Rozhovor se skupinou Projekt Parabelum 7. října 2017 (10:54)Projekt Parabelum, útok na Polsko
Alan: Zdravím electronic metal core bandu.
Sakala a Migalwanik : Electronic metal core band zdraví přilehlou část kosmíru a solární soustavy!
Alan: Na začátek dáme klasiku. Od kdy kapela existuje? A jak jste se dávali dohromady?
Sakala
Kapela existuje od roku 2001, přesněji od 11 .února 2001, kdy jsme se společně se Simonem sešli v bistru na Florenci a měli oba přetlak něco dělat. Jak moje kapela (Anarchuz), tak Simonova (Kurtizány z 25.avenue) stagnovala, a my měli volný čas a pár nápadů. Ten večer hráli na Výstavišti Marylin Manson a s předskokanem Disturbed. Basistovi svítil hmatník a tím pádem bylo rozhodnuto! :-). Za pár dnů se ve zkušebně objevil Viking, což byl kumpán Simona z K25A a jel na stejnej benzin jako my, no a závěrem na basu Honza Volhejn, libovec z Klášterce a bylo to. Do dnešní doby se v kapele vystřídalo poměrně dost lidí, ale nic zásadního, prostě chvíli jsme hráli spolu, chvíli zase bez sebe nebo proti sobě, no a tak to jde až do dneška a možná až do konce krátkejch muzikantskejch věků...
Alan: Za sebou máte dvě proma, dvě alba a dva singly. Poslední dlouhohrající bylo v roce 2010. Nechtělo by to už něco nového, dlouhohrajícího?
Migalwanik
Jo, to máme, to je pravda a neoddiskutovatelný fakt. Projekt Parabelum nikdy nebyla mašina, která desky sází, jako Vlasta Burian poštovní razítka, nicméně pravda je ta, že od poslední desky už nějakej pátek uběhl. Materiál máme taky připravený, kapela je, jak se zdá už celkem slušně sehraná, už by to asi něco chtělo, takže vlastně se ani nikdo divit moc nebude, když v roce 2018 v dubnu chceme jít do studia a tam to řádně podusit a zapéct, aby album řádně uleželé bylo k dispozici na podzim roku téhož.
Alan: V Česku není mnoho kapel, co do své tvorby přidávají elektroniku a ještě aby to celé znělo jako Rob Zombie mixovaný Prong s Ministry. Váš záměr?
Sakala
Slušnej příměr, díky :-)! Ani ne záměr, spíš výsledek. Muziku v Projektu ve valné většině dělám já a je to tak, že vezmu kytaru do ruky a ona mi to sama poví. Anebo taky ne :-). Ne, vážně, nikdy jsme neskládali muziku, aby to bylo něčemu podobné. Je to vlastně tak, že pokud zahraješ nějakej nápad ve zkušebně, tak to každýmu v kapele připomíná něco jinýho a tím pádem si do toho vloží ten svůj osobitý, samojedinný drive i feeling a v celkovým výsledku vše vyzní jako Projekt Parabelum.
Alan: Neznámou kapelou v Česku nejste. Přesto jste se do zahraničí moc nedostali. Kde jste všude byli?
Sakala:
To je pravda. Jsme česká kapela s českými texty a naši posluchači nám rozumějí. Do zahraničí jsme se nedostali z několika prostých důvodů. Asi ten hlavní je, že nemáme ty pravé konexe a s rukou na srdci, tohle hřiště už jsem si objel v devadesátkách s litoměřickým Anarchuzem. Realita byla kolikrát taková, že nejsilnější návštevnost nakonec byla v Čechách na domácí půdě. Tam totiž trend, jakej je teď tady, už fungoval o dvacet let dřív. Nikoho nezajímalo krom velkejch kapel nic, všichni byli už muziky přesycení. No a s rukou na srdci, když někam jedeš 400 km a 10 lidí v klubu, tak to stejně musíš pochopit, protože na neznámou kapelu víc lidí nepřijde, za ty prachy šli radši do pubu. Ale aby to neznělo, jakože furt jezdíme okolo komína, tak namátkou bych uvedl třeba Slovensko, Polsko a taky Hrádek nad Nisou, to už je skoro Německo :-). Nabídkám se samozřejmě nebráníme. Řekl bych, že zůstáváme nohama na zemi a s hlavou v oblacích obhlížíme místní luhy.
Alan: V letošním roce (2017) jste se dostali na poměrně velký festival do Polska.Jak jste se k tomu dostali?
Migalwanik:
Ten velký festival v Polsku se jmenuje Woodstock. A je to opravdu velký festival. V okamžiku, kdy část kapely odjížděla v polovině festivalu, v pátek navečer, už bylo v areálu 750.000 lidí. No a přes noc ještě něco připadlo, takže v sobotní prime time bylo na místě 1.000.000 návštěvníků. Šílený a krásný zároveň. Čistá energie bez přísad a příkras.Dostali jsme se na něj na upozornění Lukáše Fouska z NSEF a MusicMap, který jej navštívil už v loňském roce. Organizátoři této akce pořádají v různých zemích takzvané Eliminace, do kterých vyberou na základě zaslaných nahrávek a desek užší okruh kapel a tyto se mají možnost prezentovat v dobrém klubu na dobrý aparát. No a tři nejúspěšnější kapely pak mají tu možnost vystoupit na Woodstocku. My vyhráli pražskou Eliminaci a získali tím možnost si zahrát na té největší stage nejen na festivalu, ale i v našem životě :-)
Alan: Proč zmiňujeme zrovna tento festival a Polsko. Vy jste tam sklidili docela dost velký úspěch. Čekali jste to?
Sakala:
S rukou na srdci, neočekávali jsme skorem vůbec nic převratného. Hráli jsme sice na hlavní stage a hrozně se těšili, že to fakt bude super si zahrát na takovéhle scéně, s aparátem a světly z hvězdné lodi Enterprise, na druhou stranu ale v pátek jako první a neznámá kapela. Navyklí z místních akcí, že tam prostě ohřejem místní aparát, zvukaři si dopijou kávu a vyčistí zuby, před podiem jen pár skalních fans, jelikož většina zatím doplňuje promile a tak. Ale opak byl pravdou. Od první chvíle s námi jednali, jako bychom byli ta velmi důležitá kapela, skvělé zázemí, měli jsme asistenty, co se věnovali jen nám, stagemanager nám přesně a trpělivě vysvětlil všechny potřebné a důležité podrobnosti. Během zvukové zkoušky se nám zvukaři věnovali plně až do chvíle, kdy jsme byli naprosto spokojeni se zvukem.
Alan: Z vašeho pohledu Polsko a lidi na tomto festu, když jste se předvedli? Jaký byl nástup a pak průběh? Jejich postoj nás zajímá. Nejprve vlažný a pak se dostali do varu? Vyprávěj.
Migalwanik:
Jak již zmínil Sakala, servis byl opravdu top! Všechna tato výše zmíněná péče se samozřejmě odrazila i v našem výkonu, protože pokud se můžeš plně soustředit na svůj výkon a neřešíš podružné problémy, pak můžeš veškerou svou energii napřít do jediného bodu a tím jsou posluchači, kteří tam jsou pro Tebe a Ty tam jsi pro ně. Dokonalá symbióza. A polští fans z Woodstocku jsou symbióza přímo mezigalaktická!!! S prvními zvuky intra jich stála před pódiem zhruba stovka, postupem času se ale nabalovali další a další, až ke konci setu čítal kotel dosti přes tisíc hlav. A to bylo jen v té nejbližší zóně. Na tomto festu jsou organizační opatření postavena tak, že k podiu a FOH (kabina zvukaře s mixpultem) mohou pouze posluchači bez pití. Ti, kdož chtějí poslouchat rokenrol a pít přitom pivo, pro ně je druhá, vnější zóna a v té bylo již kolem třetí odpoledne- čas našeho setu- mezi deseti až dvaceti tisíci. Koncert na tuto vzdálenost posilovaly obrovské LED obrazovky a takzvané vykrývací aparáty, jež eliminují fyzikální zpoždění zvuku oproti zrakovému vjemu. Navíc od samého začátku jsme vsadili na bezprostřední komunikaci s našimi fans, vědomi si toho, že polský a český jazyk si je velmi, velmi podobný, tudíž jsem hovořil česky a posluchači rozuměli a vraceli nám to. Úplně jiná energie, pocit sounáležitosti, když každý ví, že si rozumíme a domluvíme se ve vlastní, rodné řeči. Žádná sterilní angličtina, naučené fráze a za každým slovem "fuck a yeahhh!" Koncert rostl song za songem a konci, po přídavku ta tisícovka skvělých lidí spontánně pro nás zpívala Sto lat. My zpočátku nechápali, ale po upozornění hlavního organizátora, že takto v Polsku projevují svou velkou náklonnost tomu, co je opravdu oslovilo, to nás fakt dostalo. Nepopsatelně krásný pocit...
Alan: Vystoupení, přineslo vám to nějaké ocenění? Medaile, diplomy, sošku za nej kapelu? Ne teď vážně. Dalo vám to nějaký další posun? Pozvání do zahraničí na další akce? Koncerty, festivaly, vystupovat v rádiu nebo v TV?
Migalwanik:
Máme natočený záznam jedné věci z několika kamer v live střihu - něco podobného jako při přenosu fotbalového zápasu. Žádné sošky, medaile. Každý máme společnou fotografii z podia (je též uveřejněna na našem facebookovém profilu) i s hlavním organizátorem Jurkem Owsiakem, kterou nám vlastnoručně podepsal, což už mluví za mnohé... Každopádně na podzim ale je připravena malá série koncertů po polských klubech a halách, na nichž budeme vystupovat, na což se samozřejmě velmi těšíme
Alan: Co obrazový materiál z Polska? Nebo nějaké psaní v polských časopisech o Projekt Parabelum?
Migalwanik :
Jak jsem již uvedl, z koncertu je pořízen obrazový záznam na kterém je vidět, jak skvělá celá ta akce je. Polské časopisy, zatím se k nám nic nedoneslo, nicméně reakce polských fans je velká a doposud k nám proudí řeky pozitivních ohlasů.
Alan: A co Česko? Také nějaký posun?
Sakala:
V České republice jezdíme standardně koncerty v klubech a festivaly, snad mohu říct, že převážně ty větší a velké, za což jsme velmi vdečni již zmíněnému Lukáši Fouskovi a jeho vyhledávací soutěži Skutečná liga. Nejlepší kapely z tohoto klání vystupují na velkých festivalech na podiích Skutečné ligy - jejíž my jsme hosté - a jak jsem již řekl, jsme tomu velmi rádi. Ohlas na vystoupení v Polsku se ukáže až v přístí klubové-festivalové sezoně, nicméně již teď na výše zmíněný Woodstock dobře reagují media - rádia, ziny i oficiální časopisy, což je pro nás skvělé, protože je možno naši kapelu zase o kus blíže posunout posluchačům .
Alan – Díky za rozhovor.
Sakala a Migalwanik - také díky za rozhovor a solarizuj navždy!
Otázky – Alan
odpovědi - Sakala ( guitar a programming ), Migalwanik ( lead vocal)
http://bandzone.cz/projektparabelum
Sakala a Migalwanik : Electronic metal core band zdraví přilehlou část kosmíru a solární soustavy!
Alan: Na začátek dáme klasiku. Od kdy kapela existuje? A jak jste se dávali dohromady?
Sakala
Kapela existuje od roku 2001, přesněji od 11 .února 2001, kdy jsme se společně se Simonem sešli v bistru na Florenci a měli oba přetlak něco dělat. Jak moje kapela (Anarchuz), tak Simonova (Kurtizány z 25.avenue) stagnovala, a my měli volný čas a pár nápadů. Ten večer hráli na Výstavišti Marylin Manson a s předskokanem Disturbed. Basistovi svítil hmatník a tím pádem bylo rozhodnuto! :-). Za pár dnů se ve zkušebně objevil Viking, což byl kumpán Simona z K25A a jel na stejnej benzin jako my, no a závěrem na basu Honza Volhejn, libovec z Klášterce a bylo to. Do dnešní doby se v kapele vystřídalo poměrně dost lidí, ale nic zásadního, prostě chvíli jsme hráli spolu, chvíli zase bez sebe nebo proti sobě, no a tak to jde až do dneška a možná až do konce krátkejch muzikantskejch věků...
Alan: Za sebou máte dvě proma, dvě alba a dva singly. Poslední dlouhohrající bylo v roce 2010. Nechtělo by to už něco nového, dlouhohrajícího?
Migalwanik
Jo, to máme, to je pravda a neoddiskutovatelný fakt. Projekt Parabelum nikdy nebyla mašina, která desky sází, jako Vlasta Burian poštovní razítka, nicméně pravda je ta, že od poslední desky už nějakej pátek uběhl. Materiál máme taky připravený, kapela je, jak se zdá už celkem slušně sehraná, už by to asi něco chtělo, takže vlastně se ani nikdo divit moc nebude, když v roce 2018 v dubnu chceme jít do studia a tam to řádně podusit a zapéct, aby album řádně uleželé bylo k dispozici na podzim roku téhož.
Alan: V Česku není mnoho kapel, co do své tvorby přidávají elektroniku a ještě aby to celé znělo jako Rob Zombie mixovaný Prong s Ministry. Váš záměr?
Sakala
Slušnej příměr, díky :-)! Ani ne záměr, spíš výsledek. Muziku v Projektu ve valné většině dělám já a je to tak, že vezmu kytaru do ruky a ona mi to sama poví. Anebo taky ne :-). Ne, vážně, nikdy jsme neskládali muziku, aby to bylo něčemu podobné. Je to vlastně tak, že pokud zahraješ nějakej nápad ve zkušebně, tak to každýmu v kapele připomíná něco jinýho a tím pádem si do toho vloží ten svůj osobitý, samojedinný drive i feeling a v celkovým výsledku vše vyzní jako Projekt Parabelum.
Alan: Neznámou kapelou v Česku nejste. Přesto jste se do zahraničí moc nedostali. Kde jste všude byli?
Sakala:
To je pravda. Jsme česká kapela s českými texty a naši posluchači nám rozumějí. Do zahraničí jsme se nedostali z několika prostých důvodů. Asi ten hlavní je, že nemáme ty pravé konexe a s rukou na srdci, tohle hřiště už jsem si objel v devadesátkách s litoměřickým Anarchuzem. Realita byla kolikrát taková, že nejsilnější návštevnost nakonec byla v Čechách na domácí půdě. Tam totiž trend, jakej je teď tady, už fungoval o dvacet let dřív. Nikoho nezajímalo krom velkejch kapel nic, všichni byli už muziky přesycení. No a s rukou na srdci, když někam jedeš 400 km a 10 lidí v klubu, tak to stejně musíš pochopit, protože na neznámou kapelu víc lidí nepřijde, za ty prachy šli radši do pubu. Ale aby to neznělo, jakože furt jezdíme okolo komína, tak namátkou bych uvedl třeba Slovensko, Polsko a taky Hrádek nad Nisou, to už je skoro Německo :-). Nabídkám se samozřejmě nebráníme. Řekl bych, že zůstáváme nohama na zemi a s hlavou v oblacích obhlížíme místní luhy.
Alan: V letošním roce (2017) jste se dostali na poměrně velký festival do Polska.Jak jste se k tomu dostali?
Migalwanik:
Ten velký festival v Polsku se jmenuje Woodstock. A je to opravdu velký festival. V okamžiku, kdy část kapely odjížděla v polovině festivalu, v pátek navečer, už bylo v areálu 750.000 lidí. No a přes noc ještě něco připadlo, takže v sobotní prime time bylo na místě 1.000.000 návštěvníků. Šílený a krásný zároveň. Čistá energie bez přísad a příkras.Dostali jsme se na něj na upozornění Lukáše Fouska z NSEF a MusicMap, který jej navštívil už v loňském roce. Organizátoři této akce pořádají v různých zemích takzvané Eliminace, do kterých vyberou na základě zaslaných nahrávek a desek užší okruh kapel a tyto se mají možnost prezentovat v dobrém klubu na dobrý aparát. No a tři nejúspěšnější kapely pak mají tu možnost vystoupit na Woodstocku. My vyhráli pražskou Eliminaci a získali tím možnost si zahrát na té největší stage nejen na festivalu, ale i v našem životě :-)
Alan: Proč zmiňujeme zrovna tento festival a Polsko. Vy jste tam sklidili docela dost velký úspěch. Čekali jste to?
Sakala:
S rukou na srdci, neočekávali jsme skorem vůbec nic převratného. Hráli jsme sice na hlavní stage a hrozně se těšili, že to fakt bude super si zahrát na takovéhle scéně, s aparátem a světly z hvězdné lodi Enterprise, na druhou stranu ale v pátek jako první a neznámá kapela. Navyklí z místních akcí, že tam prostě ohřejem místní aparát, zvukaři si dopijou kávu a vyčistí zuby, před podiem jen pár skalních fans, jelikož většina zatím doplňuje promile a tak. Ale opak byl pravdou. Od první chvíle s námi jednali, jako bychom byli ta velmi důležitá kapela, skvělé zázemí, měli jsme asistenty, co se věnovali jen nám, stagemanager nám přesně a trpělivě vysvětlil všechny potřebné a důležité podrobnosti. Během zvukové zkoušky se nám zvukaři věnovali plně až do chvíle, kdy jsme byli naprosto spokojeni se zvukem.
Alan: Z vašeho pohledu Polsko a lidi na tomto festu, když jste se předvedli? Jaký byl nástup a pak průběh? Jejich postoj nás zajímá. Nejprve vlažný a pak se dostali do varu? Vyprávěj.
Migalwanik:
Jak již zmínil Sakala, servis byl opravdu top! Všechna tato výše zmíněná péče se samozřejmě odrazila i v našem výkonu, protože pokud se můžeš plně soustředit na svůj výkon a neřešíš podružné problémy, pak můžeš veškerou svou energii napřít do jediného bodu a tím jsou posluchači, kteří tam jsou pro Tebe a Ty tam jsi pro ně. Dokonalá symbióza. A polští fans z Woodstocku jsou symbióza přímo mezigalaktická!!! S prvními zvuky intra jich stála před pódiem zhruba stovka, postupem času se ale nabalovali další a další, až ke konci setu čítal kotel dosti přes tisíc hlav. A to bylo jen v té nejbližší zóně. Na tomto festu jsou organizační opatření postavena tak, že k podiu a FOH (kabina zvukaře s mixpultem) mohou pouze posluchači bez pití. Ti, kdož chtějí poslouchat rokenrol a pít přitom pivo, pro ně je druhá, vnější zóna a v té bylo již kolem třetí odpoledne- čas našeho setu- mezi deseti až dvaceti tisíci. Koncert na tuto vzdálenost posilovaly obrovské LED obrazovky a takzvané vykrývací aparáty, jež eliminují fyzikální zpoždění zvuku oproti zrakovému vjemu. Navíc od samého začátku jsme vsadili na bezprostřední komunikaci s našimi fans, vědomi si toho, že polský a český jazyk si je velmi, velmi podobný, tudíž jsem hovořil česky a posluchači rozuměli a vraceli nám to. Úplně jiná energie, pocit sounáležitosti, když každý ví, že si rozumíme a domluvíme se ve vlastní, rodné řeči. Žádná sterilní angličtina, naučené fráze a za každým slovem "fuck a yeahhh!" Koncert rostl song za songem a konci, po přídavku ta tisícovka skvělých lidí spontánně pro nás zpívala Sto lat. My zpočátku nechápali, ale po upozornění hlavního organizátora, že takto v Polsku projevují svou velkou náklonnost tomu, co je opravdu oslovilo, to nás fakt dostalo. Nepopsatelně krásný pocit...
Alan: Vystoupení, přineslo vám to nějaké ocenění? Medaile, diplomy, sošku za nej kapelu? Ne teď vážně. Dalo vám to nějaký další posun? Pozvání do zahraničí na další akce? Koncerty, festivaly, vystupovat v rádiu nebo v TV?
Migalwanik:
Máme natočený záznam jedné věci z několika kamer v live střihu - něco podobného jako při přenosu fotbalového zápasu. Žádné sošky, medaile. Každý máme společnou fotografii z podia (je též uveřejněna na našem facebookovém profilu) i s hlavním organizátorem Jurkem Owsiakem, kterou nám vlastnoručně podepsal, což už mluví za mnohé... Každopádně na podzim ale je připravena malá série koncertů po polských klubech a halách, na nichž budeme vystupovat, na což se samozřejmě velmi těšíme
Alan: Co obrazový materiál z Polska? Nebo nějaké psaní v polských časopisech o Projekt Parabelum?
Migalwanik :
Jak jsem již uvedl, z koncertu je pořízen obrazový záznam na kterém je vidět, jak skvělá celá ta akce je. Polské časopisy, zatím se k nám nic nedoneslo, nicméně reakce polských fans je velká a doposud k nám proudí řeky pozitivních ohlasů.
Alan: A co Česko? Také nějaký posun?
Sakala:
V České republice jezdíme standardně koncerty v klubech a festivaly, snad mohu říct, že převážně ty větší a velké, za což jsme velmi vdečni již zmíněnému Lukáši Fouskovi a jeho vyhledávací soutěži Skutečná liga. Nejlepší kapely z tohoto klání vystupují na velkých festivalech na podiích Skutečné ligy - jejíž my jsme hosté - a jak jsem již řekl, jsme tomu velmi rádi. Ohlas na vystoupení v Polsku se ukáže až v přístí klubové-festivalové sezoně, nicméně již teď na výše zmíněný Woodstock dobře reagují media - rádia, ziny i oficiální časopisy, což je pro nás skvělé, protože je možno naši kapelu zase o kus blíže posunout posluchačům .
Alan – Díky za rozhovor.
Sakala a Migalwanik - také díky za rozhovor a solarizuj navždy!
Otázky – Alan
odpovědi - Sakala ( guitar a programming ), Migalwanik ( lead vocal)
http://bandzone.cz/projektparabelum
4 fotografie v galerii
| autor: | text: Alan Rohan |
| Tweet |
Další články žánrů Elektronická hudba, Metal, Rock
Metalový uragán boural Ševětín, kytarový nářez posunul Seven Fest do říše snů!
Prostorný KD Ševětín se stal v sobotu 18.4.2026 centrem hudebního dění pro fans i z dosti vzdálených končin. Na jeho pódiu se uskutečnil již čtvrtý ročník dobře obsazeného Seven Festu, o jehož zorganizování a tahání za nitky v pozadí se postarala českobudějovická skupina Seven. Letošní akce měla, kromě výběrového lineupu a hostů z top české scény, benefiční podtext s jasným adresátem. Velká část výtěžku včetně peněz z dražby kytary Honzy Kirk Běhunka, poputuje na konto malé Janičky, která se festivalu zúčastnila na invalidním vozíku. Samozřejmostí ševětínské oslavy dobré muziky byl kvalitní zvuk z dílny týmu Vítězslava Postla, v podstatě na každém rohu stojící funkční pípa, vyhledávaným zpestřením pak byly autogramiády. Celým večerem nás provázel zkušený moderátor Jarda Lemmy Chalupník – v součtu uvedených atributů tak Seven Fest vol. IV posunul svojí laťku o pěkný kousek výš.
Plzeňský koncert legendárního SABATONU zná své speciální hosty! Budou to FLOOR JANSEN, MAJESTICA, a SCARDUST!
Letošní metalové léto začíná v PLZNI! SABATON přiveze zbrusu novou pódiovou produkci, které bude vévodit největší tank, který kdy na pódiu stál a těšit se můžete i na zcela nový setlist kapely. SABATON v tom ale nebude sám! Speciálními hosty tohoto mimořádného koncertu totiž budou známé a oblíbené metalové party.
Ve Zruči to opět vřelo, Jarní rockový minifest nabídl autorskou i revivalovou muziku
Přilehlý sál u výčepu hostince U Drudíků ve Zruči měl na páteční večer 17.4.2026 připravenou čtyřpoložkovou akci s názvem Jarní rockový minifest. Autorská dílna byla prezentována skupinami Dark a Pub Kings, o předvedení skladeb převzatých se postaraly Aleš Brichta Cover Plzeň a hořovičtí Revival Alkehol. Pod organizaci této páteční události se podepsali muzikanti z Pub Kings, krocení silných decibelů bylo v režii rodiny Chocových, která v těchto končinách není neznámým jménem. Byť se sál určitě nezaplnil dle představ pořadatelů, nálada tu panovala perfektní a většina hostů vydržela do závěrečných akordů hořovických muzikantů.
Zastávka pražského Alkeholu na turné k novému albu slibuje v Katovicích skvělé hudební zážitky
Kulturní dům uprostřed městysu Katovice na Strakonicku, se v sobotu 25.4.2026 promění v koncertní arénu. Na jeho pódiu se v rámci tour k novému albu Připíjím skupiny Alkehol, představí jak zmíněný rockový Alkehol, tak v roli hudebního hosta vystoupí havířovský Bastard. Již tato dvě jména ukazují na příval kvalitní muziky, kterou si jistě nenechá ujít početná návštěva z širokého okolí. Dveře sálu budou otevřené od 19:00, start úvodní sestavy je pak ohlášený na 20:00 hodin.
Mňága a Žďorp + Slobodná Európa u Psa: Start mini šňůry ve velkém stylu
Mini šňůra Mňágy a Žďorp se Slobodnou Európou odstartovala v pátek 10. dubna v pardubickém RC Žlutý pes a hned na úvod hlásila vyprodáno. Večer nabitý punkem, syrovou energií i osvědčenými hity potvrdil, že v klubu tahle sestava chutná nejlíp. Pokud jste chyběli, přišli jste o 120% záruku kvality.
Korn SK v Pardubicích: Nedělní private večírek, který trestá Žlutého Psa
Kdo by to byl řekl, že je neděle? Slovenská parta Korn SK vtrhla 22. března do pardubického klubu Žlutý Pes a ukazuje, že poctivá nu-metalová smršť nepotřebuje vyprodanou halu, aby vám rozvibrovala kosti. I v komornějším osazenstvu je to nekompromisní nářez se vším všudy – od dud přes moshpit až po mrazení v zádech z hlasu, který si nezadá s originálem z kalifornského Bakersfieldu. Pokud jste tuhle březnovou neděli chyběli, máte čeho litovat. Tohle je ta nejlepší vzpruha před pondělním budíkem do práce.
SABATON ovládne Plzeň! Přiveze zbrusu novou show, speciální hosty i setlist
Plzeň se otřese v základech! Po letech se tam totiž vrátí fenomenální Sabaton a budou se dít věci nevídané! Poté, co SABATON málem zboural Ostravar Arénu v OSTRAVĚ, už má v merku dobře známý a pro koncerty nejdokonalejší přírodní open air amfiteátr v Evropě, Amfiteátr Lochotín v PLZNI.
Další rozhovory
Malé povídání s Tomášem Navrátilem - s muzikantem tělem i duší o kapele KOHN
Jen málo fanoušků dobré bigbítové muziky na Plzeňsku by se někdy v minulosti nesetkalo s hardrockovou kapelou KOHN, potažmo pak s jejím frontmanem Tomášem Navrátilem. Jeho hudební život je od roku 2011 s KOHNem spojený pupeční šňůrou a představit si tuto skupinu bez Tomáše je vize v žánru sci-fi. V sobotu 4.4.2026, při koncertu skupiny KOHN na plzeňském náměstí Republiky, jsme s Tomášem udělali malou tečku za rozhovorem, který probíhal pomocí digitální technologie od března téhož roku.
S Oto Gajdošem a Alanem Rohanem o nadcházejícím 5. ročníku metalového svátku South of Heaven ve Zbytinách
Již po páté se v opuštěném lomu u obce Zbytiny na Prachaticku připravuje metalový festival South of Heaven. Dvoudenní akce s plnohodnotným servisem pro kapely, organizátory a hlavně fanoušky tvrdých kytarových riffů má pevně stanovený termín 3. a 4. července 2026. O tom, co nás čeká (a doufejme, že ani nemine), jsme si v malém rozhovoru popovídali s hlavním pořadatelem Oto Gajdošem a hudebním publicistou Alanem Rohanem. Byť nedošlo k fyzickému setkání, mé otázky dostaly jasné odpovědi pomocí digitální techniky.
Zakázaný Ovoce mezi Láskou a nenávistí
Kapela Zakázaný Ovoce vydává po delší době nové řadové album a rozhodli se ho představit novinářům a fanouškům v pražském Rock café. A my jsme s naším serverem byli u toho a vy tak máte jedinečnou možnost si přečíst co je v kapele nového.
Klatovský LORD vstává znovu z popela, nová krev u mikrofonu slibuje energii a vitalitu
O tom, že ukončení jedné éry neznamená nic jiného, nežli začátek éry nové, je pravda stará jako lidstvo samo. V reálné podobě přenesené do současnosti to potvrzuje hudební kariéra klatovské skupiny LORD. Od vzniku 1988 si prošla různými obdobími a personálními změnami – od svého přímého tahu na branku v rockovém stylu však nikdy neuhnula. Právě o nedávné minulosti, současnosti a výhledu do budoucna jsme si původně měli povídat se zakládajícím členem Petrem Říhou, novým zpěvákem Jirkou Mužíkem a manažerkou Alenou Májou Vackovou. Právě moment, kdy se do hovoru zapojila celá skupina, mluví jasně o soudržnosti a dobré náladě v partě, která se do hudebního života vrací nabitá pozitivní energií. Rád jsem jejich pozvání přijal a v kontaktní kapelní zkušebně padla dne 22.12.2025 spousta otázek i jasných odpovědí.
ROZHOVOR | Jan Vytásek vydává album Trochu jinak
Zpěvák, skladatel a muzikant Jan Vytásek má za sebou další velký milník – nové album s příznačným názvem Trochu jinak, které vyšlo 24.10. 2025. Deska, která vznikala s odstupem a klidem, jaký si dnešní doba moc často nedopřává, nabízí pohled na svět i hudbu z jiného úhlu. Povídali jsme si o inspiraci, o lidech, kteří na albu zanechali svou stopu, i o tom, proč někdy musíme zpomalit, abychom zase slyšeli sami sebe.
Malý rozhovor s Jarkem Filgasem ex frontmanem hudebních skupin Argema a Premier
Rozhovor je zaměřený na jeho hudební cestu, tvorbu i osobní reflexe.
Bára Zemanová & BAND vyjeli na letní tour. Zvou na Footfest i na oslavy 10 let pivovaru Raven!
Plzeňská zpěvačka Bára Zemanová se vydala se svou kapelou na letní tour po slavnostech a festivalech. Jak si letní rockovou jízdu užívají a na jaké akce zvou své posluchače, na to jsme se zeptali přímo Báry.