Pojďte s námi, otvíráme vrátka za poznáním do světa hudby 23. ledna 2018 (20:05)Seriál o historii československé elektrofonické kytary JOLANA – 1. Díl
Vážení a milí čtenáři, protože vás máme rádi, volně navážeme na článek ze dne 17. ledna s názvem Legenda světových pódií Jolana vyprodává stadióny dodnes! Zde jsme nahlédli na malou exkurzi do muzea s panem Břetislavem Sašou Zachovalem.
Rádi bychom vám nabídli víc, protože nás hudba doprovází takřka na každém kroku, slýcháme ji v rádiu, televizi, rozhlase, na koncertech, téměř každý dnes vlastní počítač, tablet a telefon, kde se dá najít a poslouchat hudba všech možných žánrů, zkrátka dle libosti každého z nás. Na ulicích potkáváme čím dál tím víc teenagerů i starší populace se sluchátky na uších,… no a zkuste hádat, čemu asi naslouchají? Mám velkou radost, že se i dnes ve zmodernizované a přetechnizované době stále s nostalgií vracíme i k vinylovým deskám. Málokdo se dokáže bez hudby v dnešní době stresu, spěchu a shonu obejít, hudba přináší pozitivní vibrace a uklidňuje, je naším přítelem. A protože k hudbě neodmyslitelně patří hudební nástroje, ohlédneme se za jejich vznikem a vývojem až do současné podoby. Pokusíme se vám nabídnout každý týden seriál o zajímavostech ze světa hudebních nástrojů, tak pojďte s námi společně sledovat, jak to všechno začalo.
Rádi bychom vám nabídli víc, protože nás hudba doprovází takřka na každém kroku, slýcháme ji v rádiu, televizi, rozhlase, na koncertech, téměř každý dnes vlastní počítač, tablet a telefon, kde se dá najít a poslouchat hudba všech možných žánrů, zkrátka dle libosti každého z nás. Na ulicích potkáváme čím dál tím víc teenagerů i starší populace se sluchátky na uších,… no a zkuste hádat, čemu asi naslouchají? Mám velkou radost, že se i dnes ve zmodernizované a přetechnizované době stále s nostalgií vracíme i k vinylovým deskám. Málokdo se dokáže bez hudby v dnešní době stresu, spěchu a shonu obejít, hudba přináší pozitivní vibrace a uklidňuje, je naším přítelem. A protože k hudbě neodmyslitelně patří hudební nástroje, ohlédneme se za jejich vznikem a vývojem až do současné podoby. Pokusíme se vám nabídnout každý týden seriál o zajímavostech ze světa hudebních nástrojů, tak pojďte s námi společně sledovat, jak to všechno začalo.
Seriál o historii československé elektrofonické kytary JOLANA – 1. Díl
Velice si vážím toho, že nám na zajímavé otázky bude odpovídat pan Vláďa Žák, který na tohle téma odpovídá s láskou ke sladkému dřevu, tak se ho tedy ptám:
Kdy jste se začal zabývat historií československých kytar Jolana?
„Bylo to někdy po roce 2000. Jako aktivní hráč v bigbítové kapele bylo mou snahou získat 1. československou elektrofonickou kytaru RESONET Grazioso. Tak jsem se začal zajímat o celou historii. Díky tomu jsem zjistil, čeho naši krajané dosáhli na tomto poli a dospěl jsem názoru, že vlastně máme v panu Josefu Růžičkovi svého českého Leo Fendera. Na jeho nástroj RESONET Grazioso nakonec hrál i mladý George Harrison, Jimmy Page, Eric Clapton, Petr Janda, Pete Kaplan a další. Nakonec jsem se rozhodl všechna svá zjištění shromáždit v jeden celek a vytvořit webové stránky a tak se o má zjištění podělit nejen s hudební veřejností.“
Velice si vážím toho, že nám na zajímavé otázky bude odpovídat pan Vláďa Žák, který na tohle téma odpovídá s láskou ke sladkému dřevu, tak se ho tedy ptám:
Kdy jste se začal zabývat historií československých kytar Jolana?
„Bylo to někdy po roce 2000. Jako aktivní hráč v bigbítové kapele bylo mou snahou získat 1. československou elektrofonickou kytaru RESONET Grazioso. Tak jsem se začal zajímat o celou historii. Díky tomu jsem zjistil, čeho naši krajané dosáhli na tomto poli a dospěl jsem názoru, že vlastně máme v panu Josefu Růžičkovi svého českého Leo Fendera. Na jeho nástroj RESONET Grazioso nakonec hrál i mladý George Harrison, Jimmy Page, Eric Clapton, Petr Janda, Pete Kaplan a další. Nakonec jsem se rozhodl všechna svá zjištění shromáždit v jeden celek a vytvořit webové stránky a tak se o má zjištění podělit nejen s hudební veřejností.“
Pane Žáku, asi bychom nyní měli začít hezky popořadě.
„To ano. Všechno vlastně vzniklo příchodem pana Josefa Růžičky do firmy Resonet, který se po komunistickém puči v únoru 1948 sloučil s Lidovým družstvem dřevozpracující, později Dřevokov. Již v Resonetu spolupracovali pánové Jan Hořejš, Vladimír Vlček a Josef Růžička. To však bylo ještě na výrobě elektrofonických varhan RESONET.“
Takže kytary se začaly vyvíjet až později?
„Vzhledem k tomu, že pan Růžička byl kytarista, vzešla od něj myšlenka udělat masivní elektrofonickou kytaru. V té době zhruba od roku 1950 se již sériově vyráběly snímače pod názvem RESONET Universal. Za těmito snímači stojí pan Hořejš, který dokázal původní snímače, které se dávaly do varhan, zmenšit a dát jim silnější výkon. Tyto snímače se však montovaly do ozvučnicového otvoru, nebo těsně pod krk akustických kytar, takže se vlastně ještě nejednalo o elektrické kytary, jaké známe dnes. Je třeba ještě zmínit, že takovým „mezičlánkem“ mezi varhany a masivní elektofonickou kytarou byla havajská kytara RESONET Accord, která šla do prodeje na vánoce v roce 1954.“
A kdy tedy zmiňovaná masivní elektrofonická kytara vznikala?
„Kytara vznikala v myslích pánů Hořejše, Vlčka a Růžičky někdy kolem roku 1953. Protože nikdo z nich neměl pořádnou představu, jak taková kytara vypadá, dokázali si nechat přivézt v roce 1954 z USA originál FENDERA, model Stratocaster, který v tomto roce poprvé spatřil světlo světa. Také sériové číslo 192 této dovezené kytary hovoří za vše. Je však nutné zdůraznit, že zde nedošlo ke strohému kopírování kytary, jako to dnes běžně dělají „čínští odborníci“, ale Stratocaster sloužil jako předloha a návod, jak udělat původní českou elektriku.“
„To ano. Všechno vlastně vzniklo příchodem pana Josefa Růžičky do firmy Resonet, který se po komunistickém puči v únoru 1948 sloučil s Lidovým družstvem dřevozpracující, později Dřevokov. Již v Resonetu spolupracovali pánové Jan Hořejš, Vladimír Vlček a Josef Růžička. To však bylo ještě na výrobě elektrofonických varhan RESONET.“
Takže kytary se začaly vyvíjet až později?
„Vzhledem k tomu, že pan Růžička byl kytarista, vzešla od něj myšlenka udělat masivní elektrofonickou kytaru. V té době zhruba od roku 1950 se již sériově vyráběly snímače pod názvem RESONET Universal. Za těmito snímači stojí pan Hořejš, který dokázal původní snímače, které se dávaly do varhan, zmenšit a dát jim silnější výkon. Tyto snímače se však montovaly do ozvučnicového otvoru, nebo těsně pod krk akustických kytar, takže se vlastně ještě nejednalo o elektrické kytary, jaké známe dnes. Je třeba ještě zmínit, že takovým „mezičlánkem“ mezi varhany a masivní elektofonickou kytarou byla havajská kytara RESONET Accord, která šla do prodeje na vánoce v roce 1954.“
A kdy tedy zmiňovaná masivní elektrofonická kytara vznikala?
„Kytara vznikala v myslích pánů Hořejše, Vlčka a Růžičky někdy kolem roku 1953. Protože nikdo z nich neměl pořádnou představu, jak taková kytara vypadá, dokázali si nechat přivézt v roce 1954 z USA originál FENDERA, model Stratocaster, který v tomto roce poprvé spatřil světlo světa. Také sériové číslo 192 této dovezené kytary hovoří za vše. Je však nutné zdůraznit, že zde nedošlo ke strohému kopírování kytary, jako to dnes běžně dělají „čínští odborníci“, ale Stratocaster sloužil jako předloha a návod, jak udělat původní českou elektriku.“
„Veškerý hardware, dřevo a tvar kytary je původní. O tom si budeme však povídat až příště.“
Pane Žáku moc děkuji za zajímavé povídání a budeme se těšit za týden s vámi na další pokračování.
Ještě na vysvětlenou:
1. foto pan Růžička
2. foto rozebrany Stratocaster
3. foto Accord
Pane Žáku moc děkuji za zajímavé povídání a budeme se těšit za týden s vámi na další pokračování.
Ještě na vysvětlenou:
1. foto pan Růžička
2. foto rozebrany Stratocaster
3. foto Accord
| autoři: | text: Hana Macáková Kalinová, Vláďa Žák foto: Vláďa Žák |
| Tweet |
Další zajímavosti, rozhovory
Kluboofka v rádiu: listopadový pořad s ROKKA Bright Sun, Forrest Jump, Dark a Perseid
V listopadovém vydání pořadu Kluboofka na rádiu představíme sólový projekt ROKKA Bright Sun, turné Forrest Jump, plzeňskou scénu s kapelou Dark a energii Perseid. Nechybí ani nové skladby od Swetřík a O100opice, které rozšiřují dramaturgii o aktuální hudební výpovědi.
Doom metalová kapela Clouds prináša mraky nad Nitru!
V piatok 7. novembra sa steny nitrianskeho Frankieho roztrasú pod návalom ťažkých tónov a masívnej atmosféry medzinárodného projektu Clouds. Kapela vedená rumunským hudobníkom Danielom Neagoeom predstaví svoj jedinečný prístup k atmosférickému doom metalu, v ktorom sa bolesť mení na umelecký zážitok. Sprevádzať ich budú tematicky Samsara z Topoľčian a Ohen, pôvodom z Trnavy. Spolu prinesú fanúšikom intenzívny a emotívny hudobný zážitok.
Koncert k 5. výročí projektu Kluboofka proběhne 15. listopadu v Praze
Projekt Kluboofka, který vznikl jako fanouškovská iniciativa a od roku 2024 působí jako firma, oslaví pět let koncertem v pražském klubu Stodola. Večer 15. listopadu 2025 nabídne vystoupení kapel Zputnik, Aldabra a Rasmane, připomene roční výročí rádia Kluboofka a představí novou mobilní aplikaci pro fanoušky klubové hudby.
Duhaj vypouští „Neřízenou střelu“ – nový klip o ženě, která vám převrátí život
Kapela Duhaj přichází s novým singlem a videoklipem Neřízená střela, který trefuje přímo do srdce každého, kdo se kdy setkal s ženou, která je jako živel – nezkrotná, svá, nepředvídatelná. Text napsal Saša Gamkrelidze a hudba vznikla přímo v dílně kapely.
Swing Melody pokřtili v Jazz Docku nové album Honba za písničkou
Večer plný rytmu, noblesy a retro kouzla. Kapela Swing Melody pokřtila v pražském Jazz Docku své nové album Honba za písničkou, které vyšlo nejen na CD, ale i na kazetě. Slavnostní, přesto uvolněná atmosféra provázela celý koncert, během něhož zazněly jak nové autorské skladby, tak i nestárnoucí písně Voskovce a Wericha a klasické swingové standardy. Kapelník Jan Veverka dovedl večer s elegancí, nadhledem a energií, která potvrdila, že swing má i dnes své neodolatelné kouzlo.
Rocková kapela eNDee boří žánrové bariéry: Spojení s Chrudimskou komorní filharmonií slibuje nevídaný hudební zážitek!
Pardubice, 7. listopadu 2025 – Kongresové centrum Palác Pardubice se stane dějištěm jedinečného hudebního setkání, které propojí dvě na první pohled neslučitelné hudební sféry. Kapela eNDee, průkopník nového žánru FROP (folk+rock+pop), vystoupí společně s renomovanou Chrudimskou komorní filharmonií v koncertě, který slibuje překonat všechna očekávání.
Romana Kohoutová, zakladatelka projektu ROKKA Bright Sun, vyráží do světa se svou první sólovou skladbou The Hungarian Dog
Ať se ke mně připojí ti, kterým se líbí, co dělám – to je leitmotiv nového projektu Romany Kohoutové