The Plastic People of the Universe 11. února 2018 (11:55)Legendární Plastici v Jihlavě, klub Bezvědomí 10. 2. 2018
Pražská skupina The Plastic People of the Universe odehrála svůj první koncert 2. února 1969. Každý, kdo maturoval z českého jazyka a zajímá se o zločiny komunismu, Václava Havla, Mejlu Hlavsu, Ivana Magora Jirouse nebo Chartu 77 si toto vystoupení nemohl nechat ujít, pokud o něm ovšem věděl. Dne 10. února 2018 se pod tíhou chmurných tónů Plastiků alternativně bavilo i publikum zaplněného jihlavského klubu Bezvědomí na Jiráskově ulici.
Za 190 korun českých si mohli návštěvníci poslechnout celkem tři kapely. DNA a Endless Dive z Belgie měli veliký ohlas. Post rockoví Endless Dive dokázali i bez zpěvu vytvořit neuvěřitelnou atmosféru a rozpohybovat většinu posluchačů především díky zručné energické hře na kytary, dynamice a využití efektů. Jejich styl v jistých momentech připomínal 90. léta a geniální Smashing Pumpkins. Skromným adrenalinovým týpkům vyšlo debutové album v roce 2016. Thank you for coming.
Až téměř kolem půlnoci velice pozvolna a v klidu bez efektů nastoupila avantgardně alternativní legenda československého hudebního undergroundu, která u nás nemá obdoby. Tedy její new generation, protože nikdo z původních členů v ní už nehraje.
Nynější sestavu PPU tvoří Jiří Kabeš (umělecký vedoucí, elektrická viola, elektrický theremin, zpěv), Joe Karafiát (zpěv, kytara), Vojtěch Starý (klávesy, zpěv), Tomáš Skřivánek (basa) a Jan Ježek (bicí). Po nezbytné zvukové zkoušce se v pochmurném duchu rozezněly písně Magické noci, Moucha v ranním pivě, Kanadská, Okolo okna, Podivuhodný mandarin, Kanárek, TV idylka, Spofa blues, Hodina ranní, Toxika, Moc jsem si neužil a nechyběla ani slavná smutná melodická Mejlova píseň s jasným textem a jasnou formou o smrti s názvem Muchomůrky bílé, zhudebněná v roce 1977. Člověk se ze zoufalství opravdu rychle snadno pomate, útěchy je okolo nás málo. Nicméně tato píseň složená podle básně Egona Bondyho ze sbírky Mirka (1975) se dostala ze samizdatu až do Národního divadla. Její příběh je zdrcující. Mejla s Mirkou dlouhou dobu žil, než si vzala básníka Milana Kocha, kterého v listopadu 1974 roztrhala tramvaj. Zhroutila se a rozhodla před smrtí ještě přepsat jeho literární odkaz. I přes Bondyho snahu ji zachránit si v červnu 1975 pustila plyn. Mejla v této písni, kterou zbytek kapely považoval za „italskou sračku“ tak vzdal poctu dívce, které si velmi vážil. Plastici se zásadně vždy chtěli vyhýbat všemu líbivému a sladce komerčnímu, Mejla se v této formě naopak sám našel a Muchomůrky bílé hrál jak s kapelou Garáž, tak s kapelou Půlnoc. V New Yorku vyšla na albu v roce 1991.
Klasické, nově zaranžované staré, ale i novinkové skladby předvedla kapela v sehrané, výborné formě. Vzduchem se nesly chmurami zatěžkané tóny navozující nejen tísnivé pocity, ale také nezaměnitelný výraz, primárně čerpající z odkazu Franka Zappy, Egona Bondyho, Williama Blakea, Mejly Hlavsy, Magora Jirouse, Václava Havla či The Velvet Underground. Tklivé psychedelicko disharmonické postupy, svědčící o výjimečnosti a originalitě, místy navozovaly pocit přítomnosti na sletu čarodějnic nebo právě běžící soundtrack ke světové apokalypse. Posluchači se dobře bavili a bouřlivý potlesk svědčil o velikém nadšení přítomných.
Ve skupině, která v tomto roce slaví 50 let od svého založení, se od počátku vystřídalo téměř 40 hudebníků. Plastici jsou známí např. i vystupováním v Národním divadle, v ukrajinském Charkově při příležitosti oslav roku Václava Havla a spoluprací s brněnskou filharmonií. Tragické byly roky 2001, kdy zemřel ve 49 letech jeden ze zakladatelů Mejla Hlavsa, známý působením v kapelách Půlnoc (Muchomůrky bílé), Garáž nebo Fiction, a rok 2011, kdy nás opustil dřívější manažer a téměř člen skupiny Ivan Magor Jirous.
Skupině The Plastic People of the Universe přejeme ke kulatinám jen to nejlepší a děkujeme klubu Bezvědomí za vstřícný přístup k novinářům, zároveň také ať je stále narvaný návštěvníky k prasknutí.
Nynější sestavu PPU tvoří Jiří Kabeš (umělecký vedoucí, elektrická viola, elektrický theremin, zpěv), Joe Karafiát (zpěv, kytara), Vojtěch Starý (klávesy, zpěv), Tomáš Skřivánek (basa) a Jan Ježek (bicí). Po nezbytné zvukové zkoušce se v pochmurném duchu rozezněly písně Magické noci, Moucha v ranním pivě, Kanadská, Okolo okna, Podivuhodný mandarin, Kanárek, TV idylka, Spofa blues, Hodina ranní, Toxika, Moc jsem si neužil a nechyběla ani slavná smutná melodická Mejlova píseň s jasným textem a jasnou formou o smrti s názvem Muchomůrky bílé, zhudebněná v roce 1977. Člověk se ze zoufalství opravdu rychle snadno pomate, útěchy je okolo nás málo. Nicméně tato píseň složená podle básně Egona Bondyho ze sbírky Mirka (1975) se dostala ze samizdatu až do Národního divadla. Její příběh je zdrcující. Mejla s Mirkou dlouhou dobu žil, než si vzala básníka Milana Kocha, kterého v listopadu 1974 roztrhala tramvaj. Zhroutila se a rozhodla před smrtí ještě přepsat jeho literární odkaz. I přes Bondyho snahu ji zachránit si v červnu 1975 pustila plyn. Mejla v této písni, kterou zbytek kapely považoval za „italskou sračku“ tak vzdal poctu dívce, které si velmi vážil. Plastici se zásadně vždy chtěli vyhýbat všemu líbivému a sladce komerčnímu, Mejla se v této formě naopak sám našel a Muchomůrky bílé hrál jak s kapelou Garáž, tak s kapelou Půlnoc. V New Yorku vyšla na albu v roce 1991.
Klasické, nově zaranžované staré, ale i novinkové skladby předvedla kapela v sehrané, výborné formě. Vzduchem se nesly chmurami zatěžkané tóny navozující nejen tísnivé pocity, ale také nezaměnitelný výraz, primárně čerpající z odkazu Franka Zappy, Egona Bondyho, Williama Blakea, Mejly Hlavsy, Magora Jirouse, Václava Havla či The Velvet Underground. Tklivé psychedelicko disharmonické postupy, svědčící o výjimečnosti a originalitě, místy navozovaly pocit přítomnosti na sletu čarodějnic nebo právě běžící soundtrack ke světové apokalypse. Posluchači se dobře bavili a bouřlivý potlesk svědčil o velikém nadšení přítomných.
Ve skupině, která v tomto roce slaví 50 let od svého založení, se od počátku vystřídalo téměř 40 hudebníků. Plastici jsou známí např. i vystupováním v Národním divadle, v ukrajinském Charkově při příležitosti oslav roku Václava Havla a spoluprací s brněnskou filharmonií. Tragické byly roky 2001, kdy zemřel ve 49 letech jeden ze zakladatelů Mejla Hlavsa, známý působením v kapelách Půlnoc (Muchomůrky bílé), Garáž nebo Fiction, a rok 2011, kdy nás opustil dřívější manažer a téměř člen skupiny Ivan Magor Jirous.
Skupině The Plastic People of the Universe přejeme ke kulatinám jen to nejlepší a děkujeme klubu Bezvědomí za vstřícný přístup k novinářům, zároveň také ať je stále narvaný návštěvníky k prasknutí.
Martina Achcenitová 29 fotografií v galerii
| autoři: | text: Tomáš Koutný foto: Martina Achcenitová |
| Tweet |
Další články žánrů Rock, Underground
Česko-německý festival míří do Tlumačova. Třetí ročník nabídne pět kapel i pořádnou porci rocku
Tlumačov se v pátek 8. srpna stane dějištěm třetího ročníku Česko-německého festivalu. Po dvou úspěšných ročnících na Podhájí se festival přesouvá blíže k Domažlicím, do prostředí tlumačovského amfiteátru – místa, které je s rockovou hudbou a chodským bigbítem dlouhodobě spojené. Na jednom pódiu se během večera představí pět českých a německých kapel.
Čechomor a Lenka Dusilová v rámci Letní Kooperativa Tour potěší Domažlice! Zazní skladby z nejnovějšího alba i všem známé hity
Legendární Čechomor vyrazil na Letní Kooperativa Tour. V seznamu koncertních zastávek nevynechá ani srdce Chodska – Domažlice. Do tamního Letního kina zavítá už první srpnový pátek a nebude sám! Milým a vzácným hostem Čechomoru bude oblíbená Lenka Dusilová.
Rekordní návštěva Prasofestu vol. 13 – důkaz oblíbenosti této akce v republikovém měřítku
Členitý areál pod hradem Vlčtejn se jako mávnutím kouzelného proutku proměnil v hudební arénu, kde se během soboty 18.7.2026 vystřídala na dřevěné stage devítka kapel operujících na republikovém půdorysu. Tým organizátorů s hlavním pořadatelem Panem Ká v čele, odvedl spoustu mnohdy neviditelné práce a hostům i vystupujícím připravil dobré podmínky k absolvování více jak dvanáctihodinového maratonu. Vynikající zvuk firmy Stage Master, stánky s usměvavou obsluhou a dvě stanová městečka – vše na svých místech v ten správný čas. Své místo měl i pěkně zaplněný Prasobus, který hosty přivezl a po oficiálním ukončení i odvezl na předem stanovené zastávky. Určitě zmíním sociální koutek – byť je Prasofest jednodenní záležitost, přesto byly toaletní boxy během festivalu vyčištěné, což mnohdy nebývá zvykem. Po nočním dešti počasí přálo, festival proběhl bez komplikací a na zústavší hosty využívající k noclehu kempy, čekala v neděli ráno vydatná porce voňavé česnečky podávaná zcela zdarma.
Kapela SP25 natočila nový videoklip! Představí v něm hluboké emotivní téma i známá jména hudební a influencerské scény
Západočeská kapela SP25 neusíná na vavřínech. Po vydání zbrusu nového alba s názvem Popel a růže pokračuje v rozjeté jízdě a připravuje obrazovou podobu. A to konkrétně k písni Padlej anděl z výše zmíněné desky.
Multižánrový Farák Fest vol. 11 vytahuje esa z rukávu, hosté budou mít z čeho vybírat
Farský kopec nedaleko Heřmanovy Huti se již po jedenácté stane epicentrem koncertního dění v širokém okolí. Letošní Farák Fest laťku v nabídce kvalitní muziky posunul zase o kousek výše a v lineupu akce s termínem 1.8.2026 se objevují jména figurující na republikovém půdorysu. O pozvánky jednotlivým formacím a sestavením všeho potřebného na správná místa, se postaral sehraný tým pořadatelů s Vaškem Motykou v čele. Součástí události bude tradičně připravené zázemí pro hosty – plně zásobené občerstvovací stánky, kaskádovitě seřazené trámy k sezení, fungující sociální koutek… a v neposlední řadě nedaleké parkoviště s přilehlou stanovou vesničkou. Celým sobotním odpolednem a večerem nás provede zkušený moderátor Vláďa Jaroš, jehož tvář k této akci nepochybně a zaslouženě patří. Přijďte si vychutnat skvělou festivalovou atmosféru do příjemného prostředí Farského kopce i vy, odstartováno bude úderem 13. hodiny.
Gulášfest 2026 uzavřel festival ve velkém stylu. Poslední den patřil Poetice, Portless i rockovým legendám
Valašské Meziříčí se rozloučilo s letošním Gulášfestem ve velkém stylu. Závěrečný den nabídl nejen více než třicet druhů gulášů, ale také pestrou hudební přehlídku, která oslovila fanoušky napříč generacemi. Na pódiu se vystřídaly cimbálovka, blues, revivalové kapely i známé české skupiny v čele s Poetikou a Portless.
Lughnasad 2026: Za 14 dní se otevřou brány oppida v Nasavrkách! Čeká nás velkolepý moshpit s Asonancí, Dick O'Brass či Pirates of the Pubs!
Už za pouhé dva týdny se promění skanzen Země Keltů v Nasavrkách v epicentrum té nejsvobodnější historie, pohanské magie a dravé kultury. Od pátku 31. července do soboty 1. srpna 2026 zde propukne jubilejní 20. ročník Mezinárodního festivalu keltské kultury Lughnasad! Oslava svátku úrody a sklizně slibuje velkolepou dvoudenní hudební show, u které redakce Musicgate nebude chybět!
Další fotoreportáže
Benefičák na Číču vol. 1: Punková srdce bila pro kočičí útulek. Vraclav spojila muzika i dobrá vůle
Benefičák na Číču vol. 1 proměňuje v sobotu 18. července areál Pizzerie U Žíznivého mnicha ve Vraclavi v místo, kde se spojuje poctivý punk s pomocí pro dobrou věc. Šest kapel, rodinná atmosféra, soutěže, skvěle zvládnutá organizace i několik nečekaných zvratů ukazují, že když jde o podporu kočičího útulku v Číčové, hudební komunita dokáže táhnout za jeden provaz. Redakce Musicgate je u toho od prvních tónů až do posledního večerního přídavku.
Swing Melody roztančili park za KD Radost. Havířov si užil letní swingovou pohodu
Nedělní odpoledne v parku za Kulturním domem Radost v Havířově patřilo milovníkům swingu. V rámci cyklu Prázdniny s hudbou vystoupil od 16. hodin orchestr Swing Melody, který návštěvníky přenesl do zlaté éry jazzu a taneční hudby 30. a 40. let minulého století. Koncert nabídl noblesní atmosféru, skvělé muzikantské výkony i letní pohodu pod širým nebem.
Proč Fest vol. 4: Punk, rodinná atmosféra i elektrické black outy. Slatiňany zažily festival, na který se jen tak nezapomíná
Slatiňany opět dokazují, proč se sem fanoušci punku a tvrdší muziky každé léto rádi vracejí. Čtvrtý ročník Proč Festu nabídl poctivou dávku punk-rocku, nu metalu i raw punku, ale především atmosféru, kterou velké festivaly koupit nedokážou. Domácí Víme proč společně s partou dobrovolníků připravili akci, kde vedle sebe pařili mladí pankáči, rockové babičky a dědové i děti pod pódiem. Redakce Musicgate byla od prvních tónů až do závěrečného přídavku přímo ve fotopříkopu.
Rekordní návštěva Prasofestu vol. 13 – důkaz oblíbenosti této akce v republikovém měřítku
Členitý areál pod hradem Vlčtejn se jako mávnutím kouzelného proutku proměnil v hudební arénu, kde se během soboty 18.7.2026 vystřídala na dřevěné stage devítka kapel operujících na republikovém půdorysu. Tým organizátorů s hlavním pořadatelem Panem Ká v čele, odvedl spoustu mnohdy neviditelné práce a hostům i vystupujícím připravil dobré podmínky k absolvování více jak dvanáctihodinového maratonu. Vynikající zvuk firmy Stage Master, stánky s usměvavou obsluhou a dvě stanová městečka – vše na svých místech v ten správný čas. Své místo měl i pěkně zaplněný Prasobus, který hosty přivezl a po oficiálním ukončení i odvezl na předem stanovené zastávky. Určitě zmíním sociální koutek – byť je Prasofest jednodenní záležitost, přesto byly toaletní boxy během festivalu vyčištěné, což mnohdy nebývá zvykem. Po nočním dešti počasí přálo, festival proběhl bez komplikací a na zústavší hosty využívající k noclehu kempy, čekala v neděli ráno vydatná porce voňavé česnečky podávaná zcela zdarma.
Gulášfest 2026 uzavřel festival ve velkém stylu. Poslední den patřil Poetice, Portless i rockovým legendám
Valašské Meziříčí se rozloučilo s letošním Gulášfestem ve velkém stylu. Závěrečný den nabídl nejen více než třicet druhů gulášů, ale také pestrou hudební přehlídku, která oslovila fanoušky napříč generacemi. Na pódiu se vystřídaly cimbálovka, blues, revivalové kapely i známé české skupiny v čele s Poetikou a Portless.
Metalový Destroy!Fest se do hudebních map zapsal úspěšným pátým ročníkem
Plzeňský Ranč Šídlovák na konečné tramvaje č. 1, se stal místem konání akce s názvem Destroy!Fest. Hlavní pořadatel Vlado Švejk Švík ponechal i letos dvoudenní formát, který tak nabídl prostor k prezentaci sedmnácti formacím s mezinárodní účastí. Teplé počasí a upravený areál včetně kvalitního zvuku firmy KProduktion rodiny Kadlecových dotvářely kulisy hudebnímu maratonu, který se pod tímto titulem uskutečnil zřejmě naposledy.
Den obce Ostravice roztančil publikum. Cross Orchestra, Legendy se vrací i Support Lesbiens se postarali o skvělou atmosféru
Den obce Ostravice nabídl hudbu napříč generacemi. Tradiční letní slavnost v areálu TJ Sokol Ostravice přilákala v sobotu 11. července početné publikum, které si užilo nejen bohatý doprovodný program, ale především koncerty regionálního uskupení Cross Orchestra, projektu Legendy se vrací a večerní vystoupení kapely Support Lesbiens. Atmosféra byla po celý den výborná a potvrdila, že obecní slavnosti mohou nabídnout program srovnatelný s velkými festivaly.