Dušan Vančura se Spirituál kvintetem a hosty velkolepě oslavil v nabité Lucerně své osmdesátiny 20. února 2018   (12:46)Spirituál kvintet, František Nedvěd, Jarek Nohavica, Antikvartet, Allan Mikušek, Ivo Šmoldas, Hana Maciuchová, Oliver Dohnány a sbor Canticorum Iubilo rozsvítili Lucernu pro oslavence.

18. únor 2018 se jistě zapíše nejen do srdce Dušana Vančury, výborného hudebníka, skladatele, textaře, aranžéra a jednoho z nejvýznamnějších členů skupiny Spirituál kvintet, ale i do srdcí mnoha návštěvníků velkolepého koncertu, uspořádaného k jeho osmdesátým narozeninám. Úžasný, téměř čtyřhodinový koncert, naplnil dvakrát sál Lucerny k prasknutí, nejprve v odpoledních a poté ve večerních hodinách. Diváci natěšeně usedali na svá místa a ještě než koncert začal, mohli si podrobně prohlédnout fotografie z historie Vančurova hudebního života, které byly promítány na velké plátno na pódiu.

Oslavenec Dušan Vančura se vší skromností, pokorou a osobitým humorem přivítal diváky: „Dobrý večer, já vás tady všechny srdečně vítám. Nedělní večer, to je přímo lákavá šance si vyrazit za něčím kvalitním, vy přijdete do Lucerny a je tam Vančura. Já vím, že jste nepřišli na mě…, ale tak skvělí hosté, které se mi podařilo dát dohromady, ti se prostě nemůžou minout. Udělali jste dobře, že jste přišli.“ Pokračoval vysvětlením zkratky VUS, která se často objevovala v popiscích promítaných fotografií. Diváci se tak mohli dozvědět, že se jedná o Vysokoškolský umělecký soubor (VUS UK), který je jakýmsi mateřským lůnem souborů a jednotlivců, které si Dušan Vančura do Lucerny pozval. Z VUS vznikl Spirituál kvartet, později Spirituál kvintet, Antikvartet, který se později rozpadl a v roce 2013 znovu obnovil, a velká část sboru Canticorum Iubilo. „Z VUS vlastně vznikl sekundárně i František Nedvěd, který působil ve Spirituálu a pak se osamostatnil. Prostě VUS je dnes večer pojem, proto to vysvětluji“, dodal Dušan Vančura.

Po úvodním slovu nastoupil na pódium vokální soubor Antikvartet ve složení: Magdalena Bartošková (soprán), Zuzana Vančurová (alt; manželka Dušana Vančury), Štěpán Štrupl (baryton) a Dušan Vančura (bas) coby jejich umělecký vedoucí.  Milovníci acapellového a vícehlasého zpěvu si přišli na své, v podání Antikvartetu zazněly Dušanem Vančurou výborně zaranžované libozvučné skladby, povětšinou doplněné jeho českým textem: moravsko-slovenská lidová z Kopanic Bože moj, otče moj, spirituály Swing Down, Sweet Chariot a Elijah Rock (ten doprovodil Dušan Vančura na klavír), známá skotská balada Válka růží (opět s klavírem a altovou flétnou) a jako přídavek excelentní acapellový kousek od J. S. Bacha Psallite Deo Nostro.

Druhým hostem večera byl bývalý dlouholetý člen skupiny Spirituál kvintet  a známý český zpěvák, významná osobnost české country, folku a trampské písně, František Nedvěd se skupinou Tiebreak, ve které hraje a zpívá též jeho syn Vojta. Dalšími členy kapely jsou Petr Kocman (kytary, mandolína, harmonika, zpěv), Milan Plechatý (baskytara, klávesy, zpěv) a Jarda Petrásek (bicí). Skupina Tiebreak s Františkem Nedvědem popřála Dušanu Vančurovi známými folkovými peckami Kočovní herci, Jablůňka, Devatenáct,  Můj zvon a Půlnoc, které si s nimi notoval celý sál. František Nedvěd s humorem sobě vlastním zavzpomínal na dlouholetou spolupráci s Dušanem Vančurou a ubezpečil diváky, že ani on, František, nemá ještě léta na to, aby skončil s hraním, jak by se mohlo po těch dlouhých letech nabízet. Diváky pobavil prohlášením: „Dušanovi chci říct, že jsem lakota od přírody, tak jsem mu nepřinesl žádnej dárek, ani mu žádnej nedám, protože dárkem pro něj jsou písničky, který zpívám. Posuďte sami, jak nadherný texty píše a jak se mi hezky zpívají. To se nám to zpívá, když nám někdo píše texty!“ Po bouřlivém potlesku, který následoval po vystoupení Františka Nedvěda, se Dušan Vančura vyjádřil: „Já bych chtěl na tomto místě říct, že to, že jsme s Františkem oba chodili do spirituálské spolu-práce, za to oba vděčíme Jirkovi Černému, to on nás dal dohromady. Jirko, jestli seš tady, děkujeme,“ nezapomněl zmínit Dušan Vančura Jiřího Černého, hudebního kritika a publicistu, který ho kdysi Františku Nedvědovi doporučil jako vynikajícího textaře. „Za to jsem mu dodneška hluboce vděčný. Jiří, děkuju!“ dodal  s úctou Dušan Vančura.

Jako speciální host vystoupil s Františkem Nedvědem a skupinou Tiebreak Allan Mikušek, slovenská country jednička, výborný zpěvák, hudebník, textař, skladatel a producent. Zazpívali si spolu česko-slovensky duet Modré nebo. Allan Mikušek se uvedl slovy: „Dobrý večer, ja som velmi rád, že sa tu nachádzam, jednak v Čechách, jednak v Prahe a jednak tu v Lucerne.“ Dušan Vančura na jeho adresu po první odzpívané písni zavtipkoval: „Potěšil mě tím, že přijel ze zahraničí, přestože se v Praze nevyzná a neumí ani slovo česky.“ Spoustu lidí zase zajisté potěšilo, že slyší po dlouhé době též libozvučnou slovenštinu a vzhledem k věkovému složení diváků jí většina z nich zcela jistě rozuměla. O Allanu Mikuškovi Dušan Vančura prohlásil: „Allan Mikušek, to je moje dávná láska, já, když jsem ho slyšel, tak jsem si říkal: Takhle zpívá Sting! A pak jsem otevřel oči a on to byl on! Úplnej Sting.“ Prozradil též divákům, že Allan Mikušek oslavil koncem ledna v bratislavské Hant-aréně padesátiny a zároveň pětadvacet let na scéně (Galakoncert Allan Mikušek 50-25) a popřál mu vše nejlepší. Allan srdečně poděkoval a přání opětoval. Následovala jeho píseň Dážď z roku 1992, kterou zavzpomínali s Františkem Nedvědem na Michala Tučného, který si ji v roce 1994 vybral na své album. A pak již sálem zněl podmanivý refrén poslední písně Allana Mikuška S diablom v duši: „Stále je veselá, stále sa usmieva,“ kterou se charismatický zpěvák rozloučil. Diváci se též usmívali a jeho odchod doprovázeli zaslouženým bouřlivým potleskem.

Následovala krátká hudební přestávka, kterou vyplnil mluveným a čteným slovem další vážený host programu, kamarád Dušana Vančury, člověk, který se zapsal do povědomí lidí jako český básník, nakladatelský redaktor, kulturní publicista, scénárista a překladatel, ale pro mnohé především skvělý moderátor PhDr. Ivo Šmoldas. Jeho úvaha o stáří a s věkem přicházející moudrosti sklidila velký úspěch. „Okřídlený bonmot praví, že s věkem přichází moudrost. Z vlastní zkušenosti vím, že věk mnohdy přichází zcela osamocen, a to prosím, vzdor všem bonmotům, až na nejvyšší místa,“ zněl z úst Iva Šmoldase jeden vtipný výrok za druhým. Diváci buráceli smíchem a nadšeně tleskali. „To samozřejmě neplatí pro Dušana Vančuru, ten to dotáhl tak vysoko, neboť k němu moudrost nepřišla až v takto vysokém věku, ale mnohem dříve,“ pokračoval Ivo Šmoldas. Též vtipný text o sportovním utkání, jehož autorem je Dušan Vančura, v nezaměnitelném podání Iva Šmoldase rozesmál pobavené publikum.

Iva Šmoldase vystřídal po divácké přestávce známý český písničkář Jarek Nohavica, který doslova sršel humorem, výřečností a energií, kterou přenesl i na lidi v hledišti. Ti s ním nadšeně zpívali všechny jeho hity: Dokud se zpívá, Přítel, Kometa, Himaláje, Divoké koně. Velký aplaus sklidil též „aktuální politický současný protest song“ s doprovodem harmoniky, do kterého zapojil i diváky. Ty rozdělil uličkou mezi řadami na dvě skupiny národa – na tu spokojenou a na věčně nespokojenou. Podle toho na pokyn zpívali buď „Sláva, sláva“ nebo „Hanba, hanba“. Vtipně zapojil i Dušana Vančuru, který po celou dobu seděl na židli za vystupujícími hosty, pokud s nimi tedy zrovna u mikrofonu nezpíval nebo nehrál. Bylo evidentní, že se všichni skvěle baví, diváci výborně spolupracovali a od srdce se zasmáli i Jarkově „světové premiéře“ jím přetextované árie z Kouzelné flétny, kde hlavní roli měl  v jeho podání místo Papagena tramvajový revizor. Jarka Nohavicu doprovodil na klavír skvělý, velice významý a oblíbený dirigent Oliver Dohnány.

Vyvrcholením večera bylo mnohými toužebně očekávané vystoupení Spirituál kvintetu, seskupení, které je pro mnohé zlatým slavíkem mezi folkovými skupinami a se kterým si spojují Dušana Vančuru asi nejvíce. Dušan Vančura sám uvedl svou milovanou kapelu slovy: „Já jsem strašně rád, že mohu na pódium pozvat kapelu, ve které už léta funguju, kapelu, bez které já bych nebyl nic, asi bych tady s vámi ani nestál. Spirituál kvintet!“  Spirituál kvintet nastoupil na pódium v před několika lety nově ustálené sestavě: Zdeňka Tichotová (zpěv, perkuse), Veronika Součková (zpěv perkuse), Jiří Holoubek (zpěv, dvanáctistrunná kytara), Dušan Vančura (zpěv, kontrabas), Jiří Cerha (zpěv, perkuse), Jiří Tichota (šestistrunná kytara, kapelník), Pavel Peroutka (zpěv, kontrabas). Natěšené diváky nadchly jak jinak než úžasně zazpívané kusy z jejich širokého repertoáru. Zazněly spirituály a písně: Do ráje nevede most, Babylonská věž, Starý příběh, Krásný ráno, Sally Gardens s českým textem, Růžička, Beránek a vlk, Batalion a nesměl chybět ani přídavek – tím byla píseň Trudova žena.

Po doznění posledních tónů Spirituál kvintetu přišla na pódium naše oblíbená a známá herečka Hana Maciuchová, která procítěně přednesla oslavenci tři básně od Christiana Morgensterna. Závěr koncertu patřil pěveckému sboru Canticorum Iubilo pod vedením Olivera Dohnányho. Během zpěvu jejich první písně to v hledišti zašumělo a Dušan Vančura poté diváky v předních řadách ujistil, že vidí dobře, pokud našli mezi členy sboru i  profesora Jiřího Drahoše, druhého kandidáta na prezidentský post. Diváci Jiřího Drahoše nadšeně podpořili potleskem a  producent Tomáš Ságl mu slavnostně předal stříbrnou medaili jako podporu a cenu útěchy, což diváci ocenili mohutným aplausem. Sbor Canticorum Iubilo dozpíval, členové sboru předali oslavenci osmdesát růží. Po oslavné básni byl Dušan Vančura slavnostně jmenován členem sboru Canticorum Iubilo.

Úplný závěr večera  byl noblesní a zároveň dojemný, mohli jsme vidět a hlavně slyšet všechny zúčastněné formace spolu na pódiu v  písni Imagine od Johna Lennona, s českým textem Dušana Vančury. Následovala notoricky známá Kocábka, kde si sólo zazpíval František Nedvěd. Zpíval celý sál, aplaus nebral konce a po další písni následovala standing ovation. Posluchači si vytleskali několik dalších přídavků.

Mě a pana fotografa tlačil čas a museli jsme chtě-nechtě odejít před úplným závěrem koncertu, který se i díky nadšeným divákům poněkud protáhl. Tak ještě naše oblíbená Mlýnský kámen a honem na vlak! Nahoře na schodech jsme zaslechli, že se dál přidává a snažili se rozpoznat skladbu. „To ještě dál zpívají? A to ještě můžou, po čtyřech hodinách?“ napadalo nás. A mě napadlo hlavně: „A teď nevíme, čím skončili a kdy...“ Pohotový fotograf mi odpověděl: „Tak tam napíšeme, že jestli neumřeli, tak tam zpívají dodnes.“ (Poznámka redakce: Tento komentář je vzhledem k věku oslavence i některých dalších účinkujících poněkud nevhodný, ale vznikl spontánně a nevhodnost obsahu svých slov si uvědomil fotoreportér až po jejich vyřčení. Pobavilo nás to, a tak jsme nechtěli čtenáře o tento nečekaně humorný závěr ochudit.  Věříme, že nám to tito skvělí a vážení umělci se smyslem pro humor odpustí. Všem  samozřejmě přejeme pevné zdraví! Redakce Musicgate.cz si dovoluje též speciálně poblahopřát váženému panu Dušanu Vančurovi: „Mistře, přejeme Vám hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a spoustu další krásné muziky a vyprodaných koncertů! Jako dárek posíláme na památku tento článek a pár fotografií z akce.)
Koncert Dušana Vančury k jeho osmdesátým narozeninám byl prostě opravdu nezapomenutelný, děkujeme všem účinkujícím za úžasný neopakovatelný zážitek!