prostor plzeňského pubu si našla cestu početná návštěva z mnohdy i vzdálených koutů našeho kraje. Parket se zaplnil ještě před oficiálním zahájením a s odpalem úvodního songu začal pulsovat svým tanečním životem. V publiku bylo vidět hosty snad všech věkových kategorií a v součtu s perfektním kapelním výkonem se mejdan vydařil na jedničku s hvězdičkou.
Ještě před samotným začátkem hudebního představení udělal provozní klubu Dušan Hujas krátký rozhovor s frontmanem skupiny – legendární osobností české rockové scény Sášou Pleskou.
V ten správný čas se k nástrojům postavili členové kapely Brutus, kteří po tradičních zahajovacích fanfárách rozjeli songem Kdo na to má bigbítový večírek jako za časů dávno minulých.
Sáša Pleska u kláves zpíval, rozdával úsměvy, přijímal sem tam nějakou tu ohnivou vodu a nálada začala stoupat rychlostí velikou.
V podání zpěváků Honzy Prokopa a Vládi Hasala tu hned od startu rezonovaly známé kousky Hej kámo, Mně je to jedno, Milá má…, ale i pomalejší věci Odpusťte mi slečno, Plakej dívko…, jež nenechávaly nikoho jen tak v klidu posedávat.
Brutus jel na plný plyn a mohu říci, že čtyřhodinový koncert nebyl přerušený byť jen nějakou krátkou pauzičkou.
Někdy kolem poloviny představení zpíval celý klub a skladby Všechny sklenice, Dlažební kostku, Zničenou duši… bylo slyšet i daleko za zdmi plzeňského kulturního stánku.
Nezadržitelně se přibližující závěr kulminoval při Gorile, Opijem se, Indickém čaji… a po děkovačce plzeňskému publiku si Sáša střihl vytleskaný přídavek.
Jako dojezdovka pátečního večírku naskočila do rozjetého hudebního vlaku mostecko-plzeňská skupina Dost času.
Její alternative-rockový repertoár si získává stále nové posluchače i daleko za krajskými hranicemi.
Bicí kotel Tomáše Zeleného měl netradiční rozestavění, o to údernější pak byl jeho zvuk tvrdící rytmus zbytku kapely.
Prezentace domácí dílny byla v režii zpívajícího kytaristy Adolfa Dolfi Hájka, v jehož podání tu zazněly Sněhuláci, Nad hrobem… či Není rum.
Jako host si s kmenovou saxofonistkou Jitkou Rakovou střihl duet na svůj nástroj Honza Nový z předcházejícího Brutusu.
Ještě bych rád zvýraznil bravurní hru na šestistrunnou basovou kytaru Jirky Sid Siedla, jejíž tóny měly v každé skladbě svojí váhu.
Odměnou za předvedený výkon celé formace pak byl potlesk na otevřené scéně, byť se hosté v tuto dobu houfně rozcházeli ke svým domovům.
Na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit tento web a váš uživatelský zážitek. Souhlasíte s používáním všech cookies?
Soubory cookie používáme k zajištění základních funkcí webu a ke zlepšení vašeho uživatelského zážitku. Souhlas pro každou kategorii můžete kdykoliv změnit.
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí. Tyto soubory zajišťují uchovávání produktů v košíku, zobrazování seznamu oblíbených výrobků, správné fungování filtrů, nebo přihlášení. Bez těchto souborů cookies nebude webová stránka správně fungovat a ve výchozím nastavení jsou povoleny a nelze je zakázat. Tyto soubory cookies neukládají žádné osobně identifikovatelné informace.
Umožňují nám sledovat souhrnné informace o návštěvnosti stránek a využívání různých funkcí. To nám pomáhá naše weby zlepšovat tak, aby Vám lépe sloužily. Analytické cookies jsou nastavovány třetími stranami - Google Analytics.