Třídenní festival Pod parou otevřel znovu své brány, aneb jak to bylo dál. 24. srpna 2017   (15:36)17. - 19. 8. 2017 Pod parou, Vyškov

Vyškovští syslové obecní měli na letišti návštěvu v podobě desítek vyznavačů punku, harcoru, rocku, ska apod. Ve čtvrtek 17. 8. se zde shromáždilo mnoho fanoušků na již patnáctém ročníku festivalu Pod parou. Vystoupily zde jak zahraniční hvězdy, tak i domácí tuzemské kapely. My jsme se rozhodli vás informovat podrobně o každém dni zvlášť.

Hned od čtvrtka panovaly vysoké teploty a před pódiem to žilo již od prvního interpreta RV-4.  Před zábranami bylo neskutečně prašno a chvílemi i nebezpečno, jelikož pogo se rozjelo ve vysokých obrátkách. Kluci sice zpívali Chladnokrevně, ale tak se k festivalu stoprocentně návštěvníci nestavěli.

Na festival se po roce vrátila partička Degradace, tentokrát v plném nasazení a bylo vidět, že od minule nabrali rychlost i „otrkanost“ a také mnoho dalších fanoušků, kteří spokojeně tančili pod pódiem. Roční „podpárové“ výročí slavil bubeník a 18leté výročí na scéně slaví celá skupina. V zákulisí nechyběl ani malý pozorovatel, syn zpěváka se shluchadly a nebyl na festivalu zdaleka jediným malým návštěvníkem. 

Nálož naprosto jiného stylu nám předložili Circus Problem, kteří si v rytmu ska a jako jediná kapela bez kytar a bas s jediným strunným nástrojem, jímž byly housle, vysloužila velký potlesk a přitáhla mnoho lidí tančit. Poté na scénu dorazila oblíbená parta, kterou všichni dobře znali, plzeňská Znouzectnost a na Banánovou republiku a další hitovky přivábili mnoho generací. Prach byl všudepřítomný, ale pánové to i tak výborně uzpívali.

Horším zjištěním a poslechovým zážitkem (alespoň pro mě) však byly slovenští Konflikt, kteří mají vždy celkem parádní koncerty, ale tentokrát jako by se absolutně neslyšeli. Přivítali nás sice starými peckami, jimiž mě potěšili, ale zvuk a zpěv mi přišel někde úplně jinde než měl být. Hitovka Rebel pro mě byla obřím zklamáním, kdy přeřvaná vybrnkávající kytara hrála tóny, které mě až tahaly za uši. Ale našla jsem i několik lepších songů a musím říct, že fanouškovský zpěv se nadšeně nesl areálem a o šílený pogující kotel skupina taktéž nepřišla, přece jen za to pánové umějí vzít.

Pomalu se setmělo a s šerem přišel na řadu hardcore v podání Slapshot. Pánové a dámy, sypec! Netuším už, jestli to bylo tmou, přibývajícími posilněnými alkoholem či parádní show, ale mělo to grády. Následující Less Than Jake nás naopak nasytili rychlým rytmickým punkrockem se saxofonem a v řadách obecenstva to hučelo jako v úlu.

Na partu Anti-Flag jsem byla sama zvědavá, jelikož za minulou účast mě moc nenadchli, i když vím, že hrají dobrou muziku. Tentokrát tomu bylo jinak. Zaútočili jako hladoví zuřiví kojoti a předvedli super vystoupení se super zvukem. Upoutali i dost postávajících pokukujících návštěvníků, kteří se nesměle pohybovali kolem.
Pro mě velká neznámá byla „věc“ co nastoupila poté. Seděla jsem na trávě a říkala si, co je to za kapelu emařů, nebo snad satanistů a co tam vlastně dělají, pak se moje vize svezla spíše k rockabilly, psychobilly…….. a ejhle!!! Ono to snad nebylo ani jedno. Pánové s dlouhým názvem Bloodsucking Zombies From Outher Space namalovaní jako zombie rozjeli šíleně dobrý rock´n´roll s neskutečně promyšlenou scénou, efekty a kontrabasem. Utvořili alespoň pro mě neskutečně parádní pohled i poslech. Scénky jako řezník s prasečí hlavou, který uřízl lidskou hlavu, příšera ze záhrobí, vymítač ďábla z duše posedlé holčičky, jež do obecenstva místo zvracení začala chrlit zelené konfety, či mrtvý kostelník, který z rakve vytáhl malé lahvičky s alkoholem a házel je do publika, a pak si společně připili, byly jednoduše výborné! Za mě nejlepší vystoupení festivalu.

Celý večer uzavírali veselí chlapíci s názvem Totální nasazení, jež dav dokonale roztančili a roztleskali. Skupina nás pozvala na jejich domácí festival o kterém si můžete přečíst zde: http://www.valnik.cz/. Poté se všichni rozprchli do stanů či k pípám. Páteční den již brzy, sledujte naše stránky.