Nechejme nyní však předkapely stranou, devátá hodina večerní se neúprosně blížila a s ní nesmírně houstla i vlna nabývajícího napětí. Zrovna tak tomu následně nahrálo byť jen samotné odhalení pódia, když po strhnutí velké černé plachty jsme se ze vteřiny na vteřinu octli v jakémsi chrámu obestavěném bělavým mramorem a vitrážovými okny, které se odrážely v šachovnicové podlaze. To vyvolalo v divácích jiskru, která se rázem změnila v silný plamen euforie a radosti ze splněného snu, protože jako první, úvodní píseň koncertu zazněla skladba Rats, jeden z největších hitů loňského alba Prequelle. Šestice zahalených Bezejmenných Ghoulů ve stříbrných maskách v čele s podivným, avšak charismatickým Kardinálem Copiou v rudém fraku, nejen, že dokázali již prvním úderem do kytary rozeskákat celý nadšený dav lidí, ale dokonce si pro nás připravili i nespočet překvapení.