Plni nostalgického očekávání jsme vyrazili na koncert kapely, která je nám blízká drahně let a provází nás od puberty, přes středoškolská a vysokoškolská studia, až po aktuální období pracujících resp. podnikajících tatínků. Vyrazili jsme do Podbrdské hospůdky, v níž jsou akce vždy plny pohodové až rodinné atmosféry, dobrého piva a koncerty mají svůj osobitý průběh. Kapely si vždy své vystoupení rozdělí do několika částí, aby ve vyměřených pauzách měli interpreti i fanoušci prostor se občerstvit, pokecat nebo se vyvětrat. Od provozovatele Aleše je to bezpochyby vynikající tah ke sblížení návštěvníků a především vyšším útratám.
Koncert začal kolem desáté hodiny večerní a hned jednou z nejstarších a nejznámějších pecek Krysař alias Bylo nebylo. Složení fanoušků bylo nádherně různorodé – kluci, puberťáci i postarší gentlemani, mladé slečny i zkušené dámy, pankáči, metaláci i hippies.
Kapela vystřihla mnoho svých pecek starších i novějších, a nálada byla čím dál tím příjemnější a pohodovější. Na koncertě v Příbramském okrese nemohla chybět známá postavička, fanoušek Venca zvaný Johny kytarka. Ten je obrovským fanouškem téměř jakékoli živé hudby a nechybí téměř na žádném koncertě. Mnoho hudebníků je pak jeho uměním (sólovou hrou na vlastnoručně vyrobenou dřevěnou kytarku) často až zastíněno.
Venca byl v průběhu koncertu Démou několikrát vyzván, aby svým kytarovým uměním zdokonalil jejich vystoupení přímo na pódiu. V prvním případě bylo jeho umění nepřekonatelné, v druhém případě mu dokonce Golda zapůjčil svou baskytaru, nicméně Vencovo velkorysost byla až nadlidská. Nejlépe to vystihl kytarový kolega Déma slovy: „Vzhledem k tomu, že Johny nechtěl umění kapely příliš deklasovat a zastínit, tak na baskytaru raději nehrál.“
Déma také, v tématu aktuálních prezidentských voleb, apeloval na fanoušky, abychom šli k volbám a dle svého nejlepšího přesvědčení volili kandidáta nejmenšího zla.
Duch prezidentských voleb se mi pak nejvíce vybavil při asi nejzásadnější písni této partičky, která zazněla jako první přídavek. Písnička se jmenuje Bastila a dle mého názoru je neuvěřitelně nadčasová a je možné jí napasovat asi na každou dobu a každou politickou situaci.
Posledním přídavkem byla asi nejtradičnější a skoro nejstarší skladba (z prvního alba Vítejte v blázinci z roku 1986), opěvující sbory dobrovolných i profesionálních hasičů a nesoucí název Hoří. Nicméně jí v podstatě nikdo neřekne jinak než Hasiči. Při této písni bylo u fanoušků už po mnoho let pravidlem, že na každou sloku si všichni sednou do podřepu a na refrén naráz vyskočí a roztočí pořádný tanec. Při tomto koncertu jsem měl pocit, že fanoušci stárnou a svaly a klouby jim tuhnou, nebo nejsou znalí této tradice, protože se jich do podřepu odhodlala slabá polovina. Škoda.
Ale celkově byl koncert příjemně stráveným pátečním večerem. A užil bych si jej velmi rád kdykoli znovu.
Na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit tento web a váš uživatelský zážitek. Souhlasíte s používáním všech cookies?
Soubory cookie používáme k zajištění základních funkcí webu a ke zlepšení vašeho uživatelského zážitku. Souhlas pro každou kategorii můžete kdykoliv změnit.
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí. Tyto soubory zajišťují uchovávání produktů v košíku, zobrazování seznamu oblíbených výrobků, správné fungování filtrů, nebo přihlášení. Bez těchto souborů cookies nebude webová stránka správně fungovat a ve výchozím nastavení jsou povoleny a nelze je zakázat. Tyto soubory cookies neukládají žádné osobně identifikovatelné informace.
Umožňují nám sledovat souhrnné informace o návštěvnosti stránek a využívání různých funkcí. To nám pomáhá naše weby zlepšovat tak, aby Vám lépe sloužily. Analytické cookies jsou nastavovány třetími stranami - Google Analytics.