“Z každého žánru si chceme vypůjčit to, co nás oslovuje a baví. Myslím, že se na české scéně pořád zbytečně “škatulkuje” a zařazuje do jednotlivých kategorií. Hudba má sílu sama o sobě i bez nich”, konstatuje autor a baskytarista Lady Praga Martin Knesl 8. března 2022   (13:22)Pražská pop-jazzová čtveřice Lady Praga koncem minulého roku vydala své třetí řadové album #Barevno. Devítiskladbový studiový počin produkovat Boris Carloff, na jednotlivých skladbách se objevují hosté nejen české, ale i zahraniční scény. Jak nahrávka vznikala a jak docílila své barevnosti jsme se zeptali textaře a baskytaristy skupiny Martina Knesla.

Pražská pop-jazzová čtveřice Lady Praga koncem minulého roku vydala své třetí řadové album #Barevno. Devítiskladbový studiový počin produkovat Boris Carloff, na jednotlivých skladbách se objevují hosté nejen české, ale i zahraniční scény. Jak nahrávka vznikala a jak docílila své barevnosti jsme se zeptali textaře a baskytaristy skupiny Martina Knesla.

První koncert Lady Praga se konal v roce 2016 a od té doby mají na kontě tři alba včetně aktuálního s názvem #Barevno. V sestavě zpěv, baskytara, klávesy a bicí zbrázdii česká i zahraniční pódia. Jak probíhá spolupráce s producentem Borisem Carloffem? Nebo jak vnímá hlavní textař a baskytarista skupiny škatulkování do hudebních žánrů? 

Předchozí alba Lady Praga byla vesměs nahrávaná živě. Debutový Sociální experiment byl záznamem koncertu z klubu Stará Pekárna a Bez retuší formou live session z 3bees studia. Aktuální deska #Barevno vznikla v Soundevice studiu. Proč jste upustili z živých nahrávek a vydali se cestou nahrávání jednotlivých stop samostatně? Hrála v rozhodování i nynější pandemická situace?

První deska vznikla jako lo-fi projekt, kdy jsme se snažili pořídit slušný zvukový záznam. S tehdy značně omezeným rozpočtem to vlastně ani jinak nešlo. “Živák” Sociální experiment byla v podstatě taková “z nouze ctnost”. To druhá deska Bez retuší už byla do detailu naplánovaným počinem. Připravili jsme aranžmá pro hostující hudebníky, napsali vokály a chystali se na živé nahrávání jak zvuku, tak i obrazu. I po letech musím ocenit zápal a nadšení, s jakým se tohoto úkolu zhostil studiový technik Adam Pakosta. No a #Barevno je toho všeho opakem. Detailní příprava před samotným nahráváním. Natočený materiál ze zkoušek jsme podrobovali kritickému poslechu. Různé verze včetně zkracování skladeb a tak podobně. Zkrátka jsme si chtěli dopřát ten komfort, kdy je na všechno dostatek času. A k tomu možná svým způsobem přispěla i aktuální pandemická situace. Méně koncertních aktivit znamenalo více času stráveném nad deskou.

 

Na #Barevno hostuje i brazilský jazzman Adriano Trindade, jehož skladbu Turmalin jste rozšířili o českou část a vznikl tak dialog mezi Trindadem a vaší zpěvačkou Veronikou Bergmanovou. Jak jste k tomuto nápadu došli? Jak jste se s brazilským umělcem poznali?

První impuls vzešel od našeho bubeníka Karla Kříže, který se v minulosti domlouval na společném hraní s Adrianem. Tenkrát z něj, myslím, sešlo. Už u přípravy podkladů jsme si řekli, že bychom si rádi střihli i spolupráci s někým ze zahraničí. Pokusit se spojit dva světy v jedné skladbě. Karel si vzpomněl na Adriana, oslovil jej a ten poslal vzápětí několik skladeb, ze kterých jsem vybírali tu pravou. Společně jsme se pak shodli na skladbě s názvem Turmalin. Snažili jsme se spojit Adrianův temperament s naším již charakteristickým zvukem. A tak vznikl tenhle brazilsko-český duet. 

Na nahrávce se nejen producentsky podílel Boris Carloff. Kterých partů se ujal jako hudebník? Jak byste popsal spolupráci?

Na samotném startu nahrávání jsme se dohodli na způsobu, jakým se má Boris zapojit do finální podoby skladeb. Měli jsme v tomto smyslu absolutní důvěru. Základní stavba songů zůstala zachována, stejně tak party bicích, piána a baskytary. V tomto ohledu jsme hledali správný zvuk každého nástroje, který by vhodně podpořil náladu jednotlivých písní. Takže jednou se zvuk posouval do ”sedmdesátek”, jindy jsme se snažili přiblížit k soulovému pojetí nebo r´n´b. Společně s kytaristou Jakubem Juránkem dotvářeli a vrstvili kytarové party, efektovali nebo rovnou střídali nástroje mezi sebou. Vlastně až v hudební režii jsem pochopil rozdíl mezi pojetím hry na Stratocaster a Telecaster. Není to zkrátka jen rozmar kytaristů. Samotnou kategorií pak byla vokální stránka alba. Změn doznaly některé části zpěvu i doprovodných vokálů. Jelikož jsme byli na tuto formu spolupráce připraveni a těšili se na ni, neměli jsme se výslednými změnami sebemenší problém.

 

Většiny českých textů jste se na albu ujal Vy. U skladeb Chci, abys zapomněl složil text písničkář Tomáš Průša, u zmíněného Turmalinu se české části textu chopila zpěvačka Bergmanová. Jak jste se vůbec dostal ke psaní textů? 

Úplné textařské začátky jsem si odbyl někdy na druhém stupni základní školy. Následovaly takové ty klasické pubertální počiny. Na startu naší cesty s kapelou Lady Praga to byla jediná možnost jak rychle sestavit koncertní repertoár a odprezentovat jej posluchačům naživo. Postupně se však pro mě psaní textů vyvinulo v zajímavou kreativní činnost. Další rozměr, kterak vyjádřit své pocity, názory a nebo dát hudebnímu dílu příběh. Takže dnes už nevnímám psaní textů jako nutné zlo ke zkompletování songu, ale jako další příležitost k autorské práci.

Autorkou přebalu alba #Barevno je výtvarnice Tereza Kotek. Jak vzniklo toto spojení? 

K výtvarným dílům Terezy Kotek nás přivedla naše zpěvačka Veronika Bergmanová a okamžitě si mě její barevné kompozice podmanily. Stejně jako Tereziny obrazy hýří barvami, tak podobnou představu jsem měli o zvukové stránce desky. Neváhal jsem, Terezu ke spolupráci oslovil, a jelikož je to žena činu, za několik týdnů byl hotov nový portrét naší zpěvačky v jejím specifickém barevném provedení. Hudebně podbarvit její vernisáž v Malostranské Besedě už byla pomyslná třešinka na dortu. Aktuální kapelní merch se taktéž odvíjí od grafiky desky. Barevnost u nás aktuálně prostupuje vším. Jak zvukem, tak obrazem.

 

Které umělce, ať už z české či zahraniční scény, považujete za své inspirace? S kým byste si chtěl zahrát na jednom pódiu?

Za sebe se snažím inspirovat a objevovat kdykoliv, kdy je to jen trochu možné. Velmi mě oslovuje tvorba Stinga, mám rád hudbu zpěvaček Erykah Badu, Celeste nebo sólové počiny klavíristy Erica Lenginiho. Z instrumentální hudby třeba jazzové Tingvall trio, případně obrovská zásobárna inspirace v klasické hudbě. Jako baskytarista nesmím zapomenout na fenomenálního Richarda Bonu nebo Avishaie Cohena. Na naší scéně se určitě výrazným způsobem zapsal David Stypka & Bandjeez, Dan Bárta s Illustratospherou nebo světový zvuk přináší poslední deska Ewy Farne.

Na všech doposud vydaných albech se vždy objevil jeden cover. Tentokrát je to Human od Rag'n'bone mana. Proč zrovna tato skladba z roku 2017?

Vždycky mě na tomhle baví ten proces přepracování skladby, výměna mužského hlasu za ženský, pokus o jinou formu písně při zachování původního silného námětu. Výběr vhodné skladby k přepracování se v kapele děje spontánně a originál musí být hudebně blízký všem členům. Zmíněná píseň je velmi silná jak svým textovým poselstvím, tak hlavně krásnou melodií a celkovou stavbou. Proto padla volba právě na ni.

 

S Lady Praga se profilujete jako pop-jazzová formace. Nejsou si tyto žánry poměrně vzdálené? Jak nacházíte průniky prvků těchto stylů?

Za sebe musím říct, že jsem nikdy neřešil, jaký styl chci nebo nechci s kapelou hrát. A i naše poslední album je žánrově barevné a pestré. Snažíme se využívat všech prostředků, jak výrazově podpořit hudební nápady. V našem nástrojovém mini obsazení bychom při jakémkoliv striktním dodržování předem dané žánrovosti, brzy narazili na limity. Proto se nebráníme přesahům do jiných hudebních stylů. Od jazzových harmonií až po téměř popové refrény. Hudba naštěstí tyto “výlety” umožňuje a je škoda jich nevyužít. Z každého žánru si chceme vypůjčit to, co nás oslovuje a baví. Myslím, že se na české scéně pořád zbytečně “škatulkuje” a zařazuje do jednotlivých kategorií. Hudba má sílu sama o sobě i bez nich.

Jaké jsou další plány skupiny pro tento rok? 

V květnu vydáváme naše třetí CD #Barevno i na všech distribučních platformách. Plánujeme vydat tři videoklipy, chceme se rozjet do českých a moravských hudebních klubů, zahrát náš nový “barevný” repertoár bychom letos měli také na několika hudebních festivalech. V druhé půli roku se chceme začít věnovat novému materiálu. Závěr roku bude pak ve znamení nového singlu, který bychom chtěli připravit opět ve spolupráci s Borisem Carloffem.