Další deska laptopového písničkářství 29. února 2020   (17:15)Will Eifell je sudetský písničkář přirostlý na jednom konci ke svojí kytaře, na druhém k laptopu. Zatímco nohama klouže po špinavých dlažebních kostkách měst, hlavu venčí v dálkách kam jen dosáhne. Před pár dna spatřila světlo světa už třetí deska, která jeho písně odívá do úplně nových šatů. Jak se to stalo a proč?

Ahoj Wille, Ty jsi teď vydal desku Málo času spát, než se k ní ale dostaneme, mohl by ses nám pro ty, co Tě neznají moc dobře, nebo vůbec, představit?
 
Říkám si Will Eifell, jsem především písničkář, hraju a koncertuju většinou sám s kytarou.  Mám rád Dylana, český kapely jako třeba Priessnitz, Houpací koně, nebo moderní post-folkový věci od Kittchena. Věřím, že to celý v sobě tak nějak promíchávám. Lásku k folku a hlavně k síle textu, se silnejma refrénama a nově i s tanečnějším zvukem. Hlavně je pro mě každá deska taková speciální krabička, sama pro sebe, a hrozně moc mě baví střídat žánry a nálady, takže po první rock-popové nahrávce s kapelou jsem udělal naprosto introvertní lo-fi folkovou zastřenou desku a teď zase dělám něco trošku jiného a příští věc bude třeba zase v něčem jiná. I když rukopis si asi držím pořád.
 
Jak by jsi nám tedy představil chystanou desku Málo času spát?
 
Celý se to roztahuje mezi indie popem, alternativním folkem, je to trochu kořeněný elektronikou, ale zároveň je z toho podle mě hodně cítit, že je to písničkářská deska. Když už ne na poslech, tak někde hluboko v těch písních. Říkám tomu laptopové písničkářství. Však taky vznikly jenom s kytarou. A některé z nich budu dál jenom s kytarou i hrát :)
 
Máš pocit, že při tvorbě jsi měl "Málo času spát"?
 
Ano :D

Jak je to dlouho od posledního alba?
 
Čtyři roky. Poslední co jsem vydával bylo album Mezi hrdiny a sny v dubnu 2016. Málo času spát vyšlo teď 25. února.
 
Je 25. únor nějaké speciální datum, nebo jen tak?
 
Já si spočítal, kdy by to tak mohlo být hotový s nějakou rezervou a bodl prstem do kalendáře a tohle na mě vyskočilo jako první. Pak mi došlo, že je to přesně měsíc před mými narozeninami a taky jsem zjistil, že by měl narozeniny George Harrison, ale to jsou oboje náhody :)
 
Od poslední desky jsou to čtyři roky, to jsi tak dlouho střádal materiál, nebo jsi se s tím pak dlouho piplal? Nebo jsi dlouho vybíral co tam vůbec přijde?
 
On největší rozdíl u týhle desky je, že jsem na to měl producenta - Dominika Zezulu. Dominik je člen úspěšných nezávislých projektů post-hudba nebo Děti mezi reprákama. Sešli jsme se poprvé v létě 2018 a domluvili si, že do nové desky půjdeme spolu. Já jsem mu pak poslal 25-30 demáčů od různejch hotovejch písní až po fakt totální náčrty, třeba jenom kousky refrénu nebo tak, a on z toho vybral kolem dvanácti věcí. Těm jsme se začali věnovat víc, postupně jsme to seškrtali na 8 písní. Takže já jsem vlastně udělal výběr ze všeho, co jsem měl, Dominik z toho udělal užší výběr a pak jsme prostě vzali věci, který se zdály nejlepší.
 
Tohle ale byla dlouhá mezera oproti intervalu těch předešlých alb, tam to bylo okolo roku a půl a najednou čtyři roky.
 
To byla. Já původně chystal desku pro podzim 2018. Měl jsem koncept na hodně folkovou desku, i jsem rozdělal nějaký demáče, řešil nahrávání s jedním studiem, kde jsme to chtěl potencionálně nahrát.  Popravdě, vždycky mám v hlavě nějaký potencionální koncepty a věděl jsem, že příští deska bude buď opravdu čistě až přírodně folková, anebo městská elektronika. Pak do toho vstoupil Dominik, že slyšel, že něco chystám a jestli se nesejdeme, že by ho to zajímalo. Padli jsme si do noty a plácli si, že mou novou desku bude produkovat on a tím se začalo vlastně od nuly. Nasadili jsme ale takový hodně pomalý tempo. Mý plány na folkovou desku se trochu změnily, protože nakonec je z toho takovej indie pop, je to hodně popový, místy trochu taneční.
 
Tak Ty jsi měl teďka samý takový tendence. Ty jsi vlastně jezdil s *La Bandou a to je všechno takový správně uhozený.
(*La Banda de Contenedor – kapela hrající svéráznou elektronickou taneční hudbu)
 
Máš vlastně svým způsobem pravdu. Ale tyhle věci příliš La Bandou ovlivněný nejsou, jsou to starší písničky, který jsem napsal ještě předtím, než sem začal hrát s La Bandou. Ovlivnění La Bandou a tím vším, co jsem se s ní naučil, se do mý tvorby teprve promítne.
 
Jak to máš vůbec s La Bandou? Ty s nimi vlastně hraješ provizorně nebo trvale?
 
Oficiálně trvale, jako stálý člen, ale uvidíme. Budu se stěhovat do Brna, tak se uvidí, jak to bude dál.
 
Ty jsi teď vydával nějakou ochutnávku, viď?
 
První písničku jsem zveřejnil pár dní před vydáním desky. Jmenuje se Vlčí dny.
 

Na těch předešlých deskách jsi si dělal většinu nástrojů sám, tady to máš taky tak, nebo jsi si přizval další muzikanty?
 
Velkou většinu nástrojů hraju já od kytar, baskytar až po syntezátory. Dominik tam má sólo na kytaru v Salome a dva syntezátory ve zbytku. Jeho bratr Dan má ve Vyprchává klavír a v Tady jsme takové nenápadné kytary.
 
Jak se cítíš, už se těšíš až to bude za Tebou, až to bude všechno hotový? Kvůli tý práci nebo se těšíš jakej to bude mít ohlas?
 
Já mám z tý desky obrovskou radost. Strávil jsem na tom neskutečně moc času, nebyl jsem vůbec zvyklej dělat věci takhle dlouhodobě a takhle hluboko se do nich nořit. Mě osobně ta deska strašně baví a mám pocit, že se to povedlo. Jsem dost zvědavej co na to řeknou lidi. Mám pocit, že první písnička, která je venku, má dobrej ohlas, tak uvidíme. Jsem strašně zvědavej jestli se ta deska dostane i někam mimo mojí bublinu, jestli na to někdo bude slyšet.
 
Čím je to album tolik jiný oproti Tvojí ostatní tvorbě?
 
Je to zase krok do trochu jiných vod a to mě baví. Mám hrozně rád umělce jako třeba Rickolus nebo John Frusciante, kterou mají každou desku postavenou na trochu jiných základech. Největší rozdíl je použití elektronických bicích a od toho se odvíjející i elektroničtější zvuk celý desky. Vlastně jsme z těch folkových písniček vyndali akustickou kytaru a postavili to na jiných nástrojích.
 
Takže Ty vlastně vydáš částečně syntový album, který ale budeš prezentovat akusticky.
 
To se ještě uvidí. V tuhle chvíli to vypadá, že budu hrát pár věcí s laptopem a pár věcí jenom s kytarou.
 
A nemáš v úmyslu si k tomu půjčil kapelu? Že by Ti někdo hrál ten zbytek?
 
To jsem zvažoval, ale prostě to v tuto chvíli není úplně možný z různých důvodů. Takže asi půjdu cestou sólovýho vystupování s notebookem. To se mi v tuto chvíli jeví jako nejlepší volba.
 
Myslíš, že Ti tenhle styl zůstane, že jsi se v něm našel, anebo bude spíš každá další deska jiná podle toho kam Tě vítr zavane?
 
Nezůstane. Už teď pomýšlím na to, co budu dělat příště a věřím, že to bude zase v lecčems jiné. A kdo ví. Těch možností je nepřeberný množství a já se jím rád přehrabuju. Příští deska může bejt třeba velká folk-rocková deska s hammondama, akustickou kytarou a sboristkama. To by se mi líbilo :)
 
Co nás má nalákat na křest?
 
Když už ne já a moje nová deska, ze který budu hrát písně v co nejbližších aranžích jako na desce, tak doufám, že skvělý písničkář z Brna Martin Binder, který je označovaný za českýho mladýho Johnyho Cashe a podle hlasu to rozhodně není neopodstatněný. Jeli jsme před rokem společný turné na Moravě a chci ho ukázat tady publiku na severu. Ten bude hrát jako první. Po mě bude hrát duo OwL, což je tady Ústecká elektronická kapela.