Ohusce – otevřená hudební scéna v Děčíně 25. prosince 2017 (19:45)I tento měsíc rozezvučela bar Bodenbach otevřená hudební scéna, tentokrát na téma slunce

Koncerty

Folk

Dr. JaneJana VíchováMaTomáš BrčákTomáš Rys

Ohusce – otevřená hudební scéna v Děčíně

Tereza Veselá

Ohusce – otevřená hudební scéna v Děčíně (3 / 27)

27 fotografií v galerii Jana Musilová (7 / 27)

Je 22. 12. a já mířím na Ohusce – Otevřenou hudební scénu. Akci, která již po 31. rozezvučí děčínský bar Bodenbach. Již od dveří baru mě vítá příjemné teplo a první nesmělé tóny laděných kytar. Ještě než si stihnu sednout k jednomu z volných stolků, chytá mě za ruku sympatická Jana Víchová a ptá se mě, zda budu dneska taky hrát. Chvíli se ošívám, ale když zahlédnu známé tváře, které se také chystají dnes vystoupit, překonám trému a jdu do toho taky.

Pravidla jsou tu jednoduchá – chceš-li předvést cokoliv, ať už interpretovat cizí píseň, pochlubit se vlastní tvorbou, zarecitovat básničku či povyprávět vtip, stačí se nahlásit jako účinkující. “Je to vlastně akce pro každýho, kdo hraje, píše, skládá. Je to místo, kde si každý může vyzkoušet kontakt s publikem, a zároveň i pro mě osobně to byl prostor, který mi pomohl přestat se stydět, když hraju na kytaru. Já to tady mám jako takový bezpečný prostor, kde se mi podařilo za ty dva roky lidem vysvětlit, že je potřeba, aby bylo místo, kde lidi nebudou hodnocený, ale kde jsou přijatý takový, jaký jsou.” Říká o Ohusce sama jeho zroditelka a organizátorka Jana Víchová.

Jana Víchová byla také i prvním účinkujícím na již 31. otevřené scéně, která tentokrát nesla téma slunce. „Koledy teď slyšíme na každém kroku, proto jsme se minule rozhodli, že si přineseme alespoň sem trochu slunce a tepla.” Zahájila Jana Víchová večer.

Po Janě Víchové, která si připravila několik známých písniček s tématem slunce, se nám představila Jana Musilová s Adamem Musilem. Ti tedy přetrhli provaz sluníčkových textů a přišli se dvěma koledami, které ovšem nebyly žádné “Hajdula dajdula”, jak se vyjádřila Jana Musilová, a tak jsme si je všichni s velkou chutí poslechli. Adama pak vystřídala Magdalena Trajerová a spolu s Janou Musilovou zazpívaly známou pohádkovou píseň Buchet je spousta.

Třetí přišel na řadu Tomáš Rys, který si taky říká Amos Tyrš (Kdo z vás si všiml přesmyčky?), se svou vlastní tvorbou. Své vystoupení začal chytlavou písničkou Slunce svítilo, a na konec přidal ještě i známý Slunovrat, který jsme si s ním my, diváci, mohli také zazpívat.

Že je scéna otevřená opravdu pro každého, potvrdil i další účinkující, kterým byl samotný zvukař této akce. Poprosil známého, ten mu nazvučil, a tak mu nebránilo nic v tom, aby taky výborně zahrál několik Plíhalových písní, mezi kterými nechybělo například ani Ráda se miluje.

Následoval Tomáš Brčák. S tím jsme si zazpívali písně od Fešáků, nechybělo třeba Jaro, ale přihodil i svou vlastní veselou písničku Léto či, jak sám říkal, “napůlautorskou” Zimu.

Posledním vystupujícím byl Matěj Kroutil. Jeho ruce se jen míhaly po hmatníku kytary, ačkoliv si stěžoval, že „kvůli karpálům necítí vlastní pazouru”. Bylo to dechberoucí vystoupení, které zakončilo oficiální část Ohusce.

Ti, kteří měli chuť, si mohli ještě společně zajamovat. I když to byla již neoficiální část akce, moc jsem si ji užila. Zkusit si zahrát s Matějem Kroutilem byl pro mě opravdu silný zážitek. Sešly se nejen kytary, ale i cajon nebo zpěv. Odtrhnout jsem se dokázala, až když se opravdu všichni rozešli, a já tam zůstala jen sama se svou kytarou. Tak snad zase příště, 19. 1. v Bodenbachu.