Rozhovor s frontmankou kapely Sour Bitch Rendy 1. července 2017 (16:31)28.června pokřtila v pražském Rock Café kapela Sour Bitch nové CD a Vinyl Tough Love
Petra Mrázková
Jen stěží byste na české punk rockové scéně hledali vizuálně atraktivnější uskupení. A co se týče hudebního projevu, není to o nic horší, ba naopak. Tahle nadějná čtveřice rozhodně ví, jak se do toho opřít a svůj um se nebála předvést ve středu 28.6. v pražském Rock Café, při příležitosti křtu vlastního CD a Vinylu s názvem Tough Love.
Čtyřlístek punkrockových famme fatals ve složení: Renata Schnabelová – zpěv, kytara, Tamara Brejšová – kytara, Lucie Hadová – baskytara, Eva Flídrová – bicí, všem hned při prvních riffech, prvním zadunění basy a prvním úderem do bicích ukázaly, že jim pódium nejen sluší, ale i patří, a že sem dnes přijely zahrát pořádnou šou. A fanoušci to okamžitě ocenili. Atmosféra báječná, i holky si koncert určitě užívaly, byla z nich cítit upřímná radost z hraní. Drsnej zpěv frontmanky Renaty, které holky v kapele neřeknou jinak než Rendy, v pauzách mezi songy několikrát vystřídalo dojetí. Ostatně, to přepadlo ve finále všechny v sále, když začal probíhat samotný křest, hezky stylově, ohnivym Jackem.
Ale CD Tough Love nebylo dnes jediným „oslavencem“. Holky si pro fanoušky přichystaly i Vinyl. Proč právě v dnešní době, už trochu opomíjený, vinyl?
„Naše Lucka (baskytara pozn.red) zbožňuje Vinyly, sbírá je asi od patnácti. Myslím si, že je to docela netradiční, fajn, retro.“ vysvětluje Rendy.
Čtrnáct – tolik bylo holkám let, když se daly před rokem 2008 do kupy (stávající složení od roku 2010 pozn.red.). Ale v tomto případě čísla nehrají žádnou roli. Holky mají za sebou zkušenosti, o kterých by se mohlo i mnohem starším hudebníkům jen zdát - Mini tour v Rakousku, Německu, koncerty v Belgii, vyprodaná Incheba Arena, předskakování legendárním Addicts (do toho ještě musíte stihnout odmaturovat) - Jak se kapela dostane na tak zajímavá místa, jsme se ptali frontmanky Rendy.
„My to děláme, protože nás to baví, neděláme to pro prachy, nikdy jsme se vyloženě nevnucovaly, nepsaly, jestli si můžeme někde zahrát. Všichni ty velký evropští promotéři v hlavních městech, jako Bratislava, Berlín, Praha, se znají. Zahrajete dobře jednomu a on vás doporučí dál. Ono, ač se to nezdá, ta evropská punrocková scéna je docela malá a hrozně provázaná.“
Vždycky mě zajímalo, jak se liší z pohledu české kapely publikum u nás a v zahraničí. Vnímáte nějké rozdíly?
„Třeba němci jsou úplně statický. Když jsme začínaly hrát v Německu, vždycky jsme se ptaly promotéra, 'hele ono se jim to nelíbilo?' a bylo nám řečeno, že tohle je prostě jejich styl – netančí, přijdou si kapelu poslechnout a užít si tu hudbu zase jinak. Hodně pařej v Rakousku, ti jsou vděční... asi i proto, že v Rakousku toho punkrocku moc není. Ale nejlepší za mě určitě češi a slováci.“
Čtyřlístek punkrockových famme fatals ve složení: Renata Schnabelová – zpěv, kytara, Tamara Brejšová – kytara, Lucie Hadová – baskytara, Eva Flídrová – bicí, všem hned při prvních riffech, prvním zadunění basy a prvním úderem do bicích ukázaly, že jim pódium nejen sluší, ale i patří, a že sem dnes přijely zahrát pořádnou šou. A fanoušci to okamžitě ocenili. Atmosféra báječná, i holky si koncert určitě užívaly, byla z nich cítit upřímná radost z hraní. Drsnej zpěv frontmanky Renaty, které holky v kapele neřeknou jinak než Rendy, v pauzách mezi songy několikrát vystřídalo dojetí. Ostatně, to přepadlo ve finále všechny v sále, když začal probíhat samotný křest, hezky stylově, ohnivym Jackem.
Ale CD Tough Love nebylo dnes jediným „oslavencem“. Holky si pro fanoušky přichystaly i Vinyl. Proč právě v dnešní době, už trochu opomíjený, vinyl?
„Naše Lucka (baskytara pozn.red) zbožňuje Vinyly, sbírá je asi od patnácti. Myslím si, že je to docela netradiční, fajn, retro.“ vysvětluje Rendy.
Čtrnáct – tolik bylo holkám let, když se daly před rokem 2008 do kupy (stávající složení od roku 2010 pozn.red.). Ale v tomto případě čísla nehrají žádnou roli. Holky mají za sebou zkušenosti, o kterých by se mohlo i mnohem starším hudebníkům jen zdát - Mini tour v Rakousku, Německu, koncerty v Belgii, vyprodaná Incheba Arena, předskakování legendárním Addicts (do toho ještě musíte stihnout odmaturovat) - Jak se kapela dostane na tak zajímavá místa, jsme se ptali frontmanky Rendy.
„My to děláme, protože nás to baví, neděláme to pro prachy, nikdy jsme se vyloženě nevnucovaly, nepsaly, jestli si můžeme někde zahrát. Všichni ty velký evropští promotéři v hlavních městech, jako Bratislava, Berlín, Praha, se znají. Zahrajete dobře jednomu a on vás doporučí dál. Ono, ač se to nezdá, ta evropská punrocková scéna je docela malá a hrozně provázaná.“
Vždycky mě zajímalo, jak se liší z pohledu české kapely publikum u nás a v zahraničí. Vnímáte nějké rozdíly?
„Třeba němci jsou úplně statický. Když jsme začínaly hrát v Německu, vždycky jsme se ptaly promotéra, 'hele ono se jim to nelíbilo?' a bylo nám řečeno, že tohle je prostě jejich styl – netančí, přijdou si kapelu poslechnout a užít si tu hudbu zase jinak. Hodně pařej v Rakousku, ti jsou vděční... asi i proto, že v Rakousku toho punkrocku moc není. Ale nejlepší za mě určitě češi a slováci.“
Píšeš pro Sour Bitch texty – prozradíš, zda se jimi snažíš šířit nějaký konkrétní poselství, nebo je to čistě o pocitech?
„Je to čistě pocitová záležitost. A moc mě těší, že to lidi chápou. Teď mi nedávno napsal fanoušek, že po těžkym rozchodu poslouchal naše songy ze starejch EP, z Bandzone, četl si k tomu texty, ztotožnil se s nima a pomohlo mu to. A to je hrozně fajn.“
Starší i nové songy si můžete přijít poslechnout na letošní Mighty Sounds už za pár dní, nedalo nám se nezeptat, jestli holky dávají přednost open airovým akcím, nebo komorní atmosféře menších klubů.
„Nevím jak holky, to bude individuální, ale já se rozhodně cítím líp na klubovejch akcích. Je to víc osobní. Na fesťáku je super, že je tam opravdu hodně lidí, ale zase sluníčko, komáři, vosy... Kdyby se ještě v těch klubech mohlo kouřit.“
Holky nedávno vydaly svůj druhý videoklip k písni Sour Bitch Uniform. Na co se ještě fanoušci můžou v nejbližší době těšít?
„Na říjen chystáme určitě nějakej Merch a v plánu jsou další dva klipy. Snad to do konce roku stihneme.“
A poslední otázka. Co bys vzkázala čtrnáctileté slečně, která teď stojí před zrcadlem s kytarou v ruce, a sní o velkých pódiích?
„Dělej to, co tě baví, nekoukej na peníze, nekoukej na to, co ti kdo říká a hraj – ono to přijde!“
I přes úspěchy, nespornej talent a spousty tvrdé práce, která tomu všemu musela předcházet, si Sour Bitch zachovaly skromnost, upřímné vystupování a je vidět a slyšet, že jejich hudba jde opravdu od srdce. A to se cenní. Za MusicGate děkuji holkám za rozhovor a parádní zážitek z celé akce a přejeme kapele, i jejich čerstvě pokřtěné desce, ještě dlouhou úspěšnou cestu.
„Je to čistě pocitová záležitost. A moc mě těší, že to lidi chápou. Teď mi nedávno napsal fanoušek, že po těžkym rozchodu poslouchal naše songy ze starejch EP, z Bandzone, četl si k tomu texty, ztotožnil se s nima a pomohlo mu to. A to je hrozně fajn.“
Starší i nové songy si můžete přijít poslechnout na letošní Mighty Sounds už za pár dní, nedalo nám se nezeptat, jestli holky dávají přednost open airovým akcím, nebo komorní atmosféře menších klubů.
„Nevím jak holky, to bude individuální, ale já se rozhodně cítím líp na klubovejch akcích. Je to víc osobní. Na fesťáku je super, že je tam opravdu hodně lidí, ale zase sluníčko, komáři, vosy... Kdyby se ještě v těch klubech mohlo kouřit.“
Holky nedávno vydaly svůj druhý videoklip k písni Sour Bitch Uniform. Na co se ještě fanoušci můžou v nejbližší době těšít?
„Na říjen chystáme určitě nějakej Merch a v plánu jsou další dva klipy. Snad to do konce roku stihneme.“
A poslední otázka. Co bys vzkázala čtrnáctileté slečně, která teď stojí před zrcadlem s kytarou v ruce, a sní o velkých pódiích?
„Dělej to, co tě baví, nekoukej na peníze, nekoukej na to, co ti kdo říká a hraj – ono to přijde!“
I přes úspěchy, nespornej talent a spousty tvrdé práce, která tomu všemu musela předcházet, si Sour Bitch zachovaly skromnost, upřímné vystupování a je vidět a slyšet, že jejich hudba jde opravdu od srdce. A to se cenní. Za MusicGate děkuji holkám za rozhovor a parádní zážitek z celé akce a přejeme kapele, i jejich čerstvě pokřtěné desce, ještě dlouhou úspěšnou cestu.
Petra Mrázková 3 fotografie v galerii
| autoři: | text: Lenka Hlavičková |
| Tweet |
Další rozhovory
Díky!Fest 2025 - rozhovor s kapelou UDG
Dalším z interpretů letošního ročníku Díky!Festu je stálice mnoha letních i klubových pódií parta UDG. Zeptali jsme se ještě před festivalem na několik otázek, jak se na něj kluci připravují, těší, ...
Díky!Fest 2025 - rozhovor s pořadatelem Martinem Janotou
Letošní ročník Díky!Festu je již 3. ročníkem tohoto zajímavého festivalu a my jsme vyzpovídali pořadatele Martina Janotu. Těšte se na zajímavý rozhovor, jak se plánuje, připravuje a realizuje podobný festival.
Proč právě Kastelán? To nám v live interview prozradil známý český herec Jarda Plesl a frontman Septic People Lexa Fedorov!
Dříve než proběhly první vteřiny natáčení, měli jsme tu možnost vytvořit live interwiev, ve kterém jsme vyzpovídali právě Jardu Plesla a frontmana Septic People – Alexe „Lexu“ Fedorova.
Díky!Fest 2025 - rozhovor s písničkářem Michalem Horákem
Jedním z interpretů letošního ročníku Díky!Festu je veselý písničkář Michal Horák. Zeptali jsme se ještě před festivalem na několik otázek, jak se na festival připravuje, těší, ...
Imagine Diamonds - jedinečný tribute ve střední Evropě!
Jaro 2025 začalo a my tu máme nový projekt, který na českém hudebním trhu určitě chyběl. Tento projekt nese název Imagine Diamonds a jeho seskupení tvoří Tomáš Balů Baloun (zpěv), Ivo Anderle (baskytara), David Mucha (kytara) a Ondřej Kuncl (bicí). A tak jsme pro vás vyzpovídali frontmana této kapely Tomáše Balouna, kterého můžete znát z kapel jako Septic People nebo Emesis. Otázky neminuly ani manažera kapely Michala Gracíka.
Trocha povídání s hlavními pořadateli o rock-metalovém festivalu South of Heaven
Šumavský open air festival South of Heaven se do hudebních map zapíše letos čtvrtým pokračováním. Přesně tak má udáno na hlavičkách plakátů, i když nultý ročník proběhl již v roce 2020 na sále obce Zbytiny. Akce se těší zvyšující se pozornosti fanoušků tvrdé metalové muziky, svižných kytarových riffů rockových kapel včetně příznivců punkových vystoupení, na které pořadatelé několika jmény nezapomínají. Festival se koná 4. a 5.7.2025 v lomu nedaleko jmenovaných Zbytin a jeho nedílnou součástí je stanové městečko, které se začátkem července tradičně stane domovem stovek návštěvníků tohoto hudebního podniku. O historii, přítomnosti a samozřejmě o nadcházejícím ročníku jsme si povídali se strůjci akce, která má mezinárodní přesah – s Oto Gajdošem frontmanem skupiny Solar systém a hudebním publicistou Alanem Rohanem.
Rozhovor s Jaroslavem Parči: Od rodinných oslav, přes muzikály, až po pódia co znamenají svět!
Svou lásku k hudbě objevil již jako malé dítě a postupně se vypracoval od rodinných oslav, až po účast v televizních soutěžích, jako jsou Česko hledá Superstar 2006, Československo má talent a The Voice. V rozhovoru jsme hovořili o jeho hudebních začátcích, kariérních milnících, muzikálových rolích i snech, které si chce ještě splnit. Jak hodnotí současnou českou hudební scénu a co pro něj znamená být umělcem? To vše se dozvíte v našem rozhovoru!