Pojďte s námi, otvíráme vrátka za poznáním do světa hudby 6. února 2018 (11:44)Seriál o historii československé elektrofonické kytary JOLANA – 3. Díl
Vážení a milí čtenáři, jak jsme vám slíbili, pokračujeme opět se seriálem o historii československé elektrofonické kytary JOLANA, dnes tu máme 3. díl.
…ale ještě než začneme a dozvíme se něco, o čem jsme ještě neslyšeli, mám tu krátké zamyšení…,
tu je les a tu je zahrádka, a všude kolem zvířátka,… chci říct, že je hudba všude kolem nás a tvoří svět kolem nás. Jsou to hlučná města, farmy, zelené lesy, savany, džungle, moře a oceány, hory i mrazivé oblasti pólu, všude zní spousta tónů, aniž si to v běžném životě uvědomujeme. Hudba je velice důležitá pro život každého z nás, přináší pozitivní energii a vibrace a uvolňuje stav naší mysli, záleží na každém z nás, jaký žánr si vybere, a co ho právě naplňuje.
Kolem nás je neskutečné množství zvuků, které vnímáme. A co je to vlastně zvuk? Žijeme ve světě plném různých zvuků, které vnímáme, protože je náš sluch jedním z nejlépe vyvinutých lidských smyslů. Zvuk vzniká tehdy, když chvění předmětu (například struny na kytaře) vyvolá pohyb částí okolního prostředí, v tomto případě ruka, jinak v přírodě to může být vzduch, voda či pevná látka.
Zvuk je mechanické vlnění, které nárazem na ušní bubínek způsobuje sluchový vjem a vzniká frekvence vlnění, která se měří v Hz. A pak je tu hlasitost zvuků, která se měří na decibely. Tón vznikne i když jemně ťukneme do sklenice, každý objekt a každý předmět má svůj vlastní kmitočet vibrací, každý předmět má svůj zvuk.
A když zahrajeme nebo zazpíváme hudební tón, to znamená, že rozkmitáme třeba struny na kytaře, nebo hlasivky, vznikne tón a ten je základem hudby, která nás provází celým životem…
…to jsem trošku odbočila od slíbeného tématu, ale tóny neodmyslitelně patří ke kytarám, tak teď znovu oslovuji pana Vláďu Žáka a vrátíme se k českým elektrofonickým kytarám Jolana.
tu je les a tu je zahrádka, a všude kolem zvířátka,… chci říct, že je hudba všude kolem nás a tvoří svět kolem nás. Jsou to hlučná města, farmy, zelené lesy, savany, džungle, moře a oceány, hory i mrazivé oblasti pólu, všude zní spousta tónů, aniž si to v běžném životě uvědomujeme. Hudba je velice důležitá pro život každého z nás, přináší pozitivní energii a vibrace a uvolňuje stav naší mysli, záleží na každém z nás, jaký žánr si vybere, a co ho právě naplňuje.
Kolem nás je neskutečné množství zvuků, které vnímáme. A co je to vlastně zvuk? Žijeme ve světě plném různých zvuků, které vnímáme, protože je náš sluch jedním z nejlépe vyvinutých lidských smyslů. Zvuk vzniká tehdy, když chvění předmětu (například struny na kytaře) vyvolá pohyb částí okolního prostředí, v tomto případě ruka, jinak v přírodě to může být vzduch, voda či pevná látka.
Zvuk je mechanické vlnění, které nárazem na ušní bubínek způsobuje sluchový vjem a vzniká frekvence vlnění, která se měří v Hz. A pak je tu hlasitost zvuků, která se měří na decibely. Tón vznikne i když jemně ťukneme do sklenice, každý objekt a každý předmět má svůj vlastní kmitočet vibrací, každý předmět má svůj zvuk.
A když zahrajeme nebo zazpíváme hudební tón, to znamená, že rozkmitáme třeba struny na kytaře, nebo hlasivky, vznikne tón a ten je základem hudby, která nás provází celým životem…
…to jsem trošku odbočila od slíbeného tématu, ale tóny neodmyslitelně patří ke kytarám, tak teď znovu oslovuji pana Vláďu Žáka a vrátíme se k českým elektrofonickým kytarám Jolana.
„Dobrý den, pane Žáku, dnes budeme pokračovat v rozhovoru. Prosím, řekněte nám, jak zlatá medaile na Světové výstavě EXPO 1958 v Bruselu ovlivnila její další osud?“
„I když ekonom Dřevokovu pan Salivar mne osobně v jednom rozhovoru říkal, že se kytara do zahraničí začala vyvážet již před výstavou, tak po jejím ocenění o ní byl ve světe velký zájem. Když se pan Růžička vrátil z výstavy z Bruselu, kde byl jako konstruktér Dřevokovu a zároveň aktivní muzikant propagovat nástroje, začal tušit, jaké možnosti se zde otevírají. Když však zkonfrontoval potřeby západu s komunistickým přístupem k výrobě, tak se rozhodl to v Dřevokovu nějak změnit a zrealizovat své nové zahraniční poznatky. Bohužel vedení Dřevokovu nepřijalo jeho návrhy na reorganizaci výroby, tak z Dřevokovu v roce 1959 odchází. Jeho odchod však byl o to snazší, neboť v té době již měl nabídku z ředitelství národního podniku Československé hudební nástroje (ČSHN), aby v Hradci Králové vedle výroby pian značky Petrof vybudoval vývoj a následně zavedl do výroby nové modely elektrofonických kytar.“
„I když ekonom Dřevokovu pan Salivar mne osobně v jednom rozhovoru říkal, že se kytara do zahraničí začala vyvážet již před výstavou, tak po jejím ocenění o ní byl ve světe velký zájem. Když se pan Růžička vrátil z výstavy z Bruselu, kde byl jako konstruktér Dřevokovu a zároveň aktivní muzikant propagovat nástroje, začal tušit, jaké možnosti se zde otevírají. Když však zkonfrontoval potřeby západu s komunistickým přístupem k výrobě, tak se rozhodl to v Dřevokovu nějak změnit a zrealizovat své nové zahraniční poznatky. Bohužel vedení Dřevokovu nepřijalo jeho návrhy na reorganizaci výroby, tak z Dřevokovu v roce 1959 odchází. Jeho odchod však byl o to snazší, neboť v té době již měl nabídku z ředitelství národního podniku Československé hudební nástroje (ČSHN), aby v Hradci Králové vedle výroby pian značky Petrof vybudoval vývoj a následně zavedl do výroby nové modely elektrofonických kytar.“
„A jaký byl následující osud výroby kytar v Dřevokovu po odchodu pana Růžičky?“
„Další roky se nesly ve znamení velkého vývozu kytar do zahraničí, kam odcházelo asi
95 % produkce. Vzniklo dokonce upravené Grazioso (sběrateli označované jak „dvojka“), které mělo jiné tremolo, opět dílo pana Vlčka, vstup pro jack z lubu a jinou mechaniku na hlavě. Také krk doznal určitých změn. Krk již nebyl z jednoho kusu jasanového dřeva, ale začal se na něj lepit hmatník z palisandru. Bohužel, v nejlepším se přestalo. Proces dán vládním nařízením o vyčleňování výroby z družstev a snaha komunistického státu získat pod kontrolu hlavně výrobu, která by mohla státu přinést stále citelněji chybějící devizové příjmy, znamenal konec výroby na jaře roku 1962.“
95 % produkce. Vzniklo dokonce upravené Grazioso (sběrateli označované jak „dvojka“), které mělo jiné tremolo, opět dílo pana Vlčka, vstup pro jack z lubu a jinou mechaniku na hlavě. Také krk doznal určitých změn. Krk již nebyl z jednoho kusu jasanového dřeva, ale začal se na něj lepit hmatník z palisandru. Bohužel, v nejlepším se přestalo. Proces dán vládním nařízením o vyčleňování výroby z družstev a snaha komunistického státu získat pod kontrolu hlavně výrobu, která by mohla státu přinést stále citelněji chybějící devizové příjmy, znamenal konec výroby na jaře roku 1962.“
„Pane Žáku, a tím se tedy úplně přestala tato Graziosa vyrábět?“
„Naštěstí ne. Výroba se přestěhovala do již existujícího podniku Varhany národní podnik v Krnově. Tím se výroba varhan rozšířila o výrobu elektrofonických kytar. Do Krnova přešli i někteří pracovníci, a tak k nelibosti všech zde v Dřevokovu výroba kytar skončila. V Krnově dál pokračovala výroba dalších modelů Grazios, ale i nových celo masivních elektrofonických kytar. Už v tom samém roce 1959, kdy odešel pan Růžička z Blatné, tak v ČSHN vyrobil své nové modely kytar Star I, II a III (celo masivní kytary), havajskou kytaru Chord a nízko lubovou kytaru Jolana, všechny pod novou značkou NEOTON. Kytary Star I, II a III se také vyvážely do Anglie pod již známým názvem FUTURAMA, pod kterým se již vyvážel RESONET Grazioso. Nutno podotknout, že název Jolana byl inspirován jménem dcery pana Růžičky a byl uváděn ještě jako model pod značkou NEOTON, pod kterým se začala psát novodobá historie výroby elektrofonických kytar v Hradci Králové.“
„Naštěstí ne. Výroba se přestěhovala do již existujícího podniku Varhany národní podnik v Krnově. Tím se výroba varhan rozšířila o výrobu elektrofonických kytar. Do Krnova přešli i někteří pracovníci, a tak k nelibosti všech zde v Dřevokovu výroba kytar skončila. V Krnově dál pokračovala výroba dalších modelů Grazios, ale i nových celo masivních elektrofonických kytar. Už v tom samém roce 1959, kdy odešel pan Růžička z Blatné, tak v ČSHN vyrobil své nové modely kytar Star I, II a III (celo masivní kytary), havajskou kytaru Chord a nízko lubovou kytaru Jolana, všechny pod novou značkou NEOTON. Kytary Star I, II a III se také vyvážely do Anglie pod již známým názvem FUTURAMA, pod kterým se již vyvážel RESONET Grazioso. Nutno podotknout, že název Jolana byl inspirován jménem dcery pana Růžičky a byl uváděn ještě jako model pod značkou NEOTON, pod kterým se začala psát novodobá historie výroby elektrofonických kytar v Hradci Králové.“
Pane Žáku, děkuji moc za povídání a na další pokračování se těšíme opět v příštím díle.
| autoři: | text: Hana Macáková Kalinová, Vláďa Žák |
| Tweet |
Další rozhovory
Imagine Diamonds - jedinečný tribute ve střední Evropě!
Jaro 2025 začalo a my tu máme nový projekt, který na českém hudebním trhu určitě chyběl. Tento projekt nese název Imagine Diamonds a jeho seskupení tvoří Tomáš Balů Baloun (zpěv), Ivo Anderle (baskytara), David Mucha (kytara) a Ondřej Kuncl (bicí). A tak jsme pro vás vyzpovídali frontmana této kapely Tomáše Balouna, kterého můžete znát z kapel jako Septic People nebo Emesis. Otázky neminuly ani manažera kapely Michala Gracíka.
Trocha povídání s hlavními pořadateli o rock-metalovém festivalu South of Heaven
Šumavský open air festival South of Heaven se do hudebních map zapíše letos čtvrtým pokračováním. Přesně tak má udáno na hlavičkách plakátů, i když nultý ročník proběhl již v roce 2020 na sále obce Zbytiny. Akce se těší zvyšující se pozornosti fanoušků tvrdé metalové muziky, svižných kytarových riffů rockových kapel včetně příznivců punkových vystoupení, na které pořadatelé několika jmény nezapomínají. Festival se koná 4. a 5.7.2025 v lomu nedaleko jmenovaných Zbytin a jeho nedílnou součástí je stanové městečko, které se začátkem července tradičně stane domovem stovek návštěvníků tohoto hudebního podniku. O historii, přítomnosti a samozřejmě o nadcházejícím ročníku jsme si povídali se strůjci akce, která má mezinárodní přesah – s Oto Gajdošem frontmanem skupiny Solar systém a hudebním publicistou Alanem Rohanem.
Rozhovor s Jaroslavem Parči: Od rodinných oslav, přes muzikály, až po pódia co znamenají svět!
Svou lásku k hudbě objevil již jako malé dítě a postupně se vypracoval od rodinných oslav, až po účast v televizních soutěžích, jako jsou Česko hledá Superstar 2006, Československo má talent a The Voice. V rozhovoru jsme hovořili o jeho hudebních začátcích, kariérních milnících, muzikálových rolích i snech, které si chce ještě splnit. Jak hodnotí současnou českou hudební scénu a co pro něj znamená být umělcem? To vše se dozvíte v našem rozhovoru!
Odtajnění nového bubeníka, hádanka pro fans i nové album! To vše nám prozradila kapela Pepper
Nový rok se pro známou klatovskou kapelu Pepper nesl ve znamení novinek i částečných změn. Fanoušci se od téhle poprockové party dočkali dárku v podobě nové desky jménem Evoluce X a nejen proto jsme se rozhodli kluky vyzpovídat.
Molotov party se v novém EP BÓJOVÉ BUDOU BÓJOVÉ vyrovnávají s dospělostí
Kapela Molotov party přichází s novým EP BÓJOVÉ BUDOU BÓJOVÉ,
které přináší mix tanečního rocku, popových refrénů a odkazů na jejich metalové začátky.
Bára Zemanová představuje svůj zbrusu nový videoklip Single lady
Byli jsme na natáčení a vyzpovídali jsme Báru, produkční tým Evu a Luboše z Filmy a také několik důležitých účinkujících. Těšte se také na spoustu fotek ze zákulisí natáčení.
Rozhovor s Františkem Nedvědem
František Nedvěd - Z Toronta až na Strahov
Potomci Nedvědů - víte, kdo je kdo? Syn, bratr, synovec, bratranec...
Slovensko se má na co těšit!