Mighty Sounds festival vol. 19 je za námi, vzpomínáme a těšíme se na vol. 20 (2026) 12. července 2025 (20:34)Jak prohlásil frontman kapely Donots Ingo Knollmann, festival Mighty Sounds připomíná svou náladou hippies festivaly plné radosti, lásky a pohody a samozřejmě důležitých zásadních osobních či světových témat vyjádřených písněmi různých žánrů.
BABYLON CIRCUSBLACKOUT PROBLEMSBOOZE & GLORYBOSTON MANORDJ SELECTOR BOLDRIKDONOTSDUKLA VOZOVNAFAST FOOD ORCHESTRAFIDDLER'S GREENGORILLA BISCUITSHEĽENINE OČIIRIE RÉVOLTÉSKRANGMAD CADDIESMC Dr. KARYMILLENCOLINPIRATES OF THE PUBSRAT BOYRISKEE AND THE RIDICULESTOMPER 98STREET DOGSSUKULENT SOUNDTHE DREADNOUGHTSTHE REAL MCKENZIESTHE SLACKERSTHE TOASTERSTHE TOYDOLLSV3SKAVISION DAYSVYPSANÁ FIXAWIZOZEBRAHEADZNOUZECNOST
Festival plný ska, reggae, punku, punk-rocku a hard-coru? Léta jsem si říkal, zda to nebude příliš monotónní víkend, vyrazit na tento festival. Naposledy jsem na něm byl ještě v Olší a pouze jeden den. Ale mohu říci, je tomu přesně naopak.
Pokud máte tyto hudební styly rádi, tak je to ideální volba. A když se občas stane, že vás na žádné ze 3 stagí nezajímá žádný interpret, tak si prostě zajdete na stand-up, slam poetry, divadlo nebo prostě na pivo čepované do skla.
Pokud máte tyto hudební styly rádi, tak je to ideální volba. A když se občas stane, že vás na žádné ze 3 stagí nezajímá žádný interpret, tak si prostě zajdete na stand-up, slam poetry, divadlo nebo prostě na pivo čepované do skla.
První kapelu pardubickou punkovou legendu DUKLA VOZOVNA jsme bohužel nestihli, ale na JAMESON STAGE se jako první předvedli britští RISKEE AND THE RIDICULE a byl to hned ze startu slušný punkový až hardcore-punkem zavánějící nářez.
Další solidně energické vystoupení hned následovalo na hlavní MIGHTY STAGE v podobě mladých německých rockerů či punk-rockerů BLACKOUT PROBLEMS s písněmi plnými moderních samplů a úžasně živým frontmanem Mariem, který byl chvilku a chvilku zase tamhle. V jednu chvíli se houpal na sloupu pódia, za chvilku zase poletoval mezi fanoušky. Mě od něho v jednu chvíli přistál na hlavě slaměný klobouk a skoro jsem si nevšiml, že kolem mě Mario proběhl s mikrofonem v ruce (pozn.v tu chvíli jsem se soustředil na focení jeho kolegů na pódiu). Příjemné překvapení a klobouk jsem si odvezl na památku.
Kdo si chtěl trošku odpočinout a nechat jen na pohodu rozhoupat boky, vyrazil si na ska orchestr THE SLACKERS, kde nás zaujal především elegán v bílém obleku, který udával rytmus na basovou kytaru postavenou na židličce herním stylem jako na kontrabas. A hned následující na stejném pódiu MAD CADDIES. A tančil na obě kapely plný stan.
Večer se blížil a všichni se těšili na hřeb tohoto dne - znovuzrozené IRIE RÉVOLTÉS. Ale ještě nás čekalo několik zvučných jmen, např. naprostá punková legenda THE TOYDOLLS, kteří i přes to že brázdí hudební prkna už téměř půl století, ze svého punk-rockového vtipného a veselého stylu neslevili ani o píď a řezali to od první do poslední písně.
A když už rebelství, tak poctivě a hned hurá na RAT BOYE, který se svou kapelou míchá styly jak na běžícím páse a je možné v jejich hudbě slyšet prvky rocku, HC, punku i hip hopu či nu-metalu a v neposlední řadě starého rebelského rock'n'rollu. A fans se prostě a jednoduše bavili.
Trošku nás mrzelo, že proti pátečnímu Headlinerovi se na MONSTER STAGE objevila na line-upu valašská skate-punková partička KRANG. Na ty jsme se těšili, ale to se tak na fesťácích stává. Znovuzrozená německá banda s francouzskými kořeny zvaná IRIE RÉVOLTÉS (alias šťastní vzbouřenci) byla jasným tahákem dne a bylo to znát i počtem fans čekajících před hlavní MIGHTY STAGE. A samozřejmě bylo se na co těšit, celá mnohočlenná partička to rozjela od prvních tónů jasně tanečně energicky vesele a plně profesionálně. A dav fanoušků byl v poctivé euforii. Je zajímavé, že tahle partička mění ve svých písních různé jazyky - nejčastěji němčinu a francouzštinu, ale občas jsme slyšeli i španělštinu či angličtinu (a dokonce jsme měli pocit, že v jedné písni i všechny 4 jazyky najednou). Není tak jednoduché jejich textům porozumět, ale takhle na živo to občas není to nejpodstatnější. Prostě si to hlavně oboustranně užít.
Ač IRIE byli zlatým hřebem večera, noc byla ještě mladá a nekončila. A kdo chtěl přitvrdit, tak vyrazil na poctivý Oi! punk HC v podobě working class STOMPER 98. A byla to poctivá holá nakládka.
Jednu z nejkratších nocí v roce ještě oživila fireshow, která byla opravdu příjemným a pěkným zpestřením kombinujícím šikovné chlapy, lepé obratné děvy a zajímavé tradiční i netradiční náčiní (poi, kužely, tyče, ...).
A pak už přišlo jedno z největších překvapení letošního ročníku. Prní vystoupení české koncertní stálice pardubické kapely VYPSANÁ FIXA na Mighty sounds festivalu. Vlastně jsme měli ze začátku pocit, že Fixa úplně nezapadá do žánrové skladby tohoto festivalu, nicméně až tady jsme si uvědomili, že Márdi s kapelou mají spoustu docela punkových (minimálně rytmem) písní a jejich vystoupení, až začínalo o půlnoci, si užila spousta českých i zahraničních fans. A samozřejmě zazněly všechny notoricky známé songy včetně hymny 1982.
Komu se ještě nechtělo do spacáku nebo mu byla trošku zima, mohl se ještě zahřát ve stanu JAMESON STAGE při vystoupení celtic - punkové korzárské party z Českých Budějovic PIRATES OF THE PUBS. A byl to poctivý řízný punk-rock s garmoškou, houslemi a mandolínou, kde manželé Znojovi se svými kumpány zahřáli početné obecenstvo na těle i na duši.
Další solidně energické vystoupení hned následovalo na hlavní MIGHTY STAGE v podobě mladých německých rockerů či punk-rockerů BLACKOUT PROBLEMS s písněmi plnými moderních samplů a úžasně živým frontmanem Mariem, který byl chvilku a chvilku zase tamhle. V jednu chvíli se houpal na sloupu pódia, za chvilku zase poletoval mezi fanoušky. Mě od něho v jednu chvíli přistál na hlavě slaměný klobouk a skoro jsem si nevšiml, že kolem mě Mario proběhl s mikrofonem v ruce (pozn.v tu chvíli jsem se soustředil na focení jeho kolegů na pódiu). Příjemné překvapení a klobouk jsem si odvezl na památku.
Kdo si chtěl trošku odpočinout a nechat jen na pohodu rozhoupat boky, vyrazil si na ska orchestr THE SLACKERS, kde nás zaujal především elegán v bílém obleku, který udával rytmus na basovou kytaru postavenou na židličce herním stylem jako na kontrabas. A hned následující na stejném pódiu MAD CADDIES. A tančil na obě kapely plný stan.
Večer se blížil a všichni se těšili na hřeb tohoto dne - znovuzrozené IRIE RÉVOLTÉS. Ale ještě nás čekalo několik zvučných jmen, např. naprostá punková legenda THE TOYDOLLS, kteří i přes to že brázdí hudební prkna už téměř půl století, ze svého punk-rockového vtipného a veselého stylu neslevili ani o píď a řezali to od první do poslední písně.
A když už rebelství, tak poctivě a hned hurá na RAT BOYE, který se svou kapelou míchá styly jak na běžícím páse a je možné v jejich hudbě slyšet prvky rocku, HC, punku i hip hopu či nu-metalu a v neposlední řadě starého rebelského rock'n'rollu. A fans se prostě a jednoduše bavili.
Trošku nás mrzelo, že proti pátečnímu Headlinerovi se na MONSTER STAGE objevila na line-upu valašská skate-punková partička KRANG. Na ty jsme se těšili, ale to se tak na fesťácích stává. Znovuzrozená německá banda s francouzskými kořeny zvaná IRIE RÉVOLTÉS (alias šťastní vzbouřenci) byla jasným tahákem dne a bylo to znát i počtem fans čekajících před hlavní MIGHTY STAGE. A samozřejmě bylo se na co těšit, celá mnohočlenná partička to rozjela od prvních tónů jasně tanečně energicky vesele a plně profesionálně. A dav fanoušků byl v poctivé euforii. Je zajímavé, že tahle partička mění ve svých písních různé jazyky - nejčastěji němčinu a francouzštinu, ale občas jsme slyšeli i španělštinu či angličtinu (a dokonce jsme měli pocit, že v jedné písni i všechny 4 jazyky najednou). Není tak jednoduché jejich textům porozumět, ale takhle na živo to občas není to nejpodstatnější. Prostě si to hlavně oboustranně užít.
Ač IRIE byli zlatým hřebem večera, noc byla ještě mladá a nekončila. A kdo chtěl přitvrdit, tak vyrazil na poctivý Oi! punk HC v podobě working class STOMPER 98. A byla to poctivá holá nakládka.
Jednu z nejkratších nocí v roce ještě oživila fireshow, která byla opravdu příjemným a pěkným zpestřením kombinujícím šikovné chlapy, lepé obratné děvy a zajímavé tradiční i netradiční náčiní (poi, kužely, tyče, ...).
A pak už přišlo jedno z největších překvapení letošního ročníku. Prní vystoupení české koncertní stálice pardubické kapely VYPSANÁ FIXA na Mighty sounds festivalu. Vlastně jsme měli ze začátku pocit, že Fixa úplně nezapadá do žánrové skladby tohoto festivalu, nicméně až tady jsme si uvědomili, že Márdi s kapelou mají spoustu docela punkových (minimálně rytmem) písní a jejich vystoupení, až začínalo o půlnoci, si užila spousta českých i zahraničních fans. A samozřejmě zazněly všechny notoricky známé songy včetně hymny 1982.
Komu se ještě nechtělo do spacáku nebo mu byla trošku zima, mohl se ještě zahřát ve stanu JAMESON STAGE při vystoupení celtic - punkové korzárské party z Českých Budějovic PIRATES OF THE PUBS. A byl to poctivý řízný punk-rock s garmoškou, houslemi a mandolínou, kde manželé Znojovi se svými kumpány zahřáli početné obecenstvo na těle i na duši.
Jak páteční večer skončil nekompromisně řízně, sobotní ráno resp. poledne začalo naprostou reggae a skáčkovou pohodou.
Nejprve na MONSTER STAGE vystoupením zajímavé party SUKULENT SOUND, která rozhýbala ztuhlé boky všech přítomných a jednoduchými i rapovanými texty vyloudili nejeden úsměv.
A hned následované nepřehlédnutelným orchestrem z Plzeňska, který se téměř nevešel na velkou MIGHTY STAGE, a nazvaným po legendárním nákladním vozu Praga V3S tedy V3SKA (Vejtraska). A už jsme se zase vlnili v rytmech ska a reggae. A i přes fuj vedro, byla prostě pohoda. Nicméně zazněla i závažná témata, např. výzva Vláďovi, ať už se na to válčení vykašle.
My jsme si chtěli v sobotu užívat hlavně pohodičku a tak jsme zůstali především u těchto původem jamajských rytmů, případně jsme je proložili irsko-keltskými takty. A tak jsme zavítali na folk-punkovou sestavu FIDDLER'S GREEN, která vyzdvihla do vzduchu nejednu tenisku, gládu či žabku a zběsilé křepčení pokračovalo vesele dále. A k radostné náladě přispěl i houslista Tobias, který se nechal provést po lidech na nafukovacím člunu. Jen v jednu chvíli začal mít trošku strach, protože lidi ho odváželi od pódia dál a dál a nějak se jim nechtělo otočit ho zpět, ale nakonec je přesvědčil a vrátil se zpět na hudební prkna.
Nejprve na MONSTER STAGE vystoupením zajímavé party SUKULENT SOUND, která rozhýbala ztuhlé boky všech přítomných a jednoduchými i rapovanými texty vyloudili nejeden úsměv.
A hned následované nepřehlédnutelným orchestrem z Plzeňska, který se téměř nevešel na velkou MIGHTY STAGE, a nazvaným po legendárním nákladním vozu Praga V3S tedy V3SKA (Vejtraska). A už jsme se zase vlnili v rytmech ska a reggae. A i přes fuj vedro, byla prostě pohoda. Nicméně zazněla i závažná témata, např. výzva Vláďovi, ať už se na to válčení vykašle.
My jsme si chtěli v sobotu užívat hlavně pohodičku a tak jsme zůstali především u těchto původem jamajských rytmů, případně jsme je proložili irsko-keltskými takty. A tak jsme zavítali na folk-punkovou sestavu FIDDLER'S GREEN, která vyzdvihla do vzduchu nejednu tenisku, gládu či žabku a zběsilé křepčení pokračovalo vesele dále. A k radostné náladě přispěl i houslista Tobias, který se nechal provést po lidech na nafukovacím člunu. Jen v jednu chvíli začal mít trošku strach, protože lidi ho odváželi od pódia dál a dál a nějak se jim nechtělo otočit ho zpět, ale nakonec je přesvědčil a vrátil se zpět na hudební prkna.
Jedno z nejveselejších a zároveň nejdojemnějších vystoupení předvedla pražská legenda české ska scény, která začínala se ska-punkovým žánrem už před téměř 30 lety. Postupem času styl přešel více do ska a reggae a na MIGHTY vystoupili FAST FOOD ORCHESTRA v rámci propagace svého singlu v mexickém stylu. Na jednu píseň pozvali svého dlouholetého kamaráda MC Dr. Karyho, který bohužel bojuje s vážnou nemocí a tak obrovské ovace, téměř nekonečný potlesk, pískot na jeho podporu a počest, dodali skladbě úžasnou atmosféru a hromadu emocí (smutku, radosti, hrdosti i podpory).
A po nostalgické pohodičce hurá na nekompromisní kanadský celtic-folk-punk v podobě THE REAL MCKENZIES, kteří jsou už také stálicí tohoto festivalu. A jak pořadatelé v tomto případě sází na jistotu, naprosto přesně vědí proč, protože lidi tahle parta prostě a jednoduše baví. A bylo tomu tak i letos.
Ač začátek i průběh soboty byl spíše pohodový, s pomalu blížící se tmou se hudební tempo zrychlovalo a zrychlovalo, až k hlavnímu hřebu sobotního večera - švédským skate-punkovým legendám MILLENCOLIN. Kdo stejně jako my v devadesátkách trávil volné chvíle na okolečkovaném prkně a holdoval punk-rocku, určitě nějaký song téhle party již dříve zaznamenal. Je až z podivem, že na MIGTHY vystoupili letos poprvé, protože žánrově na tento festival naprosto patří a my jsme se těšili na tuhle kapelu možná nejvíce. O to více nás mrzelo, že jejich vystoupení bylo spíše zklamáním. Frontman Nikola Sarcevic několik písní bojoval s technickými problémy (výpadky) své baskytary a byl z toho evidentně dost rozladěný. A navíc neodezpíval téměř žádný delší náročnější tón. Chvílemi tedy vypadal, že má zdravotní potíže, protože nemohl ani mluvit. Právě táhlé dlouhé procítěné tóny dodávají jejich punk-rocku jedinečný feeling a ten tady prostě chyběl. Kapela působila jakoby si odškrtla povinnost zahrát a zmizela v zákulicí. I přesto, že zazněla většina jejich největších hitů od nejstarších např. Bullion, přes Black Eyes po písně relativně novější Egocentric man či True brew a kytaristé Mathias a Erik se snažili s publikem občas komunikovat a vylepšit tak atmosféru, tak nějak to prostě nebylo ono. Škoda.
Nesmíme zapomenout že i sobotní tmu znovu oživila a rozzářila banda krotitelů ohňů s jejich příjemnou a mnohočetnou fireshow.
Tak jak den začal orchestrálními dechy, tak i pomalu končil. A to opravdu legendárně v podobě new yorského ansámblu THE TOASTERS, kteří to neprodleně rozjeli na JAMESON STAGE.
Ale to už se připravovali na speciální set na JAMESON BARREL neodmyslitelný reggae DJ SELECTOR BOLDRIK a již zmiňovaný MC Dr. KARY. Boldrik už nějakou chvilku pouštěl různé reggae libůstky a kolem 1:30 se objevil KARY, na kterého čekal (aby mu vyjádřil podporu) slušný dav čítající několik stovek fans. KARY byl překvapen a dojat, a tak si vyžádal ještě 15 minut na přípravy. Ale v 1:45 už stál na drobném pódiu při své, dle jeho slov "poslední tour". A byla to pohoda jako vždy, jen s tou smutnou hořkou pilulkou v pozadí. Na začátku vystoupení i přes to, že mu to bylo žinantní, poprosil KARY fans, zda by mu přispěli na účet (pomocí připraveného QR kódu) nebo v připravované sbírce, kde by mu alternativní léčba mohla přidat nějaký čas navíc. Pak už rozjel svůj standardní set plný pohody, lásky a houpavých tónů a především svého nezapomenutelného hlasu. Byl to sice smutný ale zároveň důstojný a obdivuhodný závěr sobotního dne.
A po nostalgické pohodičce hurá na nekompromisní kanadský celtic-folk-punk v podobě THE REAL MCKENZIES, kteří jsou už také stálicí tohoto festivalu. A jak pořadatelé v tomto případě sází na jistotu, naprosto přesně vědí proč, protože lidi tahle parta prostě a jednoduše baví. A bylo tomu tak i letos.
Ač začátek i průběh soboty byl spíše pohodový, s pomalu blížící se tmou se hudební tempo zrychlovalo a zrychlovalo, až k hlavnímu hřebu sobotního večera - švédským skate-punkovým legendám MILLENCOLIN. Kdo stejně jako my v devadesátkách trávil volné chvíle na okolečkovaném prkně a holdoval punk-rocku, určitě nějaký song téhle party již dříve zaznamenal. Je až z podivem, že na MIGTHY vystoupili letos poprvé, protože žánrově na tento festival naprosto patří a my jsme se těšili na tuhle kapelu možná nejvíce. O to více nás mrzelo, že jejich vystoupení bylo spíše zklamáním. Frontman Nikola Sarcevic několik písní bojoval s technickými problémy (výpadky) své baskytary a byl z toho evidentně dost rozladěný. A navíc neodezpíval téměř žádný delší náročnější tón. Chvílemi tedy vypadal, že má zdravotní potíže, protože nemohl ani mluvit. Právě táhlé dlouhé procítěné tóny dodávají jejich punk-rocku jedinečný feeling a ten tady prostě chyběl. Kapela působila jakoby si odškrtla povinnost zahrát a zmizela v zákulicí. I přesto, že zazněla většina jejich největších hitů od nejstarších např. Bullion, přes Black Eyes po písně relativně novější Egocentric man či True brew a kytaristé Mathias a Erik se snažili s publikem občas komunikovat a vylepšit tak atmosféru, tak nějak to prostě nebylo ono. Škoda.
Nesmíme zapomenout že i sobotní tmu znovu oživila a rozzářila banda krotitelů ohňů s jejich příjemnou a mnohočetnou fireshow.
Tak jak den začal orchestrálními dechy, tak i pomalu končil. A to opravdu legendárně v podobě new yorského ansámblu THE TOASTERS, kteří to neprodleně rozjeli na JAMESON STAGE.
Ale to už se připravovali na speciální set na JAMESON BARREL neodmyslitelný reggae DJ SELECTOR BOLDRIK a již zmiňovaný MC Dr. KARY. Boldrik už nějakou chvilku pouštěl různé reggae libůstky a kolem 1:30 se objevil KARY, na kterého čekal (aby mu vyjádřil podporu) slušný dav čítající několik stovek fans. KARY byl překvapen a dojat, a tak si vyžádal ještě 15 minut na přípravy. Ale v 1:45 už stál na drobném pódiu při své, dle jeho slov "poslední tour". A byla to pohoda jako vždy, jen s tou smutnou hořkou pilulkou v pozadí. Na začátku vystoupení i přes to, že mu to bylo žinantní, poprosil KARY fans, zda by mu přispěli na účet (pomocí připraveného QR kódu) nebo v připravované sbírce, kde by mu alternativní léčba mohla přidat nějaký čas navíc. Pak už rozjel svůj standardní set plný pohody, lásky a houpavých tónů a především svého nezapomenutelného hlasu. Byl to sice smutný ale zároveň důstojný a obdivuhodný závěr sobotního dne.
Nedělní program začal hned 2 punkovými legendami.
První mají na hlavě barevný číra (tedy pouze v textu) a jejich heslo je punk neumírá. Ano modří už vědí, neděli jsme odstartovali hned od začátku ostře - brněneckou punkovou legendou, jejíž kořeny sahají až do roku 1990, VISION DAYS. A kdo nemohl dospat sobotní večer, byl hned probuzen poctivou punkovou energií téhle party.
Druhá partička plzeňských legend není dnes již svými tóny a rytmikou typicky punková kapela, ale duší jsou to pankáči bezpochyby a vlastně průkopníky plzeňského a českého punku taktéž.A mezi kohoutovými fanoušky je ZNOUZECNOST už spousty let velmi oblíbená. Za Caina tentokráte za bicími škopky zaskočil David Pospíšil (z ABH), ale základ kapely v podobě Démy a Goldy byl v plné síle a představili spoustu svých notoricky známých fláků včetně na závěr 3 asi největších hitů Bastila, Krysař a Hoří, při které znalí fanoušci už desítky let při sloce sedí na bobku a na refrén vyskočí a vesele paří a dávají tím hold IZS resp. hasičskému záchrannému sboru slovy: "To jsme my, hasiči, jdem hasit."
Den tak pěkně začal, a tak hurá na o fous tvrdší a mladší partičku z Velké Británie BOSTON MANOR. I přesto, že tahle sestava řeže tvrdě do kytar už více než 12 let, působí stále velmi mladě a frontman Henry Cox téměř pravidelně zapojuje fanoušky do jejich vystoupení, nechává fans zpívat do mikrofonu i paří s nimi v kotli a předává tak své přebytky energie do širokého okolí.
Nijak menší temperament, živost a umění strhnout dav předvedl Martin Mihalčín frontman početného slovenského uskupení HEĽENINE OČI. Některé studiové písničky občas zní příliš pohodově či až lidově, ale na živo je to absolutní smršť radosti, pohody, tance a zpěvu. A okořeněné Martinovými vtipnými průpovídkami dosahuje celá atmosféra dokonalosti téměř až nirvány.
První mají na hlavě barevný číra (tedy pouze v textu) a jejich heslo je punk neumírá. Ano modří už vědí, neděli jsme odstartovali hned od začátku ostře - brněneckou punkovou legendou, jejíž kořeny sahají až do roku 1990, VISION DAYS. A kdo nemohl dospat sobotní večer, byl hned probuzen poctivou punkovou energií téhle party.
Druhá partička plzeňských legend není dnes již svými tóny a rytmikou typicky punková kapela, ale duší jsou to pankáči bezpochyby a vlastně průkopníky plzeňského a českého punku taktéž.A mezi kohoutovými fanoušky je ZNOUZECNOST už spousty let velmi oblíbená. Za Caina tentokráte za bicími škopky zaskočil David Pospíšil (z ABH), ale základ kapely v podobě Démy a Goldy byl v plné síle a představili spoustu svých notoricky známých fláků včetně na závěr 3 asi největších hitů Bastila, Krysař a Hoří, při které znalí fanoušci už desítky let při sloce sedí na bobku a na refrén vyskočí a vesele paří a dávají tím hold IZS resp. hasičskému záchrannému sboru slovy: "To jsme my, hasiči, jdem hasit."
Den tak pěkně začal, a tak hurá na o fous tvrdší a mladší partičku z Velké Británie BOSTON MANOR. I přesto, že tahle sestava řeže tvrdě do kytar už více než 12 let, působí stále velmi mladě a frontman Henry Cox téměř pravidelně zapojuje fanoušky do jejich vystoupení, nechává fans zpívat do mikrofonu i paří s nimi v kotli a předává tak své přebytky energie do širokého okolí.
Nijak menší temperament, živost a umění strhnout dav předvedl Martin Mihalčín frontman početného slovenského uskupení HEĽENINE OČI. Některé studiové písničky občas zní příliš pohodově či až lidově, ale na živo je to absolutní smršť radosti, pohody, tance a zpěvu. A okořeněné Martinovými vtipnými průpovídkami dosahuje celá atmosféra dokonalosti téměř až nirvány.
Kdo měl chuť přitvrdit vyrazil si na GORILLA BISCUITS, BOOZE & GLORY a STREET DOGS. Nás přemohly spíše hlad a žíža, tak jsme zašli pustit něco do šachty a zašli jsme si na s láskou čepované do skla, které chutnalo znatelně lépe než to z igelitu.
My měli chuť zůstal u pohody nastolené slovenským ska / reggae a tak jsme se těšili na francouzské hudební ekvilibristy legendární BABYLON CIRCUS. A jak jsme byli natěšeni, tak se stalo. Byl to luxusní latino-skáčkový cirkus s francouzským šarmem zralých lyonských šviháků.
A už se opět začalo zrychlovat a přitvrzovat a tak se na JAMESON STAGE objevila kalifornská partička ZEBRAHEAD míchající melodický punk-rock s prvky HC i jinými styly. Zároveň se tak objevil na pódiu největší knír celého festivalu, jehož hrdým majitelem je kytarista Dan Palmer. A jak bylo evidentní z reakcí především ženského publika, tahle kapela (možná i Danům knír) v dámách vyvolávala spoustu pozitivní možná až lehce erotických emocí, protože dámy se v průběhu koncertu roztomile uculovaly a rozplívaly.
V melodickém punk-rocku nebo dnes již spíše vyladěném pop-punku se s chutí pokračovalo i nadále. Na hlavní MIGHTY STAGE se záhy objevila německá povalečská legenda DONOTS. Na tuhle bandu bratrů Knollmannů fungující už více než 30 let jsme se opravdu těšili a tentokrát opravdu bylo na co. Hned od prvních tónů úvodní písně Wake the dogs bylo jasné, že početná část publika je od západních sousedů a zbylá část publika je slušně znalá tohoto repertoáru. A jakmile zazněla druhá neskutečně energická a melodická píseň Calling, zpívalo a pařilo už snad vše, co mělo ruce, nohy a slavíka v hrdle. A tím to zdaleka nekončilo jedna pecka střídala další - např. Stop the clocks, na kterou znalí fans sedli na zem a začali v několika řadách poctivě pádlovat. Následovali i další pecky Whatever Happened to the 80s a frontman Ingo byl k neudržení. Vlétl mezi fanoušky a uprostřed masivního circle pitu odzpíval celou píseň nebo se nechal fanoušky tradičně zvednout za nohy a odzpíval píseň stojíc na nich. Vystoupení bylo tak našlapané, že se na něj přišli podívat i členové další německé partičky Wizo. Očekávání střídalo nadšení a za nás tohle byl naprostý hřeb celého festivalu.
A zmiňovaná trojice punk-rocková trojice WIZO se objevila na MIGHTY STAGE hned jako další interpret. A i přesto, že kapela moc nekoncertuje a tak není v ČR tolik známá, na jejím vystoupení to nebylo vůbec znát, naopak. Před pódiem bylo stále slušně plno a pařilo se na poctivý německy zpívaný melodický punk-rock.
Pokud by se někomu po 3 dnech pařby chtělo už spát, měl smůlu. Na závěr přišla smršť kanadského folk-punku v podobě THE DREADNOUGHTS s nepřeslechnutelnými houslemi a akordeonem. A noc a pařba se zdála býti nekončená, ale příjemně.
Festival na závěr vymetli 3 pořadatelé z hlavního pódia oblečení do žlutých a oranžových pracovních vest. Což bylo vyjma kšiltovek a bot to jediné, co měli na sobě. A odhozením plastových kýblů, zakrývajících do té doby intimní partie, byl 19. ročník festivalu MIGHTY SOUNDS definitivně ukončen. Jen si někteří fans povzdechli, že se tím zavřeli všechny barvy a člověk už si nemohl dát ani poslední Schlaftrunk.
Festival MIGHTY SOUNDS není svým žánrovým složením vůbec monotónní, ba naopak a skladbou fans je to jeden z nejpohodovějších festivalů u nás, na kterém panuje všudypřítomná pohoda a veselá nálada. A my se budeme těšit, co přinese jubilejní 20. ročník.
Jen na závěr malé pánské doporučení především pro společnost TOI TOI: "Vymyslete pro příští festivaly něco jiného než pisoárové žlaby. Nám to na první pohled připomnělo OAMF Trutnov před 25 lety, kde byl podobný žlab, který po dvou dnech festivalu přetékal a moč se valila areálem z kopce dolů. Tohle i přes jasnou výhodu v napojení na odpad a tedy bez nutnosti vyvážení v průběhu akce, není pro chlapy opravdu nedůstojné. Za prvé není příjemné stoupnout si do řady 10 chlapů a vykonávat potřebu a za druhé, když je kolega vedle hodně blízko a má silný proud, tak odcházíte pocákán nejen vlastním materiálem. A to si nikdo nepřeje. Řešením by bylo do žlabu navařit příčky oddělující jednotlivé pozice. Anebo nám prostě vraťte staré dobré kros pyramidy."
My měli chuť zůstal u pohody nastolené slovenským ska / reggae a tak jsme se těšili na francouzské hudební ekvilibristy legendární BABYLON CIRCUS. A jak jsme byli natěšeni, tak se stalo. Byl to luxusní latino-skáčkový cirkus s francouzským šarmem zralých lyonských šviháků.
A už se opět začalo zrychlovat a přitvrzovat a tak se na JAMESON STAGE objevila kalifornská partička ZEBRAHEAD míchající melodický punk-rock s prvky HC i jinými styly. Zároveň se tak objevil na pódiu největší knír celého festivalu, jehož hrdým majitelem je kytarista Dan Palmer. A jak bylo evidentní z reakcí především ženského publika, tahle kapela (možná i Danům knír) v dámách vyvolávala spoustu pozitivní možná až lehce erotických emocí, protože dámy se v průběhu koncertu roztomile uculovaly a rozplívaly.
V melodickém punk-rocku nebo dnes již spíše vyladěném pop-punku se s chutí pokračovalo i nadále. Na hlavní MIGHTY STAGE se záhy objevila německá povalečská legenda DONOTS. Na tuhle bandu bratrů Knollmannů fungující už více než 30 let jsme se opravdu těšili a tentokrát opravdu bylo na co. Hned od prvních tónů úvodní písně Wake the dogs bylo jasné, že početná část publika je od západních sousedů a zbylá část publika je slušně znalá tohoto repertoáru. A jakmile zazněla druhá neskutečně energická a melodická píseň Calling, zpívalo a pařilo už snad vše, co mělo ruce, nohy a slavíka v hrdle. A tím to zdaleka nekončilo jedna pecka střídala další - např. Stop the clocks, na kterou znalí fans sedli na zem a začali v několika řadách poctivě pádlovat. Následovali i další pecky Whatever Happened to the 80s a frontman Ingo byl k neudržení. Vlétl mezi fanoušky a uprostřed masivního circle pitu odzpíval celou píseň nebo se nechal fanoušky tradičně zvednout za nohy a odzpíval píseň stojíc na nich. Vystoupení bylo tak našlapané, že se na něj přišli podívat i členové další německé partičky Wizo. Očekávání střídalo nadšení a za nás tohle byl naprostý hřeb celého festivalu.
A zmiňovaná trojice punk-rocková trojice WIZO se objevila na MIGHTY STAGE hned jako další interpret. A i přesto, že kapela moc nekoncertuje a tak není v ČR tolik známá, na jejím vystoupení to nebylo vůbec znát, naopak. Před pódiem bylo stále slušně plno a pařilo se na poctivý německy zpívaný melodický punk-rock.
Pokud by se někomu po 3 dnech pařby chtělo už spát, měl smůlu. Na závěr přišla smršť kanadského folk-punku v podobě THE DREADNOUGHTS s nepřeslechnutelnými houslemi a akordeonem. A noc a pařba se zdála býti nekončená, ale příjemně.
Festival na závěr vymetli 3 pořadatelé z hlavního pódia oblečení do žlutých a oranžových pracovních vest. Což bylo vyjma kšiltovek a bot to jediné, co měli na sobě. A odhozením plastových kýblů, zakrývajících do té doby intimní partie, byl 19. ročník festivalu MIGHTY SOUNDS definitivně ukončen. Jen si někteří fans povzdechli, že se tím zavřeli všechny barvy a člověk už si nemohl dát ani poslední Schlaftrunk.
Festival MIGHTY SOUNDS není svým žánrovým složením vůbec monotónní, ba naopak a skladbou fans je to jeden z nejpohodovějších festivalů u nás, na kterém panuje všudypřítomná pohoda a veselá nálada. A my se budeme těšit, co přinese jubilejní 20. ročník.
Jen na závěr malé pánské doporučení především pro společnost TOI TOI: "Vymyslete pro příští festivaly něco jiného než pisoárové žlaby. Nám to na první pohled připomnělo OAMF Trutnov před 25 lety, kde byl podobný žlab, který po dvou dnech festivalu přetékal a moč se valila areálem z kopce dolů. Tohle i přes jasnou výhodu v napojení na odpad a tedy bez nutnosti vyvážení v průběhu akce, není pro chlapy opravdu nedůstojné. Za prvé není příjemné stoupnout si do řady 10 chlapů a vykonávat potřebu a za druhé, když je kolega vedle hodně blízko a má silný proud, tak odcházíte pocákán nejen vlastním materiálem. A to si nikdo nepřeje. Řešením by bylo do žlabu navařit příčky oddělující jednotlivé pozice. Anebo nám prostě vraťte staré dobré kros pyramidy."
Jiří Trnka (pátek - 27. 6. 2025) 32 fotografií v galerii
Jiří Trnka (sobota - 28. 6. 2025) 73 fotografií v galerii
Jiří Trnka (neděle - 29. 6. 2025) 200 fotografií v galerii
| autoři: | text: Jiří Trnka foto: Jiří Trnka |
| Tweet |
Další články s interprety BLACKOUT PROBLEMS, BOOZE & GLORY, BOSTON MANOR, DONOTS, DUKLA VOZOVNA, FAST FOOD ORCHESTRA, GORILLA BISCUITS, HEĽENINE OČI, IRIE RÉVOLTÉS, KRANG, MAD CADDIES, MILLENCOLIN, PIRATES OF THE PUBS, STREET DOGS, SUKULENT SOUND, THE DREADNOUGHTS, THE REAL MCKENZIES, THE SLACKERS, V3SKA, VISION DAYS, VYPSANÁ FIXA, WIZO, ZNOUZECNOST
20. narozeniny festivalu Mighty Sounds na konci června
Festival Mighty Sounds letos oslaví své 20. narozeniny ve velkém stylu. Jubilejní ročník, který proběhne od 26. do 28. června 2026 v Táboře, nabídne vystoupení amerických punkrockových legend Pennywise, reggae ikony Burning Spear, energických Skindred nebo New York Ska-Jazz Ensemble, kteří byli jedním z hlavních taháků vůbec prvního ročníku festivalu v roce 2005. Z českých interpretů se návštěvníci mohou těšit například na Fast Food Orchestra, Gutalax, Poletíme? nebo Mutanti hledaj východisko.
Footfest 2026 bude znít velkými jmény. Budou gastro-zážitky i zábava pro ratolesti. Pojď si s námi zasoutěžit o lupeny na tenhle skvělý festival!
Pojď si s námi zasoutěžit o 2x lupen na multižándrový festival Footfest u Tábora v Jihočeském kraji. Sdílej na svém facebooku odkaz na webové stránky se soutěží, odpověz správně na otázku a pošli odpověď.
Festival Hrady CZ oznamuje kompletní line-up svých osmi zastávek po celé republice, slibuje hvězdné léto
Vystoupí Daniel Landa, Mirai, Rybičky 48, Mig 21, Rytmus, Xindl X, Trautenberk a další.
Punkový bál v Medvědovi aneb stovky fans na open air Punk Festu vol. 2
Plzeňský Bílej Medvěd přivítal v sobotu 2.5.2026 ve svém venkovním areálu druhý ročník úspěšné akce s názvem Punk Fest open air. Ta ve svém obsahu skrývala šestici jmen z regionální, převážně však z celorepublikové scény. Dobře sestavený lineup si nenechala ujít početná návštěva hostů z mnohdy dosti vzdálených končin, která tu své favority pěkně nahlas podporovala. Oproti loňsku došlo ke změně rozmístění sezení – návštěvníci si tak pod intenzivními slunečními paprsky užívali muziku, doslova písečnou pláž, dobře ošetřené pivko, kvalitní zvuk a hlavně neskutečnou koncertní atmosféru. V součtu jednotlivých atributů se nechá říci, že festival se posunul o pěkný kousek výše v hierarchii srovnatelných událostí.
Druhý ročník Punk Festu open air nabídne v Medvědovi výběrový line-up
Po úspěšném loňském ročníku Punk Festu na pláži plzeňského Bílýho Medvěda, je tu jeho druhé pokračování. Opět ve venkovních prostorech, opět s vymazlenou soupiskou punkových stálic napříč naší vlastí. Nebudou chybět legendární S.P.S., oblíbení Vision Days, Houba… Pořadatelé tu dají prostor i domácím formacím, které s hudebním nasazením nezůstanou pozadu a sobotní odpoledne 2.5.2026 pěkně rozjedou. Přijďte si užít nevšední atmosféru punkového festivalu i vy, brány se otevřou ve 13:30, start je ohlášený na 14:00 hodin.
Festival Hrady CZ vstoupí do třetí dekády s Mirai, Landou i Mig 21, poprvé bude v Hluboké nad Vltavou
Na 21. ročníku putovního festivalu zahrají i Rybičky 48, Harlej, Vypsaná fixa nebo Tomáš Klus.
Festival Footfest hlasí: Zveřejněno 43/44 interpretů. Jeden z největších ročníků v historii festivalu se blíží.
Jihočeský festival Footfest má již představeno skoro vše, na co se můžeme na letošním ročníku těšit. Kdo bude 44/44?
Další články žánrů Crossover, Hardcore (HC), Punk (rock), Reggae, dancehall, Rock, Rockabilly / Psychobilly, Ska
Karlovy Vary čeká v červnu punkový nářez, line-up odhalil šestici kapel
Areál restaurace Mango v Karlových Varech připravuje pro příznivce punkové muziky festival s šestichodovým hudebním menu. Hosté se tak v sobotu 20.6.2026 mohou těšit na vystoupení skupin operujících v místním regionu, nebudou chybět jména vážící pěkně dlouho cestu do této lokality. Přijďte se pobavit a zažít nevšední atmosféru open air akce KV Punk Fest i vy – brány se otevřou ve 14:00, start je pak ohlášený na 16:00 hodin.
Poklidnou hladinu Koupaliště Radomyšl rozvlnila dvoudenní Apokalypsa pěkně našlápnutým lineupem
S posledním květnovým víkendem 29. a 30.5.2026 o sobě dala vědět dobře obsazená hudební událost s názvem Apokalipsa na Koupáku. Akce se uskutečnila v nádherném prostředí upraveného Koupaliště Radomyšl, kde se tým pořadatelů, v čele s Vaškem Bauerem, Katkou Skřivánkovou a neskutečnou vitalitou nabitým Burákem, postaral o pozvánky kapelám a vyladění zázemí pro hosty. Právě pro ně byl připravený areál s možností přenocování pod stany, bohatě zásobený bar s jídlem a pitím, ale hlavně celá patnáctka skupin několika hudebních stylů. Na kryté stage tak předvedly své umění kapely s českou státní příslušností, jedinou zahraniční formací se stala americko-švédská parta PRIDEBOWL. Festival měl i benefiční podtext – ve dvou dražbách změnila majitele podepsaná trička a na konto nemocnému Vilémkovi bylo připsáno nádherných 11 tisíc korun. Počasí přálo, muzikanti bez výjimky jeli naplno – tady vše v pořádku. Horší to bylo s návštěvností – i když se organizátoři snažili festival široce propagovat, na koupák si našli cestu jen opravdoví srdcaři a fanouškové jednotlivých hudebních těles. Přesto tu panovala skvělá atmosféra a Apokalypsa nám zúčastněným zůstane v paměti pěkně dlouhou dobu.
Vlčtejnský Big Beat Fest má nabitý lineup, jako lídr vystoupí Aleš Brichta s Projectem
Hrad Vlčtej se se svým členitým podhradím stane v sobotu 13.6.2026 centrem konání očekávané události s názvem Big Beat Fest. Kultovní místo, jenž je němým svědkem stovek koncertních večerů, si tak do své kroniky vloží další popsaný list, kterým se bude prolínat jméno hlavního pořadatele Pana Ká. Kromě Aleše Brichty, Antracitu, Pub Kings a S.A.S. si na pódiu střihne vystoupení i plzeňský Paradox, který začátkem srpna loňského roku navždy přišel o kytaristu Miloně. Právě Miloňovi na druhý břeh bude festival věnovaný. Přijďte si užít dobrou muziku, nádherné prostředí a zavzpomínat i vy – start je ohlášený na 17:00 hodin.
Dvě legendy na jednom pódiu aneb Turbo a Extra Band revival míří do tlumačovského AMFI
AMFI Tlumačov u Domažlic nepřestává přikládat pod rockovým kotlem. Pořádně to rozpálí i v sobotu 13. 6. 2026, kdy tam svou show rozjedou Turbo a Extra Band revival. Neváhejte a nenechte si tohle jediné společné vystoupení v Plzeňském kraji ujít!
Střelské Hoštice, Areál u řeky Otavy: GOD SAVE THE CHAOS vol. 12
Dne 13.6. proběhne již dvanáctý ročník festivalu GOD SAVE THE CHAOS ve Střelských Hošticích. Na festivalu s podtitulem “Summer vibes” zahraje deset kapel různých stylů od rock’n’rollu přes punk až po hardcore. Celý areál je připraven jen pár metrů od řeky Otavy, kde se můžou návštěvníci schladit, komu by to nestačilo muže se ochladit i na baru míchanými drinky nebo studeným pivkem. Pro hladové krky si kluci připraví několik druhů našich mazec burgerů a pro vegetariány i nemasovou verzi. Celý den si můžete zajít nechat udělat nové tetování, o které se postará Balala tattoo a nebo si jít zaházet vyřazovák na koš o hodnotné ceny. Ve 13:30 začne hudební produkce, kde se na podiu vystřídají kapely jako Stará puška, Pondělníci, Funkce Šroubu, Do Řady, Tosh!, Crow to Crow a další.
Díky!Fest 2026 se blíží - na koho se letos těšíme + rozhovor s kapelou Brixtn
Jedinečná hudební akce na podporu dárců krve a poděkování členům IZS a Nemocnice Příbram uskutečňuje už svůj 4. ročník. A my jsme pro vás připravili rozhovor s kapelou Brixtn, která bude pro mnohé velikým překvapením a zážitkem.
20. narozeniny festivalu Mighty Sounds na konci června
Festival Mighty Sounds letos oslaví své 20. narozeniny ve velkém stylu. Jubilejní ročník, který proběhne od 26. do 28. června 2026 v Táboře, nabídne vystoupení amerických punkrockových legend Pennywise, reggae ikony Burning Spear, energických Skindred nebo New York Ska-Jazz Ensemble, kteří byli jedním z hlavních taháků vůbec prvního ročníku festivalu v roce 2005. Z českých interpretů se návštěvníci mohou těšit například na Fast Food Orchestra, Gutalax, Poletíme? nebo Mutanti hledaj východisko.
Další fotoreportáže
Fenomenální Sabaton znovu fascinoval Plzeň! Obří tank, výpravná scéna, hity i "Ještě jedno pivo" nadchli lochotínský Amfiteátr
Ve středu 3. 6. 2026 se splnil sen všem power-metalovým fans z Plzně a širokého okolí. A to včetně nás! Po dlouhých sedmi letech se do lochotínského Amfiteátru totiž opět vrátil legendární Sabaton a byl to večer, na který se nezapomíná.
Poklidnou hladinu Koupaliště Radomyšl rozvlnila dvoudenní Apokalypsa pěkně našlápnutým lineupem
S posledním květnovým víkendem 29. a 30.5.2026 o sobě dala vědět dobře obsazená hudební událost s názvem Apokalipsa na Koupáku. Akce se uskutečnila v nádherném prostředí upraveného Koupaliště Radomyšl, kde se tým pořadatelů, v čele s Vaškem Bauerem, Katkou Skřivánkovou a neskutečnou vitalitou nabitým Burákem, postaral o pozvánky kapelám a vyladění zázemí pro hosty. Právě pro ně byl připravený areál s možností přenocování pod stany, bohatě zásobený bar s jídlem a pitím, ale hlavně celá patnáctka skupin několika hudebních stylů. Na kryté stage tak předvedly své umění kapely s českou státní příslušností, jedinou zahraniční formací se stala americko-švédská parta PRIDEBOWL. Festival měl i benefiční podtext – ve dvou dražbách změnila majitele podepsaná trička a na konto nemocnému Vilémkovi bylo připsáno nádherných 11 tisíc korun. Počasí přálo, muzikanti bez výjimky jeli naplno – tady vše v pořádku. Horší to bylo s návštěvností – i když se organizátoři snažili festival široce propagovat, na koupák si našli cestu jen opravdoví srdcaři a fanouškové jednotlivých hudebních těles. Přesto tu panovala skvělá atmosféra a Apokalypsa nám zúčastněným zůstane v paměti pěkně dlouhou dobu.
Paluba lodi Cargo Gallery nově otevřena!
Počínaje 28. květnem je nově zpřístupněna paluba lodi Cargo Gallery, kotvící na Hořejším nábřeží a lákající se na chvíli zastavit a užít si atmoséfu pražské náplavky.
Slavnostního openingu se zhostili: Hello Marcel, DJ Le Petit Nicolas a Johannes Benz.
John Lydon a Public Image Ltd. zbourali SaSaZu
Holešovický klub SaSaZu se v pátek 22.5. otřásal v základech při vystoupení legendární post-punkové kapely Public Image Ltd.,vedené Johnem Lydonem (známém též jako Johny Rotten proslulé Sex Pistols).
Třetí ročník veřejné zkoušky kapely P.Ra.Ch. v Hodousicích – Řáholci
Areál nad obcí Hodousice – Řáholec, se stal v sobotu 23.5.2026 místem konání veřejné zkoušky skupiny P.Ra.Ch. Ta si již třetím ročníkem této události rozšiřuje posluchačskou základnu, která domácí muzikanty podporuje na koncertech v širokém okolí. O hudební vyplnění přestávek mezi sériemi se postarala s akustickou kytarou mladá zpěvačka Anita Hladíková.
Neskutečně energičtí Kollárovci roztančili Domažlice! Premiéra v centru Chodska se lidem zapsala do srdcí
Páteční večer se v MKS Domažlice nesl ve znamení výjimečného koncertu. V rámci svého českého jarního turné tam totiž zavítali oblíbení slovenští Kollárovci. Jak už možná víte, často a rádi píšeme, že když se spojí tradiční folklor s osobitým moderním pojetím a goralským charismem a temperamentem, nemůže to dopadnout jinak než skvěle.
Staroplzenecký EGES oslavil 45. narozeniny s řadou hostů a hudebních gratulantů. S kapelou si zazpívala i Eva Urbanová
Blovická Sokolovna se v sobotu 16.5.2026 stala místem velké kapelní události skupiny EGES, jejíž hvězda vyšla 1981 po absolvování tehdy povinných přehrávek. Začínající písmena profesí zakládajících členů dala název hudební formaci, která si postupně rozšířila perimetr působení i daleko za hranice Západočeského kraje. Rockové tancovačky byly tehdy hojně navštěvované a z vlastní zkušenosti vím, jaká na takových akcích panovala atmosféra. Je jasné, že 45 let na scéně přineslo i spoustu personálních změn, které se ustálily do současné sestavy, kde ze zakládajících členů zbyl už pouze kapelník, kytarista a zpěvák Milan Herbolt. Přesto jede EGES stále dál, i když už to nejsou jen čtyřhodinové bigbítové dýchánky – se skupinou se můžete potkat na plesech, narozeninových oslavách, svatbách… čemuž pak odpovídá i výběr skladeb do playlistu. Kapelou za pětačtyřicet let prošlo 22 muzikantů a právě v Blovicích si většina z nich na pódiu s EGESem zahrála či zazpívala.