Pojďte s námi, otvíráme vrátka za poznáním do světa hudby 23. ledna 2018 (20:05)Seriál o historii československé elektrofonické kytary JOLANA – 1. Díl
Vážení a milí čtenáři, protože vás máme rádi, volně navážeme na článek ze dne 17. ledna s názvem Legenda světových pódií Jolana vyprodává stadióny dodnes! Zde jsme nahlédli na malou exkurzi do muzea s panem Břetislavem Sašou Zachovalem.
Rádi bychom vám nabídli víc, protože nás hudba doprovází takřka na každém kroku, slýcháme ji v rádiu, televizi, rozhlase, na koncertech, téměř každý dnes vlastní počítač, tablet a telefon, kde se dá najít a poslouchat hudba všech možných žánrů, zkrátka dle libosti každého z nás. Na ulicích potkáváme čím dál tím víc teenagerů i starší populace se sluchátky na uších,… no a zkuste hádat, čemu asi naslouchají? Mám velkou radost, že se i dnes ve zmodernizované a přetechnizované době stále s nostalgií vracíme i k vinylovým deskám. Málokdo se dokáže bez hudby v dnešní době stresu, spěchu a shonu obejít, hudba přináší pozitivní vibrace a uklidňuje, je naším přítelem. A protože k hudbě neodmyslitelně patří hudební nástroje, ohlédneme se za jejich vznikem a vývojem až do současné podoby. Pokusíme se vám nabídnout každý týden seriál o zajímavostech ze světa hudebních nástrojů, tak pojďte s námi společně sledovat, jak to všechno začalo.
Rádi bychom vám nabídli víc, protože nás hudba doprovází takřka na každém kroku, slýcháme ji v rádiu, televizi, rozhlase, na koncertech, téměř každý dnes vlastní počítač, tablet a telefon, kde se dá najít a poslouchat hudba všech možných žánrů, zkrátka dle libosti každého z nás. Na ulicích potkáváme čím dál tím víc teenagerů i starší populace se sluchátky na uších,… no a zkuste hádat, čemu asi naslouchají? Mám velkou radost, že se i dnes ve zmodernizované a přetechnizované době stále s nostalgií vracíme i k vinylovým deskám. Málokdo se dokáže bez hudby v dnešní době stresu, spěchu a shonu obejít, hudba přináší pozitivní vibrace a uklidňuje, je naším přítelem. A protože k hudbě neodmyslitelně patří hudební nástroje, ohlédneme se za jejich vznikem a vývojem až do současné podoby. Pokusíme se vám nabídnout každý týden seriál o zajímavostech ze světa hudebních nástrojů, tak pojďte s námi společně sledovat, jak to všechno začalo.
Seriál o historii československé elektrofonické kytary JOLANA – 1. Díl
Velice si vážím toho, že nám na zajímavé otázky bude odpovídat pan Vláďa Žák, který na tohle téma odpovídá s láskou ke sladkému dřevu, tak se ho tedy ptám:
Kdy jste se začal zabývat historií československých kytar Jolana?
„Bylo to někdy po roce 2000. Jako aktivní hráč v bigbítové kapele bylo mou snahou získat 1. československou elektrofonickou kytaru RESONET Grazioso. Tak jsem se začal zajímat o celou historii. Díky tomu jsem zjistil, čeho naši krajané dosáhli na tomto poli a dospěl jsem názoru, že vlastně máme v panu Josefu Růžičkovi svého českého Leo Fendera. Na jeho nástroj RESONET Grazioso nakonec hrál i mladý George Harrison, Jimmy Page, Eric Clapton, Petr Janda, Pete Kaplan a další. Nakonec jsem se rozhodl všechna svá zjištění shromáždit v jeden celek a vytvořit webové stránky a tak se o má zjištění podělit nejen s hudební veřejností.“
Velice si vážím toho, že nám na zajímavé otázky bude odpovídat pan Vláďa Žák, který na tohle téma odpovídá s láskou ke sladkému dřevu, tak se ho tedy ptám:
Kdy jste se začal zabývat historií československých kytar Jolana?
„Bylo to někdy po roce 2000. Jako aktivní hráč v bigbítové kapele bylo mou snahou získat 1. československou elektrofonickou kytaru RESONET Grazioso. Tak jsem se začal zajímat o celou historii. Díky tomu jsem zjistil, čeho naši krajané dosáhli na tomto poli a dospěl jsem názoru, že vlastně máme v panu Josefu Růžičkovi svého českého Leo Fendera. Na jeho nástroj RESONET Grazioso nakonec hrál i mladý George Harrison, Jimmy Page, Eric Clapton, Petr Janda, Pete Kaplan a další. Nakonec jsem se rozhodl všechna svá zjištění shromáždit v jeden celek a vytvořit webové stránky a tak se o má zjištění podělit nejen s hudební veřejností.“
Pane Žáku, asi bychom nyní měli začít hezky popořadě.
„To ano. Všechno vlastně vzniklo příchodem pana Josefa Růžičky do firmy Resonet, který se po komunistickém puči v únoru 1948 sloučil s Lidovým družstvem dřevozpracující, později Dřevokov. Již v Resonetu spolupracovali pánové Jan Hořejš, Vladimír Vlček a Josef Růžička. To však bylo ještě na výrobě elektrofonických varhan RESONET.“
Takže kytary se začaly vyvíjet až později?
„Vzhledem k tomu, že pan Růžička byl kytarista, vzešla od něj myšlenka udělat masivní elektrofonickou kytaru. V té době zhruba od roku 1950 se již sériově vyráběly snímače pod názvem RESONET Universal. Za těmito snímači stojí pan Hořejš, který dokázal původní snímače, které se dávaly do varhan, zmenšit a dát jim silnější výkon. Tyto snímače se však montovaly do ozvučnicového otvoru, nebo těsně pod krk akustických kytar, takže se vlastně ještě nejednalo o elektrické kytary, jaké známe dnes. Je třeba ještě zmínit, že takovým „mezičlánkem“ mezi varhany a masivní elektofonickou kytarou byla havajská kytara RESONET Accord, která šla do prodeje na vánoce v roce 1954.“
A kdy tedy zmiňovaná masivní elektrofonická kytara vznikala?
„Kytara vznikala v myslích pánů Hořejše, Vlčka a Růžičky někdy kolem roku 1953. Protože nikdo z nich neměl pořádnou představu, jak taková kytara vypadá, dokázali si nechat přivézt v roce 1954 z USA originál FENDERA, model Stratocaster, který v tomto roce poprvé spatřil světlo světa. Také sériové číslo 192 této dovezené kytary hovoří za vše. Je však nutné zdůraznit, že zde nedošlo ke strohému kopírování kytary, jako to dnes běžně dělají „čínští odborníci“, ale Stratocaster sloužil jako předloha a návod, jak udělat původní českou elektriku.“
„To ano. Všechno vlastně vzniklo příchodem pana Josefa Růžičky do firmy Resonet, který se po komunistickém puči v únoru 1948 sloučil s Lidovým družstvem dřevozpracující, později Dřevokov. Již v Resonetu spolupracovali pánové Jan Hořejš, Vladimír Vlček a Josef Růžička. To však bylo ještě na výrobě elektrofonických varhan RESONET.“
Takže kytary se začaly vyvíjet až později?
„Vzhledem k tomu, že pan Růžička byl kytarista, vzešla od něj myšlenka udělat masivní elektrofonickou kytaru. V té době zhruba od roku 1950 se již sériově vyráběly snímače pod názvem RESONET Universal. Za těmito snímači stojí pan Hořejš, který dokázal původní snímače, které se dávaly do varhan, zmenšit a dát jim silnější výkon. Tyto snímače se však montovaly do ozvučnicového otvoru, nebo těsně pod krk akustických kytar, takže se vlastně ještě nejednalo o elektrické kytary, jaké známe dnes. Je třeba ještě zmínit, že takovým „mezičlánkem“ mezi varhany a masivní elektofonickou kytarou byla havajská kytara RESONET Accord, která šla do prodeje na vánoce v roce 1954.“
A kdy tedy zmiňovaná masivní elektrofonická kytara vznikala?
„Kytara vznikala v myslích pánů Hořejše, Vlčka a Růžičky někdy kolem roku 1953. Protože nikdo z nich neměl pořádnou představu, jak taková kytara vypadá, dokázali si nechat přivézt v roce 1954 z USA originál FENDERA, model Stratocaster, který v tomto roce poprvé spatřil světlo světa. Také sériové číslo 192 této dovezené kytary hovoří za vše. Je však nutné zdůraznit, že zde nedošlo ke strohému kopírování kytary, jako to dnes běžně dělají „čínští odborníci“, ale Stratocaster sloužil jako předloha a návod, jak udělat původní českou elektriku.“
„Veškerý hardware, dřevo a tvar kytary je původní. O tom si budeme však povídat až příště.“
Pane Žáku moc děkuji za zajímavé povídání a budeme se těšit za týden s vámi na další pokračování.
Ještě na vysvětlenou:
1. foto pan Růžička
2. foto rozebrany Stratocaster
3. foto Accord
Pane Žáku moc děkuji za zajímavé povídání a budeme se těšit za týden s vámi na další pokračování.
Ještě na vysvětlenou:
1. foto pan Růžička
2. foto rozebrany Stratocaster
3. foto Accord
| autoři: | text: Hana Macáková Kalinová, Vláďa Žák foto: Vláďa Žák |
| Tweet |
Další zajímavosti, rozhovory
FREE FALL – Mezi světlem a tmou (2025) – Medvědí recka
Rocková kapela FREE FALL se po deseti letech vrací s novým albem „Mezi světlem a tmou“. Tato recenze ukazuje, že kapela vstoupila do další etapy své existence sebevědomě, stylově pestrým materiálem a jasným hudebním směrem. Pokud hledáte český metal s moderním zvukem a výraznými melodiemi, tohle album vás překvapí.
Laters oficiálně představují videoklip: Netvor noci
Metalová kapela Laters uvádí nový videoklip ke skladbě „Netvor noci“. Text písně se řadí do žánru horor fantasy a zpracovává téma vnitřního boje s vlastními představami. Příběh se zaměřuje na strach z temných zákoutí a neznámých ulic, které ožívají v pozdních nočních hodinách.
Křest alba KLAUN v Nymburce: večer, který připomene, proč pořád milujeme rock
Když člověk poslouchá tvrdou muziku přes třicet let, začne si vážit večerů, které nejsou jen další položkou v kalendáři. A přesně takový večer nás čeká 21. března 2026 v Nymburce v klubu U Strejčka. Čtyři kapely, tři čerstvé desky, jeden velký křest a atmosféra, která se dnes už nevidí tak často. A hlavně — Rasmane křtí nové album KLAUN. A to je událost, která si zaslouží pořádný rámus.
S Oto Gajdošem a Alanem Rohanem o nadcházejícím 5. ročníku metalového svátku South of Heaven ve Zbytinách
Již po páté se v opuštěném lomu u obce Zbytiny na Prachaticku připravuje metalový festival South of Heaven. Dvoudenní akce s plnohodnotným servisem pro kapely, organizátory a hlavně fanoušky tvrdých kytarových riffů má pevně stanovený termín 3. a 4. července 2026. O tom, co nás čeká (a doufejme, že ani nemine), jsme si v malém rozhovoru popovídali s hlavním pořadatelem Oto Gajdošem a hudebním publicistou Alanem Rohanem. Byť nedošlo k fyzickému setkání, mé otázky dostaly jasné odpovědi pomocí digitální techniky.
Kluboofka vydává první tištěný Bulletin. Novinka propojuje českou a slovenskou rockovou scénu a míří na festivaly po celé republice
Projekt Kluboofka představuje první tištěné vydání Bulletinu Kluboofky, které vychází v nákladu 5000 kusů a je distribuováno zcela zdarma mezi kapely, pořadatele, kluby a rockové festivaly. Publikace navazuje na aktivity Kluboofka TV a Rádia Kluboofka a jejím cílem je posílit informovanost, propojení a viditelnost české a slovenské rockové a metalové scény
SLADKÝ JAKO MED - charitativní singl MERITO feat. RÁDIO GÉČKO ALL STARS
Kapela MERITO ve spolupráci s RÁDIO GÉČKO ALL STARS představuje nový charitativní singl "Sladký jako med (Dortem proti rakovině)", který vznikl na podporu projektů pomáhajících onkologicky nemocným dětem a jejich rodinám po celé České republice.
Allmara představuje nový videoklip ke skladbě Offline
Kapela Allmara uvádí nový videoklip ke skladbě Offline, který vizuálně i hudebně podtrhuje silné téma digitální závislosti a neustálého tlaku být online. Klip zachycuje atmosféru vnitřního boje, impulzivních rozhodnutí a následných výčitek, které přicházejí ve chvíli, kdy emoce převládnou nad rozumem.