Turné „60“ - narozeninový koncert Jakuba Smolíka. 1. prosince 2019 (17:57)Narozeninový koncert v Písku v divadle F. Šrámka začal slovy Jakuba Smolíka: „Nechtěl jsem nic slavit, až ve svých 100 letech, ale pak jsem si uvědomil, že mnozí z Vás by na koncertě asi nebyli.“

Jiří Trnka

87 fotografií v galerii Jakub Smolík (7 / 87)

A měl pravdu, většina diváků a divaček byla ve středním věku a výš a z toho bylo patrné, že hudební kariéru Jakuba Smolíka znají od jeho začátků a tudíž i mnoho jeho písniček, které zněly sálem a i mnoho diváků si během koncertu společně pobrukovalo s Jakubem.

V celém duchu s přívětivým humorem, nadsázkou, vzpomínkami, ale i udělat si ze sebe legraci se nesl celý koncert a tudíž vykouzlil v našich tvářích emoce, ať už úsměv až smích, či slzy dojetí.

Koncert začal písní Já nic, já muzikant, pokračoval Holka s bílou halenou. Při písničce Až se ti jednou bude znát si pobrukovali lidé znající slova a při tom se dívali na promítaný klip.

Před písničkou Ó mámo Jakub Smolík vzpomínal, že tuto písničku nahrál a i věnoval mamince, která v tu dobu byla nemocná. Všichni jsme maminku Jakuba viděli i ve video klipu, kde byla zachycena. A když se v klipu drželi za ruce či se objali, mnoho z nás v tuto chvíli myslelo na jednu z celoživotních lásek a to, pouto matky se svým synem

Naše zamlžené oči rozveselil se svým úžasným hlasem host Petr Kolář písněmi Stýskání, 7 Armád při písni Jednou nebe zavolá zpívalo celé hlediště.

Na svém koncertu vzpomněl i několika zábavnými příběhy na nedávno zesnulého zpěváka Karla Gotta, který měl rád humor, a diváci ocenili vzpomínku minutovým potleskem.

Po té opět pokračoval se svým zpěvem Jakub Smolík písní Pánbůh řekl, vraťte se. A všichni jsme vzpomínali na ty, kteří už tu mezi námi nejsou a na naše první lásky. Než zazpíval píseň Prý chlapi nebrečí, vysvětlil Jakub, že není potřeba se stydět za slzy i u chlapa, ať už jsou z důvodu smutku či radosti.

Písní a hlavně rychlejším refrénem Mám už dávno jinou, byla odlehčena vzpomínající atmosféra. Před přestávkou nám zazpívali vokalistky Hedvika a Michaela.

Po zhruba hodině koncertu následovala přestávka a osobní setkání, podpisy a focení s oběma zpěváky.

V druhé polovině koncertu Jakub Smolík začal písněmi Cesta do pekel. Své písně vždy doplňoval, uváděl mluveným slovem a vtipnými zážitky. Pokračoval písněmi Návrat a Rána z rána.

Před písní Říkej mi táto, kterou složil při narození dcery Petry a nazpíval s Viktorkou Genzerovou, vyprávěl, jak tuto píseň také zpíval se staženým hrdlem právě se svou dcerou Petruškou a zároveň mu probíhal v mysli celý život s ní a uvědomil si, že není schopen s dcerou bez emocí zpívat.

Nádherný videoklip puštěný při této písni, ze kterého vyzařovala obrovská láska otce a dcery nenechala v hledišti jedno oko suché. Píseň v Písku byla zpívaná Jakubem a Hedvikou.

Pak už jsme si zazpívali starší píseň Džínová Láska v duetu Jakuba s Michaelou. Na pódiová prkna se opět vrátil Petr Kolář a společně s Jakubem si zazpívali Šípkovou Růženku.

Následoval největší hit Petra Koláře Ještě, že Tě lásko, mám, kde opět diváci rozhýbali své hlasivky. Petr Kolář také složil pro Jakuba Smolíka velký hit Medový čaj a oba zpěváci rozezpívali celé jeviště i hlediště, ale mnoho diváků už i stálo a nejen zpívali, tleskali, ale i tancovali.

Celá doprovodná kapela v čele s Jakubem se po písni rozloučila a poděkovala Petru Kolářovi za vystoupení na turné „60“. Bylo to rozloučení opravdové, přátelské a Petr dostal dárek v podobě velké plyšové opice Máni.

Koncert se blížil ke svému závěru děkovačkou a písní Nebeská brána. A pak ještě dvěma písněmi jako přídavek Popelky a pochopitelně nesměla chybět píseň Blázen žárlí, kterou opět zpívali i tancovali všichni.

Velký potlesk, provázel Jakuba Smolíka do šatny a nám se nechtělo odejít. Jakub nás přesvědčil, že i ve svých šedesátinách je pořád romantik, jeho písně nestárnou, jsou známé, emotivní a jeho představení na podiu není jen běžný koncert, ale i zábavné vystoupení, obohaceno zážitky.