Jakub Jalůvka Trio 19. května 2023   (23:27)Akustická kytara má stále co nabídnout to nám dokázal Jakub Jalůvka na akci Jih ožije hudbou konanou v Ostravě - Jih.

Jakub Jalůvka Trio vystoupili na akci Jih ožije hudbou, konanou ve dnech 6.-7.5. 2023
na Náměstí Ostrava - Jih v Hrabůvce. 
Byl to již druhý ročník. 

Na tomto ročníku vystoupilo celkem 13 regionálních kapel a já jsem si skvěle popovídala s frontmanem této kapely panem Jakubem Jalůvkou. 

Dobrý den, pane Jalůvko. 

Než si začnu s Vámi povídat, mohl by jste se nám drobet představit a představit nám i svoji kapelu, se kterou vystupujete? 
Tak moje jméno je Jakub Jalůvka a mám svoje trio, které se vyznačuje tím, že hrajeme multižánrově. Hudba, kterou hrajeme je ovlivněna Johnem McLaughlin, Al Di  Meolou, dalšími ikonami kytarové hudby.

Byl to Váš sen stát se kytaristou a učitelem hry na kytaru? 
Ano, určitě to byl můj sen. Už kdysi dávno, jako malý kluk, jsem viděl hru na kytaru 
u svého otce.
Poté, po zvládnutí prvního ročníku základní umělecké školy v Novém Jičíně, jsem utekl ke sportu,  k fotbalu.
Až na druhém ZŠ stupni nás pan učitel namotivoval tak, že jsme začali cvičit každý na své nástroje. Měli jsme svoji školní kapelu a poté jsme si vyhledali už konkrétní osoby, profesory, abychom se mohli dostat na hudební školy, ať už lidové konzervatoře, anebo na ostravskou konzervatoř v Ostravě.


Vystupujete na akcích někdy i se svými studenty? 
Na svých akcích, víceméně jako pedagog jsem samozřejmě vystupoval se svými studenty. A když si tak vzpomínám, tak jsem učil 14, ne-li 15 let, už si teď přesně nevybavím ty roky na základních uměleckých školách.
Aktuálně čtyři roky učím ve své kytarové škole. Tam mám 90% dospělých, ale stále mám ještě jeden den, kdy pracuji s dětmi, které vystupují i na třídních koncertech, ale i veřejných.
Co se týče mé pedagogické činnosti, tak to tam samozřejmě bylo i podmínkou, abychom vystupovali s dětmi nebo se studenty veřejně.


Kolik písniček jste už za svůj život složil?
No, to je celkem zajímavá otázka. Nemám to vůbec spočítané, ale kdybych to měl odhadnout, tak by to bylo asi nějakých 50 - 60. Samozřejmě to beru tak, že jsem pomohl i hostujícím kapelám udělat hudbu, takže určitě by to mohlo být těch 50.


Jak dlouho už vystupujete na veřejnosti? 
Na veřejnosti vystupuji aktivně od svých 20-ti let, takže už to bude 19 let.
Mám vystudovanou klasickou kytaru, klasickou hudbu, takže dnes vystupuji i jako sólista, nebo v duu a nebo také jako ansáblový, či kapelový hráč ve svém triu.
 

Nemáte někdy trému před vystoupením? 
Samozřejmě trému mám pokaždé. Někdy je menší, někdy větší, například, když cvičím něco, co není tak zažitého, nebo když narazím na obtížnosti vážné hudby, nebo když mám delší čas od veřejného hraní a vystupování, tak je vždycky tréma daleko větší.
Jinak říkám, tréma je pokaždé, protože přece jenom posluchači jsou pro mě vždy to nejdůležitější, a samozřejmě kapela, a jako jakýsi vlajkonoš svého tria a vůbec potom i dua i jako sólista sám za sebe, musím ručit za to, aby náš výkon byl minimálně dobrý a aby se kapela mohla opřít o mou osobu.
Samozřejmě jde všechno na můj vrub, takže beru to zodpovědně a s tím souvisí i ta mírná nejistota, nebo tréma. Ale,  když se poctivě a řádně cvičí, když se hraje, když se člověk připravuje na to, i co by se třeba nikdy nemuselo stát, tak je to potom mnohem příjemnější pocit, vědět, že člověka nedokáže něco rozhodit viz. poslední koncert, kde bylo opravdu nepříznivé počasí a paradoxně jsme hráli, myslím si, že celkem dobře i navzdory tomu počasí a špatným povětrnostním podmínkám. Jak jsi vzpomínám, tak bylo 8 nebo 9 stupňů a nebylo to pro kolegy hudebníky dvakrát příjemné. Já jsem tím netrpěl, jenom ta teplota byla trošičku méně komfortní, než když se hraje ve 20, 30 stupních venku.


Prosím, doplňte větu: Hudba je pro mě…

Hudba je pro mě životní cesta. Je to pro mě poslání, ale i zodpovědnost. Hudba je neskutečná energie.
Dále ji vnímám jako "jiný" časoprostor, než když jsem zkoušel jiná povolání. Nejsem původně jen umělecky vystudovaný, mám i jiné školy,  ale nakonec mě hudba přesvědčila o tom, že ji chci dělat jako pedagog a v současné době jako hráč a rozdávat prostě radost svojí hudbou. To je to nejlepší.
 

Kdyby jste si mohl vybrat, jestli sláva nebo peníze. Co by jste si vybral a proč?
Obojí je tak trošku nakažlivé. Určitě každý víme, že když jsou peníze v tu chvíli, kdy je člověk potřebuje a nebo je člověk má, tak si myslí, že se mu spoustu věcí tím může ulehčit, neli podmanit. To asi ano, ale zřejmě všichni víme, že sláva a peníze jsou na sebe velice navázané a raději být asi "slavný", nazval bych to spíše známějším, než mít ony peníze.
Pro mě je důležité to, že si mě někdo zapamatuje, to je pro mně daleko víc, než kdybych si měl doma postavit třeba bazén.
Sláva a peníze nejsou pro mne zas tolik důležité. Pro mne jsou důležití prostě lidé a opravdu chci dělat zábavu, dělat  hudbu a dělat umění, pokud to půjde.


Existuje místo, kde byste chtěl vystupovat a ještě jste tam nevystupoval?
Těch míst je určitě celá řada, protože můj apel je to, abych mohl právě se svoji hudbou, která je právě více méně instrumentální hrát ve všech takových místech, které jsou k tomu určeny.
Dneska už jsou dobře vybavené fantastická kina, divadla,  sály a taková zařízení. Takže určitě tato místa. Samozřejmě i ty legendární místa, kde hráli všichni prostě možný hráči světový, nebo prostě uznávaný.
Tato místa bych určitě rád viděl a zažil. Teď se vrátím o krok na zpět a moc bych si přál zažít i tu slávu toho přenádherného místa a vše s ním spojené. 


S jakou známou osobností by jste si rád zahrál na koncertě? 
Určitě s každým, kdo by se na to cítil a chtěl by si se mnou zahrát a současně bychom si pak o tom měli co k tomu říct.
Určitě by to byl třeba ten Al Di Meola, John McLaughlin a mnoho dalších, nejen kytaristů...
Teď jsem se bavil s baskytaristou, který mi něco natáčel. Jmenuje se Jarda Janek. Je to velmi uznávaná osobnost. Teď měl čerstvých 50 let, tak třeba právě s Jardou Jankem bych si moc rád zahrál, protože ho neskutečně ctím, jako baskytaristu, hudebníka.

 

Když posloucháte hudbu, vnímáte ji jako posluchač nebo jako skladatel?
Hudbu už převážně vnímám jako skladatel všemi smysly dnes a denně, ať už u svých žáků, studentů, anebo jako sám autor hudby. Slyším to, vidím tam tu obtížnost, vidím tam ty hmaty, akordy. Kolikrát se přistihnu, že i když poslouchám něco naprosto jiného, než kytarovou hudbu, něco, co se nedá ani zapsat, třeba v přírodě kde je klid, slyším právě různé zvuky, které si potom dokážu přebrat a udělat si z toho i nějaké téma nebo motiv. Tam ale nemám tolik šance ji slyšet jako skladatel, i když obligátně jsme měli klavír na konzervatoři, tak si dokážem představit nějaké plochy nebo něco na smyslu kláves nebo smyčců. Rád poslouchám například jenom zpěváky, kdy si představuji vedení melodické linky. Teď vidíte, že zůstávám stále v  technice, že mi i zpěv potom ukáže, jak mám hrát melodii na kytaře. Vím, že nejen kytaristé se snaží vždy mít dlouhý tón, stejně tak houslisté a další. Všichni si bereme vlastně z toho přirozena.


Jaký hudební styl / hudební žánr máte nejraději? 
Taky zajímavá otázka. Před 15 lety bych vám odpověděl hned a přesně, ale dnes se to míchá, vzhledem k tomu, že hraji v různých tělesech. Kdysi to bylo progresivní trio rockové až metalové, pak bylo hodně folku, mezitím všechno, co jsem poslouchal. Dneska jsou to fúze, tzv. Fusion styl, tak vlastně ani nevím.


Máte rád vystupovaní v komornější podobě nebo na velkých hudebních akcí a festivalech? 
Je to zvláštní, ale všechny ty akce o kterých tady byla řeč mi nejsou cizí. Na všechno a na všechny se těším.
Když vystupuji na vernisáži jako sólista, mám vše předpřipravené a vím, co mám dělat, tak se opravdu snažím maximálně do toho jít a napojit se na konkrétní akci, umělce, kteří zrovna vystavují nebo přednášejí svá díla například knihy, obrazy, sochy, cokoliv.. Tam je to spíše menší komunita.
Potom se rád potkám s lidmi třeba v kavárně, kde jsou lidé naprosto cizí a můžu si s nimi  během nebo po akci povídat.
A když hraji s kapelou a cítím ty decibely, kde vyměníme cajón, nebo vyměníme nějaký nástroj za sadu bicích a máme plnotučné trio, tak se snažíme samozřejmě těmi decibely a dynamikou ukázat "světu", že umíme zahrát i tam a že jsme vhodní i pro větší akce.
Takže opravdu není nic, čím bych opovrhoval, každá akce, ať už komornější, anebo velkolepější má svoje obrovské kouzlo a snažím se na ni adaptovat, připravit a namodelovat hudbu tak, aby vše vyniklo.

 

Jaké máte cíle a plány do budoucna? 
Do budoucna mám plány takové, že bych chtěl tak půl roku až roku mít už jisté zastávky právě na těch místech, o kterých jsem mluvil, to znamená menší sály, kina, divadélka, ale samozřejmě i tam, kde budou chtít lidé slyšet moji hudbu, ať už teda v triu, v duu anebo v sólu.
Nicméně je pro mě teď prioritou moje trio, kterému se vcelku daří. V říjnu máme křest desky a máme naplánované koncerty až do konce tohoto roku.
Musím zaklepat a momentálně vlastně hledám nějakou svoji manažerku nebo nějakou svojí paní produkční, která by mi pomohla s organizováním vystoupení, protože doposud si dělám vše sám a potřebuji se hlavně starat o svou hudbu a kapelu. Poté už řešit koncerty a vystoupení na jaro 2024 a zase být o kus dál.
Také ve svojí kapele, která je víceméně instrumentální doprovázím videoprojekcí, která ještě trochu umocňuje nálady z dané instrumentální hudby a přibližuje se tím posluchačům do audiovizuální podoby, tak, jak už to kdysi dělali velkolepě na světové úrovni například Pink Floyd a samozřejmě mnoho dalších kapel i menšího formátu.


Kam by jste chtěl pozvat naše a především Vaše hudební fanoušky? 
Aktuálně hrajeme v Ostravě. Dva koncerty v Ostravě už máme za sebou a ty dopadly velmi dobře. 19.5. jsme točili s triem v českém rozhlase v pořadu Harenda. Dne 25.5. budeme vystupovat opět triu v legendárním klubu Stará Aréna, poté budeme hrát v pátek  26.5. v duu v novém klubu Nox, který se nachází kousíček od Docku a tam se taky velice moc těším.


Ještě pár slov na konec, pro Vaše fanoušky. 
Každopádně bych chtěl všechny fanoušky pozvat na svá vystoupení, ať už ta sólová, nebo v duu či triu.
Jakub Jalůvka nespadl z vesmíru, jako mistr Bean, je tady už nějakou dobu a hraje již nějakou dobu, takže si myslím, že ti, co mají rádi hudbu, poslouchají rádi hudbu, by mohli být opravdu mile překvapení, takže určitě budu moc rád, když si udělají chviličku času, ať už to bude na větší koncert, nebo na menší akci a potkáme se společně na nějakém mém vystoupení. Všem příznivcům bych chtěl samozřejmě poděkovat. 


Jakuba Jalůvku můžete najít na těchto stránkách a na sociální siti: