Scooter v Českých Budějovicích: Dobrá show, na kterou se muselo čekat 24. června 2019 (17:43)Sobotní večer v Českých Budějovicích patřil zejména fanouškům skupiny Scooter, která brázdí hudební vodstvo 25 let. Stali jsme se svědky prvního ze třech koncertů, které se sousední trio chystá v České republice odehrát.

Eliška Nováková

Scooter v Českých Budějovicích: Dobrá show, na kterou se muselo čekat (1 / 145)

Scooter v Českých Budějovicích: Dobrá show, na kterou se muselo čekat (2 / 145)

Scooter v Českých Budějovicích: Dobrá show, na kterou se muselo čekat (3 / 145)

Scooter v Českých Budějovicích: Dobrá show, na kterou se muselo čekat (4 / 145)

Scooter v Českých Budějovicích: Dobrá show, na kterou se muselo čekat (5 / 145)

Scooter v Českých Budějovicích: Dobrá show, na kterou se muselo čekat (6 / 145)

145 fotografií v galerii Scooter v Českých Budějovicích: Dobrá show, na kterou se muselo čekat (7 / 145)

První fanoušky bylo možné u bran českobudějovického výstaviště vidět už kolem třetí hodiny odpolední, tedy celé tři hodiny před tím, než se začalo do areálu vpouštět. Nakonec se ukázalo, že kdo si počká, ten se dočká a platilo to pro všechny. Po otevření bran se před Výstavištěm vytvořila velmi dlouhá řada plná hudbychtivých nadšenců.
Samotný hudební program začínal v 19:00 hodin hudebním setem DJ Basslickera, následovalo domácí uskupení Love Gangsters. Ti svým svérázným hudebním pojetím vzbudili velmi odlišné reakce, přihlížející je ale přijali vesměs pozitivně. Následoval další hudební set, jakési zahřívací kolo před show hlavních hvězd večera, které měly vystoupit ve 21:15.

Jak už jsem zmínila, kdo si ten večer počkal, ten se dočkal. Bohužel ne úplně příjemné bylo toto přísloví v praxi. Hlavní show večer začala namísto ve čtvrt na deset o celých 45 minut později. Po dlouhém čekání se publikum pohvizdující, skandující "Scooter, Oi, Oi, Oi fucking Oi" nebo ústřední melodii z hitu Maria konečně dočkalo...

Hned první hit One z alba Mind the Gap dostal celou halu rázem do varu. Na stagi se střídali tanečníci i sexy tanečnice jak na běžícím pásu, frontman H.P. Baxxter neměl v plánu nechat kohokoli vydechnout. Pozadí pódia se skládalo z velkoplošných obrazovek, jejichž projekce společně se skvělou světelnou show dokonale podtrhovala celou atmosféru. Publikum se toho večera dostalo starších i novějších hitů. Nechyběla Nessaja, How much is the Fish?, God save the Rave, Fire, Ramp!, Age of Love nebo Jump the Rock (na natáčení tohoto singlu se spolu se Scooter podíleli také slavní Status Quo).

Na první pohled se zdálo, že je vše v nejlepším pořádku. Vizuálně šlo o bezvadnou záležitost a pomineme-li zvukařovu přehnaně velkou zálibu v basech, neměl koncert chybu ani v tomto ohledu. Lidé tančili přímo v hale, někteří i před ní.

Velkou nevýhodou se však ukázaly všudypřítomné fronty na pití ať už jste zatoužili po pivu nebo po čemkoli jiném. Další potíže, a bohužel pro mnohé z přítomných fanoušků velmi zásadní, vznikly v organizaci zón, které si lidé kupovali. Konkrétně se konaly zmatky mezi sektory Gold zone stání před pódiem a VIP stání před pódiem. Někteří z návštěvníků se nechali slyšet, že rozdělení nebylo dost důsledné. Díky tomu odcházel nemalý počet fanoušků nespokojený.

Jak už jsem zmínila, německé trio nehodlalo nikoho nechat vydechnout a tak po celou dobu hrací doby sypaly jeden song za druhým. Z druhé strany mi ale nakonec chyběl nějaký bližší kontakt s publikem, na který jsem bývala u Scooter zvyklá. Měníme se však všichni, může i H.P.
Suma sumárum šlo o skvělý flashback do přelomu devadesátých let a nového milénia, tedy do doby, kdy tenhle německý pojem nabral na své maximální velikosti.