„Dřív byly písničky zaměřený směrem dovnitř, teď to bude směr ven,“ prozrazuje frontmanka rumburských Neřestí. 16. března 2018 (15:15)Neřesti – punkrocková kapela ze severočeského Rumburku má za sebou léta koncertování, pauzu i personální obměny. Po jejich únorovém koncertě v pražském Vagónu se rozpovídali o minulosti, současnosti, ale taky o plánované nové desce.
Rumburské Neřesti už roky vozí svojí specifickou punkovou muziku po celé republice a opřeni o svou pevnou fanouškovskou základnu prošli už ledačím. Nově posíleni o kytaristy Vojtu a Lukáše makají na nové desce, o čemž se rozpovídali po koncertě v pražském klubu Vagón. Příjemně jsem si pokecala se zpěvačkou Petrou, baskytaristou Jirkou, bubeníkem Pavlem i oběma již zmiňovanými kytaristy.
Jakej máte dojem z dnešního koncertu?
Pavel: Až na ten konec dobrý.
Vojta: Na začátek a na konec dobrý.
Petra: Prej šly rozumět texty, takže dobrý.
Užili jste si to, máte dobrej pocit?
Vojta: Dobrý, v Praze dobrý!
Co plánujete do budoucna za koncerty nebo větší akce?
Pavel: No, tak jako plánuju, že postavim barák, ale… (smích)
Dobře, takže kapela ti bude stavět barák… tam nějakej koncert bude? Jako kolaudačka třeba? (smích)
Jirka: Tak já nevim, ty chceš dělat na Velikonoce něco?
Pavel: Jo, ty velikonoce! 31. 3. V Rumburku.
Vojta: Jinak šetříme.
Jirka: No, šetříme na album. A to je asi hlavní priorita.
Na kdy ho plánujete?
Vojta: Tak na podzim, možná.
Jirka: Až se našetří, no. Ale co se týče písniček, tak těch už je dost. Možná půlku cédéčka už bychom dali. Kolik máme věcí?
Pavel: Asi pět.
A z těch novejch dneska zazněly dvě?
Jirka: Jo, dvě nový.
Petra: Máme ještě třetí, ale to až na dalším koncertě.
A na CD jich bude celkem kolik?
Pavel: Osmnáct… a půl.
Jirka: A tak né… já nevim… třeba dvanáct? Nebo jestli bude pět věcí, tak už to album máme.
Pavel: No, nemáme. Uděláme víc a z toho se pak vybere.
Vojta: Chceme to stihnout 2018.
Pavel: Natočit to chceme 2018, jestli se to stihne i vydat… Je to všechno o prachách…
Jirka: A potom třeba videoklip může bejt.
Budete natáčet i videoklip? Na kterou písničku byste si ho představovali?
Jirka: Na Simsona.
Pavel: Tam bude Jirka jezdit na motorce a my budeme střílet vodním dělem nebo paintballem.
Jirka: Ne, ne, ne.
Pavel: Jo, jo, jo.
Vojta: Klidně si můžeš zahrát, hele.
Paráda, já si ráda zahraju.
Jirka: To je taková punková věc, taková upomínka na mládí, když jsme jezdili na Simsonech. Tak jsem to tak nějak zhudebnil. Lidi se často zúčastňovali těhle nájezdů na Simsonech, bylo nás asi dvacet, tak jsem si to chtěl připomenout.
Texty píše Péťa, je to tak? Osobní zážitky, zkušenosti?
Petra: Nepoužila jsem všechno, ale je tam hodně z toho mýho života. A pak jsem si jednoho dne řekla, jestli by to nechtělo psát trošku jiný texty, jestli si tím trošku nepředurčuju nějakou svojí budoucnost.
O čem nový písničky budou nebo jsou?
Petra: Dřív to bylo takový zaměřený jakoby směrem dovnitř a teď to bude spíš směr ven.
A hudbu k tomu tvoříte jakým způsobem?
Jirka: Péťa má nějaký texty napsaný, přijde třeba s nějakým námětem, kterej se upraví, řekneme si k tomu nějaký připomínky. Tvoříme to všichni. Z nedostatku času se nejvíc snažíme připravit nápady na songy doma a na zkouškách to pak dáváme dohromady a pilujeme, pokud to stojí za to.
Pavel: Až na ten konec dobrý.
Vojta: Na začátek a na konec dobrý.
Petra: Prej šly rozumět texty, takže dobrý.
Užili jste si to, máte dobrej pocit?
Vojta: Dobrý, v Praze dobrý!
Co plánujete do budoucna za koncerty nebo větší akce?
Pavel: No, tak jako plánuju, že postavim barák, ale… (smích)
Dobře, takže kapela ti bude stavět barák… tam nějakej koncert bude? Jako kolaudačka třeba? (smích)
Jirka: Tak já nevim, ty chceš dělat na Velikonoce něco?
Pavel: Jo, ty velikonoce! 31. 3. V Rumburku.
Vojta: Jinak šetříme.
Jirka: No, šetříme na album. A to je asi hlavní priorita.
Na kdy ho plánujete?
Vojta: Tak na podzim, možná.
Jirka: Až se našetří, no. Ale co se týče písniček, tak těch už je dost. Možná půlku cédéčka už bychom dali. Kolik máme věcí?
Pavel: Asi pět.
A z těch novejch dneska zazněly dvě?
Jirka: Jo, dvě nový.
Petra: Máme ještě třetí, ale to až na dalším koncertě.
A na CD jich bude celkem kolik?
Pavel: Osmnáct… a půl.
Jirka: A tak né… já nevim… třeba dvanáct? Nebo jestli bude pět věcí, tak už to album máme.
Pavel: No, nemáme. Uděláme víc a z toho se pak vybere.
Vojta: Chceme to stihnout 2018.
Pavel: Natočit to chceme 2018, jestli se to stihne i vydat… Je to všechno o prachách…
Jirka: A potom třeba videoklip může bejt.
Budete natáčet i videoklip? Na kterou písničku byste si ho představovali?
Jirka: Na Simsona.
Pavel: Tam bude Jirka jezdit na motorce a my budeme střílet vodním dělem nebo paintballem.
Jirka: Ne, ne, ne.
Pavel: Jo, jo, jo.
Vojta: Klidně si můžeš zahrát, hele.
Paráda, já si ráda zahraju.
Jirka: To je taková punková věc, taková upomínka na mládí, když jsme jezdili na Simsonech. Tak jsem to tak nějak zhudebnil. Lidi se často zúčastňovali těhle nájezdů na Simsonech, bylo nás asi dvacet, tak jsem si to chtěl připomenout.
Texty píše Péťa, je to tak? Osobní zážitky, zkušenosti?
Petra: Nepoužila jsem všechno, ale je tam hodně z toho mýho života. A pak jsem si jednoho dne řekla, jestli by to nechtělo psát trošku jiný texty, jestli si tím trošku nepředurčuju nějakou svojí budoucnost.
O čem nový písničky budou nebo jsou?
Petra: Dřív to bylo takový zaměřený jakoby směrem dovnitř a teď to bude spíš směr ven.
A hudbu k tomu tvoříte jakým způsobem?
Jirka: Péťa má nějaký texty napsaný, přijde třeba s nějakým námětem, kterej se upraví, řekneme si k tomu nějaký připomínky. Tvoříme to všichni. Z nedostatku času se nejvíc snažíme připravit nápady na songy doma a na zkouškách to pak dáváme dohromady a pilujeme, pokud to stojí za to.
Vy máte koncerty hlavně teda v Rumburku, kam nejčastěji vyjíždíte?
Pavel: Do práce.
Myslím na koncerty.
Pavel: Snažíme se dělat jich víc, ale času je málo. Každej je jinde, jeden je z Doks, druhej z Liberce, Petra taky, já jsem z Turnova a ten z Vanďáku, takže jsme rádi, když se nám daří přijít jednou dvakrát do měsíce na zkoušku.
Jirka: Dřív jsme byly kapela z Rumburka, teď jsme kapela z Liberecka.
Pavel: Teď jsme kapela z Čech…
Jirka: Z libereckých Čech…
Pavel: Jedem převážně ten Libereckej kraj, no.
Takže Praha je teďka zas trošku něco jinýho?
Jirka: My už jsme tady hrávali párkrát. V Rock Café, v Parukářce, …
Pavel: Ty jo, já už nevim, já si to všechno nepamatuju, mně už se ty koncerty slejvaj dohromady a je to pro mě jeden velkej mejdan.
Jirka: Dřív jsme jezdili hodně Ústecko, Děčín a tak, ale tam už jsme dlouho nebyli, zase bychom mohli něco udělat
Pavel: Tam byly dobrý pařby.
Jirka: Tam je i hodně kapel, tam to žije tou hudbou.
Pavel: Ono to vlastně není, že bychom si říkali, kam chceme jet, ale spíš, když nás někdo osloví, tak si domluvíme nějaký podmínky a jedeme.
A máte třeba s nějakejma kapelama navázanou užší spolupráci? Hrajete s někým častějc nebo chtěli byste s někým hrát?
Jirka: Hele, nevím. Možná tady Míra s námi kdysi zkoušel hrát. My jsme tenkrát neměli kytaristu, teď máme nový kytaristy Vojtu a Lukáše. Vlastně jsme tenkrát zůstali Pavel – bubeník, basa a Petra – zpěvačka. Oba kytaristi pracovali v Německu, takže to nebylo možný udržet. My jsme pak sehnali Míru, ale tomu se současně rozjela Nirvana revival, takže neměl čas, a hned po prvním koncertě s Mírou jsme našli Lukáše a vlastně čtrnáct dní na to Vojtu.
A v tomhle složení hrajete jak dlouho?
Pavel: Teď to bude rok.
Jirka: A v tomhle složení to klape líp než kdykoliv jindy. Nehrajeme vožralý, zhulený a podobně, hrajeme s čistou hlavou. No, a s těma koncertama je to složitý, protože pracujeme i soboty a neděle, takže je to občas komplikovaný se sejít na zkoušky, taky máme rodiny…
Pavel: Už jsme starý, no. (smích)
Připadáte si tak?
Pavel: Záleží, co piješ… (smích)
Jirka: Já už jsem si začal barvit vlasy, protože už tam mám nějaký šediny...
A na zeleno to pomáhá jo?
Jirka: Nééé, tak to není kvůli tomu. Já jsem měl dlouhý, to jsem shodil a úleva.
A máte teda nějakou vysněnou kapelu, s kterou byste si chtěli zahrát.
Vojta: Asi jsme spíš zaměřený na liberecký kapely, s kterýma budeme hrát.
A nějaký fesťáky?
Jirka: Tak nějaký jsou, v Rumburku, v Jeřmanicích, na podzim Tibet, zatím toho není moc, ale my se tam asi ani nehrneme. Asi nás to bavilo spíš dřív. A teď je to pro nás často prodělečný.
Pavel: Jinak k těm vysněnejm kapelám… tak za mě Muse…
Vojta: Ale s těma si nezahraješ.
Co vy víte, třeba jednou…
Pavel: Jasně a Lukáš chce Slipknoty.
Jirka: A takhle vlastně vzniká ta naše muzika, každej jsme jinej, každej má rád něco jinýho.
Pavel: Já si třeba rád poslouchám Mozarta.
To se vám tam taky promítá, do tý hudby?
Jirka: Ne, ale poslechnem si to. Mozart a Bach… fakt si to občas pustím.
A co fanoušci dneska, bylo to dobrý?
Jirka: Na to, že jsme v Praze, tak jako dobrý.
Vojta: Prej na nás přijeli i nějaký lidi z Plzně.
Pavel: Nečekal jsem ani víc ani míň.
Jirka: Kolik tu tak mohlo bejt lidí?
Pavel: Já nevim, celou dobu mi svítilo zelený světlo přímo do obličeje.
Petra: To nesnášim, když na nikoho nevidim a svítí mi něco do očí.
Máte v paměti nějakej koncert, kterej si rádi připomínáte?
Pavel: Ze starejch nebo z novejch? Z těch starejch se nám to totiž slejvá v tu jednu velkou párty.
Jirka: Měli jsme teď dva suprový koncerty. Nejdřív to byl comeback před roční pauzou a pak Kyjov a tam lidi přišli, byly už na nás natěšený, to bylo skvělý.
Chcete na závěr něco vzkázat fanouškům?
Jirka: To musíme vymyslet, já si chci už dát ale to pivo.
Pavel: To napiš na závěr – končíme, protože si Jirka chce dát pivo.
Vojta: Ne. Tak, lidi, choďte na koncerty a těšíme se!
Pavel: A ať lítaj podprsenky a tak.
Petra: Jo, já o ně stojím.
Další novinky o kapele sledujte zde:
https://www.facebook.com/neresti/
http://bandzone.cz/nerestirumburk
Pavel: Do práce.
Myslím na koncerty.
Pavel: Snažíme se dělat jich víc, ale času je málo. Každej je jinde, jeden je z Doks, druhej z Liberce, Petra taky, já jsem z Turnova a ten z Vanďáku, takže jsme rádi, když se nám daří přijít jednou dvakrát do měsíce na zkoušku.
Jirka: Dřív jsme byly kapela z Rumburka, teď jsme kapela z Liberecka.
Pavel: Teď jsme kapela z Čech…
Jirka: Z libereckých Čech…
Pavel: Jedem převážně ten Libereckej kraj, no.
Takže Praha je teďka zas trošku něco jinýho?
Jirka: My už jsme tady hrávali párkrát. V Rock Café, v Parukářce, …
Pavel: Ty jo, já už nevim, já si to všechno nepamatuju, mně už se ty koncerty slejvaj dohromady a je to pro mě jeden velkej mejdan.
Jirka: Dřív jsme jezdili hodně Ústecko, Děčín a tak, ale tam už jsme dlouho nebyli, zase bychom mohli něco udělat
Pavel: Tam byly dobrý pařby.
Jirka: Tam je i hodně kapel, tam to žije tou hudbou.
Pavel: Ono to vlastně není, že bychom si říkali, kam chceme jet, ale spíš, když nás někdo osloví, tak si domluvíme nějaký podmínky a jedeme.
A máte třeba s nějakejma kapelama navázanou užší spolupráci? Hrajete s někým častějc nebo chtěli byste s někým hrát?
Jirka: Hele, nevím. Možná tady Míra s námi kdysi zkoušel hrát. My jsme tenkrát neměli kytaristu, teď máme nový kytaristy Vojtu a Lukáše. Vlastně jsme tenkrát zůstali Pavel – bubeník, basa a Petra – zpěvačka. Oba kytaristi pracovali v Německu, takže to nebylo možný udržet. My jsme pak sehnali Míru, ale tomu se současně rozjela Nirvana revival, takže neměl čas, a hned po prvním koncertě s Mírou jsme našli Lukáše a vlastně čtrnáct dní na to Vojtu.
A v tomhle složení hrajete jak dlouho?
Pavel: Teď to bude rok.
Jirka: A v tomhle složení to klape líp než kdykoliv jindy. Nehrajeme vožralý, zhulený a podobně, hrajeme s čistou hlavou. No, a s těma koncertama je to složitý, protože pracujeme i soboty a neděle, takže je to občas komplikovaný se sejít na zkoušky, taky máme rodiny…
Pavel: Už jsme starý, no. (smích)
Připadáte si tak?
Pavel: Záleží, co piješ… (smích)
Jirka: Já už jsem si začal barvit vlasy, protože už tam mám nějaký šediny...
A na zeleno to pomáhá jo?
Jirka: Nééé, tak to není kvůli tomu. Já jsem měl dlouhý, to jsem shodil a úleva.
A máte teda nějakou vysněnou kapelu, s kterou byste si chtěli zahrát.
Vojta: Asi jsme spíš zaměřený na liberecký kapely, s kterýma budeme hrát.
A nějaký fesťáky?
Jirka: Tak nějaký jsou, v Rumburku, v Jeřmanicích, na podzim Tibet, zatím toho není moc, ale my se tam asi ani nehrneme. Asi nás to bavilo spíš dřív. A teď je to pro nás často prodělečný.
Pavel: Jinak k těm vysněnejm kapelám… tak za mě Muse…
Vojta: Ale s těma si nezahraješ.
Co vy víte, třeba jednou…
Pavel: Jasně a Lukáš chce Slipknoty.
Jirka: A takhle vlastně vzniká ta naše muzika, každej jsme jinej, každej má rád něco jinýho.
Pavel: Já si třeba rád poslouchám Mozarta.
To se vám tam taky promítá, do tý hudby?
Jirka: Ne, ale poslechnem si to. Mozart a Bach… fakt si to občas pustím.
A co fanoušci dneska, bylo to dobrý?
Jirka: Na to, že jsme v Praze, tak jako dobrý.
Vojta: Prej na nás přijeli i nějaký lidi z Plzně.
Pavel: Nečekal jsem ani víc ani míň.
Jirka: Kolik tu tak mohlo bejt lidí?
Pavel: Já nevim, celou dobu mi svítilo zelený světlo přímo do obličeje.
Petra: To nesnášim, když na nikoho nevidim a svítí mi něco do očí.
Máte v paměti nějakej koncert, kterej si rádi připomínáte?
Pavel: Ze starejch nebo z novejch? Z těch starejch se nám to totiž slejvá v tu jednu velkou párty.
Jirka: Měli jsme teď dva suprový koncerty. Nejdřív to byl comeback před roční pauzou a pak Kyjov a tam lidi přišli, byly už na nás natěšený, to bylo skvělý.
Chcete na závěr něco vzkázat fanouškům?
Jirka: To musíme vymyslet, já si chci už dát ale to pivo.
Pavel: To napiš na závěr – končíme, protože si Jirka chce dát pivo.
Vojta: Ne. Tak, lidi, choďte na koncerty a těšíme se!
Pavel: A ať lítaj podprsenky a tak.
Petra: Jo, já o ně stojím.
Další novinky o kapele sledujte zde:
https://www.facebook.com/neresti/
http://bandzone.cz/nerestirumburk
6 fotografií v galerii
| autoři: | text: Aneta Pokorná foto: Fotoarchív kapely |
| Tweet |
Další články s interpretem Neřesti
Rock Fest Terasa na Vyhlídce
10.ročník má v nabídce mnoho skvělých kapel a rozrostl se nám na akci dvoudenní.
Bouře SKA a návrat legendy Šluknovského výběžku
Neřesti a Cháska zbourali publikum v Novém Boru
Další články žánru Punk (rock)
Zahájení sezóny v Hořepníku s kapelami Arakain a Alkehol.
V půlce června se zahájila sezóna na letním parketu v Hořepníku společně s kapelami Arakain a Alkehol.
Jacker's a Tlustá Berta ovládli v půlce července letní parket v Hořepníku.
Kapely Jacker's a Tlustá Berta přivezli zahrát svoje nejlepší songy na nám již dobře známí letní parket v Hořepníku. Zazněly songy Mlýny, Proklínám nebo První vyholení.
GOD SAVE THE CHAOS vol. 12 v plné parádě.
Střelské Hoštice se otřásly po roce v základech s festivalem u řeky Otavy, GOD SAVE THE CHAOS.
Bystřice dostane potřetí Világoš!!
Je to tak! Tenhle punkovej fest se po roce vrací ještě nadupanejší než dřív. Na stejným místě, v zámeckým parku v Bystřici nad Úhlavou se v sobotu 15. srpna 2026 sejdou nadšenci punkový hudby. Dorazí známý jména scény, který tradičně podpoří domácí kapely. Tak si nenech ujít další ročník tohohle skvělýho festu, vem kámoše a užij si super den!
Páteční Punk Fest na Hnačově neměl slabý článek, pětice kapel nenechala publikum vydechnout
Areál ATC Hnačov, přesněji určeno letní parket hostince U dvou přátel, pohostil v pátek 26.6.2026 akci s názvem Punk Fest. Na ní se představila pětice formací, jejichž rajónem je v podstatě celá naše vlast. Byť sluníčko předvádělo, jaké to je užívat si tropický den, do oploceného prostoru před krytou stage si našla cestu početná návštěva. S připočtením příjemné obsluhy v zásobených stáncích a tradičně dobrého zvuku firmy Stage Master, se punkový mejdan zapsal do kolonky událostí vydařených.
Srdce, punk-rock a nu-metalové palivo ve Slatiňanech: PROČ FEST vol. 4 odpálí léto bez kompromisů!
Čtvrtý ročník hudebního festivalu pod kopyty stád v srdci Slatiňan slibuje nekompromisní nálož punku, rocku a ska v režii domácí formace Víme Proč, kterou na pódiu podpoří šamorinská legenda Konflikt i alternative nu-metalová banda Head2Down.
Multižánrový Rock for JK Manětín si připsal 17. zářez do své hudební historie
Nádherný areál u zámecké zahrady se stal již po 17. místem konání velké hudební akce s názvem Rock for JK Manětín. Do centra dění si v sobotu 20.6.2026 našlo cestu pěkných pár set fanoušků dobré muziky prezentované celou osmičkou kapel z popředí české scény. Hosté, poschovávaní před slunečními paprsky v chladivém stínu stromů a plátěného přístřešku, měli z čeho vybírat – od hardrocku přes punkové subžánry po hardcorový koncert. Vše podpořené kvalitním zvukem valícím se na nás z aparatury na prostorné stage. Dobře ošetřený mok, všude přítomná pohoda a možnost přespat v nedaleké stanové vesničce pak dotvářely pohled na akci, která by si určitě zasloužila početnější návštěvu.
Další rozhovory
Českej punk ještě není mrtvej
O akci Punkrock on the Road jsme už psali, a dokonce se povedlo dát dohromady rozhovor s člověkem, který celý turné měl na starost.
Ale co kapely, které spolu toto turné jely plánují dál a jak se jim na turné líbilo?
Každej klub i bar, každej víkend za to stál
11 měst, 11 jedinečných večerů a zhruba 4500 tisíce lidí, to je slovy pořadatele cirkus s názvem Punkrock on the Road.
Malé povídání s Tomášem Navrátilem - s muzikantem tělem i duší o kapele KOHN
Jen málo fanoušků dobré bigbítové muziky na Plzeňsku by se někdy v minulosti nesetkalo s hardrockovou kapelou KOHN, potažmo pak s jejím frontmanem Tomášem Navrátilem. Jeho hudební život je od roku 2011 s KOHNem spojený pupeční šňůrou a představit si tuto skupinu bez Tomáše je vize v žánru sci-fi. V sobotu 4.4.2026, při koncertu skupiny KOHN na plzeňském náměstí Republiky, jsme s Tomášem udělali malou tečku za rozhovorem, který probíhal pomocí digitální technologie od března téhož roku.
S Oto Gajdošem a Alanem Rohanem o nadcházejícím 5. ročníku metalového svátku South of Heaven ve Zbytinách
Již po páté se v opuštěném lomu u obce Zbytiny na Prachaticku připravuje metalový festival South of Heaven. Dvoudenní akce s plnohodnotným servisem pro kapely, organizátory a hlavně fanoušky tvrdých kytarových riffů má pevně stanovený termín 3. a 4. července 2026. O tom, co nás čeká (a doufejme, že ani nemine), jsme si v malém rozhovoru popovídali s hlavním pořadatelem Oto Gajdošem a hudebním publicistou Alanem Rohanem. Byť nedošlo k fyzickému setkání, mé otázky dostaly jasné odpovědi pomocí digitální techniky.
Zakázaný Ovoce mezi Láskou a nenávistí
Kapela Zakázaný Ovoce vydává po delší době nové řadové album a rozhodli se ho představit novinářům a fanouškům v pražském Rock café. A my jsme s naším serverem byli u toho a vy tak máte jedinečnou možnost si přečíst co je v kapele nového.
Klatovský LORD vstává znovu z popela, nová krev u mikrofonu slibuje energii a vitalitu
O tom, že ukončení jedné éry neznamená nic jiného, nežli začátek éry nové, je pravda stará jako lidstvo samo. V reálné podobě přenesené do současnosti to potvrzuje hudební kariéra klatovské skupiny LORD. Od vzniku 1988 si prošla různými obdobími a personálními změnami – od svého přímého tahu na branku v rockovém stylu však nikdy neuhnula. Právě o nedávné minulosti, současnosti a výhledu do budoucna jsme si původně měli povídat se zakládajícím členem Petrem Říhou, novým zpěvákem Jirkou Mužíkem a manažerkou Alenou Májou Vackovou. Právě moment, kdy se do hovoru zapojila celá skupina, mluví jasně o soudržnosti a dobré náladě v partě, která se do hudebního života vrací nabitá pozitivní energií. Rád jsem jejich pozvání přijal a v kontaktní kapelní zkušebně padla dne 22.12.2025 spousta otázek i jasných odpovědí.
ROZHOVOR | Jan Vytásek vydává album Trochu jinak
Zpěvák, skladatel a muzikant Jan Vytásek má za sebou další velký milník – nové album s příznačným názvem Trochu jinak, které vyšlo 24.10. 2025. Deska, která vznikala s odstupem a klidem, jaký si dnešní doba moc často nedopřává, nabízí pohled na svět i hudbu z jiného úhlu. Povídali jsme si o inspiraci, o lidech, kteří na albu zanechali svou stopu, i o tom, proč někdy musíme zpomalit, abychom zase slyšeli sami sebe.