Rockem proti rakovině open air festival Ražice 2017 7. května 2017   (11:04)Již 14. ročník festivalu je za námi

V sobotu 6. května jsem dorazila do Ražic a hned v úvodu mě zaujalo prostředí, kde se festival Rockem proti rakovině konal. Skvělé zázemí nejen pro dospělé, ale také děti si zde tento den užily naplno. Šla jsem přispět ke stánku na boj proti rakovině a vybrala jsem si svůj kolíček. Našli jsme výherce vstupů od Rock rádia, mediálního partnera této události.
 
Hned jsem se dala do řeči s pořadatelem této akce, s panem Mírou Pokorným. Zjistila jsem od něj, že tento festival vznikl po úmrtí Míry Málka, člena kapely Naven. Míra podlehl rakovině a první vzpomínkový ročník se konal v Bernarticích u Písku. Pak kluci z kapely oslovili Divadlo Pod čarou, aby se s jejich pomocí mohl udělat festival spojený se sbírkou proti této zákeřné nemoci. Druhý ročník proběhl v Písku, tam došlo ke skamarádění se s Ražickými a od té doby se tento fest koná v Ražicích. S tím je spojen „prodej“ malovaných kolíčků za dobrovolný příspěvek, protože výtěžek z tohoto festivalu se pokaždé odevzdá nějaké organizaci zabývající se bojem proti rakovině. Odevzdali již něco kolem 200 tisíc, například dětskému onkologickému oddělení, nadačnímu fondu Hrajeme o život a dalším. „Já mám třeba dva kolíčky, protože jsem chtěl Mišíka a Hladíka,"  směje se Míra Pokorný.

Na stage 1 byla připravena první kapela Delikvence 11. Tato strakonická kapela je poskládaná ze členů různých kapel. Kluci působili například v kapelách Rivers, Abstinenční příznaky, Side Track nebo FLZ. Jejich různorodé zkušenosti se tak spojily v současnou sestavu: Martin "Vožungr" Bouša – zpěv, Milan "Wlk" Vlček - kytara, zpěv, Michal "Mišák" Blatský – kytara, Matěj "Matty" Havlík – basa a Jan "Jeny" Hrdlička – bicí. Kapela trochu „trpí“ na bubeníky a basáky, bubeníka vyměnili už dvakrát a basáka mají také již třetího. My doufáme, že tuto sestavu udrží, protože jsou skvěle sehraní. Zahráli nám písničky Boží mlýny, Smečka, Kdo jsem, Konec pohádky a další z jejich alba. Slyšeli jsme i starší věci: Cesta, Povstaň a Další válka. Mimo jiných akcí se kluci zúčastní letošního JUNKTOWN – Postapocalyptic open air festivalu.
 
Během chvilky jsme se přesunuli ke stage 2, kde už zněly první tóny vánoční písničky. Pokáč byl na pódiu a bavil lidi svým originálním vtipem a písněmi. Nezapomněl ani na ukulele a zahrál nám Vlasy. Humorně uvedl i svou další věc Rád chodím na poštu, ve které se zmínil o delší předehře, samozřejmě této písničky. Každý se bavil a smál, protože texty jeho písní jen srší vtipnými větami. Všem můžeme doporučit jeho show, protože smích léčí a v jeho podání to platí dvojnásob. 

Třetí kapela Covers For Lovers byla nastartovaná na stage 1. Kapelu tvoří Aleš – bicí, talkshow, Billie – baskytara, zpěv a Ritchie – kytara, vokály. Většina návštěvníků se sem přesunula. To už se rozezněly nástroje a všem známá znělka seriálu Přátelé v podání těchto tří hudebníků všechny rozproudila. Někdo seděl a poklepával si do rytmu, jiní se pohupovali vestoje a při písničce Nevzdávej poletovaly kolem i děti, protože rytmus této hudby jim nedovolil zůstat v klidu.
 
Skupina Abraxas vloni oslavila 40. výročí a vydala výroční kompilaci Nekonečný boogie – Best Of. Jejich vystoupení mě vrátilo do minulosti a jejich hudbu jsem si opravdu užívala. Písnička Obyčejnej svět ve mně vyvolala mnoho krásných vzpomínek a bylo vidět, že nejen ve mně, ale i v ostatních, kteří s nimi zpívali a tančili. Další pecky jako Poprvé, Každý den je to jinak, King Kong nebo Karel drogy nebere si opět kromě dospělců užívaly děti, ty okukovaly kromě kapely i našeho fotografa. Líbilo se mi propojení dětí a dospělých na tomto festivalu, který je ukázkou skvělé organizace a znakem rodinné a přátelské atmosféry.

Moderátor Rock rádia Radek nás po chvilce zval ke stage 1, kde připomněl všem lidem zakoupení malovaných kolíčků u stánku a přivítal další kapelu Anča Band. „Děkujeme Abraxasu, že nám udělali předkapelu," pobavil všechny přítomné kytarista, zpěvák a občas flétnista Datel. A již rozprouděné publikum pokračovalo v hopsání hned při první písničce. „Mně se tady líbilo vaše heslo, hrajeme blbě, ale hudbu máme rádi,"  pokračoval Datel. Při písni Tulipán jsem se i já už lámala v pase, jelikož to byla opět smršť neskutečně vtipných textů. Zpěvačka a saxofonistka Lucka tomu dodala svým hlasem i tóny saxíku zajímavý šmrnc. Jejich vystoupení mi uteklo až příliš rychle, asi právě proto, že byli tak živí a vtipní.
 
Totální nasazení bylo natěšené na svou show a moderátor Radek nám zopakoval, proč jsme dnes tady. Začala další smršť skvělých písní a parádní příležitost pokračovat v tanci i zpěvu. Bubeník Franky si zpíval s klukama a všichni tři si užívali pohodovou atmosféru. Totáčům se podařilo lidi vyburcovat ještě víc a zábava se stupňovala. Poskakující lidé byli snad již všude kolem. Totální nasazení totálně nasadilo dav na vlnu tance a pod pódiem se hustota úměrně zvýšila. Po skončení jejich bloku ještě podepsat kartičky pro jejich a naše fanoušky, vyfotit a pokračovali jsme zpět na stage 1.

Tady měli za sebou zvukovou zkoušku Maniac z Prahy a už se těšili na dav lidí, který se tam postupně nahrnul. Nejvíc vystajlovaná kapela tohoto dne to rozbalila na plný koule. Jejich písničky Čapí nebo Tak pojď mi způsobily neskutečný výtlem. V jejich textech opět nechyběl humor. Měla jsem pocit, že jestli tady uslyším další takovou úžasnou kapelu, budu se přiblble smát ještě následující měsíc.
 
Osmá kapela na tomto festivalu Rockem proti rakovině byla Hudba Praha Band. Jako první zazněla Zákon o zachování energie. Neúnavní pařící lidé to rozjeli naplno a pod pódiem měla tato kapela plno. Jeli neúnavně jeden hit za druhým, dav lidí dole jim na oplátku dodával skvělou atmosféru. Ti, kteří jste na nich ještě nebyli, byste to měli napravit. Po každé jejich písni byl slyšet pískot a velký aplaus. Na konci je dav nechtěl pustit z pódia a chtěl víc a víc, ale bohužel i tato originální kapela měla svůj vymezený čas a chtě nechtě jsme se opět přesouvali na druhou stage. 

Rock-crossoverová kapela Naven z Písku, devátá v pořadí a my připraveni na další vlnu skvělé hudby.  Toho jsme se také dočkali. Jejich hravé texty k zamyšlení i styl hudby mne mile překvapily. Jednoduše mě tihle pánové bavili. Pohodový styl se líbil i všem kolem, opět bylo plno, až k nehnutí. Písničku Když basa tlačí zahrála kapela na počest zemřelému Mírovi Málkovi a jeho rodině, což nám připomnělo, proč jsme tam přišli. Tato populární skupina měla obrovský úspěch a není se čemu divit. Díky nim vznikl tento originální festival, který pomáhá v boji proti rakovině. Nebýt Navenu a bohužel tragické události, která kapelu zastihla, dnes bychom tu nebyli a nemohli si užívat báječný den plný úžasné hudby v krásném prostředí Ražic a ještě k tomu všemu pomáhat tam, kde je to potřeba. 

Večer byl v plném proudu, zábava neustávala a naopak dále nabírala na síle, když se nahoře objevili již netrpělivě očekávaní UDG. Zazněly klasické písně Motýl nebo Hvězdář. Tihle kluci jsou evidentně srdcovou záležitostí spousty lidí. Jugi se nahoře objevil v pěkných bílých šatičkách a show pokračovala. Na písničku Buď a nebe tančili opravdu všichni. Dávali lidem i nové věci Bůh ví kam nebo třeba Atomy. Čas neúprosně letěl, pařila jsem vpředu pod pódiem mezi ostatními a vychutnávala jsem si v tom neskutečném kotli pro mě srdcovou záležitost Kurtizána, jednu z písní, která mne také vrací o pár let zpět. Kluci svůj čas na pódiu zakončili Hvězdářem, ale měli smůlu, protože ten dav dole chtěl ještě přídavek. Ozývá se ohromný aplaus, vřískot a pískot. Posbírám od nich podpisy pro fanoušky a přesouvám se na první stage.

Zde už stáli Pirates of the Pubs z Českých Budějovic a rozjeli to na maximum, oblečení v kiltech a se specifickou vizáží. Tato punk-rock irish folková kapela rozproudila krev v žilách i tomu malému zbytku lidí, který dosud nepařil, jejich rychlou, rytmickou, melodickou hudbou. Toto zrychlení způsobilo davové hopsání zaplněného místa pod pódiem a všude kolem. Jedna rychlá písnička střídala druhou a lidé neúnavně pařili jako o život. Ta atmosféra se nedá popsat slovy, to se musí zažít!
 
Festival Rockem proti rakovině uzavírá písecká kapela Šutr. Dvanáctá kapela tohoto dne byla vhodnou tečkou za tímto skvělým dnem. Lidé měli poslední možnost užít si poslední, taktéž originální, kapelu a poslední tóny. Toho také využili a pak už zbylo jen se rozloučit a jít na panáka a pivo. Kdo si letos nechal ujít příležitost, rozhodně to příští rok musí napravit. A pokud i my přežijeme všechny akce, festivaly a párty, budeme tam s vámi! 


Sledujte Facebook festivalu.