Zemětřesení není potřeba mezi rockovými fanoušky příliš představovat, ale pro ty, kdo by přeci jen nevěděl, o co jde, malé připomenutí. Psal se rok 1992 a anketu metalových fanoušků Černá vrána vyhráli v kategorii zpěv Aleš Brichta, kytara Miloš Dodo Doležal, baskytara Vlasta Henych, bicí Štěpán Smetáček a vytvořili „supergroup“. Tito muzikanti spojili své síly ve společném projektu s názvem Zemětřesení. Světlo světa spatřilo Zemětřesení v roce 1993 jako vzpomínka na tragicky zesnulého Jiřího Schelingera. Natočilo se album s dosud nevydanými Schelingerovými písněmi v podání této superčtyřky, odjelo se úspěšné turné...
...po 25-ti letech, na podzim 2018, se protagonisté znovu spojili a uspořádali vzpomínkové turné Zemětřesení 2018. Původní záměr bylo osm koncertů v osmi městech po Čechách a na Slovensku. Turné bylo však natolik úspěšné, že tato čtveřice vynikajících muzikantů vyslyšela přání fanoušků a rozhodla se uspořádat ještě jeden samostatný koncert Zemětřesení a se zkráceným programem vystoupit na dvou letních festivalech.
Již krátce po podzimním tour bylo jasno. Poslední samostatný koncert Zemětřesení bude open air v zámeckém parku ve Slavkově u Brna, uskuteční se 11.5. 2019 a bude doplněn bohatým doprovodným programem, který nezapomene ani na děti. Jako na podzimní tour vystoupí opět předkapely 9.planeta a FrozenPoppyhead a uvidíme několik zajímavých hostů. Pár měsíců tedy bylo na co se těšit. Jako by však pozemská sláva a úspěch tohoto projektu nějak popudila vyšší moc, letošní květen není zrovna nakloněn venkovním akcím. Venku je zima, každou chvíli prší, a tak dva dny před akcí přichází zpráva, že se Zemětřesení open air přesouvá do nedalekého sálu KC Bonapatre. Zámecký park je podmáčený. No co, nevadí, stejně se všichni těšíme.
Konečně je sobota 11.5. 2019 a jede se do Slavkova. Již dopoledne raději vyrážím z Prahy, neboť cesta na Brno po D1 je nepředvídatelná. V Praze je pod mrakem, ale neprší a zima se mi také nezdá tak hrozná. Cestou po dálnici mě napadá, jestli nakonec to přemístění pod střechu nebylo unáhlené. Sotva na to však pomyslím, jsem zbičována první průtrží mračen. Od Vysočiny až do Brna už jen souvisle leje. Když však přijíždím do Slavkova, jako bych projela pomyslnou bránou a po dešti a mracích není ani památky. Je příjemné květnové odpoledne, svítí slunce, je teplo. Jako by se nám všem počasí vážně vysmívalo. Ani dálnice D1 neměla tentokrát přichystané žádné překvapení, a tak jsem byla ve tři odpoledne již na místě. Sál KC Bonaparte byl přímo naproti zámeckému parku, takže žádné velké hledání. Na části budovy bylo sice lešení, velký poutač na akci byl však vidět již z dálky, takže vchod do sálu se nedal přehlédnout. Venku již posedávají skupinky věrných fanoušků. I sál už je přístupný veřejnosti, a tak si to jdu všechno v klidu prohlédnout. Na pódiu se staví bicí, na kraji sálu sedí první návštěvníci, v okolních prostorách už jsou nachystané stánky místních minipivovarů a pivo už se točí. Nezbývá tedy než jedno ochutnat. Snad na každých dveřích v předsálí jsou vylepené programy dnešního „open air pod střechou“. Oficiální začátek programu je v 16:30 a o zábavu se postarají klauni z balónkova. Začátek hudební produkce je stanoven na 19:30. Takže máme ještě spoustu času na prohlídku zámeckého parku, na ochutnávku piva a pokec s přáteli. Kdo chce, může zůstat v sále a sledovat příjezd jednotlivých interpretů a velké přípravy na pódiu. Kolem půl páté se skutečně objevuje klaun a má i balónky. Pár dětí se tady najde, a tak jim obratně kouzlí úsměvy na rtech výtvory z balónků v podobě zvířátek, kytiček, srdíček a pro malé drsňáky má i balónkové zbraně. Lidí kolem KC Bonaparte stále přibývá a nálada je výborná. Občas se sice někde ozve, že už by se mohlo začít něco dít, vše ale vlastně běží podle předem zveřejněného plánu. Blíží se večer a lidí stále přibývá.