Rozezpívaná sobota na Slavnostech svobody 2018 v Plzni 7. května 2018   (15:14)Nezmaři s orchestrem Big Band Klatovy, Cop, Taxmeni, Nadoraz a Jelen – skvělý hudební doprovodný program třetího dne Slavností svobody na náměstí Republiky.

Ve dnech 3. - 6. 5. 2018 si Plzeň Slavnostmi svobody připomněla 73. výročí konce II. světové války a osvobození Plzně americkou armádou. Slavnosti svobody se zde poprvé konaly v roce 1990. Od té doby se mnoho lidí každoročně nemůže dočkat prvních  květnových dnů naplněných ojedinělým kulturním programem. Do Plzně přijíždějí lidé z celého světa a společně se svými rodinami, místními obyvateli a americkými veterány uctívají památku na den, kdy osvobozená Plzeň zajásala nad svobodou. Jedinečný hlavní program, skýtající možnost vidět na vlastní oči významné osobnosti a vojenské veterány druhé světové války, zažít besedy s nimi, spatřit přehlídku vojenských historických vozidel a mnoho dalšího, si nechá ujít málokdo a každoročně tyto události přenášejí divákům různá média. Mnoho návštěvníků Plzně si též pochvaluje bohatý hudební program, tak jako já ten sobotní.
Můj sobotní den na plzeňském náměstí Republiky začal účastí na přivítání Convoye of Liberty v 11.30h. Davy lidí proudily zablokovaným centrem Plzně, aby spatřily tuto jedinečnou podívanou.  Když jsem se složitě dostala na náměstí Republiky, slyšela jsem dohrávat orchestr Big Band Klatovy poslední tóny písně Štěstí je krásná věc. Moc pěkné, škoda, že jsem nestihla více! Ale měla jsem štěstí, že jsem nepřišla o začátek vystoupení svých milovaných Nezmarů, na které jsem se obzvláště těšila, a kteří se přidali k Big Bandu Klatovy vzápětí. Uvedl je Jaroslav Samson Lenk, který Folkové odpoledne rádia Samson moderoval: „To co vás zde teď bude s Big Bandem Klatovy oblažovat svým luzným zjevem, bude skupina Nezmaři, dojde ke vzácnému propojení. Pomáhej vám Pánbůh a jim taky!...“ S Big Bandem Klatovy hrají Nezmaři příležitostně již třetím rokem a propojení je to opravdu božské! Folkové písně Nezmarů jako by dostaly slavnostní šat a Big Band Klatovy svým mistrným výkonem umocnil velkolepost okamžiku.  Za sebe mohu říci, že mi běhala husí kůže po celém těle! Plzeňským náměstím se rozezněly písně Nezmarů se zajímavými aranžemi Karla Bečváře: Co je dobré, Když nad ránem ozvou se kohouti, Fénix - tu věnovali Nezmaři válečnému veteránovi, jednadevadesátiletému plukovníku Aloisi Dubcovi, sedícímu spolu s dalšími významnými osobnostmi na čestném místě v první řadě před pódiem. Ten neváhal a vyzval k tanci krásnou ženu v uniformě, za což sklidil od diváků velký potlesk. Roztančily se i další uniformované i neuniformované osobnosti u pódia i v uličkách a tančily i na následující písně – Žárlím, Hvězdy nad tebou, Minové pole lásky, což Nezmaři náležitě ocenili, Pavel Jim Drengubák  jim děkoval a k tanci vybízel: “Kdokoliv budete mít pocit, že se vám chce tančit, jděte do toho!“. Nechyběla ani píseň Mikyho Ryvoly Neuhádneš a hity jako Jen pár dní a Musíš jít dál. Jaroslav Samson Lenk si dal s Nezmary a orchestrem též jednu skladbu. Upozorňoval diváky, že ji nestačil s kapelou a orchestrem nazkoušet. Píseň od Honzy Vyčítala To tenkrát v čtyčicátom pátom , tématicky vhodně vybranou ke Slavnostem svobody, dal však bravurně  a vtipně - i s Vyčítalovým charakteristickým ráčkováním. Poté už se Samson rozloučil s Big Bandem Klatovy a dodal:     ,,Málokdy člověk vidí takhle dobře hrající kapelu, která si na to nehraje!“.

Od 13h pokračovali Nezmaři, českobudějovická folková stálice, svým samostatným koncertem. Diváci si s nimi mohli s nostalgií pobrukovat  jejich nádherné písně: O stavbě světa, Bodláky ve vlasech, Padly vody, Růže, Písek... Mnohé z nich se objeví na jejich dvojcédéčku, které vyjde ke čtyřicátému výročí vzniku kapely, a na kterém najdou posluchači právě písně, o které si nejvíce psali. Pavel Jim Drengubák pozval diváky na koncert Nezmarů v rámci tohoto výročí, 10. 5. 2018, do Českých Budějovic a na výroční dvojkoncert s kapelou Cop do pražské Lucerny 10. 11. 2018.
V Plzni se Nezmaři rozloučili písní Hallelujah, jejíž refrén s nimi zpívalo celé náměstí. Z pódia se přidal i Samson. Odcházející Nezmary pak vyprovodil slovy: „Nezmaři – jihočeské atomové těleso!“ Lidé si kapelu přivolali hlasitým potleskem zpět na pódium a ta přidala rovnou dvě písně – jako poctu Wabimu Daňkovi jeho Rosu na kolejích, kterou si s nimi opět všichni rádi zazpívali, a Kdo si zpívá, má do ráje blíž. 

Již zmiňovaná hudební sestava, letos též již čtyřicetiletá legendární plzeňská kapela Cop, nastoupila na pódium hned po Nezmarech a rajské tóny něžného folku vystřídal pekelně energický  bluegrass. Copáci se do toho opřeli a hrnuli do diváků jeden hit za druhým: Kamion, Colorado, Nic víc, Nad ránem, Epizoda, Bič, Tajný přání, Baby, Přes dráty, Padlej anděl... Poctu kapele Greenhorns, jejíž nejslavnější písně v nových úpravách mají také ve svém repertoáru a na svém CD Tribute To Grenhorns, vzdali písní Žlutá kytka. Z nového CD – Christmas edition 2017 – zazněly skladby: Rock and Roll, Neboj a Dávej. Míša Leicht směrem k divákům pronesl, že jsou sice plzeňská kapela, ale v Plzni hrají málo, většinou tak jednou za rok, před Vánoci, v Měšťanské besedě (letošní předvánoční koncert je čeká 3.12.). Nabídku koncertu na Slavnostech svobody však prý přijali s velkou pokorou. K jejich výročí se charismatický zpěvák a kytarista vyjádřil též pokorně a s úctou: „Letos jsme čtyřicetiletá kapela. To, že jsme se dožili čtyřiceti let, je hlavně tím, že jsme měli za sebou bohatou základnu fanoušků. Vážíme si toho, jestli jste sem dnes přišli na nás!“  Následoval aplaus, kterým dali diváci jasně najevo, že tomu tak je. Míša Leicht  jim poděkoval, že na ně přišli v tak hojném počtu a ani on nezapomněl zmínit listopadový výroční dvojkoncert skupiny Cop s Nezmary v Lucerně, na který je pozval. Máme se na co těšit! Obě kapely si též vymění písně, čeká nás spoustu hudebních zážitků. Copáci to na plzeňském náměstí, jako ostatně vždy všude,  pořádně rozjeli a lidé je odměňovali nadšeným potleskem a hlasitými výkřiky nejen po odehrání písní, ale i během nich, po precizních sólových vyhrávkách v mezihrách. Samson vyprovodil Copáky prohlášením: „To byl Cop - pravej, nefalšovanej plzeňskej nářez!“ Měl pravdu, nářez to byl, lidé skandovali a Copáci rádi přidali Pár minut.

Pódium poté zaplnila česká skupina hrající dnes v moderním country a western-stylu, Taxmeni,  kterou též není třeba více představovat, neboť  těší svou hudbou posluchače již od roku 1970, kdy začínala jako klasická country a trampská skupina. Na Slavnostech svobody vystupují díky svému repertoáru s vojenskou tématikou pravidelně a vzdávají rok co rok svými písněmi hold válečným veteránům. Současná sestava Taxmenů ani letos nezapomněla na písně: Srdce v ruce mám, Tripperary, Baltimor, Dlouhej černej závoj, Nashwill, Desperados , Řekni, kde ty kytky  jsou; Dědečkovy hodiny, Roky jdou dál, Nebeští jezdci... Při písni Sto zelených baretů (The ballads of the green berets) povstali váleční veteráni, vojáci a též mnoho diváků a salutovali. Mnoho lidí salutovalo též při písni Hercegovina. Vráťa Vyskočil složil v průběhu vystoupení poklonu válečným veteránům i svým proslovem a dodal: „Budeme se snažit, abychom si na ty vojáky mohli jen hrát …“ Píseň Hrát, hrát, hrát jeho slova ještě umocnila. Taxmeni  zavzpomínali rovněž na generála Františka Fajtla, kterému věnovali píseň nesoucí název podle jeho knihy - Sestřelen. Vystoupení Taxmenů mělo u lidí velký ohlas, mnoho lidí skandovalo a vstávalo. Fanoušci si vytleskali přídavek - Valčík na rozloučenou.

Po udělení medailí Krajského vojenského velitelství Plzeň a vyhlášení stipendia generála Pattona se pódium uvolnilo pro další vyhranou kapelu, Nadoraz z Hradce Králové, která pamatuje též začátky Porty včetně koncertů na Lochotíně ještě coby folková skupina. Postupně však – cituji z jejich stránek - „oblékla dixielandový kabát a dnes , s ironií sobě vlastní, hraje nejen swing, dixieland, country, ale i rap, funky a rock v nenapodobitelném provedení.“ O skupině Nadoraz se můžeme dočíst též, že je na všech akcích považována za katalyzátor humoru a dobré nálady.  Tuto větu jistě potvrdí všichni, kdo Nadoraz slyšeli na letošních Slavnostech svobody. Své písně Češi, Už máme basy piva koupený, Bourbon z Kentucky, Sežraly mi kontrabas dřevokazné houby, Pivní hlad; Ježišmarja, já jsem tak zdravej, Nervi mi nervy; Hoří, hoří v bordelu; Hergot, to je baba, Lambáda a mnoho dalších provázela kapela veselými komentáři a vyloudila úsměv na tváři nejednoho posluchače už jen vtipnými názvy některých písní.  Vonička hospodských písní,  jak obsah svého repertoáru nazvali,  v provedení pohodového dixíku inspirovala další diváky k tanci. Jaroslav Samson Lenk skupinu Nadoraz charakterizoval slovy: „Pekelný soubor ještě pekelnějšího vzhledu“. Po skončení jejich vystoupení a závěrem svého moderování se rozloučil s obecenstvem: „Mějte se krásně, něco pro to dělejte a ať vás u toho nikdo nechytí“, což většinu diváků hlasitě rozesmálo a odcházeli skvěle naladěni.
Následovala hodinová pauza, kterou mnozí využili k výtečnému občerstvení na zdejších trzích.

Energickou tečku za sobotním programem na plzeňském náměstí udělala mnohými očekávaná kapela Jelen, nejmladší z vystupujících formací. Vznikla teprve v roce 2012, za dobu své krátké existence si však stačila získat nespočet fanoušků, některé jejich písně na youtube.com  mají i několikamiliónový počet shlédnutí.  Ojedinělý styl kapely Jelen „vychází z country a bluegrassu, ladně přešlapuje do rocku a striktně stojí na akustickém zvuku“,  jak o nich prozrazuje jejich biografie. V březnu 2015 získal Jelen od Akademie populární hudby cenu Anděl v kategorii Objev roku. Jeleni nezklamali, naplnili náměstí k prasknutí  a plzeňští fanoušci s nimi zpívali jejich hity: Domů, Nebe nad Prahou (tu věnovali Plzni a její text pro tento den aktuálně upravili na Nebe nad Plzní), Vlčí srdce, Klidná jako voda, Tunel, James Deen. Jehnědy… S Kateřinou Marií Tichou si pak dali písně  Tančíme spolu, Pohanská, Slunovrat, Co bylo dál, Mars a Venuše, Magdaléna…Na vystoupení Jelena nechyběla ani píseň Korunou si hodím, kterou u nás nazpíval Karel Gott, píseň z Balady pro banditu Zabili a další. Vystoupení kapely Jelen bylo od začátku do konce provázeno bouřlivým aplausem, fanoušci je nechtěli pustit  z pódia a hlasitým skandováním si vytleskali dva přídavky - píseň Až příště přijdeš a Jelen, na které se fanoušci po dotazu kapely, co mají ještě zahrát, jednoznačně shodli.  Kapela Jelen nabídla divákům po koncertě autogramiádu, popovídání, pořízení fotografií s nimi. Této nabídky zcela určitě využily hlavně nadšené fanynky. Já jsem měla naspěch, ale podmanivé melodie i nápadité texty kapely Jelen mi zněly v uších ještě dlouho po příjezdu domů.
Jistě nejen za sebe děkuji organizátorům letošních Slavností svobody za skvělý sobotní hudební program na náměstí Republiky, moc jsem si to užila! Též děkuji fotografu Milanu Svobodovi za poskytnutí fotek ze svých alb. Vyfotil jich ze Slavností svobody nespočet, doporučuji nahlédnout do jeho obsáhlé fotogalerie, možná se tam mnozí z vás najdou: http://fotograf-milan-svoboda.rajce.idnes.cz/ .