Sobotní večer v Kalikováku rozzářilo netradiční spojení dvou kapel SPS a The Rocket Dogz. Obě kapely pocházejí z našeho krásného hlavního města Prahy, kde se obě zrodily.
Párty měla původně startovat kolem půl deváté večerní, avšak lidí bylo v tuto hodinu ještě poskromnu, a tak to zprvu vypadalo na velmi komorní večírek. O hodinu později bylo naštěstí všemu jinak, fanoušci přeci jen dorazili a akce se mohla konečně naplno rozjet.
Vše zahájila pražská psychobilly banda The Rocket Dogz hrající od roku 2007 v čele s Vojtěchem Woodym Trojákem, zpěvákem, kytaristou a hlavně také vynikajícím a talentovaným grafikem, jehož práce prostě musíte vidět. Jeho jméno jistě mnozí z vás již viděli v souvislosti s letním festivalem Mighty Sounds, jenž mimo mnohé další akce krásné malůvky provázejí. Dalšími členy této psí bandy jsou Ondra Andy Culek a Ondra Pode Podešva, jenž je v kapele jako bubeník zatím jen krátce, ale zato se do toho pořádně opřel, a že je nějaký nováček, vůbec není znát. Jeho energické pohazování hlavou dávalo najevo, že to s hudbou myslí vážně. Momentálně kapela tvrdě maká na novém albu, které vyjde na světlo světa zřejmě tento rok a doplní tak stávající diskografii. Svými songy jako například Lady Anabell dostali posluchače do varu a připravili je na příchod další hvězdy večera, kterou byla punková kapela SPS.
SPSka nám přinášejí svoji hudbu již od roku 1988, kdy to v Praze s frontmanem kapely Zdeňkem Růžičkou dali dohromady. Postupem let se sestava ostatních členů měnila. Nyní po boku zpěváka a kytaristy Zdeňka usedává za bicí Petr Landsinger alias Pípa, na basovku a další pozpěvování se zaměřuje Jan Sklenář alias Skleník a na kytaru Petr Holeček, který nás provázel celý koncert úžasnými sólovými pasážemi. V porevoluční době bylo mnoho textů velice oblíbených, jelikož vycházely ze současné situace a problémů tehdejší doby. Celkově se kapela ve svých textech zaměřuje na dění kolem a songy ať už novější nebo ty starší jsou velmi oblíbené u posluchačů a vždy rozezpívají celý sál. A tak tomu bylo samozřejmě i nyní při sobotním večírku, kdy songy Máma, Hořčice mi stoupá do nosu, Ruská, Svoboda 89 a mnohé další rozezpívaly všechny fanoušky a byla to parádní akce, kde se samozřejmě rozpoutalo i divoké pogo, které k tomuto stylu prostě patří. Písně SPS se hrály, hrají a budou hrát a jsou oblíbené, protože některé věci jsou prostě nesmrtelné a hity SPS jsou jedny z nich.