V našlápnutém kotli, začínajícím u pódia a končícímu někde u vstupního schodiště, bylo znát, jak je sehraná formace oblíbená a spousta věcí byla i hlasitě doprovázená. V rachotu hromů, Vnitřní tma, Zabíjím s jiskrou v očích, Poustevník… duněly klubem a ohlášená poslední skladba vyvolala jen vlnu dožadující se přídavku.