zakázanÝovoce přichází s novým videoklipem a poselstvím: Bojuj, chce to změnu! 31. srpna 2017 (14:00)Přinášíme Vám report z natáčení nového videoklipu kapely zakázanÝovoce. Hlavním motivem je boj s šikanou a vzkaz: Nevzdávej se!

Ani letos kluci z kapely zakázanÝovoce rozhodně nezahálí a svým fanouškům dopřávají ve všech směrech. Na jaře odehráli druhou část Díky Vám! tour, v létě absolvovali obrovské množství festivalů a na konci prázdnin stihli natočit klip, kde si dokonce jejich fanoušci měli možnost zahrát a strávit tak s kluky jeden natáčecí den, který nakonec čítal 17 hodin. Byl to příjemně strávený čas, na place panovala pohodová atmosféra i přesto, že se ve scénáři objevilo několik dost drsných scén.

"Ještě to nevzdávej!
Stačí jen, jen chtít,
sám sebe neztratit."

Jedná se už o čtvrtý videoklip z alba Díky Vám!, tentokrát kluci vybrali skladbu Probdělý noci a scénář videoklipu psal baskytarista Yaris:

,,Scénář vypráví příběh o šikanovanym klukovi, kterej to nemá v životě jednoduchý, ale díky svojí houževnatosti se tomu nepoddá a dostane se z toho. Jak text, tak příběh má vlastně šťastnej konec. Písnička vznikla spotánně při nahrávání cédéčka. S kolegou Štěpánem jsme měli krásnej hudební motiv, co potřeboval otextovat. Hledal jsem témata, která by se hodila k tématu celého alba Díky Vám!, což je sebemotivace. Vzpomínal jsem na dětství a na základní školu, odtud se vzala zkušenost se šikanou. Byl jsem syn učitelky, takže jsem dostával docela velkou čočku... Promítly se tam všechny ty vzpomínky a vznikl song o šikaně, který nese poselství, že se nemáš vzdát a ať se děje cokoliv, musíš bojovat. Bojuj, chce to změnu – to je motto týhle písničky.“

Režie se ujal Tomáš Krejčí, který má na svém kontě videoklipy pro kapely Lucie, Chinaski, nebo Annu K. Jak otázku šikany vidí sám režisér?

„Nejen, že chceme vyprávět emotivní příběh, ale hlavně předat poslání - tím je vymezit se proti šikaně. Každý z nás se v životě setkal s určitou formou šikany a kluci se rozhodli tuhle písničku vypustit do světa, aby se v ní každej, kdo se s šikanou setkal mohl najít a uvědomit si, že ji nemá cenu tolerovat. A taky je důležité uvědomit si, proč ta šikana vlastně vzniká – většinou lidi, kteří šikanujou ostatní, jsou sami obětí šikany a pouze předávají, co sami zažili.“ vysvětluje režisér Tomáš Krejčí a dodává:
„Je to příběh z obyčejného života obyčejného sídliště, chceme vyjádřit, že šikanu potkáme jak ve škole, tak po cestě ze školy, na hřišti i v okolí domovů.“

Kameru má na svědomí Nina Scamborová a jak potvzuje režisér, tvoří spolu už nerozlučnou dvojku:
„Spolupracujeme s Ninou už něco přes rok a její obrázky se mi k mým příběhům líbí natolik, že už si nedovedu představit, že bysme každej dělali s někym jinym.“

A bál se režisér, že mu budou kluci do režírování mluvit?
„Domluvili jsme se, že to bude týmová práce. Nejsem ten typ režiséra, který trvá na tom, že ví všechno nejlíp, naopak rád poslouchám názory ostatních a vybírám si z nich ty nejlepší.“

Spolupráci si pochvaloval i Yaris a prý doufá, že nebude poslední.
„Dostal jsem kontakt, zhlédnul Tomášovy předchozí práce, sešli jsme se a téma šikany mu bylo blízké, setkal se s ním v projektech, co realizoval dříve. Zajímají ho projekty, které mají podtext, hloubku a nějaké to poselství. V tom jsme se shodli. Přinesl jsem námět na scénář a hned jsme začali tvořit. Celej jeho produkční tým je skvělej.“

"Nový den začíná. Je čas začít si plnit svoje sny.
Co chtěl jsi dokázat, se stává najednou tak skutečný."

Jak jsem již zmiňovala, vedlejší role obsadili komparzisté a fanynky kapely zakázanÝovoce, hlavního hrdinu příběhu si zahrál sám mistr světa v hacky sacku - Jindřich Smola, který má s mottem "Nevzdávat se a bojovat" vlastní zkušenosti. O své trnité cestě na vrchol nám Jindra povyprávěl:

„Začalo to na chalupě a mohla za to nuda - s kamarádem jsme začali soutěžit s hakysákem („hacky sack“ ), kolik dá kdo nožiček. Tenkrát jsme jich dali asi pětatřicet, ale mě to začalo bavit a pořád jsem počet zvyšoval. Pak přišel kamarád a ukázal mi freestyle a já začal trénovat a objíždět soutěže. Byl jsem třeba pět let bez medaile, protože když ten sport začínáš dělat, musíš dohánět lidi, co to dělaj už třeba osm let, a to bylo hrozně demotivující.V Paříži mi medaile utekla fakt o kousek, nakonec jsem skončil čtvrtý. Ale já jsem to nevzdal, vzal si k srdci rady ostatních a začal trénovat ještě víc."

Nakonec se to Jindrovi vyplatilo. Medaile začaly přicházet, ale od mistrovství ho dělil další nelehký úkol. Sehnat spoustu tisíc na letenku. A tak šel předvádět své umění na staromák. Jindra to nevzdal, dosáhl svých snů, a tím by měl být inspirací pro všechny mladé lidi, kterým se momentálně nedaří, aby i přes překážky, co jim život nachystá, šli dál za svým snem.

"Ještě to nevzdávej! Stačí jen chtít.
Dívej se dopředu a zahoď svůj stín!"

Kluci ovšem v boji proti šikaně vydáním videoklipu nekončí. Klip je točen pod záštitou Linky bezpečí a v plánu je i osvěta ve školách. Nechme se tedy překvapit a nezapomeňme: Bojuj – chce to změnu!