Rozhovor s Jirkou Hugo Hučkem 14. srpna 2017 (10:57)Jirka Hugo Hučko, šofér kamionu, srdcař, rocker schovaný za oponou, ale spíše schovaný v kabině kamionu. Brázdí silnice Evropy a jen tak mimochodem pomáhá dětem... Měla by to být radost...
Ahoj Jirko. Můžeme na sebe prozradit, že se zatím známe jen přes Facebook, ale to nám nebrání udělat rozhovor. Vím o tobě, že jsi tvrdý řidič kamionu, a přesto nebo právě proto jsi se srdcem na správném místě. Jakou pozici u tebe zaujímá muzika?
Ahoj Rudolfe. Také tě zdravím a jsem docela rád, že sis na mě vzpomněl právě teď, když se blíží jedna stěžejní akce. Ale k tomu se ještě vrátím. Teď odpovím na tvoji první otázku. Za volantem kamionu sedím vlastně od návratu z vojny. Letos mi bude 53 let, tak že více než 32 let brázdím československé a později i evropské silnice. A jelikož je člověk naprostou většinu tohoto šoférského života v kabině a za volantem sám, tak rádio, a tím i muzika, mu tu práci hodně zpříjemňuje. Teď jsou sice i jiné možnosti než jenom rádio, ale dříve to tak nebylo, a za ty roky se rádio stalo mým neodmyslitelným společníkem na cestách. No a samozřejmě že i muzika, která se z něho line. Ale není to jen v autě, ale i doma. Pokud děti nekoukají na pohádky, tak hraje bud CD nebo rádio, ale občas i jedna TV stanice, které zde nebudeme dělat reklamu. (smích) Zkrátka muzika mě provází celý jak profesionální, tak i soukromý život. Převážně sice rocková a country, kterou mám taky rád, ale nepohrdnu ani dechovkou, když se sedí v hospodě u piva, někdo vytáhne harmoniku a spustí nějaké odrhovačky typu Na Pankráci, na malým vršíčku… Je to potom takový fajn nezvyklý relax. Zkrátka, muzika je u mne nezastupitelná a po rodině a práci má v žebříčku mých hodnot krásné třetí místo!!!
Věnuješ se charitě a ve tvém zorném poli jsou hlavně děti. Proč právě děti?
To se musím vrátit trochu do minulosti. Na jaře r.2014 vyhlásilo Sdružení řidičů, jehož jsem byl v té době členem, veřejnou sbírku na pomoc pro dvojčátka jednoho kolegy řidiče, kterým byla diagnostikována Fanconiho Anemie, což je genetická choroba a jejím dominantním problémem je selhávání kostní dřeně. Na podporu této sbírky jsem uspořádal benefiční akci pod názvem Den pro Verunku a Adámka, která se uskutečnila v říjnu 2014 v Hradci Králové. Vystoupilo několik kapel, kouzelník a večer měla být klasická taneční zábava. S velkým ohlasem veřejnosti se to ale nesetkalo, co si pamatuji, tak přišlo asi 20 lidí a zábavu jsem zrušil úplně, jelikož zůstali na sále 2 návštěvníci. A malá Verunka se akce ani nedočkala, svůj boj se zákeřnou chorobou v září prohrála. V důsledku této akce jsem si začal zjišťovat informace o nemocných dětech v okolí i v celé republice a už začal kolotoč poznávání, jak špatně na tom některé děti jsou. Jak zdravotně, tak i třeba s péčí, kterou si třeba rodina z finančních důvodů nemůže dovolit. A jelikož jsem měl děti vždy moc rád, rozhodnutí bylo jasné. Budu se snažit jim pomáhat, co to půjde.
Často sleduju tvé výkyvy nálad na facebooku – takové střídání optimismu s pesimismem, ať už v osobním životě nebo v souvislosti s pořádáním charitativních akcí. Co tě žene dopředu nebo kam si chodíš pro optimismus a dobití baterek?
Tak to je zajímavý dotaz! Ani jsem netušil, že toho o mně tolik víš! (smích) Facebook beru jako sociální síť, která právě k tomuto byla stvořena. Když mám dobrou náladu (výjimečně), tak to tam napíšu. Když ji mám špatnou, tak to tam také napíšu. Zkrátka se podělím se svými přáteli o svoji náladu. Dříve se to většinou dělávalo v hospodě, teď na ni nějak není čas a přátelé jsou různě po republice a po světě, tak alespoň tímto způsobem jsme někdy zase spolu jako třeba před 30 lety. Takže to je taková náhrada hospody. I když u piva by se některé věci probírali lépe. Na druhou stranu, nikdy jsem neměl problém poslat blbce do pr…e a ani pochválit dobrou věc. Tak činím i na facebooku. Prostě co na srdci, to na jazyku. Vím, že si tím moc přátel nezískávám, ale raději jich budu mít 10 a dobrých, než 100 a falešných. Co se týká toho optimismu a dobíjení baterek, tak to je rozhodně rodina!!! Co se týká vztahů, hlavně díky mé práci to se mnou nikdy nebylo jednoduché, takže jsem pořád svobodný. Ale již druhý rok žiju se svojí přítelkyní Renatou, se kterou vychováváme dvě děti. A to je pro mně, jako pro skoro celoživotního samotáře, neskutečná vzpruha, když přijedu domů, můžu se vyblbnout s dětma a být dětem i přítelkyni něčím prospěšný. Navíc má Renča obdobný hudební vkus jako já a vedeme k němu i děti, takže vše klape, jak má a to na dobití baterek úplně stačí.
Co si myslíš o charitě obecně? Já to trochu nechápu. Všiml jsem si totiž, že kapely si nechávají platit to, co běžně činí jejich honorář a dokonce někdy i více. Tvůj názor nebo zkušenost?
To, že kapely požadují za hraní na charitativní akci celý honorář nebo ti na rovinu řeknou, že takové akce nehrají, je vcelku běžná věc. Ale pozor! Pouze u těch, řekněme 10–15 kapel, které jsou, jak já říkám, v extralize. To jsou ty, které se opakují na každém větším fesťáku už několik let za sebou. Jména ti říkat nebudu, můžeš si tam sám některá dosadit. Naopak mám výbornou zkušenost s kapelami, které sice nejsou tak známé, ale stejně dobré, né-li lepší, jak ty z extraligy. V naprosté většině mi na akcích hrají pouze za cesťák a dost často se stane, že nechtějí ani to, pokud to nemají nějak extra daleko. A toho si strašně vážím. A tady jmenovat také nebudu, mohl bych na někoho zapomenout. Ale jedná se o všechny kapely, které spolupracují s mým projektem na pomoc vážně nemocným dětem, dále kapely, které někdy na mé akci hrály, anebo se kterými jsem v jednání, že budou vystupovat. Na oplátku se jim zase přes své známé snažím sehnat hraní na některých dalších akcích a festivalech, abych je dostal do podvědomí veřejnosti, a také je dost propaguji na svých fb stránkách. Je to zkrátka spolupráce prospěšná pro obě strany. Jen jednu takovou perličku: onehdá jsem kontaktoval jednu velmi známou českou kapelu, jestli by byli ochotni vystoupit na charitativním koncertu. Jejich odpověď zněla, že ano. Za 78 tisíc plus DPH a po zaplacení možná někde dají půlku na charitu. Nabídl jsem jim 15 tisíc, že se zkrátka jedná o charitu a víc nabídnout nemůžu. Odpovědi jsem se už nedočkal.
V této chvíli děláme rozhovor z důvodů konání jedné akce, tedy kromě jiného. Řekni nám něco o této akci a na co bys nalákal fans?
Konečně se dostáváme k té zásadní otázce! (smích) Ano, je to NADĚJEfest 19.8. v campu Dolce u Trutnova. Zkrátka po různých menších koncertech, kde jsem si ověřil, jak věci dělat, jsem se rozhodl uspořádat akci velkou. A tou je právě tento festival. I když také není vše tak jednoznačné, jak to vypadá. Myšlenka na uspořádání festivalu vznikla už loni na jaře, ale 2x jsem musel stěhovat a měnit místo konání. Poprvé proto, že mezi partnery mého projektu patří pivovar Primátor Náchod, který festival částečně sponzoruje a bude na něm mít svůj stánek. To se ovšem nezamlouvalo provozovateli prvního areálu, kde točí jinou značku piva a mého sponzora tam nechtěl. A jelikož jsem v těchto věcech dost zásadový, raději jsem celý festival přestěhoval na jiné místo, do krytého letního areálu na druhou stranu republiky, kousek od mého bydliště. Ale zde se opět vyskytl velký problém, o kterém jsem neměl nejmenší tušení, když jsem místo dojednával. Ve stejném termínu, tj. 19.8. si skoro místní pivovar, vzdálenost asi 8 km, udělal den otevřených dveří, kam pozval i nějaké kapely z extraligy, mým hrubým odhadem tak za půl mega. A tomu se zkrátka konkurovat nedá, to asi uznáš. Tak po dohodě se starostou obce jsem tam festival zrušil a hledal náhradu. Ale bylo to dost náročné, jelikož toto vše bylo začátkem června, takže času moc nebylo. Nakonec mi vyšli vstříc právě v krásném areálu campu Dolce u Trutnova. A na co bych nalákal fans? Určitě na tři základní věci! 1) Koncepci celého festivalu. Jelikož toto není jen festival o muzice, ale je to charitativní festival, kde veškerý výtěžek jde pro vážně nemocné děti, o které pečuje organizace S.O.S Andělé Rakovník z.s. Bude zde také doprovodný program jak pro děti, tak pro dospělé. Světoznámý kouzelník a iluzionista Mr.Carlo, který bude mít několik čísel nejen na stage, ale bude se pohybovat i mezi návštěvníky, takže nikdo neunikne jeho taškařicím a iluzím! A také zde bude parta mých přátel z klubu RC Kamiony, kteří předvedou své nádherné modely dálkově řízených kamionů! I v tomto případě si přijdou na své děti i rodiče, hlavně tatínkové. Také proběhne taková menší tombola, kde jako ceny budou tašky plné výborné uzeniny od mého dalšího partnera, Řeznictví u Pavlíka Klatovy. Majitel Pavel Havlíček je nejen vynikající Mistr řezník a uzenář, ale také neúnavný bojovník proti babišismu v naší politice, jehož důsledky poznáváme všichni. Viz. třeba EET pro kapely na prodej merche. A je jasné, že Pavlíkovi uzeniny budou celý den k dostání ve festivalovém areálu na zahnání hladu. Alespoň návštěvníci poznají, jaký je rozdíl mezi normální uzeninou a tou Babišovou!!! 2) Druhá věc, proč by fans měli dorazit, jsou kapely. Jelikož jako hudební styl preferuji rock, hard-rock a metal, tak se tam sejdete pouze s tímto stylem. Asi největším tahákem bude KREYSON MEMORIAL, kde někteří zakládající a bývalí členové Kreysonu přišli s myšlenkou vyrazit na turné k 25. výročí vydání desky „Anděl na útěku“. To se nakonec podařilo uskutečnit, ovšem bez účasti původního zpěváka Ládi Křížka, kterého nahradil talentovaný Petr Doldy Dolének, který tak zkompletoval novou tvář kapely. Druhým magnetem asi bude kapela WISHMASTERS, která je skoro místní. Začínali původně jako Nightwish tribute, ale od r. 2013 stavějí vystoupení na vlastních věcech symfonického metalu. Dále vystoupí kapela MANUAL z Hradce králové. Takoví čeští AC/DC, které svým stylem trochu připomínají. Manualové jsou se mnou od začátku projektu, byli první kapela, která vystoupila v Hradci v r. 2014, tak je samozřejmé, že nesmí chybět. Dále kapela HARDMOK z Pardubic, kteří letos vydali nové album „Našlápnuto“ a se kterými mě pojí i osobní přátelství. Ale to se všemi kapelami, které vystoupí. Všechny znám osobně. Další kapelou je KODIAK, také od Hradce. Zde exceluje vynikající, mladá a krásná zpěvačka Klára „CLAIR“ Pretorová. A to jak v coverech, které Kodiak hraje, tak i v jejich vlastních věcech. Předposlední kapela je Five Sins z Rakovníka. Tato hardrocková smečka mě velmi příjemně překvapila loni v prosinci, kdy vystoupili jako předkapela BASTARD na jejich Vánočním koncertu pro S.O.S Andělé Rakovník. A posledním vystupujícím jsou brněnští PES PILKA. Tady musím upozornit na dvě věci. Za prvé, bubeník Jura je také kamioňák jako já, a za druhé, svým vystoupením u vás v Hard Cafe, kde jsem dělal v listopadu koncert pro Deniska, mě tak nadchli, že jsem nemohl je nepozvat. Tak, a to by ke kapelám asi bylo vše. No a za 3) Fans by měli určitě dorazit kvůli osobě moderátora celé akce!! (smích) Určitě víš, o kom mluvím. Ano, teď snad neprozradím veřejné tajemství, že celý festival budeš moderovat právě ty. Velké zkušenosti s muzikou a také moderováním v televizi. Takže jsi ten nejpovolanější!!
Děkuji. Setkáváš se s nepochopením. Někteří si dokonce myslí, že se obohacuješ a tvoje činnost je pokrytecká. Pokud se pletu, oprav mne. Co bys vzkázal těmto lidem?
Tak v tom máš pravdu. Je spousta lidí, kteří říkají, proč charitu pro děti dělá chlap a ne ženská. A vidí v tom nějaké podvody a podrazy. Také je spousta lidí, kteří si myslí že se tím jen zviditelňuji. Většinou to jsou ale ti, kteří by nebyli schopni zorganizovat ani turnaj v kuličkách na školním dvoře. Dříve mne ty kecy docela vytáčely, ale teď už jsem klidný. Kdo mne zná, nebo se mnou už někdy spolupracoval, tak ví své. A pokud ostatní neví, tak se můžou zeptat rodin dětí, pro které jsem akce pořádal. Adámek, Julinka, Matýsek, Denisek, Vašík. To jsou jména dětí, které mám v paměti, a kterým jsem alespoň trochu pomohl. Potom zde jsou jména Verunka, Sandra a Kačenka. Tyto holčičky neměly to štěstí, aby užívaly radostné dětství se svými kamarády a rodinou a svůj boj se zákeřnou nemocí prohrály. Bohužel, i o tomto to je. Snažím se dělat maximum, ale nejsem všemocný. A pokud mne někdo řekne, že se na něčem obohacuji, tak ho pošlu první přímou cestou do prdele.
1) Jaký máš názor na charitativní nebo neziskové organizace u nás? Já se totiž domnívám, že je to v naprosté většině levárna, jak vytáhnout peníze z Unie.
JH) Tady raději můj názor ani znát nechtěj, neboť by asi byl zcenzurován! (smích) Řeknu to asi takto: rozděluji toto všechno na dvě skupiny. Tu první nazývám klasicky, neziskovky. Patří sem, kromě různých spolku, nadací a nadačních fondů zabývající se víceméně pomoci potřebným, také např. včelaři, dobrovolní hasiči, fotbalisté na vesnicích, sběratelé čehokoliv atd. Tito lidé se sdružují ve spolcích, což jsou klasické neziskovky, které mají nějaký smysl a ve valné většině nejsou příjemci obrovských státních dotací, ale svoji činnost si financují z darů a členských příspěvků. Zde žádný zásadní problém nemám, i když tady se také může vyskytnout nějaký filuta, který si chce jen namastit kapsu. Činnost těchto organizací v zásadě schvaluji. Skupinu druhou nazývám Ideologické neziskovky a zde je problém obrovský. Patří sem např. Člověk v tísni, Hnutí Duha, různé ekologické iniciativy, jakési pofiderní agentury na „začleňování“ kohokoliv. Sem tečou neskutečné peníze ze státního rozpočtu, dotace od krajů, měst a obcí, z EU, z Norských fondů, z různých uskupení napojených na Sorose a dalších osob a institucí. Tok peněz a jejich využití je absolutně nekontrolovatelné. Většina těchto neziskovek nevydává ani veřejnou výroční zprávu a pokud ano, tak se tam dočteš, že 70 % financí bylo vydáno na platy, 20 % na reklamu a pouhých 10 % na pomoc potřebným!!! To mne může vzít ďas!!! Vem si, že jenom na začleňování a pomoc cikánům zde v republice funguje okolo 150 různých agentur a spolků. A myslím, že každá si svůj krajíc z rozpočtu ukrojí! A jak se jim to začlenění daří? To asi vidíš sám u vás na Ostravsku, ale i jinde v republice. Třeba v Chánově. Další věc jsou imigranti, kterým já říkám ilegálové!!! Zde také tečou stamiliony až miliardy. Naše vláda prohlašuje, že zde žádní nejsou, přesto se pro ně vyčleňují ubytovací prostory a stovky milionů z rozpočtu. Takže někdo kecá. Buď zde opravdu nikdo není a prachy končí na soukromých kontech vedoucích členů ideologických neziskovek, anebo zde jsou, a potom nám kecá vláda. Ale ty peníze skončí tak jako tak, že se k opravdu potřebným nedostanou. Takže takto se u nás rozhazují peníze a naše, české děti žebrají o víčka, aby si mohli koupit kompenzační nebo protetickou pomůcku, anebo zaplatit rehabilitační a léčebný pobyt ve zvoleném zařízení!!! Takže za mě: Ideologické neziskovky jsou hnus, který rozhodně nepodporuju, vystupuju proti nim i jejich pracovníkům a nejlepší by bylo odříznout je od penězovodu na rozpočet. Pokud chtějí takto pomáhat, ať to dělají. Ale za své. Ne za státní.
Máš nějaké oblíbené kapely nebo zpěváky, které bys rád zmínil?
JH) Jsem už starší člověk, tak že jsem takový nostalgik. Preferuji spíše kapely starší, např. Deep Purple, Black Sabbath, Kiss, Iron Maiden, Nazareth a dá se říct většinu kapel z těch 70-80 let. Z našich třeba Turbo. Co se týká současné tvorby, tak samozřejmě, že fandím všem svým spřáteleným kapelám, které mi svým hraním pomáhají v tom, co dělám. Ale jednu opravdu vyzvednu. Je to slovenská kapela EUFORY, která, pokud ji vše bude šlapat jako do teď, má před sebou velkou budoucnost!!! Já jim to ze srdce přeju a myslím, že už teď patří mezi nejlepší slovenské heavymetalové kapely!!!
Děkuji moc za rozhovor a já věřím, že lidé snad tentokrát pochopí ideu této akce a že je snad úplně jedno, kdo tam hraje. Podstatou je pomoc. Domnívám se, že svět datových dálnic a virtuálního setkávání je natolik už zvrhlý, že zapomínáme na to, jak je fajn podat si ruku, podívat se někomu do očí a cítit přítomnost něčeho konkrétního... Sereme na dost věcí, ale bylo by fajn nezapomenout, že někteří se bez naší pomoci prostě neobejdou... To by nás mohlo zase jednou polidštit… Tak a teď mne klidně zabijte...
Ahoj Rudolfe. Také tě zdravím a jsem docela rád, že sis na mě vzpomněl právě teď, když se blíží jedna stěžejní akce. Ale k tomu se ještě vrátím. Teď odpovím na tvoji první otázku. Za volantem kamionu sedím vlastně od návratu z vojny. Letos mi bude 53 let, tak že více než 32 let brázdím československé a později i evropské silnice. A jelikož je člověk naprostou většinu tohoto šoférského života v kabině a za volantem sám, tak rádio, a tím i muzika, mu tu práci hodně zpříjemňuje. Teď jsou sice i jiné možnosti než jenom rádio, ale dříve to tak nebylo, a za ty roky se rádio stalo mým neodmyslitelným společníkem na cestách. No a samozřejmě že i muzika, která se z něho line. Ale není to jen v autě, ale i doma. Pokud děti nekoukají na pohádky, tak hraje bud CD nebo rádio, ale občas i jedna TV stanice, které zde nebudeme dělat reklamu. (smích) Zkrátka muzika mě provází celý jak profesionální, tak i soukromý život. Převážně sice rocková a country, kterou mám taky rád, ale nepohrdnu ani dechovkou, když se sedí v hospodě u piva, někdo vytáhne harmoniku a spustí nějaké odrhovačky typu Na Pankráci, na malým vršíčku… Je to potom takový fajn nezvyklý relax. Zkrátka, muzika je u mne nezastupitelná a po rodině a práci má v žebříčku mých hodnot krásné třetí místo!!!
Věnuješ se charitě a ve tvém zorném poli jsou hlavně děti. Proč právě děti?
To se musím vrátit trochu do minulosti. Na jaře r.2014 vyhlásilo Sdružení řidičů, jehož jsem byl v té době členem, veřejnou sbírku na pomoc pro dvojčátka jednoho kolegy řidiče, kterým byla diagnostikována Fanconiho Anemie, což je genetická choroba a jejím dominantním problémem je selhávání kostní dřeně. Na podporu této sbírky jsem uspořádal benefiční akci pod názvem Den pro Verunku a Adámka, která se uskutečnila v říjnu 2014 v Hradci Králové. Vystoupilo několik kapel, kouzelník a večer měla být klasická taneční zábava. S velkým ohlasem veřejnosti se to ale nesetkalo, co si pamatuji, tak přišlo asi 20 lidí a zábavu jsem zrušil úplně, jelikož zůstali na sále 2 návštěvníci. A malá Verunka se akce ani nedočkala, svůj boj se zákeřnou chorobou v září prohrála. V důsledku této akce jsem si začal zjišťovat informace o nemocných dětech v okolí i v celé republice a už začal kolotoč poznávání, jak špatně na tom některé děti jsou. Jak zdravotně, tak i třeba s péčí, kterou si třeba rodina z finančních důvodů nemůže dovolit. A jelikož jsem měl děti vždy moc rád, rozhodnutí bylo jasné. Budu se snažit jim pomáhat, co to půjde.
Často sleduju tvé výkyvy nálad na facebooku – takové střídání optimismu s pesimismem, ať už v osobním životě nebo v souvislosti s pořádáním charitativních akcí. Co tě žene dopředu nebo kam si chodíš pro optimismus a dobití baterek?
Tak to je zajímavý dotaz! Ani jsem netušil, že toho o mně tolik víš! (smích) Facebook beru jako sociální síť, která právě k tomuto byla stvořena. Když mám dobrou náladu (výjimečně), tak to tam napíšu. Když ji mám špatnou, tak to tam také napíšu. Zkrátka se podělím se svými přáteli o svoji náladu. Dříve se to většinou dělávalo v hospodě, teď na ni nějak není čas a přátelé jsou různě po republice a po světě, tak alespoň tímto způsobem jsme někdy zase spolu jako třeba před 30 lety. Takže to je taková náhrada hospody. I když u piva by se některé věci probírali lépe. Na druhou stranu, nikdy jsem neměl problém poslat blbce do pr…e a ani pochválit dobrou věc. Tak činím i na facebooku. Prostě co na srdci, to na jazyku. Vím, že si tím moc přátel nezískávám, ale raději jich budu mít 10 a dobrých, než 100 a falešných. Co se týká toho optimismu a dobíjení baterek, tak to je rozhodně rodina!!! Co se týká vztahů, hlavně díky mé práci to se mnou nikdy nebylo jednoduché, takže jsem pořád svobodný. Ale již druhý rok žiju se svojí přítelkyní Renatou, se kterou vychováváme dvě děti. A to je pro mně, jako pro skoro celoživotního samotáře, neskutečná vzpruha, když přijedu domů, můžu se vyblbnout s dětma a být dětem i přítelkyni něčím prospěšný. Navíc má Renča obdobný hudební vkus jako já a vedeme k němu i děti, takže vše klape, jak má a to na dobití baterek úplně stačí.
Co si myslíš o charitě obecně? Já to trochu nechápu. Všiml jsem si totiž, že kapely si nechávají platit to, co běžně činí jejich honorář a dokonce někdy i více. Tvůj názor nebo zkušenost?
To, že kapely požadují za hraní na charitativní akci celý honorář nebo ti na rovinu řeknou, že takové akce nehrají, je vcelku běžná věc. Ale pozor! Pouze u těch, řekněme 10–15 kapel, které jsou, jak já říkám, v extralize. To jsou ty, které se opakují na každém větším fesťáku už několik let za sebou. Jména ti říkat nebudu, můžeš si tam sám některá dosadit. Naopak mám výbornou zkušenost s kapelami, které sice nejsou tak známé, ale stejně dobré, né-li lepší, jak ty z extraligy. V naprosté většině mi na akcích hrají pouze za cesťák a dost často se stane, že nechtějí ani to, pokud to nemají nějak extra daleko. A toho si strašně vážím. A tady jmenovat také nebudu, mohl bych na někoho zapomenout. Ale jedná se o všechny kapely, které spolupracují s mým projektem na pomoc vážně nemocným dětem, dále kapely, které někdy na mé akci hrály, anebo se kterými jsem v jednání, že budou vystupovat. Na oplátku se jim zase přes své známé snažím sehnat hraní na některých dalších akcích a festivalech, abych je dostal do podvědomí veřejnosti, a také je dost propaguji na svých fb stránkách. Je to zkrátka spolupráce prospěšná pro obě strany. Jen jednu takovou perličku: onehdá jsem kontaktoval jednu velmi známou českou kapelu, jestli by byli ochotni vystoupit na charitativním koncertu. Jejich odpověď zněla, že ano. Za 78 tisíc plus DPH a po zaplacení možná někde dají půlku na charitu. Nabídl jsem jim 15 tisíc, že se zkrátka jedná o charitu a víc nabídnout nemůžu. Odpovědi jsem se už nedočkal.
V této chvíli děláme rozhovor z důvodů konání jedné akce, tedy kromě jiného. Řekni nám něco o této akci a na co bys nalákal fans?
Konečně se dostáváme k té zásadní otázce! (smích) Ano, je to NADĚJEfest 19.8. v campu Dolce u Trutnova. Zkrátka po různých menších koncertech, kde jsem si ověřil, jak věci dělat, jsem se rozhodl uspořádat akci velkou. A tou je právě tento festival. I když také není vše tak jednoznačné, jak to vypadá. Myšlenka na uspořádání festivalu vznikla už loni na jaře, ale 2x jsem musel stěhovat a měnit místo konání. Poprvé proto, že mezi partnery mého projektu patří pivovar Primátor Náchod, který festival částečně sponzoruje a bude na něm mít svůj stánek. To se ovšem nezamlouvalo provozovateli prvního areálu, kde točí jinou značku piva a mého sponzora tam nechtěl. A jelikož jsem v těchto věcech dost zásadový, raději jsem celý festival přestěhoval na jiné místo, do krytého letního areálu na druhou stranu republiky, kousek od mého bydliště. Ale zde se opět vyskytl velký problém, o kterém jsem neměl nejmenší tušení, když jsem místo dojednával. Ve stejném termínu, tj. 19.8. si skoro místní pivovar, vzdálenost asi 8 km, udělal den otevřených dveří, kam pozval i nějaké kapely z extraligy, mým hrubým odhadem tak za půl mega. A tomu se zkrátka konkurovat nedá, to asi uznáš. Tak po dohodě se starostou obce jsem tam festival zrušil a hledal náhradu. Ale bylo to dost náročné, jelikož toto vše bylo začátkem června, takže času moc nebylo. Nakonec mi vyšli vstříc právě v krásném areálu campu Dolce u Trutnova. A na co bych nalákal fans? Určitě na tři základní věci! 1) Koncepci celého festivalu. Jelikož toto není jen festival o muzice, ale je to charitativní festival, kde veškerý výtěžek jde pro vážně nemocné děti, o které pečuje organizace S.O.S Andělé Rakovník z.s. Bude zde také doprovodný program jak pro děti, tak pro dospělé. Světoznámý kouzelník a iluzionista Mr.Carlo, který bude mít několik čísel nejen na stage, ale bude se pohybovat i mezi návštěvníky, takže nikdo neunikne jeho taškařicím a iluzím! A také zde bude parta mých přátel z klubu RC Kamiony, kteří předvedou své nádherné modely dálkově řízených kamionů! I v tomto případě si přijdou na své děti i rodiče, hlavně tatínkové. Také proběhne taková menší tombola, kde jako ceny budou tašky plné výborné uzeniny od mého dalšího partnera, Řeznictví u Pavlíka Klatovy. Majitel Pavel Havlíček je nejen vynikající Mistr řezník a uzenář, ale také neúnavný bojovník proti babišismu v naší politice, jehož důsledky poznáváme všichni. Viz. třeba EET pro kapely na prodej merche. A je jasné, že Pavlíkovi uzeniny budou celý den k dostání ve festivalovém areálu na zahnání hladu. Alespoň návštěvníci poznají, jaký je rozdíl mezi normální uzeninou a tou Babišovou!!! 2) Druhá věc, proč by fans měli dorazit, jsou kapely. Jelikož jako hudební styl preferuji rock, hard-rock a metal, tak se tam sejdete pouze s tímto stylem. Asi největším tahákem bude KREYSON MEMORIAL, kde někteří zakládající a bývalí členové Kreysonu přišli s myšlenkou vyrazit na turné k 25. výročí vydání desky „Anděl na útěku“. To se nakonec podařilo uskutečnit, ovšem bez účasti původního zpěváka Ládi Křížka, kterého nahradil talentovaný Petr Doldy Dolének, který tak zkompletoval novou tvář kapely. Druhým magnetem asi bude kapela WISHMASTERS, která je skoro místní. Začínali původně jako Nightwish tribute, ale od r. 2013 stavějí vystoupení na vlastních věcech symfonického metalu. Dále vystoupí kapela MANUAL z Hradce králové. Takoví čeští AC/DC, které svým stylem trochu připomínají. Manualové jsou se mnou od začátku projektu, byli první kapela, která vystoupila v Hradci v r. 2014, tak je samozřejmé, že nesmí chybět. Dále kapela HARDMOK z Pardubic, kteří letos vydali nové album „Našlápnuto“ a se kterými mě pojí i osobní přátelství. Ale to se všemi kapelami, které vystoupí. Všechny znám osobně. Další kapelou je KODIAK, také od Hradce. Zde exceluje vynikající, mladá a krásná zpěvačka Klára „CLAIR“ Pretorová. A to jak v coverech, které Kodiak hraje, tak i v jejich vlastních věcech. Předposlední kapela je Five Sins z Rakovníka. Tato hardrocková smečka mě velmi příjemně překvapila loni v prosinci, kdy vystoupili jako předkapela BASTARD na jejich Vánočním koncertu pro S.O.S Andělé Rakovník. A posledním vystupujícím jsou brněnští PES PILKA. Tady musím upozornit na dvě věci. Za prvé, bubeník Jura je také kamioňák jako já, a za druhé, svým vystoupením u vás v Hard Cafe, kde jsem dělal v listopadu koncert pro Deniska, mě tak nadchli, že jsem nemohl je nepozvat. Tak, a to by ke kapelám asi bylo vše. No a za 3) Fans by měli určitě dorazit kvůli osobě moderátora celé akce!! (smích) Určitě víš, o kom mluvím. Ano, teď snad neprozradím veřejné tajemství, že celý festival budeš moderovat právě ty. Velké zkušenosti s muzikou a také moderováním v televizi. Takže jsi ten nejpovolanější!!
Děkuji. Setkáváš se s nepochopením. Někteří si dokonce myslí, že se obohacuješ a tvoje činnost je pokrytecká. Pokud se pletu, oprav mne. Co bys vzkázal těmto lidem?
Tak v tom máš pravdu. Je spousta lidí, kteří říkají, proč charitu pro děti dělá chlap a ne ženská. A vidí v tom nějaké podvody a podrazy. Také je spousta lidí, kteří si myslí že se tím jen zviditelňuji. Většinou to jsou ale ti, kteří by nebyli schopni zorganizovat ani turnaj v kuličkách na školním dvoře. Dříve mne ty kecy docela vytáčely, ale teď už jsem klidný. Kdo mne zná, nebo se mnou už někdy spolupracoval, tak ví své. A pokud ostatní neví, tak se můžou zeptat rodin dětí, pro které jsem akce pořádal. Adámek, Julinka, Matýsek, Denisek, Vašík. To jsou jména dětí, které mám v paměti, a kterým jsem alespoň trochu pomohl. Potom zde jsou jména Verunka, Sandra a Kačenka. Tyto holčičky neměly to štěstí, aby užívaly radostné dětství se svými kamarády a rodinou a svůj boj se zákeřnou nemocí prohrály. Bohužel, i o tomto to je. Snažím se dělat maximum, ale nejsem všemocný. A pokud mne někdo řekne, že se na něčem obohacuji, tak ho pošlu první přímou cestou do prdele.
1) Jaký máš názor na charitativní nebo neziskové organizace u nás? Já se totiž domnívám, že je to v naprosté většině levárna, jak vytáhnout peníze z Unie.
JH) Tady raději můj názor ani znát nechtěj, neboť by asi byl zcenzurován! (smích) Řeknu to asi takto: rozděluji toto všechno na dvě skupiny. Tu první nazývám klasicky, neziskovky. Patří sem, kromě různých spolku, nadací a nadačních fondů zabývající se víceméně pomoci potřebným, také např. včelaři, dobrovolní hasiči, fotbalisté na vesnicích, sběratelé čehokoliv atd. Tito lidé se sdružují ve spolcích, což jsou klasické neziskovky, které mají nějaký smysl a ve valné většině nejsou příjemci obrovských státních dotací, ale svoji činnost si financují z darů a členských příspěvků. Zde žádný zásadní problém nemám, i když tady se také může vyskytnout nějaký filuta, který si chce jen namastit kapsu. Činnost těchto organizací v zásadě schvaluji. Skupinu druhou nazývám Ideologické neziskovky a zde je problém obrovský. Patří sem např. Člověk v tísni, Hnutí Duha, různé ekologické iniciativy, jakési pofiderní agentury na „začleňování“ kohokoliv. Sem tečou neskutečné peníze ze státního rozpočtu, dotace od krajů, měst a obcí, z EU, z Norských fondů, z různých uskupení napojených na Sorose a dalších osob a institucí. Tok peněz a jejich využití je absolutně nekontrolovatelné. Většina těchto neziskovek nevydává ani veřejnou výroční zprávu a pokud ano, tak se tam dočteš, že 70 % financí bylo vydáno na platy, 20 % na reklamu a pouhých 10 % na pomoc potřebným!!! To mne může vzít ďas!!! Vem si, že jenom na začleňování a pomoc cikánům zde v republice funguje okolo 150 různých agentur a spolků. A myslím, že každá si svůj krajíc z rozpočtu ukrojí! A jak se jim to začlenění daří? To asi vidíš sám u vás na Ostravsku, ale i jinde v republice. Třeba v Chánově. Další věc jsou imigranti, kterým já říkám ilegálové!!! Zde také tečou stamiliony až miliardy. Naše vláda prohlašuje, že zde žádní nejsou, přesto se pro ně vyčleňují ubytovací prostory a stovky milionů z rozpočtu. Takže někdo kecá. Buď zde opravdu nikdo není a prachy končí na soukromých kontech vedoucích členů ideologických neziskovek, anebo zde jsou, a potom nám kecá vláda. Ale ty peníze skončí tak jako tak, že se k opravdu potřebným nedostanou. Takže takto se u nás rozhazují peníze a naše, české děti žebrají o víčka, aby si mohli koupit kompenzační nebo protetickou pomůcku, anebo zaplatit rehabilitační a léčebný pobyt ve zvoleném zařízení!!! Takže za mě: Ideologické neziskovky jsou hnus, který rozhodně nepodporuju, vystupuju proti nim i jejich pracovníkům a nejlepší by bylo odříznout je od penězovodu na rozpočet. Pokud chtějí takto pomáhat, ať to dělají. Ale za své. Ne za státní.
Máš nějaké oblíbené kapely nebo zpěváky, které bys rád zmínil?
JH) Jsem už starší člověk, tak že jsem takový nostalgik. Preferuji spíše kapely starší, např. Deep Purple, Black Sabbath, Kiss, Iron Maiden, Nazareth a dá se říct většinu kapel z těch 70-80 let. Z našich třeba Turbo. Co se týká současné tvorby, tak samozřejmě, že fandím všem svým spřáteleným kapelám, které mi svým hraním pomáhají v tom, co dělám. Ale jednu opravdu vyzvednu. Je to slovenská kapela EUFORY, která, pokud ji vše bude šlapat jako do teď, má před sebou velkou budoucnost!!! Já jim to ze srdce přeju a myslím, že už teď patří mezi nejlepší slovenské heavymetalové kapely!!!
Děkuji moc za rozhovor a já věřím, že lidé snad tentokrát pochopí ideu této akce a že je snad úplně jedno, kdo tam hraje. Podstatou je pomoc. Domnívám se, že svět datových dálnic a virtuálního setkávání je natolik už zvrhlý, že zapomínáme na to, jak je fajn podat si ruku, podívat se někomu do očí a cítit přítomnost něčeho konkrétního... Sereme na dost věcí, ale bylo by fajn nezapomenout, že někteří se bez naší pomoci prostě neobejdou... To by nás mohlo zase jednou polidštit… Tak a teď mne klidně zabijte...
4 fotografie v galerii
| autoři: | text: Alan Rohan, Rudolf Schweser |
| Tweet |
Další články žánru Rock
Pivovar Všerad oslavil 13. narozeniny – o pití, jídlo a dobrou muziku nebyla nouze
Obec Všeradice na Berounsku se může pochlubit, kromě několika historicky uznávanými místy, výraznou dominantou ve své jihovýchodní části s názvem Dvůr Všerad. Právě zde, ve zrekonstruovaných budovách, se nachází nevelký Pivovar Všerad. Ten letos oslavil třinácté narozeniny, které měly bohatou kulturní i materialistickou základnu na nádvoří před restaurací. Koutek pro děti, dobře zásobený občerstvovací stánek a hudební vystoupení tří formací pak dodávaly kulisy významné události. Počasí přálo a vstup zdarma – ve výsledku se akce do místních kronik zapsala jako vydařená.
V blovické Sokolovně oslaví EGES nádherných 45 let na hudební scéně
Staroplzenecká rocková skupina EGES připravuje pro fanoušky velkou kapelní událost – narozeninový koncert se spoustou hostů včetně zpěvačky Evy Urbanové. Samozřejmostí budou vstupy bývalých členů do hudebního dění – narozeninová párty se tak v sobotu 16.5.2026 do místních kronik zapíše výrazným písmem. Přijďte zavzpomínat, zazpívat a hlavně si užít neopakovatelnou atmosféru i vy – start je ohlášený na 20:00 hodin.
Jarní Volným Pádem Tour se na jeden večer zastaví v plzeňské Lampě
Koncertní šňůra tří západočeských kapel má na programu řadu zastávek, mezi nimiž se určitě nevytratí ta na prknech kultovní plzeňské Lampy. V pátek 15.5.2026 tu odpálí každá jednotlivá formace set ve svém stylu – hosté se tak mohou těšit na multižánrový večer. Přijďte se pobavit a podpořit své favority i vy, start je ohlášený na 19:00 hodin.
Petr Kolář a Olympic natočili společnou píseň Co je vůbec v nás a klip s Martinem Dejdarem
Petr Kolář vydává se skupinou Olympic singl s názvem Co je vůbec v nás. Společně natočili i klip, ve kterém účinkuje také Martin Dejdar.
OSTRAVA ZAŽIJE HUDEBNÍ UDÁLOST ROKU: Na MEGAKONCERT Radia Čas míří legendární EUROPE
Ostrava se letos na podzim stane centrem světové rockové hudby. Dne 21. listopadu 2026 přivítá Ostravar Aréna 28. ročník tradičního Megakoncertu Radia Čas. Hlavní hvězdou večera bude ikonická švédská kapela EUROPE, která si Ostravu vybrala jako svou výhradní zastávku v České republice.
Niakara a Smash ovládnou AMFI Tlumačov u Domažlic
Předposlední květnovou sobotu rozezní tlumačovský AMFI nálož rocku a metalu. V rámci Anubis Tour 2026 tam totiž zavítá autorský projekt legendárního metalového baskytaristy Zdeňka Kuba – Niakara a spolu s ní i západočeská rocková partička Smash.
Velkolepý metalový start léta v PLZNI – koncert SABATONU vypukne už za necelý měsíc
Metalové léto letos startuje přímo epicky! Už 3. června přijíždí do plzeňského amfiteátru Lochotín fenomenální švédští metaloví vypravěči SABATON se zbrusu novou, fantastickou show i pódiovou produkcí, které bude vévodit obří tank!
Další rozhovory
Českej punk ještě není mrtvej
O akci Punkrock on the Road jsme už psali, a dokonce se povedlo dát dohromady rozhovor s člověkem, který celý turné měl na starost.
Ale co kapely, které spolu toto turné jely plánují dál a jak se jim na turné líbilo?
Každej klub i bar, každej víkend za to stál
11 měst, 11 jedinečných večerů a zhruba 4500 tisíce lidí, to je slovy pořadatele cirkus s názvem Punkrock on the Road.
Malé povídání s Tomášem Navrátilem - s muzikantem tělem i duší o kapele KOHN
Jen málo fanoušků dobré bigbítové muziky na Plzeňsku by se někdy v minulosti nesetkalo s hardrockovou kapelou KOHN, potažmo pak s jejím frontmanem Tomášem Navrátilem. Jeho hudební život je od roku 2011 s KOHNem spojený pupeční šňůrou a představit si tuto skupinu bez Tomáše je vize v žánru sci-fi. V sobotu 4.4.2026, při koncertu skupiny KOHN na plzeňském náměstí Republiky, jsme s Tomášem udělali malou tečku za rozhovorem, který probíhal pomocí digitální technologie od března téhož roku.
S Oto Gajdošem a Alanem Rohanem o nadcházejícím 5. ročníku metalového svátku South of Heaven ve Zbytinách
Již po páté se v opuštěném lomu u obce Zbytiny na Prachaticku připravuje metalový festival South of Heaven. Dvoudenní akce s plnohodnotným servisem pro kapely, organizátory a hlavně fanoušky tvrdých kytarových riffů má pevně stanovený termín 3. a 4. července 2026. O tom, co nás čeká (a doufejme, že ani nemine), jsme si v malém rozhovoru popovídali s hlavním pořadatelem Oto Gajdošem a hudebním publicistou Alanem Rohanem. Byť nedošlo k fyzickému setkání, mé otázky dostaly jasné odpovědi pomocí digitální techniky.
Zakázaný Ovoce mezi Láskou a nenávistí
Kapela Zakázaný Ovoce vydává po delší době nové řadové album a rozhodli se ho představit novinářům a fanouškům v pražském Rock café. A my jsme s naším serverem byli u toho a vy tak máte jedinečnou možnost si přečíst co je v kapele nového.
Klatovský LORD vstává znovu z popela, nová krev u mikrofonu slibuje energii a vitalitu
O tom, že ukončení jedné éry neznamená nic jiného, nežli začátek éry nové, je pravda stará jako lidstvo samo. V reálné podobě přenesené do současnosti to potvrzuje hudební kariéra klatovské skupiny LORD. Od vzniku 1988 si prošla různými obdobími a personálními změnami – od svého přímého tahu na branku v rockovém stylu však nikdy neuhnula. Právě o nedávné minulosti, současnosti a výhledu do budoucna jsme si původně měli povídat se zakládajícím členem Petrem Říhou, novým zpěvákem Jirkou Mužíkem a manažerkou Alenou Májou Vackovou. Právě moment, kdy se do hovoru zapojila celá skupina, mluví jasně o soudržnosti a dobré náladě v partě, která se do hudebního života vrací nabitá pozitivní energií. Rád jsem jejich pozvání přijal a v kontaktní kapelní zkušebně padla dne 22.12.2025 spousta otázek i jasných odpovědí.
ROZHOVOR | Jan Vytásek vydává album Trochu jinak
Zpěvák, skladatel a muzikant Jan Vytásek má za sebou další velký milník – nové album s příznačným názvem Trochu jinak, které vyšlo 24.10. 2025. Deska, která vznikala s odstupem a klidem, jaký si dnešní doba moc často nedopřává, nabízí pohled na svět i hudbu z jiného úhlu. Povídali jsme si o inspiraci, o lidech, kteří na albu zanechali svou stopu, i o tom, proč někdy musíme zpomalit, abychom zase slyšeli sami sebe.