Trocha Klidu: Hudba nás pořád baví a bez koncertů bychom být nechtěli 7. listopadu 2026 (09:31)Kapela Trocha Klidu si získává fanoušky svou energií, osobitým zvukem a písněmi, ve kterých se odrážejí emoce i příběhy ze života. S frontmanem Danielem Holým a jeho spoluhráči jsme si pro Musicgate povídali o hudebních začátcích, koncertních zážitcích, zákulisí kapely i plánech do budoucna. Daniel nám přiblížil také svůj život mimo pódium, kde mu největší radost dělá manželka Lucie a malý syn Richard. Jaká je Trocha Klidu, když zrovna nestojí na pódiu, a na co se mohou fanoušci těšit? To se dozvíte v našem rozhovoru.
Jiří Machovský – kytarakytaraMatěj Korger – baskytaraPavel Číž – bicíTrocha Klidu - Daniel Holý – zpěv
Kapela Trocha Klidu ze Šumperka už má za sebou řadu let na hudební scéně. Za tu dobu si prošla změnami v sestavě, odehrála desítky koncertů a získala své stálé fanoušky. O tom, co kapelu drží pohromadě, jak vznikají jejich písničky, co obnáší život muzikanta i co chystají do budoucna, jsme si povídali s Danielem Holým, Matějem Korgerem, Pavlem Čížem a Jiřím Machovským.
A zde odpovídal frontman kapely Daniel Holý – zpěv, kytara
Dane, začněme úplně od začátku. Jak bys Trochu Klidu představil člověku, který vás ještě nikdy neslyšel?
DH: Ahoj čtenáři! Trocha Klidu je pop-rocková kapela čtyř kámošů, která hraje vlastní písničky, inspirované životem, a která ze sebe na koncertech vydává úplně všechno, ať už hraje pro tisíc lidí nebo pro deset.
Trocha Klidu už funguje řadu let. Co vás podle tebe pořád drží pohromadě a proč vás společné hraní stále baví?
DH: Na začátku byl sen malýho kluka mít slavnou kapelu, která bude objíždět republiku a zažívat dobrodružství, a já se toho snu prostě nevzdám!
A zde odpovídal frontman kapely Daniel Holý – zpěv, kytara
Dane, začněme úplně od začátku. Jak bys Trochu Klidu představil člověku, který vás ještě nikdy neslyšel?
DH: Ahoj čtenáři! Trocha Klidu je pop-rocková kapela čtyř kámošů, která hraje vlastní písničky, inspirované životem, a která ze sebe na koncertech vydává úplně všechno, ať už hraje pro tisíc lidí nebo pro deset.
Trocha Klidu už funguje řadu let. Co vás podle tebe pořád drží pohromadě a proč vás společné hraní stále baví?
DH: Na začátku byl sen malýho kluka mít slavnou kapelu, která bude objíždět republiku a zažívat dobrodružství, a já se toho snu prostě nevzdám!
Jsi frontman a zároveň zpíváš a hraješ na kytaru. Co tě na vystupování před lidmi baví úplně nejvíc?
DH: Sám jsem fanoušek spousty kapel a vím, co jsou ve mně koncerty schopné zanechat. Často z takových koncertů čerpám i následující dny a to je něco, co bych chtěl vytvářet i v lidech, co příjdou na nás. Slyšet fanoušky zpívat naše texty je pro mě absolutní strop koncertního zážitku a děje se to čím dál víc i na koncertech, kde bych to nečekal.
Vaše písničky často vycházejí z emocí a života. Přichází inspirace spíš z vlastních zkušeností?
DH: Každou z písniček někdo z kapely prožil, to jim podle mě dodává mnohem větší váhu a hloubku, než kdybychom se snažili napsat jen líbivý hit.
Která písnička Trochy Klidu je ti osobně nejbližší?
DH: Mění se to podle životních období. Aktuálně nejvíc prožívám písničku Chci si vzít holku, která se mnou bude ještě dlouho, protože se v ní zpívá "chtěl bych opravit dům, bejt dobrej táta, chci aby mě ta moje holka měla ráda".
A když na chvíli odložíme muziku – jak se ti daří skloubit život muzikanta s rodinou, manželkou Lucií a malým synem Richardem?
DH: S podporou mojí ženy Lucie jsem se přesně před rokem rozhodl odejít z civilní práce a vložit se naplno do hudby. Není to lehká cesta, takže často odjíždím i na více dní, abych nás dokázal uživit. Vždycky mi to láme srdce, když vím, že jiní tátové přijdou každej den z práce domů a já ne, ale na druhou stranu jsou pak dny, kdy jsou jiní tátové v práci a já můžu být celý den s rodinou, takže je to něco za něco.
DH: Sám jsem fanoušek spousty kapel a vím, co jsou ve mně koncerty schopné zanechat. Často z takových koncertů čerpám i následující dny a to je něco, co bych chtěl vytvářet i v lidech, co příjdou na nás. Slyšet fanoušky zpívat naše texty je pro mě absolutní strop koncertního zážitku a děje se to čím dál víc i na koncertech, kde bych to nečekal.
Vaše písničky často vycházejí z emocí a života. Přichází inspirace spíš z vlastních zkušeností?
DH: Každou z písniček někdo z kapely prožil, to jim podle mě dodává mnohem větší váhu a hloubku, než kdybychom se snažili napsat jen líbivý hit.
Která písnička Trochy Klidu je ti osobně nejbližší?
DH: Mění se to podle životních období. Aktuálně nejvíc prožívám písničku Chci si vzít holku, která se mnou bude ještě dlouho, protože se v ní zpívá "chtěl bych opravit dům, bejt dobrej táta, chci aby mě ta moje holka měla ráda".
A když na chvíli odložíme muziku – jak se ti daří skloubit život muzikanta s rodinou, manželkou Lucií a malým synem Richardem?
DH: S podporou mojí ženy Lucie jsem se přesně před rokem rozhodl odejít z civilní práce a vložit se naplno do hudby. Není to lehká cesta, takže často odjíždím i na více dní, abych nás dokázal uživit. Vždycky mi to láme srdce, když vím, že jiní tátové přijdou každej den z práce domů a já ne, ale na druhou stranu jsou pak dny, kdy jsou jiní tátové v práci a já můžu být celý den s rodinou, takže je to něco za něco.
Pavel Číž – bicí
Pavle, jak ses vlastně dostal k bubnům a kdy sis řekl, že bys chtěl hrát v kapele?
PČ: K bubnům mě přivedli moji rodiče v mých 3 letech, dnes už je to skoro 22 let. Táta jezdil pomáhat pořádat koncerty a dříve dělal osvětlovače a mě od mala nezajímalo nic jiného než bicí. Posadili mě za soupravu a bylo jasno. V moji první kapele jsem hrál v našem kostelním sboru od svých 5 let, takže myšlenky hrát v kapele, tam byly od začátku hraní.
Co tě na hraní v Troše Klidu nejvíc baví – samotné koncerty, lidi pod pódiem, nebo atmosféra mezi kluky v kapele?
PČ: Na hraní v kapele Trocha Klidu mě nejvíce baví naše společná energie na podiu. Jak si to umíme společně užít a jaká jsme super parta! Samozřejmě miluju naše fanoušky a ti nám dodávají tu nejlepší energii na koncertech.
Bubeník musí během koncertu vydržet pořádné tempo. Máš před vystoupením nějaký svůj rituál?
PČ: Nějaký konkrétní svůj rituál nemám. Důležité je pro mě vždy, abych se před hraním dobře a pořádně protáhl, abych si hraní užil bez bolestí. Trpím častými záněty šlach v rukou, takže bez protažení to nejde.
Vzpomeneš si na koncert, který pro tebe byl zatím opravdu výjimečný?
PČ: Upřímně jsou pro mě všechny koncerty vyjímečné, každý koncert, kdy můžeme předávat naši hudbu dál, je výjimečný, ale nejvíce vzpomínám na naše dva úžasné koncerty v S-klubu v Olomouci během jarních tour, na koncerty velkých Majálesů a domácí koncert v rodném městě kapely Zažij Starobranskou v Šumperku.
A co Vás na koncertě dokáže nejvíc rozhodit nebo naopak rozesmát?
PČ: Rozhodit mě dokáže asi to, když mám špatně udělaný odposlech a slyším blbě svoji kapelu, ale od doby co máme svůj in ear monitor, se mi to moc často neděje a rozesmát? S klukama se na stagi smějeme snad úplně všemu.
Pavle, jak ses vlastně dostal k bubnům a kdy sis řekl, že bys chtěl hrát v kapele?
PČ: K bubnům mě přivedli moji rodiče v mých 3 letech, dnes už je to skoro 22 let. Táta jezdil pomáhat pořádat koncerty a dříve dělal osvětlovače a mě od mala nezajímalo nic jiného než bicí. Posadili mě za soupravu a bylo jasno. V moji první kapele jsem hrál v našem kostelním sboru od svých 5 let, takže myšlenky hrát v kapele, tam byly od začátku hraní.
Co tě na hraní v Troše Klidu nejvíc baví – samotné koncerty, lidi pod pódiem, nebo atmosféra mezi kluky v kapele?
PČ: Na hraní v kapele Trocha Klidu mě nejvíce baví naše společná energie na podiu. Jak si to umíme společně užít a jaká jsme super parta! Samozřejmě miluju naše fanoušky a ti nám dodávají tu nejlepší energii na koncertech.
Bubeník musí během koncertu vydržet pořádné tempo. Máš před vystoupením nějaký svůj rituál?
PČ: Nějaký konkrétní svůj rituál nemám. Důležité je pro mě vždy, abych se před hraním dobře a pořádně protáhl, abych si hraní užil bez bolestí. Trpím častými záněty šlach v rukou, takže bez protažení to nejde.
Vzpomeneš si na koncert, který pro tebe byl zatím opravdu výjimečný?
PČ: Upřímně jsou pro mě všechny koncerty vyjímečné, každý koncert, kdy můžeme předávat naši hudbu dál, je výjimečný, ale nejvíce vzpomínám na naše dva úžasné koncerty v S-klubu v Olomouci během jarních tour, na koncerty velkých Majálesů a domácí koncert v rodném městě kapely Zažij Starobranskou v Šumperku.
A co Vás na koncertě dokáže nejvíc rozhodit nebo naopak rozesmát?
PČ: Rozhodit mě dokáže asi to, když mám špatně udělaný odposlech a slyším blbě svoji kapelu, ale od doby co máme svůj in ear monitor, se mi to moc často neděje a rozesmát? S klukama se na stagi smějeme snad úplně všemu.
Matěj Korger – baskytara
Matěji, přesuneme se k tobě. Co tě přivedlo právě k baskytaře a co tě na ní dodnes nejvíc baví?
MK: V mých asi 12 letech se v mé třídě na základce začala tvořit první kapela a já se z nějakýho důvodu začal ucházet o místo basáka - podle mě nikdo jinej basákem totiž nechtěl být. To místo jsem tedy úspěšně získal. V první kapele jsme tehda hodně poslouchali Blink-182 a jejich basák Mark Hoppus byl pro mě dlouho vzorem "cool" basáka, kterým jsem se pak chtěl stát. Na base mě vždycky bavila (a dodnes baví) jednoduchost a možnost u hraní dělat tunu skopičin a nemuset se tolik bát, že udělám velkou chybu.
Jak důležitá je podle tebe baskytara pro celkový zvuk Trochy Klidu?
MK: Asi tak jako u každé kytarové kapely - kriticky důležitá!
Máte v kapele při tvorbě někdy rozdílné názory? A dokážete se rychle domluvit?
MK: Jako v každé kapele dokážeme i na jeden takt či jednu notu společně s klukama najít 20 a víc názorů. Mám ale pocit, že poslední dobou se nechceme zbytečně dlouho dohadovat kvůli maličkostem a detailům a častokrát prostě někdo hned ustoupí a jde se dál. Jsme už trochu starší, času je málo a hádat se kvůli drobnostem už se nikomu nechce.
Kterou písničku si na koncertě zahraješ vždycky rád?
MK: Nechci se tě dotknout a GOD DAMN mě baví úplně na každým koncertě.
A kdo je podle tebe v kapele největší vtipálek?
MK: Vtipní jsme podle mě všichni a každej trochu jinak. Mám ale skromný názor, že nejvtipnějším členem kapely jsem vždycky byl a budu jen já.
MK: V mých asi 12 letech se v mé třídě na základce začala tvořit první kapela a já se z nějakýho důvodu začal ucházet o místo basáka - podle mě nikdo jinej basákem totiž nechtěl být. To místo jsem tedy úspěšně získal. V první kapele jsme tehda hodně poslouchali Blink-182 a jejich basák Mark Hoppus byl pro mě dlouho vzorem "cool" basáka, kterým jsem se pak chtěl stát. Na base mě vždycky bavila (a dodnes baví) jednoduchost a možnost u hraní dělat tunu skopičin a nemuset se tolik bát, že udělám velkou chybu.
Jak důležitá je podle tebe baskytara pro celkový zvuk Trochy Klidu?
MK: Asi tak jako u každé kytarové kapely - kriticky důležitá!
Máte v kapele při tvorbě někdy rozdílné názory? A dokážete se rychle domluvit?
MK: Jako v každé kapele dokážeme i na jeden takt či jednu notu společně s klukama najít 20 a víc názorů. Mám ale pocit, že poslední dobou se nechceme zbytečně dlouho dohadovat kvůli maličkostem a detailům a častokrát prostě někdo hned ustoupí a jde se dál. Jsme už trochu starší, času je málo a hádat se kvůli drobnostem už se nikomu nechce.
Kterou písničku si na koncertě zahraješ vždycky rád?
MK: Nechci se tě dotknout a GOD DAMN mě baví úplně na každým koncertě.
A kdo je podle tebe v kapele největší vtipálek?
MK: Vtipní jsme podle mě všichni a každej trochu jinak. Mám ale skromný názor, že nejvtipnějším členem kapely jsem vždycky byl a budu jen já.
Jiří Machovský – kytara
Jirko, co tě přivedlo právě do Trochy Klidu a co tě na kapele přesvědčilo, že do toho chceš jít?
JM: Když se kluci dozvěděli, že Majkl Juřička končí, přemýšleli, kdo ho nahradí. Jsem moc rád, že si vzpomněli právě na mě. Dan mi zavolal, nějak jsme se o tom pobavili a já si vzal nějaký čas na přemýšlení, protože jsem si moc dobře uvědomoval, co kapelní život obnáší. Není to jenom o koncertech, ale taky o studiu, klipech, zkouškách a všech těchhle věcech. Co mě nakonec přesvědčilo, bylo v podstatě to, že s Danem jsme podle mě měli dřív dost podobné životy, ale naše linky se nikdy úplně neprotnuly. Věděli jsme o sobě, potkávali jsme se, bavili se a rozuměli jsme si, ale nikdy jsme spolu nezažili nic velkého nebo extra. Takže tam v podstatě nebylo moc o čem přemýšlet. S Matějem už jsem jednu kapelu měl, takže tam to bylo taky jasné. Jediný, koho jsem poprvé viděl až na první zkoušce, byl Pali, ale i tam si všechno sedlo hned a já jsem věděl, že to je ono.
Jirko, co tě přivedlo právě do Trochy Klidu a co tě na kapele přesvědčilo, že do toho chceš jít?
JM: Když se kluci dozvěděli, že Majkl Juřička končí, přemýšleli, kdo ho nahradí. Jsem moc rád, že si vzpomněli právě na mě. Dan mi zavolal, nějak jsme se o tom pobavili a já si vzal nějaký čas na přemýšlení, protože jsem si moc dobře uvědomoval, co kapelní život obnáší. Není to jenom o koncertech, ale taky o studiu, klipech, zkouškách a všech těchhle věcech. Co mě nakonec přesvědčilo, bylo v podstatě to, že s Danem jsme podle mě měli dřív dost podobné životy, ale naše linky se nikdy úplně neprotnuly. Věděli jsme o sobě, potkávali jsme se, bavili se a rozuměli jsme si, ale nikdy jsme spolu nezažili nic velkého nebo extra. Takže tam v podstatě nebylo moc o čem přemýšlet. S Matějem už jsem jednu kapelu měl, takže tam to bylo taky jasné. Jediný, koho jsem poprvé viděl až na první zkoušce, byl Pali, ale i tam si všechno sedlo hned a já jsem věděl, že to je ono.
Jak se ti hraje s ostatními kluky a co podle tebe dělá dobrou kapelu?
JM: Hraje se mi super. Máme mezi sebou úžasnou energii a myslím si, že jsme absolutně unikátní v tom, že i vlažnější publikum, které nás nezná, během koncertu překlopíme na svou stranu tím, kolik energie ze sebe pošleme. Jsme kapela, která i ze špatného koncertu dokáže udělat ten nejlepší. A co podle mě dělá dobrou kapelu? Jednoznačně mezilidské vztahy. Nějaké zkušenosti s kapelami už mám, a už jenom když si vezmu ty první dvě, tak teď vnímám velké rozdíly. V podstatě musí být kombinace lidí, kteří si rozumí, a zároveň muzikantů na stejné úrovni, aby to fungovalo jak lidsky, tak hudebně.
JM: Hraje se mi super. Máme mezi sebou úžasnou energii a myslím si, že jsme absolutně unikátní v tom, že i vlažnější publikum, které nás nezná, během koncertu překlopíme na svou stranu tím, kolik energie ze sebe pošleme. Jsme kapela, která i ze špatného koncertu dokáže udělat ten nejlepší. A co podle mě dělá dobrou kapelu? Jednoznačně mezilidské vztahy. Nějaké zkušenosti s kapelami už mám, a už jenom když si vezmu ty první dvě, tak teď vnímám velké rozdíly. V podstatě musí být kombinace lidí, kteří si rozumí, a zároveň muzikantů na stejné úrovni, aby to fungovalo jak lidsky, tak hudebně.
Máš nějaký kytarový riff nebo písničku, kterou si zahraješ opravdu rád?
JM: Tady bych určitě chtěl dát shoutout Majklovi Juřičkovi, protože drtivá většina jeho kytarových partů v Troše Klidu je absolutně úžasná. Je to skvělý kytarista a pro mě byla velká čest po něm to místo převzít. Co se týče úplně oblíbených riffů, tak nejvíc je to asi sólo z písničky Tak ahoj, které jsem si ještě malinko upravil. Už jsou ale na cestě nové písničky, kde jsou i moje riffy, na které jsem pyšný, takže se těším, až to uslyšíte.
JM: Tady bych určitě chtěl dát shoutout Majklovi Juřičkovi, protože drtivá většina jeho kytarových partů v Troše Klidu je absolutně úžasná. Je to skvělý kytarista a pro mě byla velká čest po něm to místo převzít. Co se týče úplně oblíbených riffů, tak nejvíc je to asi sólo z písničky Tak ahoj, které jsem si ještě malinko upravil. Už jsou ale na cestě nové písničky, kde jsou i moje riffy, na které jsem pyšný, takže se těším, až to uslyšíte.
Je nějaká kapela nebo muzikant, se kterým by sis chtěl někdy zahrát na jednom pódiu?
JM: Já jsem tady v tom asi strašnej, nemám vyloženě nějakou vysněnou kapelu, se kterou bych chtěl stát na pódiu. Hrozně jsem si užíval to, když jsme si mohli zahrát pár koncertů s klukama z Divokýho Billa, to bylo skvělý. A teďka na první dobrou mě napadla kapela, kterou znám v podstatě celý život a za poslední dva roky mě absolutně uhranula. Byl jsem na jejich megakoncertě k třicátému výročí a pak jsem je viděl ještě několikrát během letošního roku. Je to za mě současná nejlepší česká rock-popová kapela, a to jsou Chinaski.
JM: Já jsem tady v tom asi strašnej, nemám vyloženě nějakou vysněnou kapelu, se kterou bych chtěl stát na pódiu. Hrozně jsem si užíval to, když jsme si mohli zahrát pár koncertů s klukama z Divokýho Billa, to bylo skvělý. A teďka na první dobrou mě napadla kapela, kterou znám v podstatě celý život a za poslední dva roky mě absolutně uhranula. Byl jsem na jejich megakoncertě k třicátému výročí a pak jsem je viděl ještě několikrát během letošního roku. Je to za mě současná nejlepší česká rock-popová kapela, a to jsou Chinaski.
Trocha Klidu společně
Když se řekne Trocha Klidu, co je podle Vás to první, co si mají fanoušci vybavit?
MK: Sex appeal.
DH: Skvělá kapela.
JM: Nejlepší live show.
PČ : Všechno jen ne klid!
Kam byste se chtěli s kapelou posunout v nejbližších letech? Chystáte nové písničky nebo jiné novinky?
MK: Chtělo by to pokračovat v psaní hitů a hrát víc a víc koncertů. Mým snem je zahrát si jednou ve Fóru Karlín nebo znovu na Rock For People.
DH: Chtěl bych, abychom hráli aspoň 50 koncertů ročně a udělali pořádnej hit.
JM: Určitě bych chtěl víc koncertů, včetně větších českých festivalů, kde bychom se mohli ukázat novým fanouškům. Zároveň pořád vydávat nový a nový songy, který budou mít rádi i programoví ředitelé českých rádií (mrk, mrk). Aktuálně máme spoustu věcí těsně před dokončením, takže to od podzimu začneme postupně chystat na vydávání.
PČ: Chtěl bych, abychom si zahráli na RFP a dostali se do povědomí větších festivalů
A úplně na závěr: kdybyste měli Trochu Klidu popsat třemi slovy, jaká by to byla?
MK: Věrnost, síla, čest.
DH: Přátelství, lidskost, upřímnost.
JM: Kámoši, energie, vašenovánejoblíbenějšíkapela
PČ: Lidskost, kamarádství, humor
A poprosím Vás o pár slov na konec.
MK: Mějte se rádi, buďte hodní na svoje rodiče a rodinu a važte si všech možností, který vám život dává!
DH: Nebojte se snít, držte se svých snů a nevzdávejte se!
JM: Těstoviny patří do omáčky, ne omáčka na těstoviny.
PČ: Plňte si své sny, jděte si za tím co vás baví a buďte šťastní!
Když se řekne Trocha Klidu, co je podle Vás to první, co si mají fanoušci vybavit?
MK: Sex appeal.
DH: Skvělá kapela.
JM: Nejlepší live show.
PČ : Všechno jen ne klid!
Kam byste se chtěli s kapelou posunout v nejbližších letech? Chystáte nové písničky nebo jiné novinky?
MK: Chtělo by to pokračovat v psaní hitů a hrát víc a víc koncertů. Mým snem je zahrát si jednou ve Fóru Karlín nebo znovu na Rock For People.
DH: Chtěl bych, abychom hráli aspoň 50 koncertů ročně a udělali pořádnej hit.
JM: Určitě bych chtěl víc koncertů, včetně větších českých festivalů, kde bychom se mohli ukázat novým fanouškům. Zároveň pořád vydávat nový a nový songy, který budou mít rádi i programoví ředitelé českých rádií (mrk, mrk). Aktuálně máme spoustu věcí těsně před dokončením, takže to od podzimu začneme postupně chystat na vydávání.
PČ: Chtěl bych, abychom si zahráli na RFP a dostali se do povědomí větších festivalů
A úplně na závěr: kdybyste měli Trochu Klidu popsat třemi slovy, jaká by to byla?
MK: Věrnost, síla, čest.
DH: Přátelství, lidskost, upřímnost.
JM: Kámoši, energie, vašenovánejoblíbenějšíkapela
PČ: Lidskost, kamarádství, humor
A poprosím Vás o pár slov na konec.
MK: Mějte se rádi, buďte hodní na svoje rodiče a rodinu a važte si všech možností, který vám život dává!
DH: Nebojte se snít, držte se svých snů a nevzdávejte se!
JM: Těstoviny patří do omáčky, ne omáčka na těstoviny.
PČ: Plňte si své sny, jděte si za tím co vás baví a buďte šťastní!
Děkujeme za rozhovor a přejeme Troše Klidu spoustu skvělých koncertů, spokojených fanoušků a hlavně – ať vás společné hraní pořád baví!
Za MG
Lenka Hrubá
Za MG
Lenka Hrubá
| autoři: | text: Lenka Hrubá foto: Lenka Hrubá |
| Tweet |
Další články žánrů Pop, Rock
Legendární Karel Kahovec oslavil své 80. narozeniny v KD Mrákov! Na jednom pódiu to kromě oslavence během večera rozjeli i The Beatles Revival i Michal Šindelář!
Poslední říjnová sobota v Mekce chodského bigbítu patřila výjimečnému hudebnímu večeru. Krásné životní jubileum tam v ten den oslavila ikona českého bigbítu a jeden z nejvýraznějších hlasů své generace – Karel Kahovec. Na jednom pódiu se spolu s ním představila celoevropsky úspěšná revivalová skupina The Beatles Revival Kladno. Speciálním hostem večera byl Michal Šindelář.
Parkway Drive a Evanescence míří na Rock for People 2027. Přidají se také Bastille, Simple Plan, Joost a přes 40 dalších kapel
Po oznámení prvních dvou headlinerů blink-182 a Faith No More odtajňuje festival Rock for People další velkou várku kapel pro ročník 2027. Třetím potvrzeným headlinerem se stává australská metalcorová senzace Parkway Drive, která v pátek 4. června 2027 předvede v hradeckém Parku 360 strhující a pyrotechnikou nabitou show.
Legendární Coda se po roce opět vrátí do Mrákova s exkluzivním čtyřhodinovým setem
Mekka chodského bigbítu pokračuje v rozjeté sezóně a chystá pro fanoušky další hudební lahůdku. A to poctivou nálož živelné hardrockové muziky legendární karlovarské Cody. Ta vypukne předposlední listopadovou sobotu a o tom, že se máme na co těšit, není pochyb!
Soutěž o vstupenky na 20 let Civilní Obrany so Velké Lucerny
Civilní Obrana slaví 20 let!
Koncert skupiny Extra Band revival v Šeříkovce se vydařil, křest debutového alba měl skvělou atmosféru
Obyčejný den pro lidstvo, výjimečný den pro kapelu Extra Band revival přišel v pátek 30.10.2026. Na sále kultovní plzeňské Šeříkovky v rámci předposledního koncertu své sedmadvacetileté kariéry, pokřtili muzikanti své debutové album s názvem Extra Band revival Live. Do hudební arény si nalezla cestu pěkná návštěva a v podstatě od prvních akordů byl parket totálně zaplněný fanoušky z blízka i dosti vzdáleného okolí. Ve dvou padesátiminutových setech zazněly ty největší pecky z bohatého repertoáru, jež měly jako vždy hlasitou podporu. V polovině představení došlo na křest zmíněného LP vinylu, který si po závěrečné skladbě mohli noví majitelé nechat podepsat od kompletní sestavy.
Čechomor s Lenkou Dusilovou a Prague Philharmonia vyráží na exkluzivní Kooperativa Tour - Proměny pro 25 letech! Ve výčtu zastávek nechybí ani Parkhotel Plzeň
Legendární skupina Čechomor slaví 25 let od vydání svého nejúspěšnějšího alba jménem Proměny. A jak jinak oslavit výročí desky, než velkolepým turné plným vzácných hostů.
Martin Semrád představuje svá Mlhavá rána
Mladý, talentovaný a všestranný, přesně takový je současný bubeník kapely Totální nasazení Martin Semrád, který v současné době vydává své první EP.
Další události, novinky, zajímavosti, rozhovory
Soutěž o vstupenky na 20 let Civilní Obrany so Velké Lucerny
Civilní Obrana slaví 20 let!
HITPOŠKA 6 běží. EPIDEMY obhajují vítězství, dalších devět kapel bojuje o hlasy posluchačů
Šesté kolo HITPOŠKY na Rádiu KLUBOOFKA je v plném proudu. EPIDEMY vstupují do soutěže jako vítěz předchozího kola se skladbou Bez soucitu a společně s dalšími soutěžními skladbami bojují o podporu posluchačů. Hlasování probíhá přímo při poslechu Rádia KLUBOOFKA.
Martin Semrád představuje svá Mlhavá rána
Mladý, talentovaný a všestranný, přesně takový je současný bubeník kapely Totální nasazení Martin Semrád, který v současné době vydává své první EP.
Premier míří do Poličky. Rocková legenda představí novinku Do sítí
Zlidovělé hity, nová tvorba a koncert, který propojí několik generací fanoušků. Kapela Premier se představí jako headliner koncertu LIVE Polička, který se uskuteční 13. listopadu 2026 od 19:00 v Divadelním klubu Polička, a přiveze nejen skladby Hrobař, Nejsi nebo Hospodská, ale také nový singl Do sítí, který vychází pouhý týden před akcí.
100na100 představují Slunce vychází. Fanoušci mu už stihli dát vlastní název
Kapela 100na100 přichází s novým rockovým singlem Slunce vychází. Novinka vypráví příběh rozchodu, nejistoty a hledání nové cesty ve chvíli, kdy člověk stojí na životním rozcestí. Skladbu už mohou posluchači slyšet v pravidelném vysílání Rádia Kluboofka. Na Spotify vyjde 30. října 2026 a oficiální videoklip bude následovat 1. listopadu 2026.
Symphonic Metal Mini-Tour 2026: Tři kapely spojí síly na jednom pódiu
Tři kapely, šest měst a jedna nezastavitelná vlna metalové energie. Rosa Nocturna, Symmerya a Sinners Moon vyrážejí na společné turné, které fanouškům přinese strhující koncerty, silné emoce a jedinečnou atmosféru symfonického metalu.
Nestačí mít dobrý festival. Důležité je, aby se o něm lidé dozvěděli
Když návštěvník přijde na festival, vidí kapely, pódium a plný areál. Jen málokdo ale vidí týdny práce, článků, rozhovorů, vysílání a dalších aktivit, které tomu předcházely. Zkušenosti z příprav a mediální podpory Rock Motol Festu ukázaly jednu důležitou věc. V dnešní době nestačí připravit dobrou akci. Pokud se o ní lidé nedozvědí, její kvalita sama o sobě úspěch nezajistí.