Proč Fest vol. 4: Punk, rodinná atmosféra i elektrické black outy. Slatiňany zažily festival, na který se jen tak nezapomíná24. července 2026 (21:00)Slatiňany opět dokazují, proč se sem fanoušci punku a tvrdší muziky každé léto rádi vracejí. Čtvrtý ročník Proč Festu nabídl poctivou dávku punk-rocku, nu metalu i raw punku, ale především atmosféru, kterou velké festivaly koupit nedokážou. Domácí Víme proč společně s partou dobrovolníků připravili akci, kde vedle sebe pařili mladí pankáči, rockové babičky a dědové i děti pod pódiem. Redakce Musicgate byla od prvních tónů až do závěrečného přídavku přímo ve fotopříkopu.
Sobotní poledne ve Slatiňanech dává o sobě vědět pořádným letním vedrem. V areálu za sokolovnou pobíhají poslední technici, dolaďuje se zvuk a mezi známými tvářemi nechybí ani Johny Rachot z Retardos, který tentokrát odložil mikrofon a pomáhá za zvukařským pultem. Poslední kabely mizí pod pódiem, aparatura dostává zelenou a přesně ve 12.15 přichází čas otevřít čtvrtý ročník festivalu.
První tóny patří sympatickému kvartetu Není zač! se zpěvačkou Vendy. Kapela sází na melodický punk-rock, který se nebojí rock'n'rollových odboček ani lehce ska nálady. Frontman mezi prvními skladbami s úsměvem hází do publika: „Tak co, jdeme na pivo?“ a odpověď na sebe nenechá dlouho čekat.
Úvodní set příjemně plyne mezi svižnějšími a klidnějšími momenty. Pivo, Tohle je vono nebo Všechno slíbim ukazují sehranost zpěváka s Vendy za mikrofonem, zatímco ostřejší Votvírák přidává první pořádnou dávku energie. Publikum se postupně probouzí a pod pódiem přibývají první tanečníci.
„Máte náladu na romantickou písničku?“ ptá se frontman před skladbou věnovanou své ženě. Po chvíli klidnější atmosféry ale kapela znovu šlápne na plyn a závěr obstaráModrý vlasy. Na přání publika nakonec přidává ještě úplnou novinku s příjemnou ska příchutí. Lepší rozjezd festivalu si člověk jen těžko představí.
Další změna aparatury netrvá dlouho a ve 13.35 už na pódium nastupují Born2Drill. Kapela, která se během několika let stihla zabydlet na domácí punkové scéně, nehodlá ztrácet ani vteřinu.
„A my jdeme na to!“ letí od mikrofonu a první riff okamžitě rozvibruje celý areál.
Od prvních minut je jasné, že se přitvrzuje. Tvrdé kytary, poctivý scream, nekompromisní dvojkopák a první pořádné pogo. Frontman Pepa Finek během koncertu několikrát děkuje publiku za podporu a je vidět, že si atmosféru užívá stejně jako lidé pod pódiem.
Silným momentem se stává Nemáš názor, která spojuje punk, hardcoreovou energii s výrazným rytmem bicích. Nechybí ani Systémová kontrola, v níž kapela připomíná, jak skladba vznikala, nebo protiválečné a společensky laděné texty věnované dnešní době. Born2Drill se nebojí mluvit nahlas ani o drogách mezi mladými jako v pecce Dýleři, ani o tom, jak se mění společnost kolem nás.
Závěr koncertu pak patří hostování mladé Teriny, která si se svým tátou střihne závěrečný duet. Publikum odměňuje kapelu hlasitým potleskem a první opravdový kotel dne je na světě.
Po syrové smršti přichází na řadu Blank Out z Hořetic. A nechybí ani první festivalová komplikace. Kvůli změti kabelů to chvíli vypadá spíš na pořádný black out než Blank Out. Naštěstí všechno zachraňuje organizátorský tým v čele s basákem Kubou z Víme proč, který během celého dne kromě vlastní kapely řeší i technické zázemí festivalu.
Jakmile se aparatura rozjede, mizí všechny obavy. Blank Out od prvních tónů šlapou jako lokomotiva. Tvrdé riffy střídají melodické pasáže, nechybí povedená sóla ani punková přímočarost. All In otevírá jejich set ve velkém stylu, FNB žene publikum dopředu a protiválečná Zkáza přidává koncertu další dávku agrese. Silný moment přichází také se skladbou Paralýza, která ukazuje, že kapela umí vedle syrovosti nabídnout i promyšlenější melodické pasáže.
Publikum nadšeně přijímá i novinku Rozdíl, mířící proti neonacistické scéně, a když zazní cover All My Friends Are Dead od norských Turbonegro, kotel pod pódiem definitivně ožívá. Blank Out potvrzují, že domácí punková scéna má pořád co nabídnout.
Krátce po čtvrté hodině přichází chvíle domácích pořadatelů. Na scénu nastupují Víme proč. Pro většinu návštěvníků nejde jen o další kapelu programu. Jsou to právě oni, kdo celý festival několik měsíců připravovali, sháněli kapely, řešili techniku, elektřinu i všechno, co běžný návštěvník nikdy nevidí.
Basák Kuba během dne několikrát doslova zachraňuje elektrickou síť festivalu. Chvílemi to vypadá, že víc, než baskytaru drží v ruce prodlužovačky. Nakonec ale zvládá obojí.
Ve čtvrt na pět už stojí na pódiu společně se Šmorim, Vojtou, Zbynďou a frontmanem Milhausem, kde je doplňuje i mladá zpěvačka Mája.
Od první skladby je znát, že hrají doma.
Publikum zpívá s kapelou prakticky od začátku. Nechci profit otevírá jejich set přesně v duchu kapely. Bez přetvářky a naplno.
„Jedem dál a chci ten pohyb!“ burcuje Milhaus dav během Života v kleci. V následující skladbě už ale nevydrží stát na pódiu, bere mikrofon a skáče přímo mezi lidi. Energie se okamžitě přelévá i do kotle pod stagí.
Nechybí motorkářská Jednou stopou, po menším elektrickém black outu z vesmíru pokračuje koncert dál, jako by se nic nestalo. Publikum baví Demokracie Made in USA, Život je hra, starší Tetování i povedená Ztracená generace, která překvapí lehkými rapovými prvky.
Na závěr přichází Bedna, kterou tentokrát za mikrofonem rozjíždí Kuba, a po bouřlivém aplausu ještě domácí přidávají Slatiňanskou. Jestli měl někdo pochybnosti, proč se festival jmenuje právě Proč Fest, po tomhle koncertě už je dávno nemá.
Po domácích přebírá otěže táborská legenda Stará Pešatová. Kapela, kterou řada návštěvníků zná už z devadesátých let, přiváží do Slatiňan pořádnou porci nostalgie se svým typickým punkem o zvířátkách, který je pro ni stejně charakteristický jako nadhled, humor a neutuchající energie. A ani po letech neztratila nic ze svého kouzla.
Hned úvodní skladby Prasečí víly a Dobrá nebo špatná voda potvrzují, že zkušenosti jsou znát v každém tónu. Mezi staršími skladbami zaznívá i novinka Sekta, připravovaná pro chystané album.
Jenže právě ve chvíli, kdy si v zákulisí povídám s kluky z Víme proč o organizaci festivalu, někdo za zády vykřikne: „Přijeli Headi!“ (odkaz na rozhovor zde).
Rozhovor končí dřív, než pořádně začal. Do backstage totiž právě couvají slovenští Head2Down se svou dodávkou a místo další otázky uskakujeme z cesty. Punkový festival si prostě občas píše scénáře sám.
Na pódiu mezitím dál zní Medardova kápě, Volejovky rybičky z konzervy, nechybí ani připomínka krize středního věku nebo svižná Na plovárně. Když pak zazní závěrečná Stará Pešatová, pod pódiem se znovu rozjíždí pořádný tanec.
Po tolika letech slyšet tuhle kapelu znovu naživo připomíná staré časy legendárního pardubického Žlutého psa. A právě podobné okamžiky dělají z Proč Festu víc než jen obyčejnou sérii koncertů.
Když se na pódiu objevují slovenští Head2Down, atmosféra se mění během několika vteřin. Tahle parta kolem frontmana FuXy není na českých pódiích žádným nováčkem. Vedle Head2Down působí někteří členové také v projektech KoRn SK Tribute a hardcoreové formaci True Reason, takže sehranost celé sestavy je patrná od první minuty. FuXa žene celý koncert svým charakteristickým vokálem, baskytarista Pal‘ko vede hutné basové linky, kytaru jistí Kote a za bicími sedí Tuky, který celé téhle hudební mašinérii udává nekompromisní tempo.
Už zvuková zkouška s Tolstojem naznačuje, že tohle nebude obyčejný koncert.
A nebyl.
První úder přichází s Drink with Houdini z alba Orion a pod pódiem okamžitě vzniká první opravdu velký kotel. „Baby come on…“ letí z pódia a dav se během několika sekund mění v jeden obrovský moshpit.
Kapela dál šlape na plyn. Defect of Disposition z alba World 1.0 přidává další dávku energie a publikum nenechává ani na okamžik vydechnout. Mezi skladbami se FuXa usměje do davu a s naprostou samozřejmostí pronese: „Teraz dáme Tublatanku, inak hráme Desmody.“ Smích pod pódiem střídá další nápor tvrdých riffů.
Pak přichází jeden z vrcholů celého koncertu. Pecka S.O.L. se svým chytlavým „Hey… what is missing…“ doslova odpálí celý areál. Nechybí ani nesmrtelná hláška „Čo ti jebe!“, která mezi fanoušky dávno zlidověla a pod pódiem funguje jako spolehlivá rozbuška. Rozjíždí se hromadné veslování, létají první stage diveři a kotel připomíná spíš rozbouřené moře než festivalový plac.
Kapela ale nezůstává jen u starších věcí. Z poslední desky F.O.U.R přichází našlapnuté The Rushi Cheeeers, které potvrzují, že tenhle čtyřlístek rozhodně neusnul na vavřínech. Tvrdé riffy se střídají s melodickými refrény, FuXa žene publikum dopředu a Pal‘ko za basou svými screamy dál zahušťuje už tak našlapanou atmosféru.
Když pak dojde na povedený cover My Own Summer od Deftones a vzápětí i na poctu System Of A Down se Suite-pee, je definitivně rozhodnuto.
Head2Down obrátili letošní Proč Fest vzhůru nohama.
Finále obstarává 2Q13, další z výrazných skladeb alba Orion. Když poslední riff doznívá a lidé ještě rozdýchávají právě prožitou smršť, napadne mě jen jedna věc:
„Len ten Orion jim tam chýbal.“
Po tomhle vystoupení už bylo jasné, že Head2Down patřili k největším tahákům letošního ročníku.
Jenže Proč Fest si schoval ještě jedno eso.
Deset minut před půl devátou přichází na řadu slovenská punková legenda Konflikt. Intro v podobě monumentální Carminy Burany okamžitě zvedá publikum ze země a kotel pod pódiem se během několika okamžiků zaplňuje do posledního místa. Jury a jeho parta neztrácejí čas.
Od úvodních Hrdina za nickom a To sme my je jasné, proč patří Konflikt už více než tři dekády k největším ikonám slovenského punku. Publikum zpívá prakticky každé slovo a mezi jednotlivými skladbami létají z pódia děkovačky.
„Ďakujeme, ste fantastickí!“.
Další skladby střídají rychlé punkové tempo se ska rytmy, zazní věnování Maroškovi i nestárnoucí hymna Punks Not Dead, kterou si zpívá snad celý areál.
„Takhle jsem nezpíval třicet rokov bez kytary!“ směje se Jury, aby vzápětí stejně popadl nástroj do ruky a pokračoval dál.
Silným momentem se stává také Prečo?, při níž si publikum užívá drobné hudební vtípky i odkazy na slovenské rockové klasiky. Závěr koncertu pak patří ska laděným Exotovi a Rebelovi, po nichž kapela mizí za zvuků závěrečného outra.
Jenže publikum má jasno.
Burácení pod pódiem vrací kapelu zpátky na scénu a definitivní tečku za hlavním programem obstarává nesmrtelná Policija.
I když hlavní program krátce po desáté večerní končí, areál rozhodně neusíná. Na vytrvalce čeká afterparty s Guild of Fools a dlouhé noční debaty, které k podobným festivalům patří stejně neodmyslitelně jako rachot kytar.
Čtvrtý ročník Proč Festu znovu ukázal, že i menší festival může nabídnout atmosféru, kterou velké akce často hledají jen těžko. Rodinné zázemí, parta nadšenců v čele s domácími Víme proč, skvělý výběr kapel i publikum, které se bavilo od poledne až do noci.
Jasně, občas zazlobila elektřina a několik vesmírných black outů potrápilo aparaturu. Jenže právě podobné momenty k takovým akcím tak trochu patří. Důležité je, že hudba ani dobrá nálada nepřestaly hrát ani na chvíli.
A když se při odchodu z areálu ohlédnu zpátky ke stagi, zůstane mi v hlavě hlavně jedna myšlenka.
Proč Fest? Prostě proto.
Je to parta lidí, kteří dělají muziku srdcem. A přesně proto má smysl se do Slatiňan zase vrátit.
Na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit tento web a váš uživatelský zážitek. Souhlasíte s používáním všech cookies?
Soubory cookie používáme k zajištění základních funkcí webu a ke zlepšení vašeho uživatelského zážitku. Souhlas pro každou kategorii můžete kdykoliv změnit.
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí. Tyto soubory zajišťují uchovávání produktů v košíku, zobrazování seznamu oblíbených výrobků, správné fungování filtrů, nebo přihlášení. Bez těchto souborů cookies nebude webová stránka správně fungovat a ve výchozím nastavení jsou povoleny a nelze je zakázat. Tyto soubory cookies neukládají žádné osobně identifikovatelné informace.
Umožňují nám sledovat souhrnné informace o návštěvnosti stránek a využívání různých funkcí. To nám pomáhá naše weby zlepšovat tak, aby Vám lépe sloužily. Analytické cookies jsou nastavovány třetími stranami - Google Analytics.