Měli jste nějaké netradiční místo, kde jste letos hráli nebo zajímavou historku z některé zastávky?
Určitě ano! Úplnou náhodou se nám povedlo hrát letos na jarmarku ve Zbůchu u Plzně, který pořádá místní domov sociálních služeb, kam jsem jezdívala klientům zpívat už před lety. Každé léto pořádají takový menší rockový festival. A to bylo jako hodně emotivní, jen co jsme vjeli do areálu, tak se na nás klienti doslova slétli, povídali a nechali mi dokonce vyrobit obraz jako vzpomínku na koncerty u nich. Nejdivočejší koncert byl pak asi na Hromfestu, kde se sešla výborná parta lidí. A zajímavý byl taky akustický koncert za Skupovkou v Plzni, která se věnuje volnočasovým aktivitám dětí- včetně těch našich, takže my s manželem jsme na této akci vystupovali jako předskokani naší dceři, která zde pak tančila s taneční skupinou.
Jak na vás reaguje publikum po tak dlouhé koncertní pauze?
Řekla bych, že půlka publika většinou neví, co má čekat a pak je překvapená z toho, jak ten koncert je dynamický a co vlastně hrajeme za písničky. Druhá půlka nás už třeba odněkud zná a jdou si nás po letech omrknout. Na posledním koncertě jsem měla hezké setkání s holčinou, co na nás naposledy byla před 11 lety, nebo s borcem, který s námi zažil večírek dokonce před 20 lety. To setkávání je na tom vlastně to nejlepší, po každém koncertě jdu hned mezi lidi prohodit s každým kus řeči, dát si drink, probrat staré historky, vyfotit se…a k tomu všemu máme poprvé za naši existenci dokonce i vlastní merch.